Alexej Jurjevič Smirnov

Alexej Jurjevič Smirnov
Alexej Jurjevič Smirnov
Narození	16. října 1951 (72 let); Sovětský svaz
Alma mater	Fyzikální fakulta Moskevské státní univerzity
Povolání	fyzik a teoretický fyzik
Zaměstnavatelé	Lomonosovova univerzita; Institute for Nuclear Research; International Centre for Theoretical Physics; Max Planck Institute for Nuclear Physics
Ocenění	Sakurai Prize (2008); medaile Alberta Einsteina
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

Alexej Jurjevič Smirnov (rusky Алексей Юрьевич Смирнов; * 16. října 1951) je ruský fyzik specializující se na výzkum neutrin a spoluobjevitel Michejevova-Smirnovova-Wolfensteinova efektu.

Kariéra

V roce 1974 dokončil studium na fakultě fyziky Lomonosovovy univerzity. V roce 1977 začal pracovat v Ústavu pro jaderný výzkum Akademie věd SSSR, kde v roce 1979 obdržel titul kandidáta věd. Roku 1989 se potom stal doktorem matematických a fyzikálních věd. V letech 1982 – 1990 vyučoval na Lomonosovově univerzitě.

V roce 1992 se připojil k mezinárodnímu centru pro teoretickou fyziku v Terstu jako externí spolupracovník, nadále pokračoval rovněž v práci na Ústavu pro jaderný výzkum, kde se mezitím stal vedoucím pracovníkem. Od roku 2015 pracuje v Institutu Maxe Plancka pro jadernou fyziku v Heidelbergu.

Výzkum a úspěchy

Smirnov se ve svém fýzkumu věnuje především neutronové fyzice a astrofyzice. V letech 1984 – 1985 společně se Stanislavem Michejevem nazávali na dřívější práci Lincolna Wolfensteina a odkryli efekty oscilace neutrin v hmotě ^[1] a adiabatické konverze v nerovnoměrném prostředí ^[2], později byly tato práce známa jako Michejevův-Smirnovův-Wolfensteinův efekt.^[3] Na základě tohoto efektu bylo navrženo řešení problému slunečních neutrin. Efekt byl rovněž aplikován na neutrina ze supernov a další zdroje neutrin detekovatelné na Zemi.^[4]^[5]

V následujících letech vyvinul Smirnov s kolegy řadu aspektů teorie a fenomenologie oscilace neutrin v různých prostředích.^[6]^[7]^[8]^[9] A k roku 2016 pracuje na důsledcích plynoucích z neutrinové fyzice pro základní fyziku, jako je kvark-leptonová komplementarita, sjednocení. Aa rovněž se zabývá budoucímí výzvami neutrinové fyziky.

V roce 2006 získal za svou práci Pontecorvovu cenu. Byl rovněž jmenován zahraničním členem Humboldtova ústavu, kde strávil půl roku. Smirnov a Michejev obdrželi v roce 2008 Sakuraiovu cenu.

Smirnov dále působí jako editor časopisů Journal of High Energy Physics a Journal of Cosmology and Astroparticle Physics a spolupracovník Physical Review Letters. Stal se hostujícím profesorem ve Vídni a v Texasu v Austinu.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alexei Yuryevich Smirnov na anglické Wikipedii.

↑ MIKEYEV, S.P.; SMIRNOV, A.Yu. Resonance Amplification of Oscillations in Matter and Spectroscopy of Solar Neutrinos. Yadernaya Fizika. 1985, s. 1441–1448. Bibcode 1985YaFiz..42.1441M.
↑ MIKEYEV, S.P; SMIRNOV, A.Yu. Neutrino Oscillations in an Inhomogeneous Medium: Adiabatic Regime. Zh. Eksp. Teor. Fiz.. 1987, s. 404. Bibcode 1987ZhETF..92..404M.
↑ MIKHEYEV, S.P.; SMIRNOV, A.Yu. Resonance Oscillations of Neutrinos in Matter. Sov. Phys. Usp.. 1987, s. 759–790. DOI 10.1070/PU1987v030n09ABEH002961. Bibcode 1987SvPhU..30..759M.
↑ MIKEYEV, S.P.; SMIRNOV, A.Yu. Neutrino Oscillations in a Variable Density Medium and Neutrino Bursts Due to the Gravitational Collapse of Stars. Zh. Eksp. Teor. Fiz.. 1986, s. 7–13. Bibcode 1986ZhETF..91....7M. arXiv 0706.0454.
↑ American physical Society
↑ KRASTEV, P.I.; SMIRNOV, P.I. Parametric Effects in Neutrino Oscillations. Phys. Lett. B. 1989, s. 341–346. DOI 10.1016/0370-2693(89)91206-9. Bibcode 1989PhLB..226..341K.
↑ KRASTEV, P.I.; SMIRNOV, P.I. Spin – flavor conversion and time variations of solar neutrino signals. Z. Phys. C. 1991, s. 675–681. Bibcode 1991ZPhyC..49..675K.
↑ AKHMEDOV, E.Kh.; KRASTEV, P.I.; SMIRNOV, A.Yu. Resonant neutrino spin flip transitions in twisting magnetic fields. Z. Phys. C. 1991, s. 701–709. DOI 10.1007/BF01562347. Bibcode 1991ZPhyC..52..701A.
↑ KRASTEV, P.I.; SMIRNOV, A.Yu. Density perturbations and resonant conversion of neutrinos. Mod. Phys. Lett. A. 1991, s. 1001–1009. DOI 10.1142/S0217732391001056. Bibcode 1991MPLA....6.1001K.

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Alexej_Jurjevič_Smirnov
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

[1] MIKEYEV, S.P.; SMIRNOV, A.Yu. Resonance Amplification of Oscillations in Matter and Spectroscopy of Solar Neutrinos. Yadernaya Fizika. 1985, s. 1441–1448. Bibcode 1985YaFiz..42.1441M.

[2] MIKEYEV, S.P; SMIRNOV, A.Yu. Neutrino Oscillations in an Inhomogeneous Medium: Adiabatic Regime. Zh. Eksp. Teor. Fiz.. 1987, s. 404. Bibcode 1987ZhETF..92..404M.

[3] MIKHEYEV, S.P.; SMIRNOV, A.Yu. Resonance Oscillations of Neutrinos in Matter. Sov. Phys. Usp.. 1987, s. 759–790. DOI 10.1070/PU1987v030n09ABEH002961. Bibcode 1987SvPhU..30..759M.

[4] MIKEYEV, S.P.; SMIRNOV, A.Yu. Neutrino Oscillations in a Variable Density Medium and Neutrino Bursts Due to the Gravitational Collapse of Stars. Zh. Eksp. Teor. Fiz.. 1986, s. 7–13. Bibcode 1986ZhETF..91....7M. arXiv 0706.0454.

[5] American physical Society

[6] KRASTEV, P.I.; SMIRNOV, P.I. Parametric Effects in Neutrino Oscillations. Phys. Lett. B. 1989, s. 341–346. DOI 10.1016/0370-2693(89)91206-9. Bibcode 1989PhLB..226..341K.

[7] KRASTEV, P.I.; SMIRNOV, P.I. Spin – flavor conversion and time variations of solar neutrino signals. Z. Phys. C. 1991, s. 675–681. Bibcode 1991ZPhyC..49..675K.

[8] AKHMEDOV, E.Kh.; KRASTEV, P.I.; SMIRNOV, A.Yu. Resonant neutrino spin flip transitions in twisting magnetic fields. Z. Phys. C. 1991, s. 701–709. DOI 10.1007/BF01562347. Bibcode 1991ZPhyC..52..701A.

[9] KRASTEV, P.I.; SMIRNOV, A.Yu. Density perturbations and resonant conversion of neutrinos. Mod. Phys. Lett. A. 1991, s. 1001–1009. DOI 10.1142/S0217732391001056. Bibcode 1991MPLA....6.1001K.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

Alexej Jurjevič Smirnov
Narození	16. října 1951 (72 let) Sovětský svaz
Alma mater	Fyzikální fakulta Moskevské státní univerzity
Povolání	fyzik a teoretický fyzik
Zaměstnavatelé	Lomonosovova univerzita Institute for Nuclear Research International Centre for Theoretical Physics Max Planck Institute for Nuclear Physics
Ocenění	Sakurai Prize (2008) medaile Alberta Einsteina
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.