Josef Košťál (7. listopadu 1851, Neděliště (okres Hradec Králové)^[1] – 17. října 1920, Praha^[2][3]) byl středoškolský profesor, folklorista, spisovatel povídek pro mládež, autor studií a zvykosloví.

Josef Košťál
Josef Košťál
Narození	7. listopadu 1851 nebo 2. listopadu 1851 Neděliště (okres Hradec Králové)
Úmrtí	16. října 1920 (ve věku 68 let) nebo 17. října 1920 (ve věku 68 let) Praha
Místo pohřbení	Olšanské hřbitovy
Národnost	česká
Vzdělání	Gymnázium v Hradci Králové, Filozofická fakulta pražské univerzity
Povolání	Středoškolský profesor, folklorista, spisovatel povídek pro mládež, autor studií a zvykosloví
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

Dětství strávil Josef Košťál v Nedělišti a Rozběřicích. Základní školu navštěvoval ve Všestarech, kde získal obecné vzdělání. Psát, číst a počítat se naučil ještě před nástupem do školy z popudu otce. V letech 1864 až 1873 navštěvoval gymnázium v Hradci Králové. V tomto období byl také svědkem prusko-rakouské války, zážitky z níž popsal v autobiograficky laděném díle Moje vzpomínky na válku r. 1866. Po úspěšném složení maturitní zkoušky, začal studovat klasickou filologii a češtinu na filozofické fakultě pražské univerzity. Po dostudování se stal suplentem a později i profesorem na nižším gymnáziu v Novém Bydžově. Zde se mu podařilo nasbírat řadu materiálů k jeho studiím a dílům. Od roku 1899 byl profesorem v Praze, na reálném gymnáziu v Truhlářské ulici. Vyučoval češtinu, němčinu, řečtinu a latinu. Do penze odešel v roce 1910.^[4]

Rodinný život

S manželkou Františkou, rozenou Bohdaneckou (1854–??) měl sedm dětí, z nichž tři předčasně zemřely.^[1]

Aktivity

Oblíbil si divadlo, které se stalo jeho vášní až do sklonku jeho života. V ochotnických souborech vystupoval i po dobu svých univerzitních studií. Divadlu se věnoval převážně o prázdninách a ke konci svého života, kdy v Kostomlátkách u Nymburka režíroval dětská představení.^[4]

Dílo

Na dílo mělo vliv prostředí, ze kterého autor pocházel i jeho dětství. V díle se snaží popsat život na venkově v období 19. století. Zaměřuje se na jednotlivé zvyky, tradice, pověry i na ústní lidovou slovesnost.^[5] Již od svých studií se věnoval národopisu. Jeho snaha zachytit život českého lidu vyústila ve shromáždění více než 20 000 zvyků a pověr, které slyšel na venkově. Ty doplnil o výtahy ze sbírek K. J. Erbena, F. Bartoše, Č. Zíbrta a z beletrie B. Němcové, Karoliny Světlé a A. V. Šmilovského.^[6]

Své práce uveřejňoval ve Výročních zprávách novobydžovského gymnázia a ve zprávách pražského novoměstského gymnázia. Nakladatele pro své dílo našel až u F. Popelky, který vydal jeho národopisnou studii Dětský věk.^[5]

Knižní vydání

• Ptactvo v názorech, pověrách a zvycích lidu českého (Ve Velkém Meziříčí, Šašek a Frgal, 1895)
• Živočišstvo v podání prostonárodním (Ve Velkém Meziříčí, Šašek a Frgal, 1900)
• Dětský věk (Praha, Fr. Popelka, 1891)
• Pohádky, báchorky a pověsti (Díl 1; Telč, E. Šolc, datum vydání neurčeno a Šolc a Šimáček 1920)
• Lidová mluva na Bydžovsku (Praha, nákl. vl., 1902)
• Rostlinstvo v podání prostonárodním (Šašek a Frgal, 1902)
• Ze světa pohádek a bájí (pro mládež dospělejší; V Praze, Dr. Frant. Bačkovský, 1903)
• Pohádky, báchorky a pověsti (Telč, E. Šolc, 1905-1909)
• Drobné báje, pohádky, báchorky a pověsti (Telč, Emil Šolc, 1910-1911 a 1920)
• Čarodějnice a čaroděj v tradici lidové (Praha, Šolc, 1919 a 1920)
• Drobné báje a pověsti (svazek 4; Praha, Emil Šolc, 1919 Zobrazení exemplářů s možností jejich objednání
• Pohádky, báchorky a pověsti (Díl 2.; Praha, Šolc a Šimáček, 1922)
• Drobné črty (z literární pozůstalosti; Chotěboř, 1924)
• Moje vzpomínky na válku r. 1866 (K šedesátému výročí bitvy u Chlumu; Chotěboř, 1925)
• Nerosty v podání prostonárodním (Oheň, Poklad; V Praze, 1928)

Časopisecké příspěvky

Přispíval do Bydžovských listů, Časopisu přátel starožitností, Český lidČeského lidu, Hlasatele, Jitřenky, Kurýra, Literárních listů^[zdroj?, Mladého čtenáře, Stráže nad Cidlinou, Ratibora, Světa zvířat, Venkova, Zábavných listů, Zlaté Prahy. Dále přispíval do kalendářů, do Kottova Slovníku česko-německého a Ottova Slovníku naučného.^[5]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Autor Josef Košťál ve Wikizdrojích

Literatura

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef Košťál
• BENÝŠKOVÁ, Jarmila; VÍCH, František. Literární Hradec Králové: slovníková příručka. 1. vyd. Hradec Králové: Okresní knihovna, 1994. 180 s. ISBN 80-85059-10-X. S. 82. 
• Dopis z literární pozůstalosti prof. J. Košťála. 3. vyd. : Osvěta lidu 25, 1922. 1 s. 
• HORÁK, J. Josef Košťál 1851–1920. 1. vyd. : Národopisný věstník českoslovanský 14, 1921. S. 109–111. 
• HORÁK, J. Československá vlastivěda II. Člověk. Praha: Národopis československý, 1933. S. 401 109-111. 
• J. B. P. Josef Košťál – otec pověr. Vzpomínka jubilejní. : Ratibor 18, 1901. S. 645–646. 
• J. P. Josef Košťál – otec pověr. Vzpomínka jubilejní. : Ratibor 18, 1901. S. 645–646. 
• J. P. Josef Košťál. : Český lid XI, 1902. S. 110. 
• JEŘÁBEK, R. Lidová kultura. Národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska. Biografická část. Praha: , 2007. S. 117. 
• Josef Košťál. In: Masarykův slovník naučný 4. Praha: , 1929. S. 123. 
• Josef Košťál. In: Ottův slovník naučný 14. Praha: , 1899. S. 968. 
• Josef Košťál. In: Ottův slovník naučný nové doby 3/2. Praha: , 1835. S. 788. 
• KOŘÍNEK, A. Josef Košťál. In: Výroční zpráva vyššího gymnasia českého v Praze II.. Praha: , 1911. S. 22. 
• PEŠEK, J. Profesor Josef Košťál. Časopis pro dějiny venkova 7. 2. vyd. : , 1921. S. 59–64. 
• Profesor Josef Košťál. In: Moje vzpomínky na válku r. 1866. K šedesátému výročí bitvy u Chlumu. Vydáno podporou ČSAV v Praze. 2. vyd. s.l.: s.n., 1925. S. 73–75. 
• Vzpomínka na sběratele prof. Josefa Košťála. 45. vyd. s.l.: Týden 14, 1939.