A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Přírodní památka Černolické skály | |
---|---|
IUCN kategorie III (Přírodní památka) | |
Fotografie PP Černolické skály | |
Základní informace | |
Vyhlášení | 30. prosince 2002 |
Vyhlásil | Okresní úřad Praha-západ |
Nadm. výška | 360–440 m n. m. |
Rozloha | 2,16 ha[1] |
Poloha | |
Stát | Česko |
Okres | Praha-západ |
Umístění | Černolice |
Souřadnice | 49°54′47,52″ s. š., 14°18′13,32″ v. d. |
Černolické skály | |
Další informace | |
Kód | 2248 |
Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Černolické skály (též Čertovy skály) jsou skalní masív tvořený pevnými ordovickými křemeny,[2] který se tyčí se nad obcí Černolice v okrese Praha-západ. Území se nachází v nadmořské výšce od 360 do 440 metrů. Skály jsou od roku 2002 chráněny jako přírodní památka s rozlohou přes 2,2 hektaru. Jsou to první horolezecké skály v Čechách. Na černolické skály vedou převážně výstupy lehké a střední obtížnosti pevným terénem, proto jsou také oblíbeným terénem horolezeckých škol a kurzů z Prahy a středních Čech.[3]
Historie
V minulém století prostor chráněného území sloužil jako pastviny dobytka či menší pole a sady. Od počátku 20. století byly skály jednou z prvních destinací horolezců mimo pískovcové skály. V roce 2002 byla lokalita vyhlášena jako přírodní památka. Od té doby na Černolických skalách probíhají redukční zásahy v podobě uvolňování skalních výchozů a sutí.[4] Bylo též instalováno pruhové značení včetně cedulí se státním znakem vytyčující hranice chráněného území. V roce 2008 byla pod skalami směrem k obci zřízena informační tabule s historií a zajímavostmi obce Černolice i přilehlých skal.
Přírodní poměry
Geologie
Hlavní krajinnou dominantou chráněného území je výrazný skalní hřbet z řevnického křemence, spadajícího pod svrchně ordovický geomorfologický útvar. Řevnický křemenec je typickou horninou libeňského souvrství se vyznačuje tenkými sedimentačními vrstvami pískovce s občasnými vložkami břidlice. V jednotlivých sedimentačních vrstvách je patrný podíl úlomků fosilních mělkovodních živočichů, zejména trilobitů, konulárií a ramenonožců.[5] Celý skalní masiv rozdělují příčné tektonické linie do tří větších a několik menších skalních celků. Celá oblast se začleňuje do geomorfologické jednotky Brdské Hřebeny a spadá pod geologicky významnou oblast Barrandien, jež je součástí Českého masivu.[6]
Flóra
V okolí přírodní památky Černolické skály se vyskytuje několik druhů biotopů, z nichž nejvýznamnější zastoupení mají suché acidofilní doubravy, tvořené dubohabrovými porosty.[5] Tyto doubravy se vyskytují zejména v severní části chráněného území. Ve skalních rozsedlinách s velmi nízkým procentem půdní hmoty roste štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin, mezi jejíž typické zástupce zde patří vřes obecný (Calluna vulgaris) nebo kapraď samec (Dryopteris filix-mas).[5] Skalní stěny pokrývají mechorosty a lišejníky. V jižní části území se vyskytují pionýrské dřeviny, které se zde náletově rozšířily, mj. bříza bělokorá (Betula pendula), jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia) a topol osika (Populus tremula). Na území přírodní památky roste i biková doubrava.[4]
Jedním z vzácných vyskytujících se druhů je zvonek jemný (Campanula gentilis) nebo pár jedinců česneku šerého horského (Allium senescens subsp. montanum). Další druhy rostoucí v oblasti mají původ z okolních přilehlých zahrádek, odkud se rozšířily výsadbou nebo zplaněním. Není náhodou, že jejich výskyt je hojný v místech, kam je vyvážen bioodpad. Jde zejména o sněženku podsněžník (Galanthus nivalis), orlíček obecný (Aquilegia vulgaris) či tis červený (Taxus baccata).[4]
Fauna
Kvůli poměrně malé rozloze území a absenci unikátních ekosystémů je poměrně obtížné zde pozorovat ochranářsky významné druhy živočichů. Ze zvěře spadající mezi ohrožené druhy dle červeného seznamu IUCN byl na lokalitě při monitoringu v minulých letech spatřen strakapoud malý (Dryobates minor) a mlok skvrnitý (Salamandra salamandra). Z kategorie téměř ohrožených je zaznamenán pravidelný výskyt slepýše křehkého (Anguis fragilis) a užovky obojkové (Natrix natrix).[5]
Přírodní památka Černolické skály poskytují útočiště dalším běžně se vyskytujícím živočichům z řad bezobratlých, plazů, ptáků a drobných savců.
Turistika
Černolické skály jsou také oblíbenou destinací pěších výletů, neboť z vrcholku skal se návštěvníkům nabízí otevřený výhled na okolí brdské vrcholky či vysílač Cukrák. Přímo pod skalami prochází červeně značená pěší turistická trasa, vedoucí směr Jíloviště.[7]
Horolezectví
Černolické skály se řadí mezi populární lezecké lokace. V mnoha publikacích se traduje, že na Čertových skalách se lezlo již od roku 1904, ale toto datum nemá historické opodstatnění. Neexistuje k němu věrohodný zdroj. První písemná zpráva je z roku 1925, kdy časopis Zimní sport referuje o horolezeckém cvičení na zdejších skalách. Vedle Divoké Šárky v Praze jsou Čertovy skály u Černolic rodištěm nepískovcového lezení v Čechách. Skály s oblibou navštěvují lezecké školy a pořádají se zde kurzy lezení.
Vede na ně 60 lezeckých cest a jejich variant lehké až střední obtížnosti.[8]
Výška skal je do 30 metrů. Skalní stěny a hřebeny jsou členité, protínají je výrazné vertikální spáry a horizontální převisy. Na skalách bylo instalováno pouze nejnutnější fixní jištění[9], lezci proto musejí používat vlastní mobilní jištění. Místy není materiál pevný a je potřeba zvýšit opatrnost během výstupů.[10]
Galerie
-
Černolické skály
-
Černolické skály
-
Kapraď samec
-
Skalní masiv
Odkazy
Reference
- ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. .
- ↑ Barrandien
- ↑ HOROSVAZ. Čertovy skály u Černolic - Český horolezecký svaz - ČHS. www.horosvaz.cz . . Dostupné online.
- ↑ a b c ŠAMATA, Jan; ČÍŽEK, Oldřich. Plán péče o přírodní památku Černolické skály na období 2011-2020 . 2011-30-8 . S. 7–11. Dostupné online.
- ↑ a b c d ZO ČSOP 11/11 Zvoneček. Plán péče o přírodní památku Černolické skály na období 2022 - 2031 . 2022-12-1 . S. 3–6. Dostupné online.
- ↑ Geologická mapa Barrandienu. www.prirodovedci.cz . . Dostupné online.
- ↑ Černolické skály . . Dostupné online.
- ↑ PUŠ, Jan. Čertovy skály u Černolic a okolí . . Dostupné online.
- ↑ Borháky do Černolic
- ↑ Čertovy skály u Černolic . cit. 2022-11-11. Dostupné online.
Literaturaeditovat | editovat zdroj
- NOVOTNÝ, Jan a kol. Nepískovcové skalní oblasti v Čechách. 1. vyd. Praha: Olympia, 1968. 300 s. Kapitola Černolické skály.
- NOVOTNÝ, Jan a kol. Nepískovcové skály v Čechách : horolezecký průvodce. Díl 1, Praha. Středočeský kraj. Jihočeský kraj. 1. vyd. Praha: Olympia, 1986. 301 s. Kapitola Černolické skály.
- MAŠÁT, Martin. Hřebeny a okolí : horolezecký průvodce s útržky historie. 1. vyd. s.l.: Martin Mašát, 2020. 180 s. ISBN 978-80-270-6849-4.
Externí odkazyeditovat | editovat zdroj
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Černolické skály na Wikimedia Commons
- Černolice - podzimní horolezecká lahůdka
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk