A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Josef Václav Sládek | |
---|---|
![]() kresba Jana Vilímka | |
Narození | 27. října 1845 Zbiroh, ![]() |
Úmrtí | 28. června 1912 (ve věku 66 let) Zbiroh, ![]() |
Místo pohřbení | Slavín (hrobka) |
Pseudonym | František Vlna |
Povolání | novinář, básník, spisovatel, překladatel |
Národnost | česká |
Alma mater | Univerzita Karlova |
Témata | literatura, poezie, žurnalistika, překlad, pedagogika a editace |
Příbuzní | Václav Sládek (sourozenec) Božena Fridová (švagrová) |
Podpis | ![]() |
![]() | |
![]() | |
![]() | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Josef Václav Sládek (27. října 1845 Zbiroh[1] – 28. června 1912 Zbiroh) byl český spisovatel, básník, novinář a překladatel. Patří mezi zakladatele české poezie pro děti, spisovatele vlastence a představitele realismu. Byl jmenován členem České akademie císaře Františka Josefa I.
Život
Narodil se ve Zbirohu v domě č. p. 28 jako první z pěti dětí zednickému mistru Petru Sládkovi (1816–1908) a jeho manželce Antonii, dceři zbirožského pekaře Josefa Mizery (1829–1893). Jeho sourozenci: Františka Topinková (1847–1898),[2] Wilhelmína Müllerová (1851–1877),[3] Benygna Nová (1854–1923)[4] a Václav Sládek.[5]
Ve zbirožské obecné škole se mu v letech 1851–1856 jako nadanému žáku věnoval farář Pavel Šimandl, který mu zpřístupnil svou knihovnu, vyučoval jej literatuře a připravil pro další studium. V roce 1857 Sládek začal studovat na piaristickém gymnáziu na Panské ulici v Novém Městě v Praze při kostele svatého Kříže. (Od roku 1953 zde sídlí Střední průmyslová škola sdělovací techniky.) Pro neshody s třídním učitelem Eusebiem Durdíkem a kvůli německému vyučovacímu jazyku přešel v roce 1862 na české akademické gymnázium v Praze. Zde byli jeho spolužáky např. Jaromír Čelakovský, Svatopluk Čech, Emanuel Engel nebo Václav Robert z Kounic, členové studentských literárních spolků. Pod jejich vlivem se Sládek začal pokoušet o první básně. Maturitní zkoušku zde složil v roce 1865.[6]
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/07/Lumirovci.jpg/220px-Lumirovci.jpg)
Ve studiu pokračoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde si kromě kursu filozofie zvolil fyziku a matematiku. Matematika však pro něj byla obtížná, a proto si v druhém semestru vybral přírodopis. Jelikož jeho rodiče chtěli, aby byl knězem, odmítli ho podporovat při studiích, a nakonec se s ním rozešli ve zlém. Po rozchodu s rodiči se živil kondicemi. Později začal psát básně, vydával je a pracoval v nakladatelstvích spojených s lumírovci, zastával důležité místo v nově vzniklém spolku Ruch.[6]
Roku 1868 se mu s přispěním přátel podařilo shromáždit finanční prostředky na cestu do USA. Sám si stanovil tři hlavní cíle: poznání americké kultury, politiky a přírody, dále sbírání přírodnin pro Muzeum království českého a za třetí spojení s krajany a jejich zapojení do české záležitosti ve vlasti.[6] V Americe strávil dva roky, procestoval ji od Michiganu přes Caledonii, New Orleans, Houston do San Antonia, kde strávil půl roku. Pracoval v mnoha zaměstnáních, většinou jako dělník a také pomocník faráře polského původu. Naučil se tam polsky a španělsky, sbíral přírodniny. Zajímal se o osudy Indiánů a černochů, s nimiž pracoval, ale také o život Čechoameričanů. Pobyt v USA ho ovlivnil na celý život a odrazil se i v jeho literární tvorbě. Psal básně s indiánskou tematikou i krátké prózy z různých míst. Své cesty popsal v pojednáních Z cesty do Texasu a Jaru vstříc. Překládal díla amerických autorů, například Longfellowův epos Píseň o Hiawathovi (The Song of Hiawatha).[6] Byl orientován především na anglo-americkou literaturu.[7]
Po návratu z Ameriky roku 1872 získal městské právo v Praze, bydlel na Smíchově a vyučoval angličtinu na Českoslovanské obchodní akademii v Resslově ulici (1872–1900), externě také na České technice. Později působil i jako lektor na pražské univerzitě. Pro pedagogické působení napsal učebnici angličtiny a čítanku se slovníčkem.
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c1/Praha%2C_Nove_Mesto_-_Resslova%2C_OA_Dr_E_Benese_%28Josef_Vaclav_Sladek%29.jpg/220px-Praha%2C_Nove_Mesto_-_Resslova%2C_OA_Dr_E_Benese_%28Josef_Vaclav_Sladek%29.jpg)
Mezi lety 1870–1875 byl redaktorem Národních listů.[6] Začal učit na Polytechnickém ústavu království Českého v Praze. V roce 1873 se stal spoluvydavatelem časopisu Lumír, ve kterém od roku 1877 působil jako redaktor a brzy jako vedoucí redaktor, jímž zůstal až do konce svého působení, tj. do roku 1898.[6] Své básně, povídky a články uveřejňoval také v dalších časopisech, např. v Květech, Světozoru nebo Osvětě.
V roce 1877 byl Sládek spolu se Zeyerem v létě několik týdnů ve Skandinávii. Rodinné štěstí, které přišlo s druhým manželstvím, se projevilo v rozvoji tvůrčí aktivity po roce 1880. Vyšly básnické sbírky Jiskry na moři (1880), Světlou stopou (1881), Na prahu ráje (1883), Ze života (1884) a další. V roce 1887 vydal první sbírku poezie pro děti Zlatý máj, po níž následovaly Skřivánčí písně. Mnoho z básniček bylo zhudebněno. Kromě toho se soustavně věnoval překladatelské činnosti.
Od roku 1900 ho zdravotní problémy přiměly k ukončení pedagogické činnosti, když se již předtím vzdal práce v redakci časopisu Lumír. V roce 1909 vyšla Sládkovi poslední sbírka básní Dvě knihy veršů, ve které se loučí se životem v básni Až bude skončeno.
Ke konci života žil Sládek zcela v ústraní, ošetřován svojí obětavou manželkou, ale přesto stále v plné práci. Zemřel 28.června 1912 ve Zbirohu, uprostřed práce na překladu Shakespearova Krále Jindřicha IV.. Pochován byl na vyšehradském hřbitově ve Slavíně.[8]
Rodinný život
Dne 15. září 1873 se oženil s Emílií Nedvídkovou (1851–1874), dcerou továrníka a starosty okresu Počáteckého Aloise Nedvídka, do které byl zamilován od roku 1867.[9] Poprvé se setkali, když bylo Emílii patnáct let, na plese v roce 1867, těsně před Sládkovým odjezdem do USA. V srpnu 1874 Emílie zemřela po porodu mrtvého dítěte.[10] To mělo vliv na zhoršení jeho psychického stavu, projevily se deprese, propukla nervová choroba doprovázená silnými bolestmi.[6][8]
Podruhé se Josef Václav Sládek oženil 14. července 1879. Sládkova druhá manželka Marie Veselá (27. 1. 1857[11] – 18. 9. 1936)[12] pocházela po matce Antonii ze sklářského rodu Kavalírů. Její matka byla dcerou zakladatele skláren Františka Kavalíra a sestrou Josefa a Eduarda Kavalierů (sklárny Sázava, Nusle).[13] Mariina sestra Anna Veselá (1860–1940) byla operní pěvkyní a primadonou Národního divadla v Praze, teta Anna Kavalírová (1825–1893), básnířka, byla provdána za Josefa Václava Friče.[13][8]
Manželé Sládkovi měli jedinou dceru Helenu (1880–1946[14]). Ta se v dětství přátelila s Herbertem a Alicí Masarykovými, s nimiž se potkávala v Americkém klubu dam, kam společně docházeli manželé Masarykovi i Sládkovi.[15] Oba manželské páry spojoval mimo jiné zájem o anglosaskou kulturu a USA, odkud pocházela Charlotta Masaryková a kde Sládek, jak je zmíněno výše, strávil dvě léta, kdežto T. G. Masaryk zde před 1. světovou válkou absolvoval několik kratších pobytů.
V letech 1897–1898 žil v zahradním domku na okraji parku zámečku svého přítele hraběte Kounice ve Vysoké u Příbramě. Kvůli zhoršenému zdraví často jezdil do lázní Svatá Kateřina nedaleko Počátek. V roce 1907 si nechal postavit vilku ve Zbirohu. [6]
Jeho památce se věnuje Museum Josefa Václava Sládka ve Zbirohu[16].
Dílo
Sládkovým typickým tématem je český venkov, kde se postava rolníka (oráče) stává symbolem národa a jeho odolnosti. Ve svých dílech hledá lidské hodnoty, častým námětem je pro něj domov, dětství, rodný kraj.
Láska k venkovu a lidovým postavám vedla až k ohlasovému rázu jeho poezie (Starosvětské písničky, České znělky). Sládek si venkovský svět zidealizoval s blízkostí přírody. Venkovský život mu připadá poetičtější než život ve městě. Sládek si uvědomuje i stinné stránky venkovského života, uvědomuje si cenu práce a váží si jí.
Jeho verš je jednoduchý, rytmický a melodický, slovník je bohatý na zdrobněliny (deminutiva). To vedlo ke zhudebnění jeho básní Karlem Bendlem a Josefem Bohuslavem Foersterem.
Americká tematika
- Básně (1875)
- Na hrobech indiánských – vyjádřil své okouzlení americkou přírodou, a zároveň tragédii amerického kapitalismu, který pro zisk neváhá nemilosrdně likvidovat původní obyvatelstvo
- Pomník Indiánův
- Hrob v pralese
- U Michiganu
- Kalifornské povídky
- Americké obrázky – próza
Tvorba zaměřená na Čechy
- Jiskry na moři (1880) – intimní lyrika, mírně autobiografická (smrt první ženy, nové manželství, stesk po vlasti – když byl v Americe)
- Světlou stopou (1881)
- Na prahu ráje (1883)
- Ze života (1884)
- Sluncem a stínem (1887)
- Selské písně (1890) – sedlák jako symbol vlastenectví, obraz vesnice, vztah k přírodě
- Velké, širé, rodné lány. Zhudebnil J.B.Foerster.
- České znělky – pohled na českého sedláka, který symbolizuje mravní hodnoty českého národa, vyšlo spolu se Selskými písněmi
- Starosvětské písničky (1891) – intimně lyrická poezie, básník zde přiznává hluboký vztah k matce. Inspiraci k tomuto dílu čerpal z lidové poezie. Tato sbírka patří k nejlepším dílům, nejen Sládkovým, ale i celého tohoto období české literatury
- Směska (1891)
- České písně (1892) – v této sbírce projevil své vlastenectví, některé básně byly zhudebněny
- V zimním slunci (1897)
- Nové selské písně
- Za soumraku (1907)
- Léthé a jiné básně (1908)
Pro děti
Zpěvné verše, prostým jazykem s humorem a laskavostí učí lásce k vlasti, přírodě a rodičům.
- Zvony a zvonky, obsahuje všeobecně známou báseň Lesní studánka
- Zlatý máj
- Skřivánčí písně
- Orel a skřivánek
Divadelní činnost
- Práce
- Písně pohřební
Jazykové učebnice
- Anglická čítanka se slovníčkem
- Průpravná mluvnice anglického jazyka s příklady a výslovností
Výbory
- Obrazy (1945) – skládá se z oddílů Z nového světa, Miniatury, Romance a balady, Idyly, Z domova a ze života, Písně, Památník
- Píseň života (1945) – skládá se z oddílů Ve stínu smrti (1875), Jiskry na moři (1875–1879), Světlou stopou (1881), Ze života (1884), Sluncem a stínem (1887), Znělky Jaroslavu Vrchlickému, Jiné písně, V zimním slunci (1897), Za soumraku (1907), Léthé (1908)
Překlady
Přeložil 33 dramat od Williama Shakespeara, překládal též Burnse, Longfellowa, Harta, Lermontova, Byrona, Coleridge, Kiplinga a další.
Překládal i z dalších jazyků (dánština, švédština, polština, maďarština, španělština, …), tyto překlady však už nejsou tak kvalitní jako překlady z angličtiny[zdroj? a byly pro Sládka poněkud okrajovou záležitostí. Ze švédštiny přeložil později například Píseň o Frithiofovi (Frihjofs saga) od švédského básníka Esaiase Tégnera z vikingského údobí 8. století v Norsku.[6]
Méně známá je skutečnost, že Sládek přeložil českou hymnu Kde domov můj do angličtiny, kde „země česká, domov můj“ překládá jako „Czechia, my fatherland“[17].
Dále se zachovalo velké množství novinových a časopisových článků a fejetonů, jejichž náměty čerpá z pobytu v USA.
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/ae/Cesky_Sternberk_JV_Sladek.jpg/200px-Cesky_Sternberk_JV_Sladek.jpg)
Amatérská fotografie
Byl také nadšeným amatérským fotografem. V USA zhotovoval svým hostitelům portréty za nocleh a jídlo. Později fotografoval prosté venkovské motivy a momentky, někdy režírované. V 90. letech byl členem redakční rady Fotografického věstníku a o svém koníčku napsal dva články do dalších časopisů (Fotografie momentní v Lumíru 1886 a Šternberk na Sázavě ve Zlaté Praze 1885). Řadu jeho snímků uchovává muzeum Zbiroh.[18]
Sládek a jeho dílo v ohlasech
Josef Václav Sládek, či spíše jeho dílo hraje roli v divadelní hře Afrika fiktivního autora Járy Cimrmana.
Lesní studánka[19], kterou popsal Josef Václav Sládek ve stejnojmenné básni, se nachází v rokli na Matčině hoře u cesty ze Zbirohu k Sýkorovu mlýnu. Každé jaro se koná její symbolické otevření.
Odkazy
Reference
- ↑ Zbiroh 05 | Porta fontium. www.portafontium.eu . . Dostupné online.
- ↑ Zbiroh 05 | Porta fontium. www.portafontium.eu . . Dostupné online.
- ↑ Zbiroh 05 | Porta fontium. www.portafontium.eu . . Dostupné online.
- ↑ Zbiroh 05 | Porta fontium. www.portafontium.eu . . Dostupné online.
- ↑ ŠVARC, Václav. Josef Václav Sládek a jeho rodné město Zbiroh . cit. 2023-03-01. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i LEBROVÁ, Dobromila. Josef Václav Sládek, básník a překladatel – 100. výročí úmrtí. www.pozitivni-noviny.cz online. Pavel Loužecký, 2012-07-02 cit. 2024-06-27. Dostupné online.
- ↑ MAXEROVÁ, Iva. Sládkův americký pobyt. , 2008 cit. 2016-06-28. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce PhDr. Martin Reissner. Dostupné online.
- ↑ a b c JEŽKOVÁ, Veronika. Osobní knihovna Josefa Václava Sládka. Kladno, 2012. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Richard Khel.
- ↑ DigiArchiv SOA v Třeboni – ver. 23.02.28. digi.ceskearchivy.cz online. cit. 2023-03-01. Dostupné online.
- ↑ DigiArchiv SOA v Třeboni – ver. 23.02.28. digi.ceskearchivy.cz online. cit. 2023-03-01. Dostupné online.
- ↑ Archivní katalog. katalog.ahmp.cz online. cit. 2023-03-01. Dostupné online.
- ↑ Lidové noviny. 19. 9. 1936.
- ↑ a b KAVALÍROVÁ, Kateřina. Historie skláren Kavalier a rodiny Kavalírovy. Pardubice, 2012 cit. 2018-01-14. 62 s. Bakalářská práce 2012. Univerzita Pardubice, Fakulta filozofická. . s. 40. Dostupné online.
- ↑ Rudé právo, 14. 7. 1946, s. 4
- ↑ MASARYKOVÁ, Alice. Dětství a mládí. 2. vyd. Praha: Ústav TGM, 1993. 115 s. ISBN 80-901478-6-0. S. 20.
- ↑ https://www.zbiroh.cz/organizace/muzeum/o-muzeu/
- ↑ PressReader.com – Digital Newspaper & Magazine Subscriptions. www.pressreader.com online. cit. 2023-03-01. Dostupné online.
- ↑ SCHEUFLER, Pavel. Pavel Scheufler. www.scheufler.cz online. 2002 cit. 2023-03-02. Dostupné online.
- ↑ Josef Václav Sládek: Křišťálová studánka
Literaturaeditovat | editovat zdroj
- Čeští spisovatelé 19. a počátku 20. století. Praha: Československý spisovatel, 1982. S. 236–239.
- Autorský kolektiv. Čeští spisovatelé literatury pro děti a mládež – redakce Otakar Chaloupka. Praha: Albatros, 1985. S. 374–380.
- ČERNÝ, František. Hana Kvapilová. Praha: Orbis, 1960, str. 26, 159, 197, 238, 243, 314, 323–324
- JANKOVIČ, Milan. Josef Václav Sládek: studie s ukázkami z díla. Praha: Svobodné slovo, 1963. 201 s.
- KLÁŠTERSKÝ, Antonín. Josef Václav Sládek: Jeho život, literární dílo, ukázky, bibliografie. Praha: Jan Svátek, 1922
- NOVÁK, Arne. Zvony domova a Myšlenky a spisovatelé. Praha: Novina, 1940. – Kapitola Jos. V. Sládek, s. 334–341
- POLÁK, Josef. Josef Václav Sládek: život a tvorba. Praha: Univerzita Karlova, 1984. 134 s.
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století: III. díl: Q–Ž. Praha; Litomyšl: Paseka; Petr Meissner, 1999. 587 s. ISBN 80-7185-247-3. S. 141.
Související článkyeditovat | editovat zdroj
Externí odkazyeditovat | editovat zdroj
- Josef Václav Sládek v Lexikonu české literatury v Digitální knihovně Akademie věd ČR
- "Ruch." Básně české omladiny
- Anglická čítanka s úplným anglicko-českým slovníčkem...
- Básně
- Coriolanus Coriolanus: školní vydání – William Shakespeare
- Domov
- Dvě knihy veršů
- Hamlet králevic dánský Hamlet: školní vydání – William Shakespeare
- Hebrejské melodie – George Gordon Byron
- Hymna Sokolů
- Jak se vám líbí – William Shakespeare
- Jiskry na moři
- Julius Caesar – William Shakespeare
- Kalifornické povídky – Francis Bret Harte
- Komedie. Koníček
- Konrad Wallenrod – Adam Mickiewicz
- Král Jindřich V. – William Shakespeare
- Král Jindřich VI. – William Shakespeare
- Král Lear – William Shakespeare
- Kupec benátský Kupec benátský: 3. v. – William Shakespeare
- Lumír časopis zábavný a poučný. Ročník 1–39
- Makbeth – William Shakespeare
- Na mezi hudebnina
- Na pastorském dvorci a jiné novely – Alexander L. Kielland
- Na prahu ráje
- Obrázky z Indie – Rudyard Kipling
- Obrazy
- Pepita Ximenez – Juan Valera
- Píseň o Frithiofovi – Esaias Tegnér
- Píseň o Hiavatě – Henry Wadsworth Longfellow
- Píseň života
- Průpravná mluvnice anglického jazyka
- Selské písně hudebnina
- Selské písně a české znělky. Selské písně a české znělky, rozšířené
- Selské písně. Nové selské písně
- Sen noci svatojanské – William Shakespeare
- Skládání o starém námořníku. Christabel. Kublaj Chán – Samuel Taylor Coleridge
- Skřivánčí písně I. Skřivánčí písně II
- Sluncem a stínem
- Směska. Nové starosvětské písničky
- Spisy básnické I. Spisy básnické II
- Světlou stopou
- Tragedie Stillwaterská – Thomas Bailey Aldrich
- Troilus a Kressida – William Shakespeare
- V zimním slunci
- Výbor z lyriky A. Heyduka, J. Nerudy, J. V. Sládka a Jar. Vrchlického – Josef Staněk
- Výbor z písní a ballad – Robert Burns
- Zimní pohádka – William Shakespeare
- Zkrocení zlé ženy Zkrocení zlé ženy: 2. v. – William Shakespeare
- Zlatý máj. Čtyřiadvacet písní pro děti
- Zvíkov v pěti zpěvích
- Zvony a zvonky. Písně a bajky pro dítky
Autor Josef Václav Sládek ve Wikizdrojích
Osoba Josef Václav Sládek ve Wikicitátech
Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Václav Sládek na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef Václav Sládek
- Digitalizovaná díla Josefa Václava Sládka v Národní digitální knihovně.
- Josef Václav Sládek in Dějiny české literatury 3. Praha: Academia, 1961. S. 324–340. Dostupné online. (scany)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk