Brněnský masiv (též brněnská vyvřelina či brněnský pluton^[1]) je geologické těleso vystupující mezi Boskovicemi (na severu) a Miroslaví (na jihu), východně od Boskovické brázdy. Na jeho složení se podílejí zejména granodiority až diority, dále granity, bazické a ultrabazické horniny, aplity, pegmatity, křemenné porfyrity a další. Masiv je kadomského stáří, vznikl asi před 580 Ma. Byl však postižen i variskou orogenezí.^[2][3]

Popis

Jedná se o hlubinné magmatické těleso, brněnskou vyvřelinu, které se táhne ve směru severoseverovýchod–jihojihozápad v širokém pruhu v okolí Brna, přibližně od Boskovic k Miroslavi. Má rozlohu asi 525 km² (na povrch vystupuje na ploše asi 220 km²^[1]). Pokračuje pravděpodobně skrytě pod mladšími sedimenty do Drahanské vrchoviny a do okolí Olomouce, kde vystupuje v drobných ostrůvcích. Jeho západní hranice je tektonická, po celé délce se tu stýká s kulmem a permokarbonem Boskovické brázdy. Na východě je kryto mladšími sedimenty paleozoika (devon, kulm) a sedimenty tercierními.^[4] Je součástí Českého masivu, jeho moravsko-slezské oblasti.

Je tvořen pestrou řadou vyvřelin, obyčejně všesměrně zrnitých, od žul přes granodiority a diority až k bazickým horninám. Bazika tvoří severojižní pruh ve střední části tělesa a zčásti jsou přeměněna. Převládajícími horninami jsou granodiority (amfibolicko–biotitické, v malé míře biotitické, dříve označované jako plagioklasové žuly), křemenné amfibolické diority a diority. Tyto horniny do sebe přecházejí. Dále jsou zastoupena gabra (Kamenný vrch a Ostopovice), z ultrabazik pak hornblendity, pyroxenity (též přeměněné v amfibolity a hadce). Z žilných hornin se vyskytují aplity (též albitické), pegmatity, křemenné porfyrity, vogezity a jiné.^[4]

Je předdevonského stáří (transgreduje přes něj devon), podle některých autorů kaledonský, podle jiných prekambrický. Poněvadž prodělal hercynské i kaledonské vrásnění, jsou horniny intenzivně porušeny, podrceny a hydrotermálně přeměněny.^[5]

Na řadě míst byl masiv těžen. Použití jako stavební kámen a drtivo. Aktivní lom je v údolí při silnici z Lelekovic do Vranova.^[6]

Reference

Literatura

• ŠTELCEL, Jindřich; WEIS, Jaroslav. Brněnský masiv. 1. vyd. Brno: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně. Fakulta filozofická, 1986. 255 s. 
• HANŽL, Pavel; MELICHAR, Rostislav; GREGEROVÁ, Miroslava. Geologie Brna a okolí. Brno: Český geologický ústav, 2000. ISBN 80-7075-416-8. S. 14–17.