A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Henrik Steffens | |
---|---|
Narození | 2. května 1773 Stavanger, Království Dánska a Norska |
Úmrtí | 13. února 1845 (ve věku 71 let) Berlín, Prusko |
Místo pohřbení | hřbitov v Kreuzbergu |
Povolání | filosof, přírodovědec, profesor, spisovatel |
Národnost | dánsko-německá |
Alma mater | Kodaňská univerzita |
Literární hnutí | romantismus |
multimediální obsah na Commons | |
citáty na Wikicitátech | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Henrik (Henrich) Steffens (2. května 1773, Stavanger – 13. února 1845, Berlín) byl dánsko-německý filosof, přírodovědec, profesor a spisovatel jehož přednášky se staly inspiračním zdrojem dánského literárního romantismu.[1].[2]
Život
Narodil se v norském Stavangeru německému otci a dánské matce. Ve čtrnácti letech odešel se svými rodiči do Kodaně, kde studoval nejprve teologii a pak přírodní vědy na Kodaňské univerzitě. Roku 1796 přednášel na univerzitě v Kielu a o dva roky později odešel na Univerzitu v Jeně, kde studoval přírodní filosofii Friedricha Schellinga. V roce 1800 odešel na techniku do Freibergu studovat mineralogií u Abrahama Gottloba Wernera.[2]
Roku 1802 se navrátil do Kodaně a uspořádal zde řadu přednášek o přírodní filosofii, ve kterých shrnul myšlenky německých romantiků o jednotě přírody, umění a dějin a ostře kritizoval převládající racionalismus. Mezi jeho posluchači byli mimo jiné i Adam Oehlenschläger, Steen Steensen Blicher a Nikolai F. S. Grundtvig, kteří se pod vlivem těchto myšlenek stali představiteli první vlny dánského literárního romantismu.[1]
Roku 1804 se stal profesorem na univerzitě v Halle a roku 1811 na Vratislavské univerzitě. Během bitvy u Lipska roku 1813 vstoupil jako dobrovolník do pruské armády a následující rok se zúčastnil obsazení Paříže. Pak se vrátil do Vratislavi, kde byl v letech 1821–1822 a 1829–1830 rektorem univerzity. Roku 1832 se stal profesorem na Univerzitě Fridricha Viléma v Berlíně a v letech 1834–1835 byl na univerzitě rektorem.[3] V roce 1835 byl zvolen řádným členem Pruské akademie věd.[4] Zemřel roku 1845 v Berlíně a byl pochován na hřbitově v Kreuzbergu.[2]
Steffens je představitelem idealistické, spekulativní přírodní filozofie. Nevyhýbal se ani náboženským otázkám. Byl přívržencem staroluteránů a odpůrcem pruské církevní unie. Stavěl se také proti tehdy vznikajícímu turnerství. S jeho náboženskými názory úzce souvisí jeho činnost beletristická, vyznačující se mistrným líčením norské přírody. Je rovněž autorem obšírné autobiografie. Své práce psal hlavně německy.[2]
Výběrová bibliografie
Odborné a filosofické práce
- Beiträge zur innern Naturgeschichte der Erde (1801, Příspěvky k vnitřní přirozené historii Země).
- Indledning til philosophiske Forelæsninger (1803, Úvod k filozofickým přednáškám), knižní vydání přednášek z roku 1802 v Kodani.
- Grundzüge der philosophischen Naturwissenschaft (1806, Hlavní rysy filosofické přírodní vědy).
- Handbuch der Oryktognosie (1811–1824, Příručka oryktognosie), čtyřdílná příručka mineralogie.
- Anthropologie (1824, Antropologie), dva díly.
- Polemische Blätter zur Beförderung der spekulativen Physik (1829–1835, Polemické listy na podporu spekulativní fyziky), dva díly.
- Nachgelassene Schriften (1846, Posmrtné spisy), s předmluvou Friedricha Schellinga.
Polemické spisy
- Von der falschen Theologie und dem wahren Glauben (1809, O špatné teologii a pravé víře).
- Karrikaturen des Heiligsten (1819–1821), spis proti turnerství, dva díly.
- Wie ich wieder Lutheraner wurde, und was mir das Lutherthum ist (1831, Jak jsem se opět stal luteránem a co pro mě je luteránství).
Próza
- Die Familien Walseth und Leith (1827, Rodiny Walsethů a Leithů), cyklus povídek.
- Die vier Norweger (1828, Čtyři Norové), cyklus povídek.
- Malcolm (1831), novela.
- Novellen (1837–1838, Novely), souborné vydání autorových beletristických prací.
- Was ich erlebte (1840–1844, Co jsem zažil), autobiografie s velikým množstvím zajímavých zpráv o tehdejším životě.
Odkazy
Reference
- ↑ a b Slovník severských spisovatelů, Praha: Libri 1998. S. 424.
- ↑ a b c d Ottův slovník naučný. 24. díl. Praha a Polička. Argo a Paseka 2001. S. 68.
- ↑ Rektoratsreden im 19. und 20. Jahrhundert
- ↑ Heinrich Steffens - Mitglieder der Vorgängerakademien
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Henrik Steffens
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Henrich Steffens na Wikimedia Commons
- Osoba Henrich Steffens ve Wikicitátech
- Dílo Henrich Steffens ve Wikizdrojích (německy)
- (dánsky) Heinrich Steffens – Gravsted.dk
- (německy) Henrik Steffens – Humboldt-Universität zu Berlin
- (německy) Henrik Steffens – Uni-Saarland Biographien
- (norsky) Henrich Steffens – Norsk biografisk leksikon
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk