Koncentrační tábor - Biblioteka.sk

Upozornenie: Prezeranie týchto stránok je určené len pre návštevníkov nad 18 rokov!
Zásady ochrany osobných údajov.
Používaním tohto webu súhlasíte s uchovávaním cookies, ktoré slúžia na poskytovanie služieb, nastavenie reklám a analýzu návštevnosti. OK, súhlasím


Panta Rhei Doprava Zadarmo
...
...


A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9

Koncentrační tábor
 ...
Podvyživená búrská dívka v britském koncentračním táboře
Židovské děti určené k lékařským pokusům krátce po osvobození tábora Auschwitz Rudou armádou

Koncentrační tábor, v češtině hovorově také koncentrák nebo lágr (z něm. Lager = tábor), je místo sloužící k hromadné internaci nebo věznění lidí, kteří sem jsou umísťováni i bez řádného soudu nebo jiného právního důvodu. Označení koncentrační tábor bylo nejdříve používáno ve smyslu internačních táborů pro civilní obyvatelstvo v 19. století (např. ve Spojených státech pro indiány,[1][2] v jižní Africe v průběhu druhé búrské války). Později byly jako „koncentrační“ označeny tábory, v nichž německý nacistický režim zadržoval, vykořisťoval, mučil a zabíjel své skutečné či údajné nepřátele. Poté, co byly nacistické koncentrační tábory v roce 1945 osvobozeny a byla odhalena jejich role v nacistické genocidě, stalo se označení koncentrační tábor synonymem nejhrubšího porušování lidských práv a postupně se přestalo používat jako oficiální označení existujících internačních táborů. Různá vězeňská a internační zařízení však jsou právě proto často popisována jako koncentrační tábory lidmi, kteří kritizují jejich existenci a způsob činnosti.

Počátky

Termín koncentrační tábor byl pro internační tábor poprvé použit v roce 1896, kdy nechal španělský generál Valeriano Weyler y Nicolau „koncentrovat“ (tedy soustředit) kubánské obyvatelstvo do speciálních táborů.

Koncentrační tábory budovala i britská armáda během druhé búrské války v letech 18991902 v Jižní Africe (30 000 až 40 000 obětí).

Americká armáda v letech 18991902 při Filipínsko-americké válce také poprvé systematicky užila koncentrační tábory k internaci filipínského civilního obyvatelstva (přes 200 tisíc obětí).[3][4][5]

Německá armáda v letech 19041909 v Jihozápadní Africe (Namibie) – Gobabis, Lüderitz, Shark Island, Swakopmund, Windhoek (60 000 až 70 000 obětí).[zdroj?

Na evropském kontinentu vznikl první koncentrační tábor Thalerhof v Rakousku-Uhersku a fungoval od 4. září 1914 do 10. května 1917 ve Štýrském Hradci (Graz). Byl určený pro neloajálního ruskojazyčné obyvatelstvo z oblasti Haliče (doloženo 1 767 obětí).[6]

Od roku 1918 byly zřizovány koncentrační tábory[7] v Sovětském Rusku, později SSSR s názvem Gulag. Tábory prošlo 18 milionů lidí[8], 1,6 milionu v nich zemřelo[8], z toho 25 000 Čechoslováků.[9]

Nacistické Německo

Podrobnější informace naleznete v článcích Holokaust a Vyhlazovací tábory nacistického Německa.
Mrtvoly lidí – koncentrační tábor Buchenwald

Mezi lety 19331945 založili nacisté kolem 20 000 různých táborů, kde věznili milióny obětí.[10] Tábory byly používány pro řadu účelů: byly to pracovní tábory, tranzitní (průchozí) tábory, kde lidé čekali na další transport, a také tábory vyhlazovací určené výhradně k hromadnému vraždění lidí.

Pouhé dva měsíce vlády stačily Hitlerově NSDAP ke zřízení prvního koncentračního tábora, v Dachau (22. března 1933). V prvních letech nacistické vlády byly koncentrační tábory určeny především pro politické odpůrce režimu (podle NSDAP „nepřátele státu“), zejména komunisty a sociální demokraty, ale také pro homosexuály, Romy, Svědky Jehovovy (a další „asociální živly“); mezi vězněnými bylo samozřejmě nemalé procento Židů.[11]

Od roku 1935, kdy byla uzákoněna rasová a biologická méněcennost „neárijského“ obyvatelstva Německa (Norimberské zákony), byli do koncentračních táborů posíláni také Židé.

Po anexi Rakouska v dubnu 1938 bylo mnoho německých a rakouských Židů deportováno do Dachau, Buchenwaldu a Sachsenhausenu. Masové zatýkání Židů probíhalo také po Křišťálové noci (96 Židů bylo zavražděno během ní, asi 30 000 posláno do koncentračních táborů)[12] v listopadu 1938.

Po rozpoutání 2. světové války v září 1939 počet koncentračních (pracovních) táborů a jejich poboček rychle rostl. Statisíce občanů okupovaných zemí tu umíraly vyčerpáním, hladem či týráním (v některých byly na vězních prováděny pseudolékařské pokusy). Od roku 1941 bylo nutné zvýšit počet táborů pro válečné zajatce. Některé tábory byly postaveny v již existujících táborových komplexech v Polsku (např. Osvětim). Tisíce sovětských zajatců byly např. zastřeleny či zplynovány v nově založeném táboře v Lublinu, později známém pod jménem Majdanek.

Židé (a Romové) z okupovaných zemí byly nejprve deportováni do shromažďovacích a průchozích táborů – ghett (např. Varšava, Lodž ad. v Polsku, Westerbork v Nizozemí, Drancy ve Francii, Terezín v Protektorátu Čechy a Morava). Ghetta byla „přestupními stanicemi“ na cestě do „stanic konečných“ – vyhlazovacích táborů (či „táborů smrti“) na území Polska. Vyhlazovací tábory měly zefektivnit masové vyhlazování židovského obyvatelstva (viz holokaust).

Prvním vyhlazovacím táborem bylo Chełmno (něm. Kulmhof), založeno v prosinci 1941, oběti zde byly vražděny v pojízdných nákladních autech (tzv. dušegubkách).[13] Další vyhlazovací tábory vznikly v r. 1942 v Belžci, Sobiboru, Treblince a Březince (=něm. Birkenau – pobočný tábor v táborovém komplexu Osvětim). Vězni byli vražděni v plynových komorách a těla spalována v krematoriích. V Březince v době nejintenzivnějších deportací bylo denně plynováno až 8000 osob.[14][15]

V různých druzích nacistických táborů, pod správou SS, byly vězněny a zavražděny milióny lidí. „Postupně koncentrační tábory přecházely do výlučné správy SS a jejich ostrahu převzaly strážní oddíly SS (SS-Totenkopfverbände). Na podzim 1939 byl do čela samostatného inspektorátu koncentračních táborů jmenován SS-Brigadeführer Richard Glücks, v roce 1942 inspektorát začleněn do Hlavního úřadu hospodářství a správy SS (WVHA) jako skupina D.“[16]

Chorvatsko

Během druhé světové války se koncentrační tábor nacházel i v Chorvatsku (tehdy Nezávislý stát Chorvatsko) – koncentrační tábor Jasenovac měl pět částí, také dokonce oddělení pro děti. Byli v něm uvězněni lidé především srbského původu, kteří vyznávali pravoslaví (oproti katolickým Chorvatům), Židé, Romové a Chorvaté nesouhlasící s touto politikou. Muslimští Bosňáci nebyli Chorvaty nijak perzekvováni.

Přenesené označení

I po druhé světové válce jako „koncentrační tábory“ označovali a označují jejich kritici i další zařízení určená k internaci a věznění lidí, v nichž podle jejich názoru dochází k závažnému porušování lidských práv, třebaže tato zařízení oficiálně nesou jiný název. Například to byly či jsou:

České země

První a druhá republika

Ačkoliv už za Rakouska-Uherska existovaly donucovací pracovny, kam mohly úřady uvěznit „nepřizpůsobivé“ občany i bez soudního rozhodnutí a rovněž na konci 20. let byly schválen zákon o vzniku nucených pracovních kolonií pro potulné cikány, zařízení vzhledem a povahou blízká německým koncentračním táborům vznikla teprve za druhé republiky.[25] Tak zvané kárné pracovní tábory (například Lety, Hodonín) byly původně také určeny pro „nepřizpůsobivé“ skupiny obyvatel, ale brzy do nich byly posíláni také političtí odpůrci, například španělští interbrigadisté, kteří se vrátili do republiky.[26]

Za druhé světové války

Za německé okupace v Českých zemích existovaly především pobočky velkých koncentračních táborů. Někdy byla pro umístění vězňů využita již existující táborová zařízení různých typů, například ubytovací dělnické tábory u velkých staveb, vojenská kasárna (Brno – Pod Kaštany), kárné pracovní tábory (Lety), ale i uprchlické tábory (Svatobořice). Většinou však byly postaveny tábory nové. Podle zjištění historiků na území dnešní ČR v průběhu 2. sv. války existovalo více než 600 táborů různého typu.[27]

Některé koncentrační tábory a jejich pobočky, jak německy, tak česky vedené: Bílá Voda, Bílý Kostel nad Nisou, Božičany, Brněnec, Bruntál, Bukovany, Bystřice u Benešova, Dětřichov u Moravské Třebové, Hanušovice, Hodonínek u Kunštátu, Holýšov, Hradištko, Chrastava, Jezeří-Albrechtice, Jiřetín pod Jedlovou, Kamenický Šenov, Korunní, Kraslice, Křepenice, Lešany, Lety u Písku, Litoměřice, Lovosice, Mirošov, Most, Nové Město pod Smrkem, Nová Role, Olbramovice, Ostrov nad Ohří, Poříčí u Trutnova, Prameny Vltavy, Rabštejn, Richard u Litoměřic, Rtyně nad Bílinou, Rychnov u Jablonce nad Nisou, Skrochovice, Svatava, Teplice, Terezín, Vrchotovy Janovice

Tábory pro Němce po druhé světové válce

Internační tábory pro Němce byly vytvářeny bezprostředně po druhé světové válce jednak k internaci německých vojáků, jednak k internaci obyvatel německé národnosti.

Některé z táborů vznikly prostou výměnou vězněných v bývalých německých koncentračních táborech (např. v Terezíně, Hodoníně u Kunštátu, Bystřici poblíž Benešova). V některých táborech se věznitelé v zacházení s vězněnými lidmi mohli poměřovat se svými nacistickými předchůdci.[28]

Komunistické tábory

Věž smrti – bývalá třídička uranové rudy (Jáchymov)

V 50. letech 20. století komunistický režim v Československu své odpůrce trestal mimo jiné v táborech zřízených při těžbě uranové rudy; v dikci tehdejšího totalitního režimu šlo o tzv. tábory nucené práce (TNP) a nápravně pracovní tábory (NPT) zřizované v oblastech Horní Slavkov, Jáchymov a Příbram. Dále existovaly tzv. soustřeďovací kláštery, v nichž bylo v roce 1950 bez jakéhokoliv zákonného podkladu postupně vězněno přes 2300 kněží a řeholníků a asi 8000 řeholnic[29] nebo vojenské „Pomocné technické prapory“ (PTP) a věznice.

Odkazy

Reference

  1. DICKERSON, James L. Inside America's Concentration Camps: Two Centuries of Internment and Torture. 1. vyd. Chicago: Chicago Review Press, 2010. 312 s. Dostupné online. ISBN 9781556528064. (anglicky) 
  2. JAIMES, M. Annette. The State of Native America: Genocide, Colonization, and Resistance. 1. vyd. Boston: South End Press, 1992. 460 s. Dostupné online. ISBN 9780896084247. (anglicky) 
  3. Philippine-American War | Facts, History, & Significance. Encyclopedia Britannica . . Dostupné online. (anglicky) 
  4. Filipínsko-americká válka. Valka.cz . . Dostupné online. 
  5. Milestones: 1899–1913 - Office of the Historian. history.state.gov . . Dostupné online. 
  6. Lín, J. Stříbrný. Utrpení Haliče a Řeč poslance Stříbrného proslovena na říské radě dne 14. června 1917 . . Dostupné online. 
  7. http://www.totalita.cz/vysvetlivky/gulag.php
  8. a b http://www.ceskatelevize.cz/porady/1096911352-objektiv/8106-zapisky-z-cest/26576-sibir-patrani-po-taborech-gulagu/
  9. https://echo24.cz/a/i98Fw/nova-data-koncentraky-gulagu-proslo-na-25-tisic-cechoslovaku
  10. http://www.ushmm.org/wlc/article.php?lang=en&ModuleId=10005144, staženo: 4. 7. 2007
  11. http://www1.yadvashem.org/about_holocaust/chronology/1933-1938/1933/chronology_1933_6.html Archivováno 8. 7. 2007 na Wayback Machine., staženo: 4. 7. 2007
  12. Téma: Holocaust: informační materiál pro učitele k výuce na základních a středních školách. Naps. Vojtěch BLODIG, Otomar KREJČA, Helena KREJČOVÁ, Jan MUNK, Petr LHOTKA a Leo PAVLÁT. Praha: MŠMT, Ústav pro informace ve vzdělávání v nakl. Tauris, 2005, s. 11. ISBN 80-211-0364-7.
  13. Lagus, Karel, Polák, Josef: Město za mřížemi, Naše vojsko, Praha, 1964
  14. Auschwitz 1940–1945. Węzłowe zagadnienia z dziejów obozu, red. W. Długoborski, F. Piper, T. III (Wydawnictwo PMAB) Oświęcim 1995, s. 132.
  15. Hoess, R.: Wspomnienia Rudolfa Hössa komendanta obozu oświęcimskiego, Warszawa 1956, str. 210.
  16. Téma: Holocaust: informační materiál pro učitele k výuce na základních a středních školách. Naps. Vojtěch BLODIG, Otomar KREJČA, Helena KREJČOVÁ, Jan MUNK, Petr LHOTKA a Leo PAVLÁT. Praha: MŠMT, Ústav pro informace ve vzdělávání v nakl. Tauris, 2005, s. 46. ISBN 80-211-0364-7.
  17. Human Rights Watch. Ve "filtračních táborech" jsou zadržovány stovky Čečenců. 1 online. 22. 2. 2000. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-11-06. 
  18. Jiří G. Müller: Guantanámo - americký gulag naší doby Archivováno 8. 11. 2007 na Wayback Machine.
  19. Tomáš Linhart: Koncentrační tábor dnešních dnů
  20. Obama vrací úder: Existence Guantánama nás ohrožuje
  21. HAWK, David. The Hidden Gulag: The Lives and Voices of “Those Who are Sent to the Mountains”. 2. vyd. Washington, D.C.: U.S. Committee for Human Rights in North Korea, 2012. 229 s. Dostupné online. ISBN 0615623670. (anglicky) 
  22. 2009 Human Rights Report: Democratic People's Republic of Korea online. U.S. Department of State, 2010-05-04 cit. 2018-02-05. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-06-19. (anglicky) 
  23. Reeducation Through Labor in China online. Human Rights Watch, 1998 cit. 2018-02-05. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-12-13. (anglicky) 
  24. I was sentenced to life in a Chinese labour camp. This is my story. The Independent online. 2009-09-19. Dostupné online. (anglicky) 
  25. BALOUN, Pavel; STROBACH, Vít. Za národ a zisk. Nový prostor online. 2013 cit. 2014-07-28. Čís. 424. Dostupné online. ISSN 1213-1911. 
  26. ROKOSKÝ, Jaroslav. Rudolf Beran a jeho doba : vzestup a pád agrární strany. Praha: Ústav pro studium totalitních režimů, 2011. ISBN 978-80-87211-47-2. S. 394. 
  27. HONZA M. Němečtí zajatci po válce v Československu online. Fronta.cz, 21. 2. 2013 cit. 2014-07-28. Dostupné online. 
  28. Tomáš Staněk: „Poválečné „excesy“ v českých zemích v roce 1945 a jejich vyšetřování“, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, Praha 2005, ISBN 80-7285-062-8, str. 157–159; doc. MUDr. Karel Raška a prof. MUDr. František Patočka, kteří likvidovali epidemii skvrnitého tyfu v Terezíně, sepsali protest proti poměrům táboře a společně s podrobnou zprávou o dění, kterého byli svědky, jej odeslali na Úřad předsednictva vlády. Mimo jiné v něm tábor výslovně označili za „koncentrační tábor po německém způsobu“.
  29. Václav Vaško: Přehled a charakteristika církevních procesů padesátých let in Sborník příspěvků z konferenci „Církevní procesy 50. let“, str. 19, vydalo Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2002 ISBN 80-7192-797-X

Literaturaeditovat | editovat zdroj

  • HÜBL, Dušan. Zápisky vězněné Němky z internačních táborů a poválečné Prahy. Deník Margarete Schellové. In: Český rozhlas. Režie Tomáš Jirman. 20. červen 2021.
  • SCHELL, Margarete; HÜBL, Dušan, ed. a NOVOTNÝ, Jiří, ed. Deník z Prahy 1945–1946. Překlad Michaela Škultéty. 1. vyd. Praha: Academia, 2019. 660 s., 56 nečísl. s. obr. příloh. Paměť, sv. 106. ISBN 978-80-200-2949-2.
  • STANĚK, Tomáš. Němečtí váleční zajatci v českých zemích 1945–1950: (nástin vybraných problémů). 1. vyd. Opava: Slezské zemské muzeum, 2011. 212 s. ISBN 978-80-86224-89-3.
  • STANĚK, Tomáš. Perzekuce 1945: perzekuce tzv. státně nespolehlivého obyvatelstva v českých zemích (mimo tábory a věznice) v květnu – srpnu 1945. 1. vyd. Praha: Institut pro středoevropskou kulturu a politiku, 1996. 231 s. ISBN 80-85241-99-4.
  • STANĚK, Tomáš. Retribuční vězni v českých zemích: 1945–1955. 1. vyd. Opava: Slezský ústav Slezského zemského muzea, 2002. 248 s. ISBN 80-86224-33-3.
  • STANĚK, Tomáš. Tábory v českých zemích 1945–1948. 1. vyd. Šenov u Ostravy: Tilia, 1996. 263 s. ISBN 80-902075-3-7.
  • Téma: Holocaust: informační materiál pro učitele k výuce na základních a středních školách. Naps. Vojtěch BLODIG, Otomar KREJČA, Helena KREJČOVÁ, Jan MUNK, Petr LHOTKA a Leo PAVLÁT. Praha: MŠMT, Ústav pro informace ve vzdělávání v nakl. Tauris, 2005. 51 s. ISBN 80-211-0364-7.
  • ZÁMEČNÍK, Stanislav. To bylo Dachau. 1. vyd. Praha: Paseka, 2003. 402 s., 32 s. obr. příl. ISBN 80-7185-536-7.

Související článkyeditovat | editovat zdroj

Externí odkazyeditovat | editovat zdroj

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Koncentrační_tábor
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.


Podporte znalostnú spoločnosť na Slovensku...
čítajte viac na tomto odkaze: Informatika

Čína
Číslo
Český rozhlas Dvojka
Československo
Činoherní klub
ČT24
Řád Východního Timoru
Řecká národní knihovna
Šablona:Cite book
Šablona:Nositelé Nobelovy ceny za literaturu 1901–1925
Šablona:Nositelé Nobelovy ceny za literaturu 1926–1950
Šablona:Nositelé Nobelovy ceny za literaturu 1951–1975
Šablona:Nositelé Nobelovy ceny za literaturu 1976–2000
Šablona:Nositelé Nobelovy ceny za literaturu 2001–2025
Španělština
Španělská občanská válka
Švédská akademie
10. říjen
1928
1930
1949
1957
1958
1959
1960
1961
1962
1964
1965
1966
1967
1968
1969
1970
1973
1974
1977
1978
1980
1984
1987
1988
1990
1998
2005
2008
2014
24. prosinec
7. prosinec
Aškenázští Židé
A2 (časopis)
Abdulrazak Gurnah
Abeceda (teória automatov)
Absurdní drama
Absurdno
Afghánistán
Aktivismus
Aktivista
Alexandr Vondra
Alice Munroová
Alma mater
Amos Oz
Anarchista
Anarchosyndikalismus
Andrej Sacharov
Angličtina
Anglická literatura
Anglie
Annie Ernauxová
Antiamerikanismus
Antisemitismus
Antonin Artaud
Archiv výtvarného umění
Argentina
Argumentum ad hominem
Aristotelés
Arnošt Lustig
Australská národní knihovna
Automat (teória automatov)
Autoritní kontrola
Axel Thue
Básník
Bělorusko
Barvy
Behaviorismus
Bezkontextová gramatika
Bibliografie dějin Českých zemí
BIBSYS
Bob Dylan
Boston
Brazílie
Britské listy
Burrhus Frederic Skinner
Cena Franze Kafky
Central Intelligence Agency
Charta 77
Chile
Chomského hierarchia
Chomského hierarchie
Chomsky (příjmení)
CiNii
Claudio Magris
Cyril Höschl
Daniela Hodrová
Daniel Everett
Democracy in Europe Movement 2025
Digital Bibliography & Library Project
Digital object identifier
DILIA
Disident
Diskuse:Noam Chomsky
Doris Lessingová
Dramatik
Dyckov jazyk
Eduardo Mendoza
Elfriede Jelineková
Emeritní profesor
Emil Leon Post
Eskadry smrti
Establishment
Etika
Experiment
Fašismus
Falzifikovatelnost
Filadelfie
Filmový režisér
Filosof
Filosofie
Filozof
Filozofie jazyka
Filozofie mysli
Foném
Formální gramatika
Formální jazyk
Formálny jazyk
Frázová gramatika
Francouzština
Francouzská národní knihovna
František Fröhlich
Franz Kafka
Funkční generativní popis
Gemeinsame Normdatei
Generativní gramatika
Genetika
George W. Bush
Globalizace
Google Scholar
Gottlob Frege
Gramatika
Gramatika (informatika)
Gulag
Gustáv Husák
Hana Marvanová
Harold Pinter
Haruki Murakami
Harvardova univerzita
Head-driven phrase structure grammar
Hebrejština
Herec
Herta Müllerová
Hyde Park Civilizace
Idiom
Imre Kertész
Industrial Workers of the World
Informatika
International Standard Book Number
International Standard Book Number
Internet Archive
Irák
Istituto centrale per il catalogo unico delle biblioteche italiane e per le informazioni bibliografiche
Italština
Ivan Jirous
Ivan Klíma
Ivan Wernisch
Izrael
Jan Kavan
Jan Ruml
Japonština
Jaroslav Šabata
Jaroslav Kepka
Jaroslav Vostrý
Jean-Marie Gustave Le Clézio
Jen Lien-kche
Jerry Fodor
Jiří Müller
Jiří Pehe
Jiří Pelikán (politik)
Jidiš
John Banville
John Maxwell Coetzee
Jon Fosse
Josef Henke
Josef Somr
Jugoslávie
Kambodža
Katalog jmen a názvů děl Katalánska
Katolík
Kazuo Ishiguro
Kognitivní věda
Koncentrační tábor
Konečný automat
Kongres Spojených států amerických
Kontextová gramatika
Kontextový jazyk
Kontroverze
Kriket
Lída Roubíková
Latinská Amerika
Levicový libertarianismus#Libertariánský socialismus
Library of Congress Control Number
LIBRIS
Lidská práva
Lingvistika
Logika
Londýn
Lotyšská národní knihovna
Louise Glücková
Lucien Tesnière
Margaret Atwoodová
Mario Vargas Llosa
Massachusetts
Massachusettský technologický institut
Mateřský jazyk
Matematická analýza
Mathematics Genealogy Project
Mezinárodní standardní identifikátor jména
Milan Kundera
Milan Lukeš
Minimalistický program
MIT Press
Model propagandy
Morfém
Morfologie (lingvistika)
Mo Jen
MusicBrainz
Národní a univerzitní knihovna v Záhřebu
Národní divadlo
Národní knihovna České republiky
Národní knihovna Španělska
Národní knihovna Chile
Národní knihovna Izraele
Národní knihovna Koreje
Národní parlamentní knihovna Japonska
Němčina
Narozeniny (divadelní hra)
Nelson Goodman
Neomarxismus
Nizozemština
Nizozemská královská knihovna
Noam Chomsky
Noam Chomsky?oldid=182444173
Nobelova cena za literaturu
Normalizace
Novinky.cz
Occupy Wall Street
Odpovědnost intelektuálů
Olga Tokarczuková
Ondřej Slačálek
Online Computer Library Center
Operace Kondor
Orbis
ORCID
Orhan Pamuk
Pánini
Péter Nádas
Přísudek
Palestinci
Patrick Modiano
Pavel Litvinov
Pensylvánie
Pensylvánská univerzita
Peter Handke
Petr Cibulka
Ph.D.
Philip Roth
Phrase structure grammar?oldid=995909627
Pierre Michon
Piraha
Podmět
Politická ekonomie
Politika
Polská národní knihovna
Pol Pot
Portál:Lidé
Portál:Literatura
Portál:Obsah
Portál:Spojené království
Praha
Predikát (logika)
Prostituce
Prozódie (lingvistika)
Pseudonym
Pseudověda
Psycholog
Psychologie
Q41042
Q41042#identifiers
Q41042#identifiers|Editovat na Wikidatech
Q41042#P166
Q9049
Q9049#identifiers
Q9049#identifiers|Editovat na Wikidatech
Q9049#P166
Q9049#P800
Radio Vatikán
Rakouská státní cena za evropskou literaturu
Rakovina jater
Režisér
Regulárna gramatika
Rekurzívne vyčísliteľný jazyk
Rekurze
Richard Nixon
Ronald Reagan
Rozhlasová hra
Salvador
Salvadorská občanská válka
Samuel Beckett
Scénář
Scenárista
Scopus (databáze)
Seznam anglických spisovatelů
Sionismus
Složková gramatika
Slobodan Milošević
Slovenská národní knihovna
Slovo
Slovo (teória automatov)
SNAC
Sociální kritika
Soubor:Harold Pinter 1962.jpg
Soubor:Noam Chomsky (1977).jpg
Soubor:Noam Chomsky portrait 2017 retouched.jpg
Soubor:Noam Chomsky signature.svg
Soubor:Noam Chomsky Toronto 2011.jpg
Soubor:Order of Timor-Leste.png
Soubor:Thistreeisillustratingtherelation(PSG).png
Soubor:Wiki letter w.svg
Souborný katalog České republiky
Sovětský svaz
Speciální:Zdroje knih/0375714499
Speciální:Zdroje knih/0745333877
Speciální:Zdroje knih/0887064507
Speciální:Zdroje knih/0887064507
Speciální:Zdroje knih/80-7021-781-2
Speciální:Zdroje knih/80-7254-367-9
Speciální:Zdroje knih/978-0-262-02418-1
Speciální:Zdroje knih/978-0-8264-7385-1
Speciální:Zdroje knih/978-0521297097
Speciální:Zdroje knih/978-0521297097
Speciální:Zdroje knih/978-80-246-2629-1
Speciální:Zdroje knih/978-80-246-3626-9
Speciální:Zdroje knih/978-80-905309-3-5
Speciální:Zdroje knih/978-80-905309-5-9
Speciální:Zdroje knih/978-80-905309-9-7
Spisovatel
Spojené státy americké
Sto nejvlivnějších intelektuálů světa
Světlana Alexijevičová
Syntaktická analýza
Syntaktické struktury
Syntax
Týden (časopis)
Teória formálnych jazykov
Teorie řízenosti a vázání
Teorie grafů
Teorie komunikace
Terorismus
Theodore Kaczynski
The Guardian
The Independent
Tomas Tranströmer
Tovaryšstvo Ježíšovo
Trove
Turingov stroj
Ukrajina
Union List of Artist Names
Univerzální gramatika
Univerzitní systém dokumentace
Václav Havel
Václav Tomek
Válka ve Vietnamu
Východní blok
Východní Timor
Věta (lingvistika)
V. S. Naipaul
Vatikánská apoštolská knihovna
Virtual International Authority File
Vysokoškolský učitel
Wikicitáty
Wikimedia Commons
Wikipedie:Ověřitelnost
Wikipedie:Přesměrování
Wikipedie:Pahýl
Wikipedie:Rozdělování článků
Wikipedie:Slučování a přesun stránek#Přejmenování (přesun)
Wikipedie:WikiProjekt Překlad/Rady
WorldCat
Yves Bonnefoy
Západní svět
Zásobníkový automat
Závislostní syntax




Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

Your browser doesn’t support the object tag.

www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk