A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
| Finále Davis Cupu 2021 | |
|---|---|
| Datum | 25. listopadu – 5. prosince 2021 |
| Ročník | 2. |
| Místo | Innsbruck, Rakousko Madrid, Španělsko Turín, Itálie |
| Dějiště | Olympiahalle Madrid Arena Pala Alpitour |
| Počet | 18 družstev |
| Povrch | tvrdý / hala |
| Finálové utkání | |
| Vítěz |  RTF |
| Finalista |  Chorvatsko |
| Výsledek | 2–0 |
| Finále Davis Cupu | |
< 2019 2022 > | |
Finále Davis Cupu 2021 představovalo nejvyšší úroveň Davis Cupu – elitní osmnáctičlennou skupinu, z níž vzešel celkový vítěz 108. ročníku soutěže. Dějištěm se staly kryté dvorce s tvrdým povrchem v Innsbrucku, Madridu a Turíně. Závěrečný turnaj se konal mezi 25. listopadem až 5. prosincem 2021.
Finále mělo být původně odehráno v rámci Davis Cupu 2020 mezi 23. až 29. listopadem 2020. Mezinárodní tenisová federace (ITF) však 26. června 2020 oznámila, že v důsledku pandemie covidu-19 se ročník dohraje až v roce 2021 a další program v kalendářním roce 2020 zrušila.[1] Na počátku nové sezóny, 18. ledna 2021, ITF informovala o rozšíření finále do jedenácti dnů na přelom listopadu a prosince.[2] Ve zprávě z 12. dubna 2021 pak ITF uvedla, že se vedle Madridu turnaj odehraje také v olympijských městech Innsbrucku a Turíně.[3] Mezistátní zápasy probíhaly v jediném dni, v podobě dvou dvouher a závěrečné čtyřhry. Utkání se hrála na dvě vítězné sady, které mohl uzavřít závěrečný tiebreak.[4]
Obhájcem titulu byl šestinásobný vítěz Španělsko,[5] který skončil v základní skupině. Vítězem se stalo Rusko hrající pod neutrálním statusem Ruské tenisové federace. Ve finálovém utkání porazilo Chorvatsko 2–0 na zápasy. Závěrečná čtyřhra se za rozhodnutého stavu neuskutečnila. Rusové získali třetí titul, když navázali na triumfy z let 2002 a 2006. Ruské dvouhry odehráli členové první světové pětky, druhý v pořadí Daniil Medveděv a pátý muž žebříčku Andrej Rubljov, jenž byl vyhlášen nejužitečnějším hráčem turnaje se singlovou i deblovou bilanci 6–1.[6][7] Po listopadovém triumfu Ruské tenisové federace v Billie Jean King Cupu 2021 se Rusko stalo čtvrtou zemí v historii, která ovládla obě týmové soutěže v jediném kalendářním roce. Navázalo tak na Spojené státy, Austrálii a Česko.[8]
Účastníci
Finále se účastnilo 18 týmů.
- 4 semifinalisté finále 2019 (Kanada, Rusko, Španělsko, Velká Británie)
- 2 týmy na divokou kartu (Francie, Srbsko)[9]
- 12 vítězů kvalifikačního kola hraného v březnu 2020
| Účastníci | |||||
|---|---|---|---|---|---|
 Austrálie
|
 Česko
|
 Ekvádor
|
 Francie
|
Chorvatsko
|
 Itálie
|
 Kanada
|
 Kazachstán
|
 Kolumbie
|
 Maďarsko
|
 Německo
|
 Rakousko
|
| RTF
|
 Spojené státy
|
 Srbsko
|
 Španělsko
|
 Švédsko
|
 Velká Británie
|
Ruská účast
Ruští tenisté hráli po vyloučení Ruska z velkých sportovních akcí v důsledku aféry státem řízeného dopingu pod neutrálním statusem, oficiálně pod hlavičkou Ruské tenisové federace bez užití ruské vlajky, hymny a názvu Ruská federace. Původně čtyřletý zákaz vydala Světová antidopingová agentura. Po odvolání Ruska zkrátila Mezinárodní sportovní arbitráž tento zákaz v prosinci 2020 na dva roky.[10][11]
Nasazení
Nasazení bylo vytvořeno na základě žebříčku ITF z 9. března 2020.[12][13]
Španělsko (základní skupina)
Kanada (základní skupina)
Francie (základní skupina)
Chorvatsko (finále)
Spojené státy (základní skupina)
Srbsko (semifinále)
Německo (semifinále)
Itálie (čtvrtfinále)
Velká Británie (čtvrtfinále)
Austrálie (základní skupina)
Kazachstán (čtvrtfinále)
RTF (vítěz)
Švédsko (čtvrtfinále)
Rakousko (základní skupina)
Česko (základní skupina)
Kolumbie (základní skupina)
Maďarsko (základní skupina)
Ekvádor (základní skupina)