A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Dimovo Димово | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 43°44′29″ s. š., 22°43′36″ v. d. |
Nadmořská výška | 75 m n. m. |
Stát | Bulharsko |
Oblast | Vidinská |
Obština | Dimovo |
Dimovo | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 1 106 (2020[1]) |
Etnické složení | Bulhaři |
Náboženské složení | pravoslaví |
Správa | |
Telefonní předvolba | 09341 |
PSČ | 3750 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dimovo (bulharsky Димово) je město ležící v severozápadním Bulharsku, v Dolnodunajské nížině na úpatí Staré planiny. Je správním střediskem stejnojmenné obštiny a má přibližně 1 100[2] obyvatel.
Historie
První osídlení v místě založili Římané, o čemž svědčí četné vykopávky především opevnění, a přisuzuje se jim i most přes říčku Arčar, z něhož se dochovaly základy. Současné sídlo vzniklo jako dědina v druhé polovině 19. století a patří tak v Bulharsku k nejmladším. Po dobytí Kavkazu Ruskem v letech 1862–1864 emigrovali muslimští Čerkesové do Malé Asie. V rámci své národnostní politiky je Osmanská říše násilně přesídlila do oblastí s kompaktním křesťanským obyvatelstvem, aby tam posílila svůj vliv. V oblasti byly takto založeny tři čerkeské kolonie. Mezi bulharskými vesnicemi Bela, Kostičovci a Makreš se na obou stranách říčky Arčar usadilo asi 300 čerkeských rodin a sídlo se pojmenovalo Osmanie.
Za rusko-turecké války po pádu Belogradčiku Čerkesové ves opustili spolu s ustupující tureckou armádou. Opuštěné nemovitosti zabírali Bulhaři z okolí a po berlínském kongresu také uprchlíci ze západní Thrákie, kteří si ještě v roce 1878 postavili na levém břehu řeky asi 73 domů. Obec získala své první bulharské jméno Bărzica.[p 1] Od jara 1879 se na levém břehu začaly usazovat i bulharské rodiny a počet domů vzrostl o 60 a dědina se přejmenovala na Bărzici. O něco později přišli další osadníci z různých balkánských vesnic a na úpatí západních svahů si postavili dalších 40 domů. Na druhé straně thráčtí osadníci se postupně během následujících tří let odstěhovali nejspíše proto, že mluvili v tomto regionu neobvyklým dialektem se silnějším vlivem řečtiny a turečtiny a i jejich zvyky byly odlišné. V květnu 1881 byla obec přejmenována na Alexandrovo na počest knížete Alexandra Battenberga, který se zde zastavil na oběd při cestě do Vidinu. Školní výuka byla zahájena na podzim roku 1879 a v roce 1883 byla zprovozněna nová budova školy. V roce 1903 byla dokončen pravoslavný kostel. V roce 1907 bylo založeno spotřební družstvo Progress, které v roce 1910 otevřelo první obchod ve vsi. V roce 1923 byla zprovozněna trať Mezdra-Vidin a zdejší železniční stanice se stala spádovou pro zhruba 35 okolních osad.
V roce 1936 se obec po krátkou dobu jmenovala Vlajkovo, ale pro odpor místních obyvatel jí byl navrácen původní název v mírně pozměněné podobě Kňaz Alexandrovo. V roce 1938 tu byl otevřen nový strojní mlýn s německou technologií. K poslednímu přejmenování došlo v roce 1951, kdy ves dostala jméno podle pseudonymu místního partyzána Živko Pueva. Městem bylo Dimovo prohlášeno v roce 1969.[3]
Obyvatelstvo
Ve městě žije 1 103 obyvatel a je zde trvale hlášeno 1 106 obyvatel.[1] Podle sčítání 1. února 2011 bylo národnostní složení následující:[4][p 2]
Odkazy
Poznámky
Reference
- ↑ a b Тримесечни таблици на адресно регистрираните по постоянен и по настоящ адрес лица към 15.09.2020 г. (по области, общини и населени места) . Sofie: Главна Дирекция, Гражданска Регистрация и Административно Обслужване, 2020-09-15 . Dostupné online. (bulharsky)
- ↑ Dostupné online.
- ↑ Община Димово . Община Димово, -2009-12-16 . Kapitola История на общината. Dostupné online. (bulharsky)
- ↑ НАСЕЛЕНИЕ ПО ОБЛАСТИ, ОБЩИНИ, НАСЕЛЕНИ МЕСТА И САМООПРЕДЕЛЕНИЕ ПО ЕТНИЧЕСКА ПРИНАДЛЕЖНОСТ КЪМ 1.02.2011 ГОДИНА . Sofie: Национален статистически институт, 2011 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-03. (bulharsky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Dimovo na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk