A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Osman Hamdi Bey | |
---|---|
![]() | |
Narození | 30. prosince 1842 Istanbul |
Úmrtí | 24. února 1910 (ve věku 67 let) Kuruçeşme |
Povolání | antropolog, malíř, historik umění, archeolog a politik |
Rodiče | Ibrahim Edhem Pasha |
Příbuzní | İsmail Galib a Halil Edhem Eldem[1] (sourozenci) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Osman Hamdi Bey (30. prosince 1842 Istanbul – 24. února 1910 Istanbul) byl turecký průkopník archeologie, muzejnictví a moderního malířství. Byl zakladatelem Istanbulské akademie výtvarných umění (Sanayi-i Nefise Mektebi), dnes známé jako Univerzita výtvarných umění Mimara Sinana (Mimar Sinan Güzel Sanatlar Üniversitesi), stejně jako Istanbulských archeologických muzeí. Byl také prvním starostou města Kadıköy. Jako malíř reprezentoval v Orientu neobvyklý orientalismus, který poznal v Evropě.[2] O tom, zda ho ve svých dílech ironizoval a podkopával, se vedou rozsáhlé intelektuální diskuse.[3]
Život
Byl synem velkovezíra Ibrahima Edhema Pašy (původem Řeka). Studoval práva, nejprve v Istanbulu (1856) a poté v Paříži (1860). Tam ho však vtáhl umělecký život, opustil studium práv a vyučil se u francouzských orientalistických malířů Jeana-Léona Gérôma a Gustava Boulangera. V Paříži strávil devět let. Vystavil tři obrazy na pařížské Světové výstavě v roce 1867, ty se však nedochovaly. V Paříži se také setkal s mnoha mladými osmanskými exulanty. Přestože byl vystaven jejich liberálním myšlenkám, neúčastnil se jejich politických aktivit, protože jako syn osmanského paši byl loajální k sultánovi a absolutismu. V Paříži také potkal svou první manželku Francouzku Marii, po návratu do Konstantinopole se roku 1869 vzali a měli dvě dcery (i jeho druhá žena byla Francouzka, seznámili se ve Vídni a měli tři dcery a jednoho syna).
Jakmile se vrátil do Turecka, byl poslán do osmanské provincie Bagdád jako součást administrativního týmu Midhata Pašy (jenž byl později, v letech 1876–1877, velkovezírem, než ho nahradil İbrahim Edhem Paša, tedy Osmanův otec). V roce 1871 se Osman Hamdi vrátil do Istanbulu jako zástupce ředitele Protokolu paláce. Během 70. let 19. století pracoval na několika úkolech ve vyšších patrech osmanské byrokracie. V roce 1875 byl jmenován prvním starostou Kadıköy a zůstal v této pozici jeden rok. V roce 1881 byl jmenován ředitelem Císařského muzea (Müze-i Hümayun). Svou pozici využil k rozvoji muzea, změně zákonů o starožitnostech a k vytvoření archeologických expedic. Navázal přitom významné mezinárodní vztahy, zejména s Pensylvánskou univerzitou.
V roce 1882 založil Akademii výtvarných umění, která poskytla první estetické a umělecké školení v hranicích Osmanské říše. Stal se jejím prvním ředitelem. V roce 1884 spoluprosadil nařízení zakazujícího pašování historických artefaktů do zahraničí (Asar-ı Atîka Nizamnamesi). Do té doby odváželi evropští sběratelé a muzejníci starořecké a mezopotámské památky z Turecka ve velkém, neboť místní muslimští správci si předislámských památek nevážili. Sám provedl první turecké vědecky podložené archeologické výzkumy, u hory Nemrut, ve chrámu Hekaté v Lagině nebo v libanonském Sidónu, kde mj. objevil proslulý a pozoruhodně zachovalý Alexandrův sarkofág (pojmenovaný podle původního předpokladu, že by v něm mohl ležet Alexandr Makedonský, který byl ale vyvrácen). Dnes je k vidění Istanbulských archeologických muzeích (İstanbul Arkeoloji Müzeleri), která rovněž založil Osman Hamdi, roku 1881, když chtěl vytvořit důstojný prostor právě pro své vykopávky.[4] Muzeum bylo pro veřejnost otevřeno v roce 1891 a on se stal jeho ředitelem.
Po celou dobu této své vědecké a organizační činnosti vytrvale maloval. V jeho době to bylo vnímáno spíše jako osobní záliba, ovšem dnes jeho plátna patří k vysoce ceněným: V roce 2004 byl Hamdiho obraz z roku 1906 nazvaný Trenér želv vydražen za 5 milionů tureckých lir (přibližně 3,5 milionu amerických dolarů). Stal se tak nejdražším tureckým obrazem v historii a byl jím až do roku 2019. Motiv obrazu, na němž jedinec – patrně sám Hamdi – v mešitě cvičí želvy, bývá chápán jako Hamdiho sarkastický komentář ke svému okolí, svým snahám a pomalému modernizačnímu vývoji osmanské společnosti. O tom, zda obraz má nějaký symbolický význam, se ovšem vedou spory. Rekord z roku 2004 překonal v roce 2019 taktéž Hamdiho obraz, Dívka čtoucí z Koránu (1880), který se prodal v přepočtu za 7,8 milionu dolarů.[5] Během autorova života byla jeho malířská díla vystavována častěji v Evropě než v Turecku. Po roce 1880 měl výstavy v Paříži, Vídni, Berlíně, Mnichově a Londýně. Byl prvním, kdo se odvážil porušit tureckou obrazovou tradici.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Osman Hamdi Bey na anglické Wikipedii.
- ↑ Emmanuel Bénézit, Edmond-Henri Zeiger-Viallet, Jacques Busse: Dictionnaire critique et documentaire des peintres, sculpteurs, dessinateurs et graveurs de tous les temps et de tous les pays. 1911.
- ↑ CALU, Irina Diana. Osman Hamdi: The First and Last Ottoman Orientalist . 2022-10-24 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ÇELIK, Zeynep. Speaking Back to Orientalist Discourse. Příprava vydání Jill Beaulieu, Mary Roberts. : Duke University Press Dostupné online. ISBN 978-0-8223-2859-9, ISBN 978-0-8223-8385-7. DOI 10.1215/9780822383857-002. S. 19–41. (anglicky) DOI: 10.1215/9780822383857-002.
- ↑ Osman Hamdi Bey | Turkish statesman | Britannica. www.britannica.com . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BLOCK, Fang. ‘Young Woman Reading’ Nets £6.3M, an Auction Record for Osman Hamdi Bey. www.barrons.com . . Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Osman Hamdi Bey na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk