A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
| Válka Izraele s Hamásem (2023–dosud) | |||
|---|---|---|---|
| konflikt: Izraelsko-palestinský konflikt | |||
 Mapa ukazující Pásmo Gazy (červeně), evakuované území (žlutě) a největší postup palestinských ozbrojenců (červená přerušovaná linie) | |||
| Trvání | od 7. října 2023 – dosud | ||
| Místo | Pásmo Gazy (Palestina), Izrael a Libanon[1] | ||
| Příčiny | Útok na Izrael z 7. října | ||
| Stav | probíhá | ||
| Výsledek | probíhá | ||
| Strany | |||
| |||
| Velitelé | |||
| Síla | |||
| |||
| Ztráty | |||
| |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
_Gray.svg){kind=small}
Válka Izraele s Hamásem je ozbrojený konflikt, který neoficiálně začal ráno 7. října 2023 kombinovaným raketovým ostřelováním izraelského území a pozemním útokem teroristů Hamásu proti vojenským a civilním cílům v Izraeli (včetně masakru na hudebním festivalu v Re'im). Při pozemním útoku militantů Hamásu ze dne 7. října 2023 bylo na izraelském území zabito 1 139 lidí (695 civilistů, včetně 36 dětí, 373 příslušníků bezpečnostních sil a 71 cizinců)[p. 5] a dalších 253 lidí, včetně žen a dětí, bylo uneseno do Pásma Gazy jako rukojmí.[24][25][26] Palestinští ozbrojenci, kteří pronikli do Izraele, se dostali do několika kibuců v blízkosti Pásma Gazy a také do města Sderot.[27] Izraelská vláda vyhlásila výjimečný stav. Izraelský předseda vlády Benjamin Netanjahu v celostátním projevu po zahájení útoků prohlásil, že Izrael „je ve válce“.[28][29] Izrael na útok odpověděl leteckými útoky proti odpalištím raket a velitelským centrům Hamásu, která se rovněž nacházela poblíž nebo přímo v civilních objektech[p. 6] jako třeba v nemocnici Šífa, která ovšem poskytovala uprchlické útočiště až 50 000 civilistů.[31][32]
Při odvetných izraelských útocích v Pásmu Gazy bylo podle OSN akceptovaných dat založených na záznamech Ministerstva zdravotnictví Pásma Gazy, které je pod kontrolou Hamásu a korigováno Fatahem ze Západního břehu Jordánu, do poloviny května 2024 zabito přes 35 000 osob (z nichž bylo identifikováno 25 000 těl zahrnujících 8 tisíc dětí, 5 tisíc žen a 2 tisíce seniorů)[33], a 1,9 milionu obyvatel Gazy muselo opustit své domovy a uprchnout na jih území.[34][35] Podle analýz byla do konce ledna 2024 izraelskými nálety a armádou zničena nebo zásadně poškozena polovina budov v Pásmu Gazy.[36] Izrael také odpojil palestinskému obyvatelstvu přísun vody, elektrické energie a blokoval přísun humanitární pomoci ze svého území, a to včetně základních léků (viz také totální blokáda Pásma Gazy).[37][38][39] Nejpozději v březnu začaly OSN a různé země varovat před hrozbou hladomoru v Pásmu Gazy.[40]
Pojmenování
Palestinské militantní skupiny nazvaly svou operaci Povodeň Al-Aksá (arabsky عملية طوفان الاقصى),[41][42] zatímco Izraelské síly oznámily zahájení ofenzívy s názvem operace Železné meče (hebrejsky מבצע חרבות ברזל).[43] Některé tiskové agentury a pozorovatelé označili probíhající konflikt za třetí intifádu.[44][45][46]
Pozadí
Tato konkrétní válka je oficiálně první přímý konflikt na území Izraele od arabsko-izraelské války v roce 1948.[47][48] Poprvé od jomkipurské války v roce 1973 Izrael oficiálně vyhlásil válku.[49]
V roce 2005, po skončení druhé intifády, se Izrael rozhodl stáhnout z Pásma Gazy, které okupoval po vítězství v šestidenní válce v roce 1967. Hamás získal kontrolu nad Pásmem Gazy po volbách v roce 2006 a upevnil si ji po občanské válce s Fatahem v roce 2007.[50] Pásmo Gazy je od roku 2007 pod izraelskou a egyptskou blokádou, což vedlo organizaci Human Rights Watch k označení území jako „vězení pod širým nebem“.[51] Kromě toho je Pásmo Gazy odříznuto od zbytku světa a přístup ke zdrojům včetně potravin, vody a elektřiny je téměř zcela pod kontrolou Izraele.[52] Blokáda způsobila v pásmu značné ekonomické potíže[53] a Hamás ji uvedl jako jeden z důvodů své ofenzívy do Izraele.[54]
Mezi lety 2006 a 2023 Izrael podnikal do Pásma Gazy pravidelné vojenské operace, zatímco Hamás ostřeloval izraelské území. Mezi nejničivější ofenzívy Izraele lze řadit Operaci Lité olovo (2008), která si vyžádala smrt 1300 Palestinců a 13 izraelských vojáků,[55] a dále Operaci Ochranné ostří (2014), při které zemřelo přes 2000 Palestinců a 72 Izraelců.[56] V letech 2021 a 2022 probíhala série vzájemných ozbrojených úderů vedených izraelskou armádou na jedné straně a Hamásem a dalšími radikálními hnutími v Pásmu Gazy na straně druhé.
V roce 2023 se stupňovalo napětí mezi Palestinci a Izraelem. Před útokem bylo Izraelskými obrannými silami zabito nejméně 247 Palestinců, přičemž palestinskými militantními skupinami bylo zabito 32 Izraelců a dva cizinci.[57][58] V témže roce byla ustavena také pravicová vláda Benjamina Netanjahua, která zintenzivnila výstavbu izraelských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu.[59][60] (Viz také izraelské operace Štít a šíp a operace Domov a zahrada.) Zároveň narůstaly konflikty mezi izraelskými osadníky a palestinským obyvatelstvem a narůstalo napětí kolem jeruzalémského posvátného místa, mešity al-Aksá.[49]
Velitel Brigád Izz ad-Dína al-Kassáma Muhammad Dajf v nahrávce z prvního dne útoku uvedl, že útok byl reakcí na „znesvěcení mešity al-Aksá“ a na to, že Izrael letos zabil a zranil stovky Palestinců.[61] Vyzval Palestince a izraelské Araby, aby „vyhnali okupanty a zbourali zdi“.[61][62] Dodal také, že operace byla zahájena, aby „nepřítel pochopil, že doba jeho řádění bez odpovědnosti skončila“.[63]
.jpg)
Izraelský předseda vlády Benjamin Netanjahu v televizním prohlášení z prvního dne útoku prohlásil: „Občané Izraele, jsme ve válce. Dnes ráno Hamás zahájil překvapivý vražedný útok proti Státu Izrael a jeho občanům“.[64] Dodal, že se Izrael zaměří „na všechny pozice Hamásu“ a že z Pásma Gazy udělá „pustý ostrov“.[54]
K útoku došlo během židovského svátku Simchat Tóra o šabatu[65] a den po 50. výročí zahájení jomkipurské války, která rovněž začala překvapivým útokem.[66] V září došlo ke střetům u bariéry mezi Izraelem a Pásmem Gazou, které trvaly dva až tři týdny. Dne 29. září Katar, OSN a Egypt zprostředkovaly dohodu mezi Izraelem a představiteli Hamásu v Pásmu Gazy o znovuotevření uzavřených přechodů a deeskalaci napětí.[67][68][69]
Mluvčí Hamásu oznámil, že Írán útok proti izraelským civilistům veřejně chválil. Postupně se ze stran světových vlád ozývá čím dál více hlasů volajících po ukončení bombardování palestinských civilistů, jelikož ztráty na životech jsou enormní.[70]
Průběh
.jpg)
Dne 7. října 2023 kolem 6:30 místního času zahájil Hamás raketovou palbu z Pásma Gazy na území Izraele. Podle prohlášení Hamásu bylo vystřeleno více než 5000 raket během 20 minut. Podle izraelských médií Hamás vypálil minimálně 2200 raket,[71] z nichž většinu (75 %) zachytil protiraketový systém Iron Dome.[72] Zasaženy byly obce v okolí Pásma Gazy, ale i vzdálenější města. Během raketového útoku a krátce po něm začaly na území Izraele pronikat oddíly ozbrojenců Hamásu v počtu asi 1000 mužů, které mířily k obydleným oblastem. Byla napadána technika IOS.[73] V Zikimu provedli palestinští ozbrojenci obojživelný výsadek. Pozemní útoky byly vedeny na Nir Oz, Be'eri a Netiv ha-Asara, Ofakim a Sderot a kibucy v okolí Pásma Gazy (mj. Kerem Šalom, Nirim, Cholit, Nir Am, Nachal Oz, Nir Jicchak, Magen, Urim),[74] Palestinští ozbrojenci zabíjeli jak izraelské civilisty, tak vojáky; další odváželi do Pásma Gazy jako rukojmí, včetně těl mrtvých izraelských vojáků.[75] Nejvíce obětí bylo hlášeno z hudebního festivalu Supernova v Re'im, kde ozbrojenci Hamásu podle lékařské služby zmasakrovali 364 civilistů, dalších nejméně 40 civilistů potom bylo uneseno.[76] Svou podporu operaci vedenou Hamásem vyjádřily další palestinské ozbrojené skupiny, přičemž některé se útoku aktivně zúčastnily.
Během dne zahájil izraelská armáda letecké útoky proti Pásmu Gazy. Zasaženo bylo údajně 17 vojenských objektů Hamásu a 4 velitelská centra. Zasažena byla i budova v Gaze, kde sídlila rozhlasová stanice provozovaná Hamásem. Podle palestinského ministerstva zdravotnictví bylo při náletech zabito 232 osob.[77].
Boje pokračovaly i v dalších dnech. Izraelské letectvo napadalo další cíle v Pásmu Gazy. Izraelské speciální jednotky s podporou pravidelné armády sváděly pozemní boje s palestinskými oddíly, kterým se předcházející den podařilo obsadit některé obce v okolí Pásma Gazy či izraelskou vojenskou základnu. Plnou kontrolu nad izraelským územím se IOS podařilo získat až 9. října.
Po prvních dvou dnech bojů stoupl v Izraeli počet obětí na nejméně 700 a v Pásmu Gazy zahynulo 413 osob. Podle IOS bylo na území Izraele zabito 400 palestinských ozbrojenců a desítky jich byly zajaty.[78]
Izraelský ministr obrany oznámil 9. října, že IOS zahájily úplnou blokádu Pásma Gazy. Izraelské letectvo zároveň pokračovalo v bombardovací kampani v Pásmu Gazy, na což Hamás a Palestinský islámský džihád odpovídal raketovým ostřelováním izraelského území.[79] Během dne došlo i k narušení izraelsko-libanonské hranice, kterou narušil oddíl ozbrojenců PID.[80]
Dne 10. října zahájil Izrael částečnou mobilizaci 360 000 záložníků. Izraelské letectvo pokračovalo v bombardovací kampani. Napadány byly mimo jiné hraniční přechod Rafah, vládní čtvrť v Gaze[81] či objekt Islámské univerzity.[82]
Ve středu 11. října oznámil izraelský premiér Benjamin Netanjahu vznik vlády národní jednoty. Tato vláda měla pouze tři členy včetně předsedy největší opoziční strany Binjamina Gance. Přijímala pouze rozhodnutí související s vedením války.[83]
V dalších dnech obě strany konfliktu pokračovaly ve vzájemném ostřelování.[84] K útokům proti Izraeli došlo i ze syrského území, na což Izrael odpověděl dělostřeleckou palbou a bombardováním.[85]
V pátek 13. října podnikl Izrael omezený pozemní útok do Pásma Gazy. Cílem byla likvidace ozbrojenců Hamásu a nalezení unesených rukojmí.[86] IOS vydala pokyn, aby všichni civilisté opustili Gazu. To však OSN označila za nemožné.[87].
16. října vláda Spojených států oznámila vyslání letadlové lodi USS Dwight D. Eisenhower do oblasti východního Středomoří, aby se připojila k USS Gerald R. Ford mající za cíl odstrašit různé státní či nestátní subjekty od zasahování do konfliktu.[88] Preemptivními útoky proti Izraeli pohrozil Írán ústy íránského ministra zahraničí Hosseina Amirabdollahiana.[89] Dále pak přislíbila Izraeli další vojenské vybavení a munici.[90]
Výbuch u nemocnice al-Ahlí
Dne 17. října došlo k výbuchu v Gaze poblíž nemocnice Al-Ahlí Arabi, při kterém bylo zabito podle ministerstva zdravotnictví v Gaze 471 civilistů. Ačkoli palestinská strana okamžitě obvinila Izrael z bombardování nemocnice, pozdější šetření odhalilo, že výbuch způsobila závadná raketa odpálená z Gazy, s největší pravděpodobností Palestinským islámským džihádem, a počty obětí zveřejněné ministerstvem zdravotnictví v Gaze byly navíc ve velké míře nadsazené.[91][92][93] Několik vyšetřování včetně toho od organizace Human Rights Watch ukázalo (závěry zveřejněny 28. listopadu 2023), že při útoku byl použit typ rakety, který používají palestinské ozbrojené skupiny.[94]
Pokračování konfliktu
V následujících dnech došlo k rozšíření konfliktu, když se do bojů proti Izraeli zapojil z Libanonu Hizballáh ostřelováním izraelských pozic. Na to IOS odpověděly dělostřeleckou palbou a nálety.[95] Rakety s cílem zasáhnout Izrael odpálili z Jemenu i Hútíové.[96] Bezpečnostní a zatýkací akce izraelských bezpečnostních složek pokračovaly i na Západním břehu Jordánu.[97]
V sobotu 28. října zahájily IOS invazi do Pásma Gazy rozsáhlým pozemním útokem ve směru na města Bajt Hanún a Bureij.[98]
Příměří z listopadu 2023
Dne 24. listopadu vstoupilo v platnost čtyřdenní příměří. Kromě zastavení bojů se obě strany dohodly na výměně zadržovaných civilistů. Palestinské skupiny měly propustit 50 žen a dětí zadržovaných jako rukojmí po útoku ze 7. října. Izrael měl propustit 150 žen a dětí zadržovaných v izraelských věznicích.[99] Podle izraelského prohlášení za každých dalších 10 propuštěných rukojmí bude příměří prodlouženo o jeden den. Podle prohlášení Hamásu dohoda obsahovala podrobnosti o bezletové zóně nad jihem Pásma Gazy a částečné bezletové zóně nad severní částí Pásma Gazy a o dodávkách humanitární pomoci, včetně paliva a lékařské pomoci. Hamás byl jedinou palestinskou skupinou uvedenou v dohodě.[100] Hizballáh uvedl, že bude respektovat uzavřené příměří za podmínky, že Izrael nebude útočit na jižní Libanon.[101]
Dohoda byla dosažena po intenzivním vyjednávání zprostředkovaném Katarem, Egyptem a USA. Izraelská vláda podmínky příměří a propuštění zadržených osob schválila 22. listopadu. Izraelský premiér Netanjahu prohlásil, že se jednalo o... těžké rozhodnutí, ale správné rozhodnutí. Zároveň ale dodal, že... jsme ve válce a budeme ve válce, dokud nedosáhneme všech svých cílů, zničit Hamás a vrátit naše zajatce a pohřešované osoby.[102] Dne 27. listopadu katarská diplomacie oznámila, že... v rámci probíhajícího zprostředkování bylo dosaženo dohody o prodloužení humanitárního příměří o další dva dny...[103]
Ředitel izraelské zpravodajské služby Mosad David Barnea, který zastupoval Izrael na jednáních o příměří v Dauhá, nařídil 2. prosince izraelským zástupcům, aby opustili jednání. Důvodem podle Izraele bylo, že Hamás měnil podmínky výměny rukojmí. Izrael trval na podmínce, že v první fázi propuštění má jít o všechny ženy a děti, přičemž Hamás odmítl zahrnout příslušnice izraelské armády. Hamás navíc požadoval změnu poměru počtu propuštěných rukojmí a vězňů ve prospěch Palestinců.[104] Podle Hamásu jednání skončila do té doby, dokud Izrael neukončí své útoky.[105][106]
Během výměny zajatců v listopadu 2023 Izrael propustil 240 palestinských vězňů a Hamás propustil 105 civilních rukojmích.[107]
Porušení podmínek příměří
Podle podmínek příměří se IOS zavázaly nesledovat každý den na 6 hodin pohyb Hamásu v Pásmu Gazy. Pohyb Hizballáhu v jižním Libanonu sledován byl. To vedlo k tomu, že Hizballáh 25. listopadu vypustil proti izraelskému dronu raketu země-vzduch. Vzájemné útoky poté pokračovaly.[108] Představitelé Hamásu Taher al Nunu a Usáma Hamdan obvinili izraelskou armádu ze blíže nespecifikovaného zabíjení Palestinců.[109]
Dne 26. listopadu obvinil mediální poradce Hamásu Taher al Nunu Izrael, že neposkytuje dostatečnou pomoc severu Pásma Gazy. Opačný názor sdělili ředitel palestinského ministerstva zdravotnictví či představitelé Kataru. IOS zveřejnily snímek kontrolního stanoviště Hamásu, kde docházelo k přesměrování humanitární pomoci. Izrael tím podpořil hypotézu, že se Hamás snažil zadržet humanitární pomoc.[110]
Dne 28. listopadu došlo na severu Pásma Gazy k ozbrojenému střetnutí izraelských jednotek s příslušníky Brigád Izz ad-Dína al-Kassáma. Podle IOS byly izraelští vojáci napadeni výbušnými zařízeními, přičemž několik izraelských vojáků bylo zraněno. Izraelské jednotky palbu opětovaly. Podle mluvčího Brigád Abú Obajdy se naopak porušení podmínek příměří dopustily izraelské síly.[111]
Dne 1. prosince v 7 hodin ráno místního času obnovila izraelská armáda bojové operace v Pásmu Gazy. Podle izraelského prohlášení porušil Hamás dohodu, když zaútočil minometnou palbou poblíž komunity Nirim a zranil pět izraelských vojáků.[112] Podle některých zpráv ale zároveň katarští a egyptští vyjednávači pokračují v rozhovorech.[113]
Boje na jihu Pásma Gazy (Chán Júnis a Rafah)
Na začátku ledna 2024 se izraelská armáda začala stahovat z některých částí severní Gazy. Podle analytiků šlo o uvolnění intenzity bojů v této oblasti s cílem propustit některé rezervisty, kteří se stali ve válečné ekonomice nákladnými. Současně mělo jít o vytváření rezerv pro případný vpád do Libanonu, ze kterého útočil Hizballáh.[114] Podle hlášení Palestinců ale následně došlo k vyšší intenzitě útoků Izraele na jihu Pásma Gazy.[115] Dne 2. ledna izraelská armáda při vzdušném úderu na předměstí Bejrútu zabila vedoucího představitele Hamásu v Libanonu Sáliha Arúrího. Libanonský premiér Nadžíb Míkátí útok odsoudil jako „další izraelský zločin“.[116] Vůdce Hizballáhu Hasan Nasralláh zabití Arúrího označil za akt agrese Izraele vůči Libanonu.[117]
Již na začátku ledna 2024 se začaly ve velkém objevovat zprávy o humanitární krizi v Pásmu Gazy, kde chyběly potraviny, voda i léky. Lidé byli podvyživení, což výrazně ohrožovalo kojence, malé děti a seniory. Humanitární pomoci se do země dařilo dostat jen jednu sedminu oproti době před válkou.[118] V téže době Izrael uvedl, že jeho armáda dokončila likvidaci vojenských struktur Hamásu v severní části Pásma Gazy a zabila při tom zhruba 8000 členů tohoto radikálního hnutí.[119] Celkových obětí na palestinské straně, včetně civilistů, už ale v té době bylo přes 20000.[120] Izrael se v této době soustředil na boj ve městě Chán Júnis. Celkové ztráty na straně izraelské armády byly k začátku ledna cca 180 vojáků.[121] Vůdce hnutí Hamás Ismáíl Haníja dne 9. ledna v katarské metropoli Dauhá na zasedání mezinárodní unie muslimských učenců vyzval muslimské země, aby podpořily boj jeho hnutí proti Izraeli dodávkami zbraní.[122] V Izraeli mezitím jednal americký ministr zahraničí Antony Blinken, kde opět vyjádřil trvající podporu Izraeli, ale současně zdůraznil nutnost ochrany civilistů.[123]
V polovině ledna izraelská armáda při razii v táboře ve městě Túlkarim na okupovaném Západním břehu zabila čtyři lidi. Další lidé byli zabiti při razii v táboře Batala u Náblusu. V téže době Netanjahu odmítl americký návrh, který počítal s normalizací vztahů Izraele se Saúdskou Arábií výměnou za postupné směřování ke vzniku palestinského státu.[124] Evropský parlament 18. ledna opět uznal právo Izraele se bránit, vyzval k propuštění rukojmích a rozbití Hamásu. Současně však odsoudil vojenskou reakci Izraele jako nepřiměřenou a volal po intenzivnější humanitární pomoci.[125] Evropská unie současně zavedla nové sankce proti vedení Hamásu.[126]
Na konci ledna představitel Hamásu Usáma Hamdán v Libanonu prohlásil, že Hamás propustí všechna rukojmí, která drží, pokud Izrael propustí všechny vězněné Palestince. Současně slíbil, že pokud Mezinárodní soudní dvůr v Haagu vydá rozhodnutí, které bude požadovat příměří v Pásmu Gazy, tak Hamás zastaví boje za předpokladu, že tak učiní i Izrael.[127] Ke konci ledna izraelští příbuzní rukojmích držených hnutím Hamás v Pásmu Gazy a další Izraelci několik dní demonstrovali na přechodu Kerem Šalom, což je jeden ze dvou přechodů, jímž se Palestincům dostává humanitární pomoc. Humanitární konvoje se snažili blokovat.[128]
Izrael v lednu obvinil Úřad OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA), že je napojen na činitele Hamásu. Úřad reagoval výpovědí některým svým zaměstnancům.[129] V reakci na obvinění řada světových zemí pozastavila své finanční příspěvky tomuto úřadu.[130] Na konci ledna BBC poukázalo na špatnou situaci palestinských dětí. Podle zveřejněné zprávy od začátku války zemřelo přes 11000 dětí a o rodiče přišlo již 24000 dětí.[131]
Spojené státy americké, Egypt a Katar intenzivně vyjednávaly podmínky příměří, zajištění humanitární pomoci Palestincům a propuštění rukojmí. Podmínky projednávali s Izraelem i Hamásem.[132] Izrael mezitím pokračoval v bojích na jihu Pásma Gazy a dostal se až k městu Rafah. Současně uvedl, že zabil již 10000 členů Hamásu.[133] Před ofenzívou do města Rafah vyjádřilo OSN obavy z důsledků pro Palestince, kteří se zde shromáždili při útěku před izraelskou armádou.[134] Na začátku února začal Izrael Rafah ostřelovat, a to v době, kdy se na území dvousettisícového města ukrývalo kolem milionu uprchlíků.[135] V téže době Izrael uvedl, že podle jeho zpráv bylo již 31 rukojmích mrtvých.[136] Proti útoku na Rafah se ohradili také světoví politici, kteří požadovali plán na ochranu civilistů, a to včetně amerického prezidenta Joe Bidena.[137] Izrael ale s ostřelováním Rafahu pokračoval dále.[138] Armáda ovšem slíbila, že před vpádem do Rafahu umožní odchod civilistů.[139] V polovině února palestinský prezident Mahmúd Abbás vyzval Hamás, aby se s Izraelem dohodl na podmínkách příměří a propustil rukojmí.[140] Benjamin Netanjahu ovšem pronesl, že nikdy nehodlá uznat palestinský stát a podřídit se mezinárodnímu plánu poválečného vývoje, který by k tomuto cíli vedl.[141]
V polovině února v Pásmu Gazy přestala fungovat Násirova nemocnice ve městě Chán Júnis, která byla druhou největší v zemi a poslední funkční v jižní oblasti. Počet palestinských obětí byl v této době už kolem 29000 s dalšími 65000 zraněnými.[142] Izraelská vláda současně uvedla, že pokud nedojde k propuštění rukojmí, zahájí ofenzívu do Rafahu do ramadánu (tj. do 10. března).[143] Většina zemí EU v reakci vyzvalo k okamžité humanitární pauze.[144] Podle statistiky izraelské armády do 20. února Izrael provedl 31000 náletů, přičemž většina z nich byla na Pásmo Gazy a asi 1000 na cíle v Libanonu.[145] Na konci února se v Paříži dosáhlo diplomatické shody na obrysech dohody o dočasném příměří.[146] O jejím přijetí se následně jednalo na začátku března v Káhiře, ale bez delegace Izraele, který účast odmítl.[147] Oficiální jednání skončilo bez úspěchu.[148] Po něm následovala další jednání v Dauhá a v dalších městech, kde byl Izrael již přítomen.
Ačkoliv byly boje v této době nejintenzivnější na jihu Pásma Gazy, Izrael pokračoval s operacemi proti Hamásu také ve zbylých částech území. Na severu pokračovaly cílené vojenské zásahy Izraele a kvůli odříznutí od jihu, kde byly hraniční přechody, kterými se do území dostávala humanitární pomoc, byl sever více zasažen nedostatkem potravin a zdrojů. Dne 29. února se odehrál incident, během nějž přišlo o život kolem 100 Palestinců. Ti se tlačili kolem humanitárního konvoje, který byl střežen izraelskou armádou. Během tlačenice začali vojáci Izraele, údajně v ohrožení života, pálit do davu, ve kterém následně propukla panika.[149]
Příprava vpádu do Rafahu
Izrael původně plánoval zaútočit na město Rafah do 10. března 2024. Po mezinárodním tlaku ovšem útok odložili. Mezinárodní společenství požadovalo garanci ochrany civilního obyvatelstva, jelikož ve městě se tísnili všichni uprchlíci ze severu Pásma Gazy. Spojené státy americké, klíčový spojenec Izraele, například před útokem požadovaly předložit evakuační plán. Benjamin Netanjahu 20. března prohlásil, že evakuační plány jsou těsně před schválením a že schválil plán budoucího pozemního útoku na Rafah. Počet obětí na palestinské straně byl již kolem 32 tisíc osob.[150] Na severu Pásma Gazy Izrael pokračoval v cílených operacích proti Hamásu. V březnu provedl razii v nemocnici Šífa ve městě Gaza, během které zabil dvě stě bojovníků Hamásu.[151] V téže době Izrael pokračoval v dronových útocích na členy Hamásu na jihu Libanonu.[152] Ke konci března začal Izrael obléhat a ostřelovat další dvě nemocnice na jihu Pásma Gazy. Šlo o nemocnice Amal a Násir ve městě Chán Júnis. Izrael tvrdil, že nemocnice využíval k vojenským účelům Hamás. Hamás i lékařský personál nemocnic to ale popírali.[153] V polovině března Netanjahu uvedl, že jeho armáda v Pásmu Gazy zabila již přes 13 000 příslušníků Hamásu.[154]
Ke konci března 2024 Evropská unie i Rada bezpečnosti OSN poprvé od vypuknutí války došly k jednomyslným prohlášením členských států na podporu příměří. Izrael tyto kroky mezinárodních společenství odsoudil a mezitím zveřejnil, že začátkem března při vzdušném úderu zabil zástupce šéfa ozbrojeného křídla Hamásu Marvána Ísu, považovaného za třetího nejvýše postaveného představitele Hamásu. Nálet se uskutečnil na objekt v uprchlickém táboře Nusajrát.[155]
Na začátku dubna 2024 Izrael opakovaně zasáhl konvoj mezinárodní neziskové organizace World Central Kitchen (WCK). Při útoku zemřelo sedm osob, včetně Evropanů. Spojené království si předvolalo izraelského velvyslance a mnoho zemí včetně Česka vyzvalo k lepší ochraně humanitárních pracovníků v Pásmu Gazy.[156] Izraelská armáda se k útoku přiznala a označila ho za chybu a spustila vyšetřování. Brzy poté uvedla, že propustí dva důstojníky a několika dalším vojákům udělí důtku.[157] Izraelská armáda od října 2023 do dubna 2024 zabila 203 humanitárních pracovníků. Pro srovnání na celém světě za rok 2022 zemřelo 116 pracovníků humanitárních organizací.[158]
Dne 7. dubna 2024 se izraelské pozemní jednotky stáhly z jihu Pásma Gazy. Armáda zůstala jen v Necarimském koridoru napříč od oblasti Beeri na jihu Izraele až k pobřeží Pásma Gazy, kde bylo plovoucí molo provozované americkou armádou.[159] Koridor armádě umožňoval zásahy v severní a střední části Gazy, bránil Palestincům v návratu do severní části oblasti a umožňoval humanitárním organizacím dodávat pomoc přímo do severní části Pásma Gazy.[160] Izrael současně provedl vzdušné údery v údolí Bikáa na východě Libanonu proti pozicím hnutí Hizballáh.[161]
Dne 10. dubna 2024 Izrael během cíleného náletu na území města Gaza zabil tři syny vůdce Hamásu Ismáíla Haníji Amíra, Muhammada a Házima, kteří byli podle Izraele členy Hamásu. Při náletu zemřela také jeho čtyři vnoučata. Útok provedla izraelská armáda v koordinaci s bezpečnostní službou Šin Bet.[162][163]
Kolem 200. dnu války (23. dubna 2024), v situaci, kdy se po dubnových útocích začala uklidňovat vyhrocená situace mezi Izraelem a Íránem, se pozornost Izraele vrátila k Rafahu. Izrael měl informovat své spojence o evakuačním plánu pro civilisty v Rafahu, předtím než spustí pozemní ofenzívu. Podle plánu mají první dva až tři týdny operace spočívat v evakuaci civilistů v koordinaci se Spojenými státy, Egyptem a dalšími arabskými zeměmi. Evakuace bude údajně zahrnovat přesun civilistů mimo jiné do nedalekého města Chán Júnis. Izrael počítá s tím, že následné boje v Rafahu potrvají nejméně šest týdnů. Ministr zahraničních věcí USA Antony Blinken ovšem zopakoval, že takto rozsáhlou vojenskou operaci do Rafahu Spojené státy nepodpoří.[164] Satelitní snímky ovšem ukázaly, že Izrael přesto začal s výstavbou stanového tábora pro Palestince ve městě Chán Júnis.[165]
Ofenzíva do Rafahu
Ke konci dubna Izrael provedl několik cílených vpádů a náletů v Rafahu. Při těch zemřely desítky lidí včetně civilistů.[166][167] Dne 5. května Izrael na několik dní uzavřel přechod Kerem Šalom, poté, co ho při raketovém útoku ostřeloval Hamás. Během útoku zemřeli tři vojáci izraelské armády.[168][169] Téhož dne Izrael oznámil, že při náletu na cíl v Rafahu zabil Imana Zareba, který 7. října 2023 vedl část jednotek Islámského džihádu při útoku na Izrael.[170] Druhého dne oznámila izraelská armáda rozsáhlou evakuaci civilistů z východu města. Obyvatele oblasti vyzvala, aby se přesunuli do humanitární oblasti.[171][172] Americký prezident Biden znovu oznámil Netanjahuovi, že případný útok na Rafah nepodpoří.[173] Izrael přesto pokračoval v náletech a 7. května vstoupil s armádou v omezených výpadech do východního Rafahu, přičemž zajistil a uzavřel tamní hraniční přechod s Egyptem, který podle izraelské armády využíval Hamás, čemuž svědčily střety s ozbrojenci. Byly tím ale také přerušeny transporty humanitární pomoci přes výše zmíněné dva hraniční přechody.[174][175] Spojené státy následně odložily plánovanou dodávku munice Izraeli kvůli jeho operacím v Rafahu, stalo se tak poprvé od vypuknutí války.[176] Biden to odůvodnil tím, že Izrael použil bomby dodávané Spojenými státy k útokům, při nichž v Pásmu Gazy umírali civilisté. Současně uvedl, že pokud Izrael zcela vstoupí do Rafahu, USA budou nadále dodávat jen obrannou munici do systému protivzdušné obrany.[177]
Podle Úřadu pro koordinaci humanitárních záležitostí OSN (UNOCHA) do 10. května 2024 z Rafahu před blížící se ofenzívou uprchlo přes 110 000 Palestinců, přičemž každý den mělo jít o kolem 30 000 osob. Podle úřadu se většina z těchto lidí od začátku války musela stěhovat již pětkrát nebo šestkrát. Kvůli přerušení dodávek humanitární pomoci také úřad varoval před humanitární katastrofou a kolapsem zbývajících zdravotnických zařízení.[178] Izraelská armáda v téže době dokončila pozemní obklíčení východního Rafahu a začala postupovat do města, kde vedla boje s Hamásem.[179][180] Během května armáda našla těla celkem šesti rukojmích, kteří byli zavražděni v říjnu 2023 a následně byla jejich těla odvlečena do Pásma Gazy.[181][182] K 20. květnu podle izraelské armády opustilo Rafah již 950 000 osob.[183]
Dne 24. května Mezinárodní soudní dvůr nařídil Izraeli „okamžitě zastavit vojenskou ofenzivu a jakékoliv další akce v guvernorátu Rafah, které by mohly způsobit Palestincům takové životní podmínky, které by vedly k fyzickému zničení části nebo celé skupiny“, udržení v provozu hraničního přechodu Rafah a umožnit přístup do Pásma Gazy vyšetřovatelům Spojených národů, kteří budou prověřovat páchání zločinu genocidy.[184]
Ke konci května provedly Brigády Izz ad-Dína al-Kassáma raketový útok na střední Izrael. Podle zpráv mělo jít o osm raket vypálených z Rafahu s doletem až do Tel Avivu. Šlo o první takový útok Hamásu za poslední čtyři měsíce. Útok způsobil zranění dvou osob. Většina raket byla sestřelena protivzdušnou obranou.[185][186] V odvetném útoku izraelská armáda provedla nálety na uprchlický tábor u Rafahu, při kterém zemřelo přes čtyřicet osob a dvě stovky byly zraněny (většinově civilistů).[187] Současně byly provedeny izraelské nálety i na další cíle v celém Pásmu Gazy.[188] Poté, co představitelé různých států světa izraelský útok odsoudili, Netanjahu ho označil za „tragickou chybu“ a přislíbil jeho vyšetření.[189] V téže době došlo v Rafahu, na hranici s Egyptem, k přestřelce mezi izraelskou a egyptskou armádou, během které byl zastřelen egyptský voják. Obě země následně incident vyšetřovaly.[190]
Dne 30. května Izrael oznámil, že kontroluje celou nárazníkovou zónu mezi Pásmem Gazy a Egyptem, označovanou jako Filadelfský koridor, měřící zhruba 14 kilometrů. Kontrola nad tímto územím je pro Izrael klíčová, protože slouží k pašování zboží a vojenského vybavení do Pásma Gazy. Izraelská armáda podle serveru The Times of Israel tvrdí, že Hamás kvůli tomu už nemůže pašovat zbraně z Egypta, když je oblast pod kontrolou izraelských vojáků. K pašování sloužila síť tunelů, kterou se Hamás snažil obcházet blokádu, jež Egypt spolu s Izraelem zavedl poté, co se v Pásmu Gazy v roce 2006 chopil moci. Stovky z nich dokázal Egypt již dříve zničit, zamořit či zaplavit vodou, i tak jich ale izraelská armáda lokalizovala na hranicích přinejmenším 20 a dalších přes 80 v koridoru.[191][192][193] Poradce Bílého domu pro komunikaci v oblasti národní bezpečnosti John Kirby potvrdil, že je izraelská armáda o plánu získání koridoru informovala.[193] Mluvčí izraelské armády Daniel Hagari oznámil, že Izrael podél koridoru objevil desítky raketometů, některé jen 10 až 40 metrů od egyptských hranic. Domnívá, že je tam Hamás umístil záměrně, aby Izraeli zabránil po nich střílet, ze strachu, že by střely dopadly na území Egypta.[192][194]
Po více než měsíci bojů v Rafahu izraelská armáda uvedla, že zneškodnila přibližně polovinu sil Hamásu v oblasti. Během ofenzívy ve městě zabila 550 příslušníků Hamásu, nalezla dvě stě vstupů do tunelů a rozsáhlou síť dvaceti pěti tunelů.[195] Izraelský poradce pro národní bezpečnost Cachi Hanegbi ke konci května 2024 oznámil, že se předpokládá ještě tak sedm měsíců bojů.[191]
Pokračování operací napříč Pásmem Gazy
Dne 8. června izraelská armáda během vojenské záchranné akce v uprchlickém táboře Nusajrát v centrální části Pásma Gazy osvobodila čtyři živé rukojmí.[196] Při této akci byl zabit jeden izraelský voják. Počty obětí na straně Palestinců se různí a nelze je nezávisle ověřit. Podle izraelské armády přišlo během akce o život několik desítek Palestinců, ale méně než 100, zatímco podle úřadů ovládaných Hamásem šlo o 210 Palestinců, včetně desítek žen a dětí, dalších více než 400 Palestinců bylo zraněno. Izraelská armáda připustila rozsáhlé civilní ztráty, ze kterých ale vinila Hamás, neboť rukojmí zadržoval v civilním prostředí.[197][198][199] Tři ze zachráněných rukojmí byli drženi u Abdallaha Aljamala, novináře Al-Jazeery a The Palestine Chronicle, který se prezentoval jako nezávislý novinář zaměřující se na humanitární situaci v Pásmu Gazy. Al-Jazeera toto tvrzení popřela, ačkoli ho uváděla jako autora článku z roku 2019.[200][201] Podle izraelských úřadů Hamás stále zadržoval 116 rukojmích zajatých 7. října 2023, přičemž ale zhruba čtvrtina z nich byla Izraelem považována již za mrtvé.[202]
Ve druhé polovině června izraelská armáda ohlásila zabití Muhammada Saláha, který se měl významně podílet na vývoji strategických zbraní pro Hamás. Saláh byl zabit při dronovém útoku na kliniku Darádž v centru města Gaza. Ministerstvo zdravotnictví Pásma Gazy sdělilo, že při náletu zahynul i šéf záchranného a pohotovostního oddělení ministerstva Hání Džáfaraví. Podle ministerstva po útoku na kliniku počet zdravotnických pracovníků zabitých izraelskou armádou od začátky války překročil 500. Více než 300 dalších bylo zadrženo.[203] V téže době izraelská armáda při útoku na členy Hamásu v uprchlickém táboře Šatí u města Gaza zabila nejméně 13 lidí, včetně sestry představitele Hamásu Ismáíla Haníji. Jeho sestra Zahar neměla v hnutí žádné oficiální funkce.[204]
Na začátku července bylo z města Chán Júnis vysláno dvacet raket na izraelské pohraniční obce. K útoku, který si nevyžádal žádné zranění ani škody, se přihlásil Islámský džihád. Šlo o největší raketový útok od ledna 2024.[205] Izraelská armáda v reakci nařídila hromadnou evakuaci východní části města. Plánovala tak novou operaci ve městě, ze kterého se stáhla v dubnu.[206] V téže době izraelská armáda uvedla, že zničila dosud největší výrobnu raket Hamásu ve městě Rafáh.[207] Během ofenzívy v Chán Júnis izraelská armáda nalezla těla pěti rukojmích, které již dříve považovala za mrtvé.[208]
V červenci Izrael spustil novou ofenzivu, která cílila zejména na centrum města Gazy, nicméně jednotky byly aktivní i na jihu Pásma Gazy.[209] Podle ministra obrany Galanta izraelská armáda do té doby zabila přibližně 60 % bojovníků Hamásu.[210] V téže době se odehrál izraelský vzdušný úder na oblast Mavásí, která byla dříve označena jako bezpečná humanitární zóna pro uprchlíky. Při útoku, jehož cíli podle izraelské armády byli druhý nejvýše postavený muž Hamásu v Gaze Muhammad Dajf a velitel brigády v Chán Júnisu Rafá Salámí, zemřelo podle gazských úřadů nejméně 90 Palestinců. Zabití Dajfa nebylo potvrzeno.[211] Izrael rovněž provedl úder na mešitu v uprchlickém táboře Šatí na severu Pásma Gazy, zemřelo tam 17 lidí a desítky byly zraněny.[212][213]
Související konflikty
Izrael a Západní břeh Jordánu
V únoru 2024 vydala organizace Amnesty International zprávu, ve které uvedla, že Izrael provádí na okupovaném území Západního břehu Jordánu nezákonné zabití včetně užití neodůvodněné smrtící síly. Amnesty takto zdokumentovala minimálně dvacet případů, včetně zabití sedmi dětí. Izrael měl současně bránit zraněným Palestincům v lékařské pomoci. V roce 2023 bylo na území Západního břehu Izraelci zabito minimálně 507 Palestinců, včetně 81 dětí. Šlo o nejvíce zabitých na tomto území za posledních dvacet let. [214]
Násilí se dopouštěli také izraelští osadníci na Západním břehu, kteří se podle zprávy OSN z konce října 2023 podíleli na zabití desítek Palestinců, na zranění 2000 Palestinců a vyhnání minimálně 1000 Palestinců z jejich domovů.[215]
V říjnu 2023 provedl Izrael letecký nálet na mešitu Al-Ansar ve městě Dženín, u které tvrdil, že je skrýší bojovníků Hamásu.[216]
Izraelská armáda v dubnu 2024 oznámila, že na Západním břehu Jordánu nalezla tělo pohřešovaného izraelského teenagera, který byl podle ní zabit při „teroristickém útoku“. Desítky židovských osadníků předtím vtrhly do palestinské vesnice Mughajir, kde při hledání 14letého izraelského chlapce, který ráno odešel ze své farmy pást ovce a od té doby byl nezvěstný, zabily jednoho Palestince a 25 dalších zranily. S oznámením smrti chlapce přišla nová vlna útoků osadníků, média informují o desítkách zraněných.[217]
Dne 19. dubna 2024 Evropská unie poprvé uvalila sankce na radikální izraelské osadníky kvůli jejich útokům na Palestince na okupovaném Západním břehu. Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josep Borrell předložil návrh na uvalení sankcí proti izraelským extremistickým osadníkům už v prosinci 2023. Proti sankcím se ale tehdy stavěla Česká republika a Maďarsko. Již dříve v roce 2024 uvalily Spojené státy americké sankce na čtyři izraelské osadníky, které viní z páchání násilí na Palestincích na Západním břehu.[218] Další sankce uvalila EU na radikální osadníky v červenci, kdy na sankční seznam zařadila také skupinu Cav9, která pravidelně blokovala konvoje humanitární pomoci.[219]
V dubnu provedl Izrael zátah v uprchlickém táboře Nur Shams na severozápadě Západního břehu Jordánu. Během dvoudenní akce bylo zabito deset palestinských ozbrojenců a osm zatčeno. Izraelští vojáci zadrželi zbraně a výbušniny. Ozbrojenci patřili k Palestinskému islámskému džihádu.[220]
V květnu se odehrálo několik incidentů, během nichž členové Hamásu stříleli z města Túlkarim na přilehlé město Bat Chefer. Střelba si nevyžádala žádné oběti ani zraněné. Vyvolala ale pohoršení místních politiků.[221] Na střelbu reagoval také krajně pravicový ministr financí Becal'el Smotrič, který pronesl, že s teroristy ze Západního břehu Jordánu má být naloženo jako s těmi v Pásmu Gazy.[222] Túlkarim přitom bylo předmětem vojenských operací Izraele již dříve. Například během zátahu izraelské armády ze začátku května 2024 bylo zabito několik členů ozbrojeného křídla Hamásu.[223] Již v lednu 2024 během dvoudenní operace v uprchlickém táboře ve městě Túlkarim izraelští vojáci podle sdělení armády zabili nejméně osm ozbrojenců, našli tři desítky zbraní a několik stovek výbušných zařízení a zničili pět výroben výbušnin. Podle Palestinců ale armáda při razii zničila také několik budov a silnic.[224]
Krajně pravicový ministr Becal'el Smotrič v dubnu 2024 ohlásil plán na legalizaci téměř sedmdesáti izraelských outpostů (malých ilegálních osad) na území Západního břehu Jordánu.[225] V červnu se mu podařilo legalizovat pět takových outpostů.[226] Dle jeho slov šlo o reakci vlády na situaci, kdy pět evropských států uznalo Stát Palestina.[227] Podle sdělení izraelské nevládní organizace Peace Now izraelské úřady v červnu schválily zabrání půdy o rozloze 12,7 km2 v údolí Jordánu. Mělo jít o největší zábor od přijetí Dohod z Osla v roce 1993.[228] Na začátku července Izrael legalizoval další tři outposty a v nich schávil novou výstavbu.[229]
V červenci 2024 Mezinárodní soudní dvůr v Haagu vydal právně nezávazný posudek, že Izrael okupací východního Jeruzaléma a Západního břehu Jordánu a využíváním tamních zdrojů porušuje mezinárodní právo. Soud uvedl, že izraelská výstavba osad a související infrastruktury je projevem záměru trvalé přítomnosti na daných územích. Přítomnost Izraele označil za nelegální. Posudek nicméně Izrael k ničemu nezavazuje a Izrael ho odmítl. Podle premiéra Netanjahua Židé nejsou okupanty, protože jsou ve své vlastní zemi. Izraelská opozice rovněž označila výrok soudu za „další důkaz vnějšího vměšování“ a „kontraproduktivní“ krok pro bezpečnost regionu. Soud se případem zabýval na popud rezoluce Valného shromáždění OSN z konce prosince 2022.[230][231]
Izrael a Hizballáh
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk