Sfenj
Sfenj podávaný s cukrovým posypem
Základní informace
Kategorie	Pečivo
Tvar	Donut
Místo původu	Maghreb
Složení
Mouka, voda, cukr, droždí a sůl
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sfenj (arabsky: السفنج) je maghrebské pečivo, které se podobá americkému donutu a připravuje smažením těsta v oleji. Je obvyklé ho jíst brzy ráno jako snídani nebo pozdě odpoledne s čajem či kávou. V Alžírsku a Maroku se mu říká sfenj, v Tunisku bambalouni a v Libyi sfinz. Může se podávat posypaný cukrem nebo namočený v medu či čokoládě.^[1][2]

Historie

Sfenj vznikl v oblasti Al-Andalus v Maurském Španělsku. Podle legendy byl sfenj vytvořen omylem, když pekař omylem upustil kouli těsta do pánve horkého oleje.^[3] Sfenj byl od té doby důležitou součástí andaluské kultury.^[4]

Není jasné, jak se sfenj poprvé dostal do Maghrebu, ačkoli se uvádí, že byl dobře známý již za dynastie Marínovců, která vládla Maroku v letech 1270-1465. Ve 13. století se pak rozšířil do Francie, kde se stal inspirací pro výrobu pečiva beignet. Sfenje se začaly sladit cukrem až v 18. století, a to i přesto, že cukrová třtina se v arabském světě hojně pěstovala již od 8. století. Předtím se podávaly slazené medem nebo sirupem, případně se podávaly neochucené.^[5]

Rozšíření po celém Maghrebu značně napomohli kočovní Berbeři, kteří si sfenj brali s sebou na své cesty.^[5]

Sfenj v Izraeli

Sfenj se do izraelské kultury dostal během dvacátého století, kdy si ho maghrebští Židé přivezli s sebou do mandátní Palestiny.^[6] Sfenj si rychle získal oblibu na svátek Chanuka, protože se dá snadno připravit doma. Od 20. let dvacátého století se však na významné židovské svátky připravuje spíše pečivo sufganija.^[7][8]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sfenj na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Sfenj na Wikimedia Commons