A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Július Bencúr | |
---|---|
Narození | 28. ledna 1844 Nyíregyháza Rakouské císařství |
Úmrtí | 16. července 1920 (ve věku 76 let) Doľany (dnes Sečany) Maďarské království |
Alma mater | Akademie výtvarných umění v Mnichově (1861–1865) |
Povolání | malíř, vysokoškolský učitel, kreslíř, grafik a umělec |
Manžel(ka) | Caroline Max |
Děti | Olga Vastagh Ida Dolányi Benczúr Gyula Benczúr |
Příbuzní | Béla Benczúr (sourozenec) László Vastagh a Éva Vastagh (vnoučata) |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Július Bencúr maďarsky Gyula Benczúr (28. leden 1844, Nyíregyháza - 16. červenec 1920, Doľany (dnes Sečany)) byl uherský malíř a pedagog, jehož rod pocházel z Jasenové.
Život
Jeho otec byl Vilém Bencúr, matka Paulína Laszgallnerová. Jako dvouletý se s rodiči přestěhoval do Košic, kde získal i základy malířství v kreslířské škole bratří Klimkovičovců. Zdokonalovat se šel na Mnichovskou akademii, kde od roku 1861 studoval pod vedením Hermanna Anschütze a Johanna Georga Hiltenspergera. Od roku 1865 do roku 1869 studoval u Karla von Pilotyho, kterému pomáhal i s freskami v Maximilianeu a na radnici v Mnichově. Byl vybrán bavorským králem Ludvíkem II. pro namalování rokokových motivů. Ilustroval také knihy německého spisovatele Friedricha Schillera. Později mu bylo nabízených mnoho mezinárodních učitelských míst, včetně Prahy a Výmaru, ale on přijal místo na své alma mater v Mnichově, kde působil v letech 1876–1883. Jedním z jeho nejvýznamnějších žáků byl americký malíř Adolfo Müller-Ury. V roce 1883 se stal ředitelem nově založené mistrovské umělecké školy v Budapešti.
Bencúr byl později oblíbený u maďarské vyšší vrstvy, maloval četné portréty králů a šlechticů a mnohé mytologické výjevy. Během svého života získal několik ocenění. V roce 1878 získal zlatou medaili na pařížské Světové výstavě s obrazem Pokřtění Vajka (Vajk megkeresztelése). Jeho autoportrét je ve sbírkách galerie Uffizi ve Florencii. Je po něm pojmenována ulice v Košicích a Budapešti. Obec Doľany u města Szécsény byla na jeho počest v roce 1927 přejmenována na Beczúrfalva, od roku 1962 je součástí města Szécsény.
Galerie
-
Pokřtění Vajka (1875)
-
Rozlučka Lászlóa Hunyadiho (1866)
-
Narcis (1881)
-
Obléhání Budínského zámku v roce 1686 (1896)
-
Kleopatra (1911)
-
Královna Alžbeta (1899)
-
Zajetí Ferencze II. Rákóczyho (1869)
-
Čtenářka v lese
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gyula Benczúr na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Július Bencúr na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Július Bencúr
- Július Bencúr v informačním systému abART
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk