A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Matthew Quintal | |
---|---|
Narození | 1766 Padstow |
Úmrtí | 1799 (ve věku 32–33 let) Pitcairnův ostrov |
Povolání | námořník |
Děti | Arthur Quintal I Edward Quintal[1] Matthew Quintal[1] John Quintal[1] Jane Quintal[1] Sarah Quintal[1] |
Příbuzní | Arthur Quintal II, Catherine Quintal[1], John Quintal[1], Charlotte Quintal[1], Phoebe Quintal[1], James Quintal[1], Caroline Quintal[1], Ruth Quintal[1], Lucy Anne Quintal[1], Absolom Quintal[1], Nathaniel Quintal[1], Joseph Quintal[1], Cornelius Quintal[1] a Mary Quintal[1] (vnoučata) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Matthew Quintal (*3. března 1766, Padstow, Anglie – 1799, Pitcairnův ostrov) byl anglický námořník a účastník slavné vzpoury na HMAV Bounty. Společně s vůdcem vzpoury Fletcherem Christianem odplul na Pitcairnův ostrov. Přežil na ostrově vzpouru tahitských společníků vzbouřenců, ale poté propadl alkoholu a byl zabit ostatními vzbouřenci Nedem Youngem a Johnem Adamsem.
Služba na Bounty
Narodil se 3. března 1766 v Padstow v Cornwallu; jméno Quintal je pravděpodobně zkomolenina cornského Quintrell. Matka Sarah Leverton mu v dětství zemřela a on strávil dva roky u svého strýce a několik dalších let v Plymouthu s otcem. Tři roky poté sloužil na korvetě Nymphas se svým strýcem a po jeho smrti pracoval na válečné lodi HMS Triumph jako kapitánův sluha.[2]
Bylo mu 21 let, když byl převelen na HMAV Bounty z HMS Triumph společně se svým přítelem Williamem McCoyem.[3] Velitel Bounty, poručík William Bligh, Quintala později popsal:
MATTHEW QUINTAL. námořník, věk 21 let, 5 stop a 5 palců vysoký, světlé pleti, světle hnědých vlasů, silné postavy; silně tetovaný na zádech a několika dalších místech.[pozn. 1]
Matthew Quintal byl násilnické povahy a na palubě Bounty patřil k potížistům; 10. března 1788 se stal prvním členem posádky, který byl zbičován 24 ranami z popudu prvního důstojníka Johna Fryera.[5] William Bligh napsal do lodního deníku:[6]
„Až do dnešního odpoledne jsem doufal, že se mi podaří uskutečnit celou plavbu, aniž bych musil někoho potrestat, avšak shledávám nezbytným potrestat Matthewa Quintala dvěma tucty ran důtkami za zpupnost a pohrdání.“
Na příjezdu Tahiti navázal pevný vztah,[7] s dívkou jménem jménem Tevaura; její jméno znamená „duše“, Quintal jí dal po své matce anglickou přezdívku Sarah.[8]
Vzpoura a život na Pitcairnu
Vzpoury proti veliteli lodi, poručíku Blighovi se Matthew Quintal ochotně účastnil;[9] společně s Williamem McCoye a desátníkem Charlesem Churchillem tvořil Quintal jádro vzbouřenců.[3] Quintalova bouřlivá povaha brzy zapříčinila i konflikt s vůdcem vzpoury Fletcherem Christianem na ostrově Tubuai, kde se vzbouřenci nejprve a neúspěšně pokusili usadit.[3]
Matthew Quintal i jeho tahitská manželka Tevaura patřili společně s osmi dalšími Brity a 18 Polynésany mezi posádku Bounty, která 15. ledna 1790 zakotvila u Pitcairnova ostrova.[10] Bounty byla odstrojena a vzbouřenci začali diskutovat, co s ní, protože mohla být z moře viditelná a přilákat pozornost k ostrovu. Quintal patřil k největším zastáncům jejího potopení a 23. ledna, zatímco se vzbouřenci ještě nedohodli, založil na palubě oheň a loď potopil.[11]
Na ostrově patřil Quintal mezi hlavní utiskovatele Polynésanů; když se 20. září 1793 tahitští muži vzbouřili a začali zabíjet evropské vzbouřence. Quintal a McCoy se před hněvem tahitských mužů zachránili útěkem do hor, kde se 11 dnů skrývali.[9] Poté se vrátili zpět do osady a jednoho z Tahiťanů, Manariiho, se jim podařilo skolit.[12] 20. září 1793 (Massacre Day) přežili kromě McCoye a Quintala ještě John Adams a Ned Young. Ti poté převzali v kolonii vedoucí úlohu, zatímco Quintal s McCoyem propadli alkoholu. Matthew Quintal také týral svou ženu Tevaruu, která poté v roce 1799 spáchala sebevraždu.[3] Později v roce 1799 byl Nedem Youngem a Johnem Adamsem zabit, neboť opilý hrozil osadníkům smrtí, či podle jiné verze usiloval o život dětem Fletchera Christiana.[3]
Rodina
Matthew Quintal měl na ostrově dvě manželky, Tevaruu (Sarah) a později Terauru, jež byla předtím s Nedem Youngem. Quintal měl s nimi dohromady šest dětí:[13]
- Tevarua
- Matthew Quintal (1791–1814)
- John Quintal (1792–1792; zemřel po sedmi dnech[3])
- Jane Quintal (*1795)
- Arthur Quintal (6. května 1795–19. listopadu 1873)
- Sarah Quintal (1797–27. listopadu 1851)
- Teraura
- Edward Quintal (1800–8. září 1841; pohrobek)
3. května 1856 všichni Pitcairňané opustili Pitcairnův ostrov a usadili se na ostrově Norfolk, který jim dala královna Viktorie. Na přelomu let 1857 a 1858 se 16 osadníků vrátilo zpět na Pitcairn a v roce 1864 dalších 24;[14] potomci Matthewa Quintala mezi nimi nebyli a tak na Pitcairnu žádní Quintalové nejsou, všichni žijí dodnes na Norfolku, či Novém Zélandu.[3] Mezi Quintalovy potomky patřil i Malcolm Champion (1883–1939), první novozélandský olympijský zlatý medailista (Letní olympijské hry 1912 ve Stockholmu).[15]
Odkazy
Poznámky
Reference
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r Darryl Roger Lundy: The Peerage.
- ↑ Matthew Quintal . Rev. 2006-12-12 . (HMS Bounty Ancestors & Cousins). Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e f g h Pitcairn Islands Study Center. Bounty's Crew Encyclopedia . Angwin: Pacific Union College . Heslo QUINTAL, Matthew. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SILVERMAN, David. Pitcairn Island. Cleveland: World Pub. Co., 1967. 258 s. Dostupné online. S. 43. (anglicky)
- ↑ Matthew Quintal - AB: Mutineer, age 21 . Little Canada: Paul and Beth Lareau . Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-05-18. (anglicky)
- ↑ ALEXANDEROVÁ, Caroline. Bounty: Pravdivá historie vzpoury na plachetníku Bounty. Překlad Jaroslav Rek. 1. vyd. Praha: BB art, 2005. 488 s. ISBN 80-7341-630-1. S. 102.
- ↑ DENING, Greg. Mr Bligh's Bad Language: Passion, Power and Theatre on the Bounty. Cambridge: Cambridge University Press, 1994. 460 s. ISBN 0521467187. S. 85. (anglicky)
- ↑ Tevarua . Rev. 2006-12-12 . (HMS Bounty Ancestors & Cousins). Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Matthew Quintal . findagrave.com, 2004-8-3 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ History . onlinepitcairn.com . Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-03-09. (anglicky)
- ↑ Pitcairn Island (Pitcairn Islands). In: RING, Trudy, SALKIN, Robert M., SCHELLINGER, Paul E., LA BODA Sharon. International Dictionary of Historic Places: Asia and Oceania. Londýn: Taylor & Francis, 1. 1. 1996. . ISBN 1-884964-04-4. Svazek 5. S. 674. (anglicky)
- ↑ Pitcairn Islands Study Center. History of Pitcairn Island . Angwin: Pacific Union College . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ LUNDY, Darryl. Matthew Quintal . Wellington: thePeerage.com, rev. 2006-4-16 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ FORTUNE, Kate. Pitcairn Islands. In: LAL, Brij V., FORTUNE, Kate. The Pacific Islands: an encyclopedia. Honolulu: University of Hawaii Press, 11. 2000. . ISBN 082482265X. S. 602. (anglicky)
- ↑ Malcolm Champion online. Wellington ; Auckland: New Zealand Olympic Committee cit. 2009-09-21. Dostupné online. (anglicky)[nedostupný zdroj
Související článkyeditovat | editovat zdroj
Externí odkazyeditovat | editovat zdroj
- Pitcairn Islands Study Center. Bounty's Crew Encyclopedia online. Angwin: Pacific Union College cit. 2009-06-22. Heslo QUINTAL, Matthew. Dostupné online. (anglicky)
- Matthew Quintal online. findagrave.com, 2004-8-3 cit. 2009-09-20. Dostupné online. (anglicky)
- Matthew Quintal online. Rev. 2006-12-12 cit. 2009-09-03. (HMS Bounty Ancestors & Cousins). Dostupné online. (anglicky)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk