A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Astrid Saalbachová | |
---|---|
Rodné jméno | Astrid Salbachová |
Narození | 29. listopadu 1955 (68 let) Søborg |
Povolání | dramatička, prozaička, herečka |
Ocenění | Nordisk Dramatikerpris (2004) |
Choť | Jens Kaas (od 1986)[1] |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Astrid Saalbachová (* 29. listopadu 1955, Søborg, Dánsko) je dánská spisovatelka a dramatička.
Život
Vyrůstala v dánském městě Helsingør. V roce 1975 maturovala na tamním gymnáziu a poté začala studovat na Státní divadelní škole (Statens Teaterskole), kterou dokončila v roce 1978 a následujících sedm let se živila herectvím. Jejím manželem je klavírista a varhaník Jens Kaas Rasmussen, se kterým má dva syny.[2]
Tvorba
Jako dramatička debutovala v roce 1981 rozhlasovou hrou Stopy v písku (Spor i sandet), za kterou obdržela Severskou cenu pro rozhlasové hry (Nordisk Radiospilspris). Poté napsala další dvě rozhlasové hry a dvě hry pro televizi. V roce 1985 jí vyšla sbírka povídek Tvář měsíce (Månens ansigt). Následující rok napsala první divadelní hry Neviditelné město (Den usynlige by) a Taneční hodina (Dansetimen), která byla přeložena do češtiny hned v roce 1987. Svůj první román, Zapomenutý les (Den glemte skov), publikovala v roce 1988. Zabývá se v něm složitým vztahem mezi matkou a dcerou, stejně jako ve svém druhém románu Země nepřátel (Fjendens land, 1994).[3]
V letech 1992–1995 byla zaměstnaná jako dramatička divadla v Århusu.[4]
Její hry jsou překládány do mnoha jazyků, oblíbené jsou zejména ve východní Evropě (Polsko, Maďarsko, Česko, Slovensko a další).[5] V zahraničí se řadí její hry k nejhranějším dánským hrám[6], zřejmě díky aktuálním tématům, která si vybírá, hovorovému jazyku, prolínání snu a reality a experimentování s novými dramatickými prvky.[7]
V roce 2004 obdržela za svou tvorbu prestižní cenu Nordisk Dramatikerpris a od roku 2011 je členkou Dánské akademie, která uděluje literární ceny.
Dramatická tvorba
Dánský dramaturg Jesper Bergmann hodnotí hry Astrid Saalbachové jako kritické k západní civilizaci. Autorka se v nich zabývá převážně tématy, jež přináší dnešní zrychlená a globalizovaná doba.[7] V její tvorbě se tak objevují motivy strachu z neznámého a obav ze změn, mezilidských vztahů, osamělosti a izolace, nutkání k opakování stejných chyb, otázka smrti a odumírání, či strach ze ztráty lásky bližních.[3]
Postavy a témata svých her se Saalbachová snaží vždy ukázat co nejkomplexněji.[8] Často se můžeme setkat s drobnou událostí, která zcela nečekaně změní život a svět postavy. Důraz klade autorka na jasný a hovorový jazyk s citem pro ironický dialog.[3]
Její tvorba se navíc vyznačuje experimentálními rysy jako jsou atypická práce s různými časovými rovinami či zařazování snových a symbolických prvků.[3]
Jedním z témat, ke kterým se Saalbachová v různých rovinách stále vrací, je apokalyptická vize světa v budoucnosti, viz například hra Požehnané dítě (Det velsignede barn).[7]
Zdánlivě nesourodé dramatické postupy svých her stmeluje pomocí průzračného situačního humoru.[7]
Bibliografie
- Spor i sandet (Stopy v písku, rozhlasová hra, 1981)
- Bekræftelsen (Potvrzení, rozhlasová hra, 1982)
- Skyggernes børn (Děti stínů, rozhlasová hra, 1983)
- En verden, der blegner (Blednoucí svět, TV hra, 1984)
- Månens ansigt (Tvář měsíce, povídky, 1985)
- Kødet (Maso, povídka, 1985)
- Den usynlige by (Neviditelné město, divadelní hra, 1986)
- Dansetimen (Taneční hodina, divadelní hra, 1986)
- Den glemte skov (Zapomenutý les, román, 1988)
- Myung (TV hra, 1989)
- Miraklernes tid (Čas zázraků, divadelní hra, 1990)
- Morgen og aften (Ráno a večer, divadelní hra, 1993)
- Fjendens land (Země nepřátel, román, 1994)
- Det velsignede barn (Požehnané dítě, divadelní hra, 1996)
- Aske til aske, støv til støv (Popel k popelu, prach k prachu, divadelní hra, 1998)
- Den hun er (To je ona, román, 2000)
- Det kolde hjerte (Chladné srdce, divadelní hra, 2002)
- Verdens ende (Konec světa, divadelní hra, 2003)
- Fingeren i flammen (Prst v plameni, román, 2005)
- Pietà (Pieta, divadelní hra, 2006)
- Rødt og grønt (Červená a zelená, divadelní hra, 2010)
- Fordrivelsen (Odsun, román, 2011)
- Lille soldat (Vojačka, divadelní hra, 2013)
- Klapperslangen (Chřestýš, román, 2014)
- Frisørerne (Kadeřnice, divadelní hra, 2014)
Bibliografie v češtině
- Taneční hodina (Nakladatelství Dilia, Praha, 1987, překlad František Fröhlich)
- Pieta (překlad František Fröhlich)
- Neviditelné město (3 x 3 : Norén, Fosse, Saalbachová, Elg, 2008, překlad Michaela Weberová, ISBN 978-80-904073-0-5)
- Požehnané dítě (3 x 3 : Norén, Fosse, Saalbachová, Elg, 2008, překlad Michaela Weberová, ISBN 978-80-904073-0-5)
- Konec světa (3 x 3 : Norén, Fosse, Saalbachová, Elg, 2008, překlad Michaela Weberová, ISBN 978-80-904073-0-5)
Česká uvedení
- Taneční hodina, divadlo Labyrint, režie: Karel Kříž, premiéra 26. 10. 1995
- Taneční hodina, Městské divadlo Zlín, režie: Josef Morávek, premiéra 19. 4. 1996
- Taneční hodina, (pod názvem Baletky), Divadlo Husa na provázku Brno, režie: Pavel Šimák, premiéra 4. 2. 2003
- Konec světa (pod názvem Transit), Divadlo na Vinohradech Praha, režie: Štěpán Pácl, premiéra 16. 1. 2009
- Taneční hodina, Kašpar Praha, režie: Alexandr Minajev, premiéra 2. 10. 2011
Rozhlasové hry
- Pieta. Monodrama, překlad František Fröhlich, režie Lída Engelová, hraje Vilma Cibulková, natočeno 2012.[9]
Reference
- ↑ Dostupné online. .
- ↑ MISFELDT, Mai. Astrid Saalbach . Dansk Kvindebiografisk Leksikon . Dostupné online.
- ↑ a b c d KENDÍKOVÁ, Hana. Astrid Saalbachová. iLiteratura . 2.6.2008 . Dostupné online.
- ↑ Astrid Saalbach - biography . astridsaalbach.dk . Dostupné online.[nedostupný zdroj
- ↑ BERGMANN, Jesper. CONTEMPORARY DANISH DRAMA . New York Theatre Wire . Dostupné online.
- ↑ KENDÍKOVÁ, Hana. Astrid Saalbachová. iLiteratura . 2.6.2008 .
- ↑ a b c d STEHLÍKOVÁ, Karolína. 3 x 3: Norén, Fosse, Saalbachová ...rovná se devět. : Elg, 2008. ISBN 978-80-904073-0-5. Kapitola ... rovná se devět (doslov).
- ↑ HALOUNOVÁ, Lada. Astrid Saalbachová: Ptám se, ale odpovědi nedávám. Divadelní noviny . 31. 10. 2011. Dostupné online.
- ↑ Astrid Saalbachová: Pieta. Týdeník rozhlas. 1. 3. 2021, čís. 9, s. 49.
Externí odkazy
Osoba Astrid Saalbachová ve Wikicitátech
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk