A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Angara 3 | |
---|---|
![]() nosné rakety Angara | |
Země původu | Rusko |
Rodina raket | Angara |
Výrobce | Státní kosmické vědeckovýrobní středisko M. V. Chruničeva |
Rozměry | |
Výška | Angara A3 45,809 metrů[1] |
Průměr | Angara A3 8,86 metru |
Hmotnost | 481 000 kg[2] |
Nosnost | |
na LEO | 14,000 kg (Pleseck) |
na GTO | 2,500 kg (Pleseck) |
Historie startů | |
Status | vývoj odložen |
Kosmodrom | kosmodrom Pleseck, později Vostočnyj |
Celkem startů | Angara A3: 0 |
Úspěšné starty | Angara A3: 0 |
Selhání | 0 |
Částečná selhání | 0 |
Pomocné motory – URM-1 (modul) | |
Počet | 2 |
Tah | 1 920 kN |
Specifický impuls | 310,7 s |
Palivo | LO2 + RP-1 |
První stupeň – URM-1 (modul) | |
Motor | RD-191 |
Tah | 1 920 kN |
Specifický impuls | 310,7 s |
Palivo | LO2 + RP-1 |
Druhý stupeň – URM-2 (modul) | |
Motor | RD-0124A |
Tah | 294,3 kN |
Specifický impuls | 359 s |
Palivo | LO2 + RP-1 |
Rakety Angara 3 představují středně těžké nosiče vyvinuté moskevským Státním kosmickým vědeckovýrobním střediskem M. V. Chruničeva. V současnosti tyto nosiče mohou vynést na nízkou oběžnou dráhu až 14 000 kg. Spolu s nosnými raketami Sojuz představují středně těžké nosné rakety Ruska.
Popis nosiče
Nosič Angara je modulární, což znamená, že jeho základem jsou univerzální raketové moduly, konkrétně v prvním stupni URM-1 a ve stupni druhém URM-2.
URM-1: první stupeň (boostery) a druhý stupeň
Na verzi Angara A3 je dobře vidět modulární návrh nosiče. První dva stupně Angary A3 jsou sestaveny z celkem tří modulů URM-1. Jeden modul je centrální a k němu jsou připevněny další dva postranní urychlovací moduly URM-1. Každý z těchto modulů je vybaven jedním motorem Energomaš RD-191 spalujícím kapalný kyslík a RP-1 (kerosen).
Motor RD-191 je jednokomorový motor odvozen od čtyřkomorového motoru RD-170, původně vyvinutého pro urychlovací stupně supertěžkého nosiče Eněrgija. Čtyřkomorový RD-171 Zenitu a dvoukomorový RD-180 pohánějící Atlas V ULA jsou také odvozeny od motoru RD-170, podobně jako například RD-193 připravovaný jako náhrada motorů Sojuzu 2.1v NK-33 ze sedmdesátých let. Motor RD-191 je schopen snížit svůj výkon na 30 %, což umožňuje příslušnému centrálnímu modulu URM-1 šetřit palivo do doby, kdy budou odhozeny (mezitím vyprázdněné) postranní urychlovací moduly.
Modul URM-1 obsahuje (postupně shora): nádrž kapalného kyslíku, dále následuje mezinádržová struktura obsahující elektroniku pro řízení letu a telemetrii, a dále nádrž na RP-1. Základna modulu je tvořena motorovou komorou obsahující zařízení pro měnění vektoru tahu motoru a pro řízení otáčení kolem podélné osy.[3]
URM-2: třetí stupeň
Třetí stupeň nosiče Angara A3, označený jako modul URM-2, používá jeden čtyřkomorový motor RD-0124A (návrh: KB chimavtomatiki) který také spaluje kapalný kyslík a kerosen. Motor RD-0124A je blízký příbuzný motoru RD-0124, který v současné době pohání druhý stupeň Sojuzu 2.1b. Pro nosič Angara A3 má stupeň URM-2 šířku 3,6 metru.[4]
Horní stupně pro použití s Angarou 3
Pro vynášení nákladů na nízkou oběžnou dráhu nebudou nosiče Angara 3 používat horní stupně. Pro vyšší oběžné dráhy, jako jsou například dráha přechodová ke geostacionární a také dráha geostacionární, bude Angara 3 používat horní stupeň Briz-M nebo částečně kryogenní Blok DM-03, případně nový, plně kryogenní stupeň KVSK.
Briz-M
Briz-M, již je v současnosti používán například v nosiči Proton-M. Je poháněn jedním motorem S5.98M spalujícím N2O4 a UDMH.
DM (kyslíko-kerosenový)
Horní stupeň DM je v současné době plánován pro použití s nosičem Proton. Tento horní stupeň je částečně kryogenní, spaluje kerosen a kapalný kyslík. Angara 3 s tímto stupněm je plánována k vypuštění na počátku roku 2017, konkrétně v konfiguraci s Block DM-03.[5]
KVSK (kyslíko-vodíkový)
KVSK je nový, plně kryogenní horní stupeň. Tento stupeň spaluje kapalný vodík a kapalný kyslík. Pohánět ho bude motor RD-0146D, což umožní nosiči Angara 3 s horním stupněm KVSK zvýšit nosnost na dráhu přechodovou ke geostacionární o 1,2 tuny nákladu, oproti konfiguraci se stupněm Briz-M.[6]
Kosmodromy
Angara je primárně vypouštěna z kosmodromu Pleseck na severu evropské části Ruska. Později bude využíván také kosmodrom Vostočnyj, který je ve výstavbě na jihovýchodě Ruska. Kosmodrom Vostočnyj umožní vypouštět nosiče s větším užitečným zatížením než z Plesecka.
Odkazy
Reference
- ↑ ZAK, Anatoly. . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Angara Launch Vehicles Family . Khrunichev . Dostupné online.
- ↑ ZAK, Anatoly. URM-1 . . Dostupné online.
- ↑ ŽAK, Anatolyj. . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Angara
- ↑ ZAK, Anatoly. Angara-5 takes to the sky . http://www.russianspaceweb.com . Dostupné online. (anglicky)
Související články
Nosiče
- Antares — těžký nosič USA (soukromý, ve vývoji)
- Ariane 5 — těžký nosič ESA
- Atlas V — těžký nosič USA (modulární)
- Delta IV — těžký nosič USA (modulární)
- Epsilon — lehký nosič Japonska
- Falcon 9 — těžký nosič USA (soukromý, modulární)
- H-II — těžký nosič Japonska
- KSLV-I — nosič Korejské republiky; první stupeň odvozen od URM-1 Angary
- Long March — těžký nosič Čínské lidové republiky
- LVM 3 — těžký nosič Indie
- Proton — těžký nosič Ruska
- Rokot — lehký nosič Ruska
- Sojuz 2 — střední nosič Ruska a ESA
- Titan 4 — těžký nosič USA (historický)
- Vega — lehký nosič ESA
Základní druhy oběžných drah Země
- LEO — nízká oběžná dráha
- MEO — střední oběžná dráha
- GSO — geosynchronní dráha
- GTO — dráha přechodová ke dráze geostacionární
- GEO — geostacionární dráha
Externí odkazy
- (rusky) Angara family page by the Khrunichev Center Archivováno 18. 1. 2017 na Wayback Machine.
- (anglicky) Angara family, at Encyclopedia Astronautica
- (anglicky) Angara family, at RussianSpaceWeb
- (anglicky) Angara Launch Vehicle Family, at Spaceflight101.com
- (česky) Raketová skládačka, na Osel.cz
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk