A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Martovo pole (Campus Martius) byla oblast v Římě ve veřejném vlastnictví, velká 250 hektarů. Původně leželo Martovo pole mimo hradby města a proto se stalo přirozeným místem k přijetí zahraničních vládců a vyslanců, kteří neměli přístup do města.
Martovo pole byla nížina západně od Via Lata a ohybem Tibery. V pozdějších dobách bylo místem římských triumfálních pochodů po úspěšném skončení válečného tažení.
Od dob Sully byly prodávány parcely vlivným Římanům, kteří zneužili veřejného prostranství k zastavění vilami a velkými nájemnými činžáky (insulae). Pompeius zde vybudoval roku 55 př. n. l. první kamenné divadlo, Pompeiovo divadlo. Dne 15. březen 44 př. n. l. byl v tomto divadle na zasedání senátu zavražděn Gaius Julius Caesar. Protože na fóru probíhaly stavební práce, senát se sešel výjimečně v tomto divadle. Marcus Vipsanius Agrippa přeměnil močálovité území na parky s jezírky, postavil zde Porticus Argonautarum a Laconicum Sudatorium.
V severní části nechal senát zbudovat Solarium Augusti a v téže době také Ara Pacis. Obě stavby byly zasvěceny 30. ledna roku 9 př. n. l. S rozvojem města ke konci republiky a v raném principátu bylo v tomto místě vybudováno více a více budov. Mezi významné budovy patří Augustovo mauzoleum a Marcellovo divadlo. Ke konci 2. století zde byl postaven sloup Marka Aurelia na počest císaře Marka Aurelia.
Po přerušení akvaduktů obyvatelstvo opustilo okolní výšiny a obývalo Martovo pole do doby, než se Řím v roce 1870 stal hlavním městem sjednocené Itálie a začal se znovu rozvíjet.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Martovo pole na Wikimedia Commons
- Martovo pole na roma-antiqua.de
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk