A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Pavlikeni Павликени | |
---|---|
![]() | |
Poloha | |
Souřadnice | 43°14′15″ s. š., 25°18′27″ v. d. |
Nadmořská výška | 144 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+02:00 (standardní čas) UTC+03:00 (letní čas) |
Stát | ![]() |
Oblast | Velikotarnovská |
Obština | Pavlikeni |
![]() ![]() Pavlikeni | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 9 757 (2024)[1] |
Správa | |
PSČ | 5200 |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Pavlikeni (bulharsky Павликени) je město ležící na rozhraní severního a středního Bulharska a také na rozhraní Předbalkánu a Dolnodunajské nížiny. Je správním střediskem stejnojmenné obštiny a žije v něm přibližně 9 800[1] obyvatel.
Název
O původu názvu sídla existují dvě verze Podle jedné, která vychází z nedoložené legendy, pochází název města od jména bojara Pavlikjana, který se na těchto pozemcích usadil a založil usedlost. Podle druhé verze osada vznikla usazením paulikánů z Thrákie.[2] Poprvé bylo její jméno zaznamenáno osmanských rejstřících jako Pavlikyan[3] a později, v 15. až 19. století, jako Bavlikyan.
Historie
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b8/BASA-1735K-1-344-23-Pavlikeni.jpg/500px-BASA-1735K-1-344-23-Pavlikeni.jpg)
Okolí města bylo osídleno odedávna a byly zde nalezeny stopy pravěkého člověka. Pět kilometrů severozápadně od města byla objevena velká dílna na keramiku z 1. – 3. století. Místností měly sádrové stropy bohatě zdobené barevnými rostlinnými ornamenty. Nalezený archeologický materiál představoval hliněné nádoby, lampy, bronzové nášivky, ozdoby, více než 3700 stříbrných římských mincí, votivní dlaždice, zemědělské nářadí a další nálezy odhalují životní styl obyvatel.
Existence osady na místě dnešního města je doložena od 13. až 14. století a poprvé je písemně zmíněna v 15. století.[3] Její obyvatelstvo vyznávalo paulicianismus. Podle osmanských záznamů z let 1479/80 to byla paulikánská vesnice s 59 domácnostmi.[4] Paulikiáni, kteří stále praktikovali svou původní víru, mezi 16. a 17. stoletím konvertovali k římskému katolicismu.[5] Po Čiprovském povstání v roce 1688 uprchli přes Dunaj a usadili se v oblasti Banátu. Do opuštěné osady se přistěhovali Turci z nedaleké dědiny Murad Bey Köy, takže na počátku 19. století šlo o čistě tureckou vesnici.
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6b/BASA-1735K-2-117-1-Pavlikeni.jpg/260px-BASA-1735K-2-117-1-Pavlikeni.jpg)
V době osvobození bylo Pavlikeni malou vesnicí, kde v roce 1880 žilo 580 obyvatel, jejichž hlavní činností bylo zemědělství V té době se sem přistěhoval řemeslník Atanas Chadžislavčev a jeho snahou bylo zachovat Pavlikeni jako správní centrum. Prvním zdejším knězem se stal Ivan Penčev, díky němuž byla zahájena výstavba pravoslavného kostela, který byl vysvěcen v roce 1882. Pro obec se stala klíčovou výstavba železniční trati Sofie - Varna, která tudy vede díky tomu, že Atanas Chadžislavčev daroval ministerstvu železnic svoje polnosti, aby na nich byla postavena železniční stanice a přilehlá trať. Nádraží bylo oficiálně otevřeno.8. listopadu 1899. Záhy se obec rozvinula v obchodně-řemeslnou osadu. Na počátku 20. století se nádraží stalo impulzem pro rozvoj obce do hospodářského a regionálního centra.
V roce 1922 byla postavena budova lidové banky a také hodinová věž. V roce 1925 zde zřídili zemědělské pokusné pole. V letech 1932 – 1933 byl zde postaven komplex škol, kam se z Bjalé Čerkvi přestěhovala státní bednářská škola a byla v něm otevřena zemědělská škola. Obec byla povýšena na město roku 1943. Byl postaven mlýn, lisovna oleje, továrna na keramiku, vinný sklep a kovoobráběcí závod.
Dnes je město Pavlikeni důležitým železničním uzlem na hlavním tahu Sofie - Varna s rozvinutým strojírenstvím, lehkým průmyslem, potravinářstvím a dalšími průmyslovými odvětvími.
Obyvatelstvo
K 15. prosinci 2023 ve městě žilo 9 783 obyvatel a bylo zde trvale hlášeno 11 354 obyvatel.[6] Níže uvedená tabulka ukazuje vývoj populace města v období po druhé světové válce (1946 – 2021):
Pavlikeni | |||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
rok | 1946[7] | 1956[7] | 1965[7] | 1975[7] | 1985[7] | 1992[7] | 2001[8] | 2011[8] | 2021[8] | ||||
populace | 6 383 | 9 278 | 11 270 | 12 228 | 14 143 | 13 996 | 12 879 | 10 671 | 8 589 |
Podle sčítání 1. února 2011 bylo národnostní složení následující:[9][p 1]
Odkazy
Poznámky
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Павликени na bulharské Wikipedii.
- ↑ a b Dostupné online.
- ↑ JOVKOV, Milčo. Павликяни и павликянски селища в българските земи XV-XVIII век. София: УИ Св. Климент Охридски, 1991. 192 s. S. 39. (bulharsky)
- ↑ a b MIČEV, Nikolaj; MICHAJLOV, Cvetko; VAPCAROV, Ivan; KIRADŽIEV, Svetlin. Географски речник на България. София: Наука и изкуство, 1980. 563 s. S. 353. (bulharsky)
- ↑ РАДЕВА, Донка. Павликяни и павликянство в българските земи. : Парадигма, 2015. 542 s. Dostupné online. ISBN 978-954-326-241-0. (bulharsky)
- ↑ IVANOV, Jordan. Богомилски книги и легенди. I., изд vyd. София: , 1925. 399 s. Kapitola 4. Разпространение на богомилството, s. 39. (bulharsky)
- ↑ Таблици на адресно регистрираните по постоянен и по настоящ адрес лица към 15.12.2023 г. (по области, общини и населени места). Обновява се тримесечно. . Sofie: Главна Дирекция, Гражданска Регистрация и Административно Обслужване, 2023-12-15 . Dostupné online. (bulharsky)
- ↑ a b c d e f pop-stat.mashke.org. Cities of Bulgaria . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c www.citypopulation.de. City Population . . Kapitola Veliko Tǎrnovo (Bulgaria): Populated Places in Municipalities - Population Statistics, Charts and Map. (anglicky)
- ↑ НАСЕЛЕНИЕ ПО ОБЛАСТИ, ОБЩИНИ, НАСЕЛЕНИ МЕСТА И САМООПРЕДЕЛЕНИЕ ПО ЕТНИЧЕСКА ПРИНАДЛЕЖНОСТ КЪМ 1.02.2011 ГОДИНА . Sofie: Национален статистически институт, 2011 . Řádek 940. soubor ve formátu xls. (bulharsky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pavlikeni na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk