A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Jaderná elektrárna Fukušima I | |
---|---|
Stát | Japonsko |
Umístění | Ókuma, Fukušima |
Stav | Uzavřena |
Začátek výstavby | 25. července 1967 |
Zprovoznění | 26. března 1971 |
Uzavření | prosinec 2013 |
Vlastník | Tokyo Electric Power Company |
Zhotovitel | General Electric Toshiba Hitachi |
Provozovatel | Tokyo Electric Power Company |
Jaderná elektrárna | |
Odstavené reaktory | 1 × 460 MW (Blok 1) 4 × 784 MW (Bloky 2, 3, 4 a 5) 1 × 1 100 MW (Blok 6) |
Typ reaktorů | BWR |
Palivo | Uran 235U |
Elektrická energie | |
Celkový výkon | 4696 MW |
Souřadnice | 37°25′17″ s. š., 141°1′57″ v. d. |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Fukušima I (japonsky 福島第一原子力発電所) je uzavřená jaderná elektrárna, která se nachází na území měst Ókuma a Futaba na východním pobřeží ostrova Honšú v prefektuře Fukušima v Japonsku. Vlastní a provozuje ji společnost TEPCO a ve své době s celkovým výkonem 4 696 MW patřila mezi dvacet nejvýkonnějších na světě. Při zemětřesení v roce 2011 elektrárna utrpěla velké škody a došlo k vážné havárii. Řetěz událostí způsobil únik radiace a trvale poškodil několik reaktorů, což znemožnilo jejich znovuzprovoznění. Dle politického rozhodnutí nebyly ani zbývající reaktory znovu spuštěny.
Historie a technické informace
S výstavbou bylo započato v roce 1966 a první reaktor byl spuštěn v roce 1970. Reaktory 1, 2 a 6 dodala firma General Electric, reaktory 3 a 5 firma Toshiba a reaktor 4 firma Hitachi.
Zařízení bylo poprvé uvedeno do provozu v roce 1971 a skládá se ze šesti varných reaktorů. Tyto lehkovodní reaktory[1] poháněly elektrické generátory o kombinovaném výkonu 4,7 GWe. Fukušima byla první jadernou elektrárnou, která byla navržena, postavena a provozována ve spolupráci General Electric a Tokyo Electric Power Company (TEPCO).[2]
Katastrofa z března 2011 deaktivovala chladicí systémy reaktoru, což vedlo k úniku radioaktivity a byla zřízena 30 km evakuační zóna (19 mi) obklopující elektrárnu; vydání pokračují dodnes. 20. dubna 2011 japonské úřady vyhlásily 20 km evakuační zónu za nepřístupnou oblast, do které lze vstoupit pouze pod vládním dohledem.
V listopadu 2011 dostali první novináři povolení navštívit závod. Popsali devastaci, při které byly zničeny tři budovy reaktoru; areál byl pokryt rozbitými nákladními vozy, pomačkanými vodními nádržemi a dalšími troskami, které tsunami zanechala. Výše radioaktivity byla tak vysoká, že návštěvníci směli zůstat jen několik hodin.[3]
V dubnu 2012 byly odstaveny bloky 1–4. Bloky 2–4 byly odstaveny 19. dubna, zatímco blok 1 byl posledním z těchto čtyř bloků, který byl odstaven 20. dubna o půlnoci. V prosinci 2013 společnost TEPCO rozhodla, že žádný z nepoškozených bloků nebude znovu otevřen.
V dubnu 2021 japonská vláda schválila vypouštění radioaktivní vody z elektrárny do Tichého oceánu v průběhu 30 let.[4]
Dvanáct kilometrů jižně od Fukušimy I se nachází sesterská jaderná elektrárna Fukušima II, která má čtyři reaktory typu BWR-5 (4 × 1100 MW). Během tsunami také utrpěla vážná poškození, zejména záplavou mořské vody do všech čtyř bloků, ale byla úspěšně odstavena a uvedena do bezpečného stavu mimořádnými činy zaměstnanci závodu.[5]
Havárie v březnu 2011
Při zemětřesení v roce 2011 zasáhla elektrárnu vlna tsunami, následkem čehož selhalo chlazení reaktorů. Ty se sice při jejím úderu automaticky zastavily, ale přesto se je selhávajícím záložním generátorům nepodařilo všechny dostatečně ochladit a později tak došlo k několika výbuchům vodíku a požárům.
Při havárii uniklo značné množství radiace, z rozsáhlého ochranného pásma bylo evakuováno více než 150 000 osob a záležitost byla celosvětově podnětem k debatám o bezpečnosti jaderné energetiky.
Sklad vyhořelého paliva
V areálu JE Fukušima I se nalézá sklad vyhořelého paliva. Palivo je uloženo v sedmi bazénech. Část je v šesti bazénech, které jsou vedle každého reaktoru, zbytek je ve společném bazénu mimo budovy s reaktory.[6]
Informace o reaktorech
Reaktor | Typ reaktoru | Výkon | Zahájení
výstavby |
Připojení k síti | Uvedení do provozu | Uzavření | |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Čistý | Hrubý | ||||||
Fukušima I-1 | BWR-3 | 439 МW | 460 МW | 25. 7. 1967 | 17. 11. 1970 | 26. 3. 1971 | 19. 5. 2011[7] |
Fukušima I-2 | BWR-4 | 760 МW | 784 МW | 9. 6. 1969 | 24. 12. 1973 | 18. 7. 1974 | 19. 5. 2011[8] |
Fukušima I-3 | BWR-4 | 760 МW | 784 МW | 28. 12. 1970 | 26. 10. 1974 | 27. 3. 1976 | 19. 5. 2011[9] |
Fukušima I-4 | BWR-4 | 760 МW | 784 МW | 12. 2. 1973 | 24. 2. 1978 | 12. 10. 1978 | 19. 5. 2011[10] |
Fukušima I-5 | BWR-4 | 760 МW | 784 МW | 22. 5. 1972 | 22. 9. 1977 | 18. 4. 1978 | 17. 12. 2013[11] |
Fukušima I-6 | BWR-4 | 1067 МW | 1100 МW | 26. 10. 1973 | 4. 5. 1979 | 24. 10. 1979 | 17. 12. 2013[12] |
Fukušima I-7 | ABWR | 1339 МW | 1380 МW | Plán na výstavbu zrušen v dubnu 2011 | |||
Fukušima I-8 | ABWR | 1339 МW | 1380 МW | Plán na výstavbu zrušen v dubnu 2011 |
Galerie
-
Letecký pohled na oblast elektrárny Fukušima I v roce 1975, ukazující valy a dokončené reaktory
-
Detail bloků 4, 3, 2 a 1
-
Hlavní budovy
-
Ilustrace stavu reaktoru 1–4 po havárii
-
Poloha jaderné elektrárny
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fukushima I Nuclear Power Plant na anglické Wikipedii.
- ↑ Tokyo Electric Power Co. Fukushima Daiichi Nuclear Power Station . jnes.go.jp . Dostupné v archivu pořízeném dne March 14, 2011.
- ↑ The Asahi Shimbun . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne April 7, 2011.
- ↑ FACKLER, Martin. Eyewitness Report: Inside the Wreckage of Japan's Fukushima Nuclear Plant . November 12, 2011 . Dostupné online.
- ↑ Yamaguchi, Mari, Japan to start releasing Fukushima water into sea in 2 years, The Associated Press, April 13, 2021
- ↑ The Fukushima Daiichi Accident. Wienna: IAEA – International Atomic Energy Agency, 2015. Dostupné online. ISBN 978-92-0-107015-9. S. 131–132.
- ↑ pdf. dokument o umístění vyhořelého paliva v JE Fukušima I
- ↑ PRIS - Reactor Details . www.iaea.org . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-02-17.
- ↑ PRIS - Reactor Details . www.iaea.org . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-02-17.
- ↑ PRIS - Reactor Details . www.iaea.org . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-02-17.
- ↑ PRIS - Reactor Details . www.iaea.org . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-02-17.
- ↑ PRIS - Reactor Details . www.iaea.org . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-02-17.
- ↑ PRIS - Reactor Details . www.iaea.org cit. 2018-02-16. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-02-17.
Související článkyeditovat | editovat zdroj
- Jaderná elektrárna Fukušima II
- Jaderná energetika v Japonsku
- Japonská agentura pro jadernou bezpečnost
Externí odkazyeditovat | editovat zdroj
- Obrázky, zvuky či videa k tématu jaderná elektrárna Fukušima I na Wikimedia Commons
- Zpráva kategorie:Fukušima I ve Wikizprávách
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk