A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
György Cziffra | |
---|---|
Narození | 5. listopadu 1921 Budapešť |
Úmrtí | 15. ledna 1994 (ve věku 72 let) Longpont-sur-Orge |
Příčina úmrtí | rakovina plic |
Místo pohřbení | Senlis |
Alma mater | Hudební akademie Ference Liszta (od 1929) |
Povolání | classical pianist a hudební skladatel |
Děti | Georges Cziffra |
Ocenění | Cena Franze Liszta (1956) důstojník Řádu čestné legie (1993) komandér Maďarského záslužného řádu (1993) komandér Řádu umění a literatury |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
György (později Georges) Cziffra (5. listopadu 1921, Budapešť – 15. ledna 1994, Senlis) byl klavírista maďarského původu. V roce 1968 získal francouzské občanství.
Cziffra se proslavil zejména svými nahrávkami virtuózních skladeb Ference Liszta, nahrál také mnohá díla Fryderika Chopina a Roberta Schumanna. Kromě toho sám tvořil technicky náročné transkripce orchestrálních skladeb pro klavír, například Letu čmeláka od Nikolaje Rimského-Korsakova. Je považován za jednoho z technicky nejzdatnějších klavírních virtuózů 20. století.
Život
Dětství
György Cziffra pocházel z velmi chudých poměrů. Narodil se v chatrči v romské rodině, chudinské kolonii zřízené Červeným křížem na okraji Budapešti, kam se jeho rodiče museli nastěhovat za první světové války. Předtím žili ve Francii, Cziffrův otec byl muzikantem a hrával v pařížských kabaretech a restauracích. Po vypuknutí války však byl coby státní příslušník nepřátelské země krátce uvězněn a poté i s celou rodinou vyhoštěn z Francie. V Budapešti pak rodina přežívala celé roky prakticky bez prostředků a trpěla často hladem, i malý György byl velmi podvyživený a slabý.
Když mu bylo kolem tří let, situace se mírně zlepšila. Jeho starší sestra získala práci a dokázala si našetřit na zapůjčení klavíru, na který toužila hrát. Když po večerech cvičila, György ji tajně pozoroval z postele a napodoboval její pohyby. O několik měsíců později měl dovoleno začít také hrát a brzy byl ve hře na klavír zběhlejší než jeho sestra. Hrál několik hodin denně, učil se od otce stupnice a akordy i populární melodie. Když mu bylo pět let, přijel cirkus, který ho záhy angažoval jako zázračné dítě a Cziffra s velkými úspěchy improvizoval na melodie zadané publikem. Vystupoval jen dva týdny, poté onemocněl z vyčerpání, ale i tak byl tehdy jeho honorář významným příspěvkem do rodinného rozpočtu.[1]
V devíti letech jej slyšel hrát Ernő Dohnányi, tehdejší ředitel Lisztovy hudební akademie v Budapešti, kam byl poté Cziffra díky svému zjevnému talentu přijat jako vůbec nejmladší student. Mohl dokonce navštěvovat i pokročilé interpretační kurzy normálně určené již vyzrálým dospělým studentům, které vedl István Thomán, žák Ference Liszta, který mimo jiné učil i Dohnányiho nebo Bélu Bartóka. Od poloviny třicátých let koncertoval v Maďarsku i v zahraničí (v Nizozemsku a ve Skandinávii).[2]
Válka a poválečná léta
V roce 1942 musel Cziffra krátce po svatbě narukovat do maďarské armády, která byla za druhé světové války spojencem Německa. Po krátkém výcviku byl poslán na východní frontu. O Vánocích roku 1943 zde usedl po roce ke klavíru a hrál na večírku pro německé velitele, které velmi zaujal a nabídli mu, ať se s nimi vrátí do Berlína jako klavírista. Cziffra odmítl a shodou okolností ještě téže noci dezertoval na druhou stranu fronty, kde byl ihned zajat partyzány a následně rok držen v podzemním úkrytu v bývalém dole. Koncem roku 1944, po navázání spojenectví Maďarska s Rudou armádou, byl poslán jako velitel tanku na západní frontu, ale přímých bojů se jeho jednotka již neúčastnila. Demobilizován byl až na podzim 1946.[1]
Po návratu domů začal opět hrát v budapešťských restauracích a kavárnách, aby uživil rodinu. Postupem času byl ve městě velmi populární díky svým improvizacím, projevil se také jako velmi schopný jazzový klavírista.
V roce 1950 se i s manželkou a synem pokusili uprchnout z komunistického Maďarska, ale byli přistiženi a uvězněni. Cziffra byl pak do roku 1953 nasazen na nucené práce, kde musel mimo jiné přenášet těžké kamenné bloky, čímž si poškodil vazy v zápěstí. Pro jejich podporu začal nosit široké kožené bandáže, se kterými později i vystupoval.
Po propuštění se opět vrátil k hraní v restauracích, kde jej však zanedlouho vyhledal profesor hudby György Ferenczy a pomohl mu přejít ke kariéře klasického klavíristy.[3] Cziffra pak koncertoval nejen v Maďarsku, ale i jiných komunistických zemích (v roce 1955 hrál v Praze), a mohl také nahrávat.
Emigrace
V roce 1956 se mu krátce před vypuknutím Maďarského povstání podařilo dostat se i s rodinou do Vídně. Jeho tamější debut o několik týdnů později způsobil naprostou senzaci a totéž se opakovalo i v Paříži a v Londýně. Referoval o něm i americký časopis The New Yorker.
Cziffra se později usadil ve Francii, získal francouzské občanství a změnil si křestní jméno na Georges. V 60. a 70. letech pokračoval v koncertování v Evropě i v Americe.
V roce 1966 založil hudební festival v La Chaise-Dieu, v roce 1969 klavírní soutěž ve Versailles a v roce 1977 nadaci Cziffra Foundation pro podporu začínajících hudebníků, které pak věnoval většinu svého času. Pro potřeby nadace zakoupil bývalý románský kostel ve městě Senlis a vybudoval zde koncertní síň.
Zemřel ve Francii ve věku 72 let na infarkt.
Cziffrův syn György Cziffra mladší (1942 - 1981) byl dirigentem a na několika koncertech a nahrávkách spolupracoval s otcem. Zemřel však poměrně mladý při požáru svého bytu. Tato tragická událost jeho otce velmi zasáhla a od té doby odmítal vystupovat a nahrávat s orchestrem.
Reference
- ↑ a b CZIFFRA, Georges. Cannons and Flowers: The Memoirs of Georges Cziffra. : Appian Publications and Recordings, 1996. Dostupné online. ISBN 978-1870295055.
- ↑ MORRISON, Bryce. Cziffra, György. In: Grove Music Online. : Oxford University Press Dostupné online.
- ↑ SUMMERS, Jonathan. A–Z of Pianists . Naxos . Kapitola GYORGY CZIFFRA. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu György Cziffra na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk