A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Olštýn Olsztyn | |
---|---|
Katedrála sv. Jakuba | |
Poloha | |
Souřadnice | 53°47′ s. š., 20°30′ v. d. |
Nadmořská výška | 87,7–154,4 m n. m. |
Stát | Polsko |
Vojvodství | Varmijsko-mazurské |
Okres | městský okres |
Administrativní dělení | 23 sídlišť (osiedle)[1] |
Olštýn | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 88 km²[2] |
Počet obyvatel | 170 225 (2021)[3] |
Hustota zalidnění | 1 934,4 obyv./km² |
Etnické složení | Poláci |
Náboženské složení | katolické křesťanství |
Správa | |
Starosta | Piotr Grzymowicz[4] |
Vznik | 1353 |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | (+48) 089 |
PSČ | 10-001 až 11-041 |
Označení vozidel | NO |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Olštýn ( , polsky Olsztyn; německy Allenstein, litevsky Olštynas, lotyšsky Olština, slezsky Uolsztyn, prusky Alnāsteini) je hlavní město Varmijsko-mazurského vojvodství v severním Polsku, na řece Łyna. Město má postavení okresu, žije v něm přibližně 170 tisíc[3] obyvatel.
Znak a vlajka
Postava apoštola sv. Jakuba Většího v oděvu poutníka s holí a svatojakubskou mušlí – světec je patronem města a symbolem polské přípojky Svatojakubské cesty, která vede z Litvy od katedrály sv. Jakuba v Rize do Olštýna a pokračuje přes Toruň, Krakov a Vratislav do Žitavy nebo do Prahy a dále přes Norimberk.
Historie
Olštýn patřil od 14. století k sídlům řádu Německých rytířů a je od středověku sídlem arcidiecéze a hlavním městem historické země Varmie. Varmie byla v 16.–18. století součástí Polsko-litevského státu. Roku 1596 byla v katedrále vyhlášena polština jako jediný jazyk kazatelů. Mezi lety 1772 a 1918 byl polsko-litevský stát součástí Pruska a dále do roku 1945 k (Německu). Roku 1938 Němci vypálili synagógu (následně byla zbořena), poničili židovský hřbitov a uzavřeli pohřební budovu s rituální lázní. Na konci války většina německého obyvatelstva uprchla na výzvu okresního správce před 22. lednem roku 1945, kdy město obsadila 5. a 6. divize 3. frontu Rudé armády. V průběhu následujících oslav vítězství osvobození, (tzv. ohně vítězství), dal velitel Němce včetně pacientů polní nemocnice postřílet. V březnu až dubnu 1945 bylo zničeno přes 40 % zástavby, hlavně v historickém centru, vypáleno kolem 1 000 měšťanských domů. Podle Postupimské dohody se město dostalo pod polskou správu a bylo dosídleno Poláky a Ukrajinci, prchajícími z východních území, připojených k Sovětskému svazu. Zbylí Němci byli vysídleni. Poslední sovětská jednotka opustila město v roce 1956.
Současnost
Dnes je město předním hospodářským, vzdělávacím a kulturním centrem Varmijsko-mazurského vojvodství, nachází se zde jeho samosprávné orgány a důležité úřady regionu. Roku 1999 byla založena zdejší univerzita.
Doprava
Olštýn je důležitý silniční a železniční uzel. V minulosti zde byla v provozu trolejbusová doprava, v současnosti je obnovována tramvajová síť. Letiště Olsztyn–Mazury je vzdáleno 60 km od města.
Památky
- Katedrála sv. Jakuba – původně dřevěná stavba, postupně nahrazena cihlovou; halové trojlodí z přelomu 15.–16. století se síťovými a sklípkovými klenbami, stavba ukončena roku 1596; v letech 1866–1868 proběhla generální rekonstrukce stavby; při požáru roku 1898 shořela část vnitřního zařízení, hlavní oltář je novogotický; na postranním oltáři: pozdně gotická mariánská archa, malba ukřižovaného Krista mezi sv. Petrem a Mojžíšem; sarkofág Mikuláše Koperníka;
- Zámek – cihlová gotická stavba, postavená v letech 1353–1360 jako hrad Řádu německých rytířů, bergfrít byl koncem 14. století zvýšen na devítipodlažní; druhá věž se nedochovala, přístavby dalších objektů pocházejí ze 17.–19. století, středověká část stavebního komplexu byla regotizovaná; roku 1945 vyrabována a pobořena; v 80. letech budova prošla generální rekonstrukcí.
- Evangelický kostel Vykupitele
- Budova staré radnice – pozdně gotická stavba, vchody sklenuté tzv. oslími hřbety z cihelných tvarovek.
- Budova nové radnice – renesanční stavba s věží, která je jednou ze tří dominant města; znovu dostavěna po roce 1956.
- Pohřební síň s rituální lázní a židovským hřbitovem; budovu navrhl arch. Erich Mendelsohn
Muzea
- Zámek – muzeum regionální historie a umění; pamětní síň Mikuláše Koperníka (pobýval zde mezi léty 1516–1538); expozice filatelie
- Muzeum přírody
- Technické muzeum
Partnerská města
Partnerskými městy Olštýna jsou:[5]
- Gelsenkirchen, Německo (1992)
- Châteauroux, Francie (1991)
- Richmond, Spojené státy americké (1995)
- Kaliningrad, Rusko (1993)
- Luck, Ukrajina (1997)
- Offenburg, Německo (1999)
- Perugia, Itálie (2004)
- Rovaniemi, Finsko (1976)
- Sønderborg, Dánsko (1984)
Osobnosti
- Mikuláš Koperník
- Erich Mendelsohn (1887–1953), architekt
- Juliusz Machulski (* 1955), režisér
- Piotr Wiwczarek (* 1965), hudebník
Galerie
-
Video
-
Areaál zámku
-
Pohanský idol Baba
-
Katedrála
-
Hlavní loď katedrály
-
Oltář v katedrále
-
Nová radnice
-
Stará radnice
Odkazy
Reference
- ↑ DZIENNIK URZĘDOWY WOJEWÓDZTWA WARMIŃSKO-MAZURSKIEGO Nr 111. WYKAZ OSIEDLI . Olsztyn: Wojewoda Warmińsko-Mazurski, 30. 7. 2008 . ISSN 1508-4817, PDF. Dostupné online. (polsky)
- ↑ BUDZYŃSKI, Ireneusz, Urszula Taradejna, Krystyna Korczak-Żydaczewska, Magdalena Milusz, Jolanta Wójcikowska. Powierzchnia i ludność w przekroju terytorialnym w 2008 r. . Varšava: Główny Urząd Statystyczny, 2008 . ISSN 1505-5507, PDF. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-26. (polsky/anglicky)
- ↑ a b Dostupné online. .
- ↑ Władze Miasta . Urząd Miasta Olsztyn . Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-10-02. (polsky)
- ↑ Idea miast bliźniaczych . Urząd Miasta Olsztyn, rev. 2008-06-10 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-10-02. (polsky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Olštýn na Wikimedia Commons
- Galerie Olštýn na Wikimedia Commons
- Mapa Olštýna[nedostupný zdroj
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk