Aspar

Aspar
Aspar
	Stříbrná deska Ardaburů s Asparem a jeho starším synem Ardaburem, pravděpodobně z roku 434 (objeveno v roce 1769)
Narození	400
Úmrtí	471 (ve věku 70–71 let); Konstantinopol
Povolání	politik a voják
Děti	Patricius; Ardabur
Rodiče	Ardabur
Rod	Amalové
Funkce	římský senátor; stratég; římský konzul
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Flavius Ardabur Aspar (cca 400^? - 471, Konstantinopol,^[1] Byzantská říše) byl východořímský konstantinopolský patriarcha, magister militum a vůdce germánské armády v římských službách.^[2]^[3] Byl alansko-gótského^[4] původu. Od roku 420 až do své smrti v roce 471, tedy více než polovinu 5. století měl velký vliv na tři východořímské císaře, Theodosiuse II. Marciana a Leona I. V roce 471 došlo k organizovanému spiknutí císaře Leona I. s Isaurianci, při kterém byl Aspar zabit.^[5] Jeho smrt vedla k ukončení germánské nadvlády ve výchořímské politice.

Životopis

Byl synem konzula Ardabura. Jméno Aspar (původně Aspwar nebo Aspidar) v íránském jazyce znamená "Jezdec na koni"^[6]. V roce 424 hrál po otcově boku klíčovou roli ve vítězném tažení do Ravenny proti císaři a uzurpátorovi Joannesovi, kterého se jim podařilo sesadit. Na jeho místo byl dosazen nedospělý Valentinian. Státní záležitosti za něho ale spravovala jeho matka Galla Placidia. Aspar také pomáhal vyjednat mírovou smlouvu s vandalským králem Geiserichem po vandalské invazi do Afriky. V roce 434 se stal římským konzulem a také šedou eminencí císaře Marciana.

V roce 471 došlo k organizovanému spiknutí císaře Leona I. s Isaurianců, při kterém byl Aspar a jeho syn Ardabur zabit. Je možné, že při této události zemřel i jeho druhý syn Julius Patricius, ačkoli některé zdroje uvádějí, že se ze svých zranění uzdravil. V každém případě po této události údaje o Juliu Patricianovi zmizely z pramenů.

Aspar byl učitelem Theodoricha Velikého, který se později stal králem Ostrogótů. Aspar měl ještě jednoho syna se sestrou Theodoricha Strabóna, jmenoval se Hermenericus.^[1]^[7] V Istanbulu se do dnešních dnů dochovaly Asparovy cisterny (vodní nádrže) pod širým nebem.

Reference

↑ ^a ^b Flavius Ardabur Aspar (wichtiger Konsul) životopis v datech Archivováno 25. 11. 2014 na Wayback Machine. (německy)
↑ Flavius Ardabur Aspar - Britannica.com (anglicky)
↑ Leon I. - Britannica.com (anglicky)
↑ WOLFRAM, Herwig. The Roman Empire and Its Germanic Peoples. : University of California Press, 1997. 384 s. Dostupné online. ISBN 978-0520085114. S. 197. (anglicky)
↑ WOLFRAM, Herwig: The Roman Empire and Its Germanic Peoples str.173 (anglicky)
↑ BACHRACH, Bernard S. A History of the Alans in the West; From Their First Appearance in the Sources of Classical Antiquity Through the Early Middle Ages. : Universita of Minnesota, 1973. 178 s. Dostupné online. ISBN 978-0816606788. S. 98. (anglicky)
↑ WOLFRAM, Herwig: The Roman Empire and Its Germanic Peoples str.32 (anglicky)

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Aspar
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

[aspar-1] Flavius Ardabur Aspar (wichtiger Konsul) životopis v datech Archivováno 25. 11. 2014 na Wayback Machine. (německy)

[2] Flavius Ardabur Aspar - Britannica.com (anglicky)

[3] Leon I. - Britannica.com (anglicky)

[4] WOLFRAM, Herwig. The Roman Empire and Its Germanic Peoples. : University of California Press, 1997. 384 s. Dostupné online. ISBN 978-0520085114. S. 197. (anglicky)

[5] WOLFRAM, Herwig: The Roman Empire and Its Germanic Peoples str.173 (anglicky)

[6] BACHRACH, Bernard S. A History of the Alans in the West; From Their First Appearance in the Sources of Classical Antiquity Through the Early Middle Ages. : Universita of Minnesota, 1973. 178 s. Dostupné online. ISBN 978-0816606788. S. 98. (anglicky)

[7] WOLFRAM, Herwig: The Roman Empire and Its Germanic Peoples str.32 (anglicky)

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]