A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Egon Wellesz | |
---|---|
![]() 1924, kresba Rudolfa Großmanna | |
Základní informace | |
Rodné jméno | Egon Joseph Wellesz |
Narození | 21. října 1885 Vídeň, ![]() |
Úmrtí | 9. listopadu 1974 (ve věku 89 let) Oxford, ![]() |
Místo pohřbení | Vídeňský ústřední hřbitov |
Žánry | opera, symfonie a klasická hudba |
Povolání | hudební skladatel, muzikolog, vysokoškolský učitel a byzantolog |
Členem skupin | Druhá vídeňská škola Srbská akademie věd a umění |
Ocenění | Cena města Vídně za hudbu (1953) Čestný odznak Za vědu a umění (1971) Řád svatého Řehoře Velikého velká čestná dekorace ve zlatě Čestného odznaku za zásluhy o Rakouskou republiku komandér Řádu britského impéria |
Manžel(ka) | Emmy Wellesz (od 1908) |
Příbuzní | Karl Friedrich Pollaczek (zeť)[1] |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Egon Joseph Wellesz (21. října 1885 Vídeň – 8. listopadu 1974 Oxford, Anglie) byl rakouský dirigent, muzikolog, hudební skladatel a pedagog. Jeden z významných členů Druhé vídeňské školy.
Život
Welleszovi rodiče pocházeli z maďarské části Rakousko-Uherska. Byli židovského původu, ale konvertovali ke křesťanskému vyznání. V roce 1904 začal Egon studovat práva na vídeňské univerzitě, ale o rok později přestoupil na studium hudební vědy Guido Adlera. Vedle toho studoval dva roky skladbu, jako jeden z prvních soukromých žáků Arnolda Schoenberga. Doktorát z hudební vědy získal v roce 1908 za práci o italském skladateli Giuseppu Bonnovi (1711-1788). V témže roce se i oženil s Emilií (Emmy) Strossovou (1889-1987).
Záhy se stal odborníkem na barokní hudbu. V rámci projektu „Památky hudebního umění v Rakousku“ obnovil operu Costanza e Fortezza od Johanna Josepha Fuxe. Začal se zajímat o orientální, zejména byzantskou hudbu a podařilo se mu dešifrovat středověké byzantské hudební notace. V roce 1920 napsal první biografii Arnolda Schoenberga. V roce 1922 se podílel na založení Mezinárodní společnosti pro soudobou hudbu (ISCM). Věnoval se rovněž pedagogické činnosti. Byl odborným asistentem na Ústavu hudební vědy a v letech 1911–1915 učil dějiny hudby na vídeňské konzervatoři. V roce 1929 se habilitoval jako docent hudební vědy na univerzitě ve Vídni.
V době anšlusu, tj. připojení Rakouska k nacistickému Německu 12. března 1938, se nacházel v Amsterdamu a tak okamžitě emigroval do Anglie, neboť byl Žid a navíc představitel „degenerovaného“ umění. Podílel se na přípravě prestižního anglického hudebního slovníku Grove's Dictionary of Music and Musicians a přednášel v Cambridgi.
V roce 1940 byl spolu s dalšími rakouskými a německými emigranty po dobu několika měsíců internován na ostrově Man jako občan nepřátelské země. Po propuštění pokračoval v přednáškové činnosti v Oxfordu. V roce 1946 získal britské občanství. Obdržel řadu vyznamenání a ocenění, včetně cen města Vídně a Rakouské republiky, nikdy však nedostal nabídku, aby se vrátil na vídeňskou univerzitu.
Jeho tvůrčí činnost ukončila cévní mozková příhoda 18. ledna 1972. Zemřel v noci z 8. na 9. listopadu 1974 v Oxfordu. Je pohřben s celou svou rodinou na Ústředním hřbitově ve Vídni.
Dílo
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/62/Welleszgrave.jpg/261px-Welleszgrave.jpg)
Wellesz během svého života zkomponoval minimálně 112 číslovaných prací a cca 20 skladeb bez opusových čísel. Přes velké množství skladeb je Egon Wellesz mnohem více znám svými muzikologickými pracemi z oblasti byzantské hudby. Za tyto práce obdržel v roce 1932 v Oxfordu čestný doktorát jako první rakouský skladatel od dob Josepha Haydna.
Jevištní díla
- Das Wunder der Diana, op. 18 (1914–1917), balet
- Die Prinzessin Girnara, op. 27 (1919–1920), opera, libreto Jakob Wassermann
- Persisches Ballett, op. 30 (1920), balet
- Achilles on Skyros, op. 33 (1921), balet
- Alkestis, op. 35 (1924), libreto Hugo von Hofmannsthal podle Euripida
- Die Nächtlichen: Tanzsinfonien, op. 37 (1924), baletní scény
- Die Opferung des Gefangenen, op. 40 (1924–1925), opera
- Scherz, List und Rache, op. 41 (1927), libreto podle Johanna Wolfganga von Goethe
- Die Bakchantinnen, op. 44 (1931), libreto skladatel podle Euripida, opera
- Incognita, op. 69 (1950), libreto Elizabeth MacKenzie a William Congreve
Vokální skladby
- Drei gemischte Chöre, op. 43 (1930), text Angelus Silesius
- Fünf kleine Männerchöre, op. 46 (1932) text Ludwig Derleth
- Drei geistliche Chöre, op. 47 (1932) text Rudolf Alexander Schröder
- Zwei Gesänge, op. 48 (1932) text Rudolf Alexander Schröder
- Mass in F minor, op. 51 (1934)
- Quant'è bella Giovinezza, op. 59 (1937)
- Carol, op. 62a (1944)
- Proprium Missae, Laetare, op. 71 (1953)
- Kleine Messe in G major, op. 80a (1958)
- Alleluia, op. 80b (1958)
- Laus Nocturna, op. 88 (1962)
- Missa brevis, op. 89 (1963)
- To Sleep, op. 94 (1965)
- Festliches Präludium, op. 100 (1966)
Orchestrální skladby
- Heldensang, op. 2 (1905)
- Vorfrühling, op. 12 (1912)
- Suite, op. 16 (1913)
- Suita pro housle a komorní orchestr, op. 38 (1924)
- Mitte des Lebens, op. 45 (1931–32), kantáta
- Klavírní koncert, op. 49 (1933)
- Amor Timido, op. 50 (1933), arie pro soprán a malý orchestr, slova Pietro Metastasio
- Prosperos Beschwörungen, op. 53 (1934–36), pět symfonických básní podle Williama Shakespeara
- Lied der Welt, op. 54 (1936–38), pro soprán a orchestr, text Hugo von Hofmannsthal
- Leben, Traum und Tod, op. 55 (1936–37), pro alt a orchestr text Hugo von Hofmannsthal
- Schönbüheler Messe C-dur, op. 58 (1937)
- Symphony No. 1, op. 62 (1945)
- Symphony No. 2, op. 65 (1947–48), The English
- Symphony No. 3, op. 68 (1949–51)
- Symphony No. 4, op. 70 (1951–53), Austriaca
- Symphony No. 5, op. 75 (1955–56)
- Houslový koncert, op. 84 (1961)
- Four Songs of Return, op. 85 (1961)
- Duineser Elegie, op. 90 (1963) pro soprán sbor a orchestr, text Rainer Maria Rilke
- Musik pro smyčcový orchestr, op. 91 (1964)
- Ode an die Musik, op. 92 (1965) pro baryton nebo alt a komorní orchestr, text Friedrich Hölderlin podle Pindara
- Symphony No. 6, op. 95 (1965)
- Vision pro soprán a orchestr, op. 99 (1966), text Georg Trakl
- Mirabile Mysterium, op. 101 (1967) pro sóla, sbor a orchestr
- Symphony No. 7, op. 102 (1967–68), Contra torrentem
- Canticum Sapientiae, op. 104 (1968) pro baryton, sbor a orchestr na texty Starého zákona
- Divertimento, op. 107 (1969)
- Symphonic Epilogue, op. 108 (1969)
- Symphony No. 8, op. 110 (1970)
- Symphony No. 9, op. 111 (1970–71)
Komorní hudba
- Smyčcový kvartet č. 1, op. 14 (1912)
- Smyčcový kvartet č. 2, op. 20 (1915–16)
- Geistliches Lied, op. 23 (1918–19) pro zpěv, housle, violu a klavír
- Smyčcový kvartet č. 3, op. 25 (1918)
- Smyčcový kvartet č. 4, op. 28 (1920)
- Sonáta pro violoncello sólo, op. 31 (1920)
- Zwei Stücke pro klarinet a klavír, op. 34 (1922)
- Sonáta pro housle sólo, op. 36 (1923)
- Sonnet by Elizabeth Barrett-Browning pro soprán a smyčcový kvartet, op. 52 (1934)
- Suita pro violoncello sólo, op. 39 (1924)
- Suita pro housle a klavír, op. 56 (1937/1957)
- Suitpro flétnu, op. 57 (1937)
- Smyčcový kvartet č. 5, op. 60 (1943)
- The Leaden Echo and the Golden Echo, kantáta pto soprán, klarinet violoncello a klavír, op. 61 (1944), text Gerard Manley Hopkins
- Smyčcový kvartet č. 6, op. 64 (1946)
- Smyčcový kvartet č. 7, op. 66 (1948)
- Octet, op. 67 (1948–49)
- Sonáta pro housle sólo, op. 72 (1953/59)
- Suita, op. 73 (1954) pro flétnu, hooboj, klarinet, lesní roh a fagot
- Suite pro sólo klarinet, op. 74 (1956)
- Suita pro sólo hoboj, op. 76 (1956)
- Suita pro fagot, op. 77 (1957)
- Smyčcový kvartet č. 8, op. 79 (1957)
- Quintet, op. 81 (1959) pro klarinet, a smyčcový kvartet
- Smyčcové trio, op. 86 (1962)
- Rhapsody for viola solo, op. 87 (1962)
- Fünf Miniaturen pro housle a klavír, op. 93 (1965)
- Partita in Honor of Johann Sebastian Bach, op. 96 (1965) pro varhany
- Smyčcový kvartet č. 9, op. 97 (1966)
- Four Pieces pro smyčcový kvartet, op. 103 (1968)
- Four Pieces pro smyčcové trio, op. 105 (1969, second version 1971)
- Four Pieces pro smyčcový kvintet, op. 109 (1970)
- Preludium pro violu, op. 112 (1971)
Ocenění
- 1953 - Cena města Vídně za hudbu
- 1957 - Komandér Řádu britského impéria
- 1957 - Velká stříbrná medaile města Paříž
- 1959 - Čestný odznak Za zásluhy o Rakouskou republiku
- 1961 - Velká rakouská státní cena za hudbu (Großer Österreichischer Staatspreis)
- 1961 - Řád svatého Řehoře Velikého (Vatikán)
- 1971 - Zahraniční člen Srbské akademie věd a umění
- 1971 - Čestný odznak Za vědu a umění (Rakousko)
- 1973 - Čestný člen Společnosti přátel hudby ve Vídni
Reference
- ↑ Georg Gaugusch: Wer einmal war. Das jüdische Großbürgertum Wiens 1800-1938 L–R. Vídeň: Amalthea Signum Verlag. 2016. ISBN 978-3-85002-773-1.
Literatura
- Robert Scholium: Egon Wellesz, Osterreichische Komponisten des XX. Jahrhundert, II (Vienna, 1964)
- Hans F. Redlich: Egon Wellesz, The Musical Quarterly, XXVI (1940), 65–75
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Egon Wellesz na Wikimedia Commons
- Volně přístupné partitury děl od {{{cname}}} v projektu IMSLP
- Egon Wellesz (1885 -1974) The Forgotten Modernist – životopis, fotografie, hudební ukázky (anglicky)
- Rakouská stránka věnovaná skladateli (anglicky), (německy)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk