A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/06/Sigma_bond.svg/250px-Sigma_bond.svg.png)
Vazba sigma (σ) je druh kovalentní chemické vazby, který vzniká, když dojde k maximálnímu překryvu atomových orbitalů na spojnici středů jader vázaných atomů; jedná se o nejsilnější druh kovalentní vazby.[1]
Nejsnadněji se tento typ vazby definuje pro dvouatomové molekuly, a to pomocí grup symetrie. Vazba sigma je symetrická s ohledem na rotaci vazebné osy. Podle této definice jsou běžnými podtypy s+s, pz+pz, s+pz a dz2+dz2 (kde z je osa vazby, tedy osa kolmá na spojnici středů jader).[2]
Podle kvantové teorie dochází k hybridizaci molekulových orbitalů se shodnými symetriemi. Důsledkem tohoto jevu je splynutí vlnových funkcí orbitalů s+s a pz+pz.
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6f/Dihydrogen-LUMO-phase-3D-balls.png/150px-Dihydrogen-LUMO-phase-3D-balls.png)
U molekul složených ze dvou atomů stejného prvku se nevyskytují uzlové roviny, ve kterých by vlnová funkce měla nulovou hodnotu, a to ani mezi vázanými atomy, ani uvnitř nich. Odpovídající protivazebný orbital σ* je definován přítomností jedné uzlové roviny mezi oběma vázanými atomy.
Vazby sigma jsou ze všech kovalentních vazeb nejsilnější, protože zde dochází k přímému překryvu orbitalů. Elektrony podílející se na vazbě sigma se často označují jako sigma elektrony.[3]
Při pohledu směrem dolů na osu vazby má molekulový orbital σ kruhovou symetrii, která odpovídá atomovému orbitalu „s“.
Jednoduchá vazba je obvykle typu sigma, zatímco násobné vazby se skládají z vazby sigma a jedné či více vazeb jiných typů (například pí). Dvojná vazba je složena z jedné vazby sigma a jedné vazby pí, trojná z jedné vazby typu sigma a dvou typu pí.
—— | ———————————————— | ————— |
Atomové orbitaly |
![]() | |
Souměrné (s–s a p–p) vazby sigma mezi atomovými orbitaly |
Vazba pí (pro porovnání) | |
—— | ———————————————— | ————— |
![]() σhybridizovaný orbital s |
![]() σs–p |
Vazba σ u molekul s více než 2 atomy
Myšlenku vzniku vazeb σ přímým překryvem atomovým orbitalů s lze rozšířit na interakce vytvořené překryvem jednoho laloku prvního a jednoho laloku druhého atomového orbitalu jiných typů; například v molekule propanu se vyskytuje 10 vazeb σ – dvě vazby C-C a 8 vazeb C-H.
Vazba σ u vícevazných komplexů
Komplexy přechodných kovů obsahující vícenásobné vazby, například dihydrogenkomplexy mají vazby sigma mezi atomy vázanými vícenásobnými vazbami. Tyto vazby se mohou kombinovat s ostatními typy vazeb jako jsou vazby π, jako například v molekule W(CO)3(PCy3)2(H2) a dokonce, jako například u octanu chromnatého,[4] i s vazbami δ.
Vazba σ v organických molekulách
V molekulách mnoha organických sloučenin, jako je benzen, se vyskytuje jeden či více cyklů; tyto cykly se mnohdy skládají z vazeb typu sigma a pí. Počet vazeb sigma je roven součtu počtu atomů a počtu cyklů zmenšenému o 1.
Necyklickou molekulu lze zobrazit jako strom s počtem vazeb rovným počtu atomů zmenšenému o jednotku (například v dvouatomové molekule vodíku, H2, je jen jedna vazba sigma a v molekule amoniaku, NH3, jsou takové vazby tři). Mezi dvěma atomy nemůže být více než jedna vazba σ.
Cyklické molekuly mají další vazby σ, například benzen má mezi 6 uhlíkovými atomy v cyklu 6 vazeb tohoto typu. V molekule antracenu C14H10 jsou tři cykly, a podle výše uvedeného pravidla se tam tedy nachází 24 + 3 − 1 = 26 vazeb sigma; zde jde o 16 vazeb C-C a 10 vazeb C-H.
Odkazy
Související články
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sigma bond na anglické Wikipedii.
- ↑ John Moore; Conrad L. Stanitski; Peter C. Jurs. Principles of Chemistry: The Molecular Science. : , 21. 1. 2009. Dostupné online. ISBN 9780495390794. (anglicky)
- ↑ Jonathan Clayden; Nick Greeves; Stuart Warren. Organic Chemistry. Oxford: OUP Oxford, 3. 2012. (2). Dostupné online. ISBN 978-0199270293. S. 101–136. (anglicky)
- ↑ James Keeler; Peter Wothers. Chemical Structure and Reactivity. Oxford: OUP Oxford, 5. 2008. (1). Dostupné online. ISBN 978-0199289301. S. 27–46. (anglicky)
- ↑ Gregory Kubas. Metal Dihydrogen and σ-Bond Complexes: Structure, Theory, and Reactivity. Journal of the American Chemical Society. 2002, s. 3799–3800. (anglicky)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk