A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Střízlík černohlavý | |
---|---|
Střízlík černohlavý | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
málo dotčený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Třída | ptáci (Aves) |
Řád | pěvci (Passeriformes) |
Čeleď | Donacobiidae Aleixo & Pacheco, 2006 |
Rod | střízlík (Donacobius) Swainson, 1831 |
Binomické jméno | |
Donacobius atricapilla (Linné, 1766) | |
Rozšíření střízlíka černohlavého (zeleně) | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Střízlík černohlavý (Donacobius atricapilla) je druh amerického pěvce, jediný zástupce rodu Donacobius a čeledi Donacobiidae.
Systematika
Ačkoli první popis střízlíka černohlavého vypracoval již francouzský přírodovědec Mathurin Jacques Brisson roku 1760, platný vědecký popis zhotovil teprve Carl Linné ve dvanáctém vydání Systema naturae z roku 1766. Pro ptáka zvolil vědecké jméno Turdus atricapilla.[2] Popisnou autoritu současného rodu Donacobius představuje anglický ornitolog William John Swainson (1831).[3] Rodové jméno vychází z řečtiny („donakos“ = „rákos“, „bios“ = „způsob života“), druhové jméno z latiny (ater = „černý“, „capillus“ = „vlasy na hlavě“).
Systematické zařazení rodu Donacobius se v průběhu historie měnilo. Na základě anatomie, sociálního systému a chování se zdálo, že se jedná buďto o zástupce střízlíkovitých (Troglodytidae), anebo drozdcovitých (Mimidae). Tento pohled nicméně do určité míry zpochybnily již průkopnické práce založené na hybridizaci DNA,[4] molekulárně-fylogenetické studie pak tento rod identifikovaly jakožto zástupce sylvioidního kladu zpěvných ptáků. Za jeho nejbližší příbuzné je pokládána relativně nově vytyčená čeleď Bernieridae, jejíž zástupci představují endemity ostrova Madagaskar.[5][6] V současném systému rod Donacobius vystupuje v rámci samostatné čeledi Donacobiidae, vědecky popsané v roce 2006.[7]
V případě střízlíka černohlavého jsou rozeznávány čtyři poddruhy, a to s následujícím areálem výskytu:[8]
- D. a. brachypterus Madarász, G, 1913 – Panama a severní Kolumbie;
- D. a. nigrodorsalis Traylor, 1948 – jižní Kolumbie, východní Ekvádor a východní Peru;
- D. a. atricapilla (Linnaeus, 1766) – Venezuela, guaynský region až severovýchodní Argentina;
- D. a. albovittatus d'Orbigny & Lafresnaye, 1837 – jihozápadní Brazílie a Bolívie.
Popis
Střízlík černohlavý představuje středně velký druh pěvce s protáhlým tělem, zakulacenými křídly, stupňovitým ocasem, statnými končetinami a středně dlouhým rovným zobákem.[6] Celková tělesná velikost činí asi 21,5 až 22 cm, s hmotností v rozsahu 31 až 42 g. Opeření je u samců i samic podobné. Svrchní partie včetně hlavy se pohybují v leskle černých až hnědých odstínech, zatímco opeření na spodku těla nese různé odstíny žluté, se sytě vybarvenými skvrnami po stranách hrdla a tmavým pruhováním na bocích. Letky jsou sytě černé, s bílou skvrnou na základně ručních letek, zatímco ocasní pera mají černo-bílé zbarvení. Duhovka je výrazně žlutá, zobák černý a končetiny zelenožluté.[4]
Chování
Střízlík černohlavý je vázán na nížinné mokřadní a bažinaté oblasti Střední a Jižní Ameriky, typicky žije maximálně do nadmořské výšky asi 600 m, zřídka až do 1 400 m (v Ekvádoru). Nemigruje. Živí se takřka výlučně hmyzem a jinými bezobratlými, které loví především z okolní vegetace, někdy však i na zemi, občas letící hmyz uchvátí přímo za letu. Relativně malá teritoria si střízlící vymezují pro obě pohlaví specifickým zpěvem, typicky předváděným v koordinovaných duetech. V úživných stanovištích může být střežená oblast často jen několik metrů široká a až 100 metrů dlouhá. K hnízdnímu páru se často přidružuje i potomstvo z předchozích snůšek (tzv. „helpers“), jež s vydržováním území napomáhá, zároveň se podílí na péči o nově vylíhnutá mláďata a ochraně před predátory. Větší počet vyvedených mláďat hnízdního páru pozitivně koreluje právě s přítomností podobných pomocníků.[4][6]
Zvláště na severu areálu výskytu může hnízdní období střízlíka černohlavého zasahovat do mnoha měsíců roku (leden–srpen). Hluboké šálkovité hnízdo tvoří rostlinná vlákna, hadí svlečky a jiný vhodný materiál. Jeho stavbu zajišťuje především samice, jež se nezdráhá materiál pro stavbu hnízda ukrást jiným ptákům v okolí. Hnízdo si buduje ve vegetaci nízko nad vodou (max. asi 1 metr), nad souší bývá umístěno výše. Vajíčka jsou purpurově bílá se skvrněním, v počtu 2 až 3 na snůšku. Velikost snůšky se může lišit v závislosti na obývané lokalitě. Inkubaci zajišťuje výhradně samice, následnou péči o mláďata i samec a pomocníci. Inkubační doba trvá 16 až 18 dní a zhruba stejný čas stráví mláďata na hnízdě.[4][6][9]
Ohrožení
Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) považuje ve svém vyhodnocení stavu ohrožení z roku 2020 střízlíka černohlavého za málo dotčený druh. Jde o hojného ptáka s početnou populací, která dle odhadů činí 5 až 50 milionů dospělých jedinců (byť populační trend se zdá být mírně klesající).[10]
Odkazy
Reference
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. .
- ↑ Donacobius atricapilla (střízlík černohlavý) - Avibase. avibase.bsc-eoc.org . . Dostupné online.
- ↑ SWAINSON, William John. Zoological illustrations, or, Original figures and descriptions of new, rare, or interesting animals. Series 2. Vol. 2. London: Baldwin, Cradock
- ↑ a b c d DEL HOYO, J.; ELLIOTT, A.; CHRISTIE, D. A. Cuckoo-shrikes to Thrushes. Barcelona: Lynx Editions, 2005. (Handbook of the Birds of the World; sv. 10). ISBN 84-87334-72-5. S. 356–357, 447. (anglicky)
- ↑ TiF Checklist: PAROIDEA & SYLVIOIDEA I. jboyd.net . . Dostupné online.
- ↑ a b c d WINKLER, D. W.; BILLERMAN, S. M.; LOVETTE, I. J. Bird Families of the World: An Invitation to the Spectacular Diversity of Birds. Barcelona: Lynx Edicions, 2015. ISBN 978-84-941892-0-3. S. 430. (anglicky)
- ↑ ALEIXO, A.; PACHECO, J. F. A family name for the monotypic oscine passerine genus Donacobius. Revista Brasileira de Ornitologia. 2006, s. 172–173.
- ↑ Grassbirds, Donacobius, tetrakas, cisticolas, allies – IOC World Bird List. www.worldbirdnames.org . . Dostupné online.
- ↑ ALMEIDA, S. M.; STRÜSSMANN, Ch.; ANJOS-SILVA, E. J. SNAKE’S EXUVIAE AS HABITUAL NESTING MATERIAL OF THE BLACK-CAPPED DONACOBIUS (DONACOBIUS ATRICAPILLA) (PASSERIFORMES: DONACOBIIDAE) IN THE PANTANAL WETLANDS. Ornitología Neotropical. 2014, roč. 25, čís. 1. Dostupné online.
- ↑ BirdLife International. Donacobius atricapilla . IUCN, 2020 . Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu střízlík černohlavý na Wikimedia Commons
- Taxon Donacobius atricapilla ve Wikidruzích
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk