Gilberto „Gillo“ Pontecorvo (19. listopadu 1919 Pisa – 12. října 2006 Řím) byl italský filmový režisér a scenárista.

Život

Narodil se v židovské podnikatelské rodině.^[1] Měl sedm sourozenců, bratr Bruno Pontecorvo se stal jaderným fyzikem. V roce 1941 vstoupil do Italské komunistické strany a pracoval v odbojovém hnutí.^[2] V roce 1946 byl hercem ve válečném filmu Alda Vergana Slunce zase vychází. Nedokončil studium chemie, byl novinářem, amatérským filmařem a asistentem režie, první celovečerní film natočil v roce 1957.

Vycházel z neorealismu a věnoval se převážně politickým a sociálním tématům. Za film Bitva o Alžír získal ceny Zlatý lev a Nastro d'Argento a byl nominován na Oscara.^[3] Ve filmu Ostrov v ohni, oceněném Donatellovým Davidem, hrál hlavní roli Marlon Brando.

Byl mu udělen Řád zásluh o Italskou republiku. V letech 1992 až 1996 byl ředitelem Benátského filmového festivalu.^[4]

Dílo

• 1954 Římský trh na Porta Portese
• 1955 Giovanna
• 1957 Velká modrá cesta
• 1959 Chléb a síra
• 1959 Kápo
• 1966 Bitva o Alžír
• 1969 Ostrov v ohni
• 1979 Operación Ogro
• 1984 L'addio a Enrico Berlinguer
• 1997 I Corti italiani
• 2001 Un altro mondo è possibile
• 2003 Firenze, il nostro domani

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Gillo Pontecorvo na Wikimedia Commons
• Gillo Pontecorvo v Internet Movie Database (anglicky)