A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Jevgenij Maximovič Primakov | |
---|---|
Předseda vlády Ruska | |
Ve funkci: 11. září 1998 – 12. května 1999 | |
Ministr zahraničních věcí Ruska | |
Ve funkci: 9. ledna 1996 – 11. září 1998 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | Komunistická strana Sovětského svazu Vlast – Všechna Rus |
Narození | 29. října 1929 Kyjev |
Úmrtí | 26. června 2015 (ve věku 85 let) Moskva |
Příčina úmrtí | rakovina jater |
Místo pohřbení | Novoděvičí hřbitov |
Alma mater | Moscow Institute of Oriental Studies (do 1953) Ekonomická fakulta Moskevské státní univerzity (do 1956) |
Profese | politik, diplomat, novinář, ekonom, poslanec Státní dumy a arabista |
Náboženství | Ruská pravoslavná církev |
Ocenění | Řád rudého praporu práce (1975) Řád přátelství mezi národy (1979) Státní cena SSSR (1980) Řád čestného odznaku (1985) Řád Za zásluhy o vlast 3. třídy (1995) … více na Wikidatech |
Commons | Yevgeny Primakov |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jevgenij Maximovič Primakov (rusky Евгений Максимович Примаков; 29. října 1929, Kyjev – 26. června 2015, Moskva[1][2]) byl ruský politik a diplomat. V letech 1998–1999 byl premiérem Ruska, 1996–1998 ministrem zahraničí, 1991–1996 ředitelem Služby vnější rozvědky.[3]
Život
Vystudoval ekonomiku a arabistiku.[1] V letech 1956–1970 pracoval jako blízkovýchodní dopisovatel sovětského deníku Pravda a sovětského státního rozhlasu, během kteréžto činnosti plnil zpravodajské úkoly pro KGB. V letech 1970–1977 byl zástupcem ředitele Ústavu světové ekonomie a mezinárodních vztahů Akademie věd SSSR, 1985–1989 jeho ředitelem, 1977–1985 ředitelem Orientálního ústavu Akademie věd SSSR.
Roku 1989 vstoupil do politiky. Byl poté mj. zvláštním emisarem Michaila Gorbačova v Iráku během války v Zálivu roku 1991. Primakov zde využil svých dobrých vztahů se Saddámem Husajnem z doby, kdy plnil na blízkém východě tajné úkoly.
Boris Jelcin ho jmenoval ministrem zahraničí a na deset měsíců na přelomu let 1998 a 1999 předsedou vlády. Ve funkci premiéra ho zastihlo bombardování Jugoslávie leteckými silami NATO. Primakov dostal zprávu o bombardování ve chvíli, kdy letadlem mířil na oficiální návštěvu Washingtonu. Návštěvu však na palubě letadla zrušil a dal pokyn otočit let zpět do Moskvy, v diplomatických kruzích získal tento krok pojmenování „Primakovova smyčka“[zdroj? či „Primakovova otočka“[3].
Byl v příbuzenském vztahu s bývalým sovětským politikem Alexejem Kosyginem.[zdroj?
Vyznamenání
Stát | Stuha | Název | Datum udělení | Poznámka |
---|---|---|---|---|
Bělorusko | Řád přátelství mezi národy[4] | 2005, 22. března | za velký osobní přínos k rozvoji a posílení rusko-běloruských vztahů | |
Kazachstán | Řád přátelství I. třídy | 2007 | ||
Pamětní medaile 20. výročí nezávislosti Kazachstánu | 2012 | |||
Kyrgyzstán | Řád Danaker[5] | 2005, 22. prosince | za významný přínos k posílení přátelství a spolupráce a k rozvoji obchodních a hospodářských vztahů mezi Kyrgyzstánem a Ruskem | |
Rusko | Řád za zásluhy o vlast III. třídy | 1995 | ||
Řád za zásluhy o vlast II. třídy | 1998, 12. května | |||
Řád za zásluhy o vlast I. třídy | 2009, 29. října | za služby poskytované státu a za velký přínos ruské zahraniční politice | ||
Pamětní medaile 850. výročí Moskvy | 1997 | |||
Řád cti[6] | 2004, 29. října | za výjimečný přínos k socioekonomickému rozvoji Ruska a za mnoho let usilovné práce | ||
Řád Alexandra Něvského | 2014, 25. října | za jeho pracovní výsledky a mnoho let usilovné práce a za sociální aktivity | ||
Sovětský svaz | Leninův řád | 1986 | ||
Řád rudého praporu práce | 1975 | |||
Řád přátelství mezi národy | 1979 | |||
Odznak cti | 1985 | |||
Medaile Veterán práce | 1974 | |||
Tádžikistán | Řád přátelství | 1999 | ||
Ukrajina | Řád knížete Jaroslava Moudrého V. třídy | 2004, 27. října | za důležitý přínos k rozvoji ukrajinsko-ruských hospodářských a politických vztahů a při příležitosti jeho 75. narozenin |
Dílo
V češtině vyšla roku 2010 jeho kniha Svět bez Ruska? (ISBN 978-80-7360-951-1).
Reference
- ↑ a b Ve věku 85 let zemřel bývalý ruský premiér Jevgenij Primakov. Rozhlas.cz . 2015-06-26. Dostupné online.
- ↑ Zemřel bývalý ruský premiér Primakov. Novinky.cz . Borgis, 2015-06-26. Dostupné online.
- ↑ a b iDNES.cz. Zemřel ruský expremiér Primakov. Muž, který se pokusil zastavit Putina. iDNES.cz. 2015-06-26. Dostupné online.
- ↑ Евгений Примаков получил из рук Лукашенко орден Дружбы народов | БЕЛОРУССКИЕ НОВОСТИ. web.archive.org . 2011-01-28 . Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ УКАЗ ПРЕЗ. КР "О НАГРАЖДЕНИИ ОРДЕНОМ "ДАНАКЕР" ПРИМАКОВА Е.М.". web.archive.org . 2009-01-08 . Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ В.Путин наградил Е.Примакова орденом Почета. www.allmedia.ru . . Dostupné online.
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jevgenij Primakov
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jevgenij Maximovič Primakov na Wikimedia Commons
- Portrét ve slovenském deníku SME
- Heslo v encyklopedii Britannica
- Profil na Answers.com
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk