Druhá alija byla pravděpodobně nejvýznamnější a nejvlivnější židovská imigrační vlna, během které do osmanské Palestiny přišlo v letech 1904 až 1914 přibližně 40 000 Židů vedených socialisticko–sionistickými ideály, hlavně z území dnešního Ruska a Polska, částečně též z Jemenu.^[1] Hlavní příčinou této aliji byl mimořádný nárůst antisemitismu v carském Rusku a pogromy v pásu osídlení (zejména pak Kišiněvský pogrom v roce 1903 a pogromy po neúspěšné ruské buržoazní revoluci v roce 1905).

Nástup nové imigrační vlny předznamenal první politický kongres palestinských Židů, takzvaná ha-Knesija ha-erecjisra'elit, konaný v srpnu 1903 v obci Zichron Ja'akov za účasti 67 delegátů. Sjezd inicioval Menachem Usiškin. Jeho výsledkem bylo odmítnutí takzvaného ugandského plánu (návrh na zřízení židovské vlasti v Africe). Palestinští Židé tímto sjezdem vystoupili jako samostatný politický aktér.^[2] Usiškin v této době zformuloval filozofické obrysy druhé alije své svém spisu Náš program.^[3]

Během této aliji byly do Palestiny „přivezeny“ všechny ideologie, které jsou dnes v Izraeli přítomné (socialistické, ortodoxní atp.). Přestože druhá alija v mnoha ohledech přispěla k židovskému osídlení Palestiny, je mnohými pokládána za selhání, neboť téměř polovina imigrantů Palestinu opustila když vypukla první světová válka.

Charakter

Lidé, kteří přišli v druhé aliji, byli převážně idealisté inspirovaní revolučními ideály v Ruském impériu, kteří se v Palestině snažili vytvořit společný zemědělský systém (založili kibucnické hnutí). První kibuc Deganja Alef založili v roce 1909. Mimo zemědělské osady byly zakládány i městské osady; v roce 1909 byl poblíž Jaffy založen Tel Aviv.^[1]

Této aliji je připisována zásluha za obrození hebrejštiny a ukotvení tohoto jazyka jako každodenní jazyk v Palestině. Tomu významně přispěl Eliezer Ben Jehuda, který v roce 1908 vytvořil první slovník moderní hebrejštiny.^[4]

Imigranti druhé aliji založili mnoho institucí a sociálních a politických organizací v jišuvu; mimo jiné obrannou organizaci ha-Šomer, která se stala předchůdkyní budoucí židovské obranné organizace Hagana, dále Histadrut a první zdravotní a sociální organizace. V roce 1905 byla založena první hebrejská střední škola na území Palestiny – gymnázium Herzlija, v Tel Avivu. V roce 1912 byl položen základní kámen Technologického institutu Technion, který byl dokončen v roce 1924.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Second Aliyah na anglické Wikipedii.

Literatura

• BEN GURION, David. From Class to Nation: Reflections on the Vocation and Mission of the Labor Movement. : Am Oved, 1976. (hebrejsky) 
• SACHAR, Howard, M. Dějiny Státu Izrael. Praha: Regia, 1999. 767 s. ISBN 80-902484-4-6. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Druhá alija na Wikimedia Commons
• (anglicky) Jewish Virtual Library - Druhá alija
• (anglicky) Židovská agentura - Druhá alija

Alija do Izraele
presionistická alija	návrat na Sijón • starý jišuv
před založením Izraele	první alija • druhá alija • během první světové války • třetí alija • čtvrtá alija • pátá alija • alija Bet • bericha
po založení Izraele	operace Létající koberec • operace Ezdráš a Nehemjáš • židovský exodus z arabských zemí • polská alija • alija z Etiopie • sovětská a postsovětská alija • alija z latinské Ameriky
koncepty	judaismus • sionismus • zákon o návratu • židovská domovina • jerida • galut • židovský mesianismus
osoby a organizace	Theodor Herzl • Světová sionistická organizace • Kneset • Nefeš be-nefeš • Oleh • El Al • Alija mládeže
související témata	dějiny Židů • židovská diaspora • jišuv • dějiny sionismu • dějiny Izraele • obrození hebrejštiny • náboženský sionismus • charedim a sionismus • antisionismus