Gyula II.

Gyula II.
Gyula II.
Narození	10. století
Úmrtí	10. století
Děti	Sarolt z Transylvánie
Příbuzní	Judita Uherská, Štěpán I. Uherský, Grimelda Uherská a Hungarian wife of Gavril Radomir (vnoučata)
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gyula II. byl kolem poloviny 10. století náčelníkem stejnojmenného maďarského kmene v Transylvánii.^[1]

Pocházel z rodu, jehož příslušníci se honosili dědičným titulem gyula. Historici ho identifikují se Zomborem, jenž měl být podle kroniky Gesta Hungarorum jeho bratr a otec Gyuly III.^[2] Někteří kronikáři Gyulu považovali za potomka jednoho ze sedmi bájných náčelníků, kteří se svými kmeny během dobývání Panonské pánve Maďary osídlili Sedmihradsko (Transylvánii).^[1] Historik Vlad Georgescu nevylučoval ani tu možnost, že by Gyulův rod byl pečeněžského původu.^[3]

Historik Gyula Kristó se domníval, že se Gyulovo panství rozprostíralo mezi řekami Timiș, Mureș, Kriš a Tisa.^[1] Podle Florina Curta Gyula možná vládl rovněž nad jižní oblastí Panonské pánve.^[4] Péter Váczy uvedl zase to, že gyulský kmen do Sedmihradska přišel právě za vlády Gyuly II.^[2]

Kolem roku 952 Gyula II., jak vypráví kronikář Ioannes Skylitzes, navštívil Konstantinopol, kde ho údajně osobně byzantský císař Konstantin VII. Porfyrogennetos pokřtil.^[4] Gyula současně obdržel čestný titul konstantinopolského patricije a přijal jméno Štěpán.^[1] Zpět do Sedmihradska ho doprovázel misijní biskup Hierotheos.^[2] Později Gyula svou dceru Sarolt provdal za uherského velkoknížete Gejzu.^[5]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gyula II na anglické Wikipedii.

↑ ^a ^b ^c ^d KRISTÓ, Gyula. Early Transylvania (895–1324). Budapest: Lucidus, 2003. 264 s. ISBN 9789639465121. (anglicky)
↑ ^a ^b ^c KRISTÓ, Gyula; ENGEL, Pál; MAKK, Ferenc. Korai magyar történeti lexikon (9.–14. század). 1. vyd. Budapest: Akadémiai Kiadó, 1994. 753 s. ISBN 9789630567220. OCLC 32052132 (maďarsky)
↑ GEORGESCU, Vlad. The Romanians: a history. Ohio: Ohio Stae University Press, 1991. 357 s. Dostupné online. (anglicky)
↑ ^a ^b CURTA, Florin. Southeastern Europe in the Middle Ages, 500–1250. Cambridge: University Press, 2006. 496 s. Dostupné online. ISBN 9780521815390. (anglicky)
↑ SĂLĂGEAN, Tudor. Romanian Society in the Early Middle Ages (9th–14th Centuries AD). In: POP, Ioan-Aurel; BOLOVAN, Ioan. History of Romania: Compendium. Cluj-Napoca: Romanian Cultural Institute, 2006. ISBN 978-973-7784-12-4. S. 150. (anglicky)

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Gyula_II.
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

[ET-1] KRISTÓ, Gyula. Early Transylvania (895–1324). Budapest: Lucidus, 2003. 264 s. ISBN 9789639465121. (anglicky)

[Kmtl-2] KRISTÓ, Gyula; ENGEL, Pál; MAKK, Ferenc. Korai magyar történeti lexikon (9.–14. század). 1. vyd. Budapest: Akadémiai Kiadó, 1994. 753 s. ISBN 9789630567220. OCLC 32052132 (maďarsky)

[3] GEORGESCU, Vlad. The Romanians: a history. Ohio: Ohio Stae University Press, 1991. 357 s. Dostupné online. (anglicky)

[SE-4] CURTA, Florin. Southeastern Europe in the Middle Ages, 500–1250. Cambridge: University Press, 2006. 496 s. Dostupné online. ISBN 9780521815390. (anglicky)

[:1-5] SĂLĂGEAN, Tudor. Romanian Society in the Early Middle Ages (9th–14th Centuries AD). In: POP, Ioan-Aurel; BOLOVAN, Ioan. History of Romania: Compendium. Cluj-Napoca: Romanian Cultural Institute, 2006. ISBN 978-973-7784-12-4. S. 150. (anglicky)

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]