Kardinál vikář (oficiálně Generální vikář Jeho Svatosti pro římskou diecézi) je kardinál jmenovaný papežem, aby v jeho jménu spravoval římskou diecézi.

Charakteristika

Titul římského biskupa náleží výlučně papeži, který ovšem funkci vykonává prostřednictvím kardinála vikáře. V současnosti jsou práva a povinnosti kardinála vikáře definovány apoštolskou konstitucí Ecclesia in Urbe z roku 1998.^[1] Ve výkonu funkce kardinálu vikáři pomáhá římský vicegerent v hodnosti arcibiskupa, který je jeho generální vikář. Pro městský stát Vatikán je určen Generální vikář Jeho Svatosti pro Vatikánské město.

Odkazy

Reference

Literatura

• (německy) Konrad Eubel, Series Vicariorum Urbis annis 1200-1558, «Römische Quartalschrift für christliche Altertumskunde und Kirchengeschichte», 1894, s. 493-499
• Gaetano Moroni, v. Vicario generale di Roma del Papa, in Dizionario di erudizione storico-ecclesiastica, vol. 99, Venezia 1860, s. 64–104
• Ambrogio M. Brambilla, Origine ed evoluzione dell'ufficio del cardinale vicario di Roma fino all'anno 1558, a cura di Filippo M. Lovison, in Barnabiti Studi 22 (2005), s. 197-345.

Související články

• Seznam kardinálů vikářů

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kardinál vikář na Wikimedia Commons