Drégelypalánk

	Drégelypalánk
	obec
	hrad Drégeľ
Vlajka	Erb
Štát	Maďarsko
Župa	Novohradská župa
Obvod (Kistérség)	Balassagyarmat
Súradnice	48°03′02″S 19°03′12″V / 48,05045°S 19,05347°V
Rozloha	22,18 km² (2 218 ha)
Obyvateľstvo	1 504 (1. január 2011)
Hustota	67,81 obyv./km²
Časové pásmo	SEČ (UTC+1)
- letný čas	SELČ (UTC+2)
PSČ	2646
Tel. predvoľba	35
KSH	08156
	Wikimedia Commons: Drégelypalánk
	Štatistika: www.ksh.hu
	Webová stránka: www.dregelypalank.hu
	Geografický portál

Súradnice: 48°03′02″S 19°03′12″V / 48,05045°S 19,05347°V

Drégelypalánk (po slovensky: Dregeľ-Palanka alebo Dregeľ-Polianka^[1] , Drégeľská Palánka ^[2], Drégeľská palánka ^[3]) je obec v Maďarsku v Novohradskej župe v Balážskoďarmotskom okrese. Obec má rozlohu 2218 ha a žije tu 1627 obyvateľov (2007).

Nad dedinou sa týči hrad Drégely, významný pamätník tureckých vojen. V roku 1552 bol dobytý tureckou armádou o počte asi 10 000 mužov, pričom sa im ho podarilo dobyť až po troch dňoch masívneho obliehania. Obrancov na čele s Jurajom Szondym bolo 50-100 a hrad odmietli vydať, bojovali až do konca. Hrdinský odpor malého počtu obrancov proti obrovskej presile vzbudil obdiv nielen po celom Uhorsku, ale aj medzi Turkami.

Názvy a vznik

Staršie názvy sú Drégel(y)-Palánk, Dregelpalank ^[4]^[5].

Obec vznikla spojením sídiel^[6]^[7]^[4]^[5]^[8]:

Drégely (staršie: Dregely, Dregél, Dregel, Deregel; nem. Driegel, Dregel) a
Palánk (staršie: Palank; nem. Palank)

Slovenské názvy týchto sídiel sú:

Dregeľ^[9]^[1], Drégeľ^[10], Driagel^[4]
Palánka^[10], Palanka^[1], Palánk^[9]^[11], Polánka^[12]

Zdroje

↑ ^a ^b ^c Dejiny Slovenska. Ed. Samuel Cambel. Vyd. 1. Zväzok II : (1526 – 1848). Bratislava : Veda, 1987. 856 s. S. 160, 163.
↑ Pramene k vojenským dejinám Slovenska II/1, VHÚ, 2015, S. 222
↑ KOVÁČ, D. ed. et al. Kronika Slovenska I. Bratislava: Fortuna Print. 1998, S. 266
↑ ^a ^b ^c Repertorium locorum objectorumque in XII. tabulis Mappae regnorum Hungariae, Slavoniae, Croatiae, et Confiniorum Militarium, magni item principatus Transylvaniae occurrentium . archive.org, 1808, . Dostupné online. S. 153
↑ ^a ^b DVORZSÁK, J. A római katolikus pápság kézikönyve. Budapest, 1908
↑ Geographisch-statistisches Wörterbuch des österreichischen Kaiserstaates ... bearbeitet von Karl Georg Rumi .... : Doll, 1809. 478 s. S. 94, 296.
↑ Drégelypalánk . arcanum.hu, . Dostupné online.
↑ Hungary. Művelődési Minisztérium. Geschichte für die I-IV. (Klasse der deutschen Gymnasien in Ungarn). : Lehrbuchverlag, 1963. 418 s. S. 368, 372.
↑ ^a ^b KOVÁČ, D. ed. et al. Kronika Slovenska I. Bratislava: Fortuna Print. 1998, S. 242
↑ ^a ^b Pramene k vojenským dejinám Slovenska II/1, VHÚ, 2015, S. 15
↑ Pramene k vojenským dejinám Slovenska II/1, VHÚ, 2015, S. 19
↑ Národopisná mapa uherských Slováků, na základě sčítání lidu z roku 1900 = [Ėtnograficheskai͡a karta vengerskikhʺ Slovakovʺ, sostavlena na osnovanii perepisi 1900 g.] . archive.org, 1903, . Dostupné online. S. 176

Iné projekty

Commons ponúka multimediálne súbory na tému Drégelypalánk

Tento článok týkajúci sa geografie Maďarska je zatiaľ „výhonok“. Pomôž Wikipédii tým, že ho doplníš a rozšíriš.

Zdroj:
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

[DS-1] Dejiny Slovenska. Ed. Samuel Cambel. Vyd. 1. Zväzok II : (1526 – 1848). Bratislava : Veda, 1987. 856 s. S. 160, 163.

[2] Pramene k vojenským dejinám Slovenska II/1, VHÚ, 2015, S. 222

[3] KOVÁČ, D. ed. et al. Kronika Slovenska I. Bratislava: Fortuna Print. 1998, S. 266

[Lip-4] Repertorium locorum objectorumque in XII. tabulis Mappae regnorum Hungariae, Slavoniae, Croatiae, et Confiniorum Militarium, magni item principatus Transylvaniae occurrentium . archive.org, 1808, . Dostupné online. S. 153

[Dvor-5] DVORZSÁK, J. A római katolikus pápság kézikönyve. Budapest, 1908

[6] Geographisch-statistisches Wörterbuch des österreichischen Kaiserstaates ... bearbeitet von Karl Georg Rumi .... : Doll, 1809. 478 s. S. 94, 296.

[7] Drégelypalánk . arcanum.hu, . Dostupné online.

[8] Hungary. Művelődési Minisztérium. Geschichte für die I-IV. (Klasse der deutschen Gymnasien in Ungarn). : Lehrbuchverlag, 1963. 418 s. S. 368, 372.

[Kov-9] KOVÁČ, D. ed. et al. Kronika Slovenska I. Bratislava: Fortuna Print. 1998, S. 242

[P15-10] Pramene k vojenským dejinám Slovenska II/1, VHÚ, 2015, S. 15

[11] Pramene k vojenským dejinám Slovenska II/1, VHÚ, 2015, S. 19

[12] Národopisná mapa uherských Slováků, na základě sčítání lidu z roku 1900 = [Ėtnograficheskai͡a karta vengerskikhʺ Slovakovʺ, sostavlena na osnovanii perepisi 1900 g.] . archive.org, 1903, . Dostupné online. S. 176

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]

z d u Balážskoďarmotský obvod
Mestá	Balážske Ďarmoty (Balassagyarmat)
Obce	Becske Bercel Cserháthaláp Cserhátsurány Častva (Csesztve) Csitár Debercsény Dejtár Drégelypalánk Érsekvadkert Guta (Galgaguta) Herencsény Hont Hugyag Iliny Ipolyvece Magyarnándor Mohora Kivešd (Nógrádkövesd) Nógrádmarcal Őrhalom Patak Patvarec (Patvarc) Ryba (Ipolyszög) Szanda Szécsénke Sudice (Szügy) Terany (Terény)