Kontrarozvědka je činnost speciálních orgánů státu zaměřená na boj proti špionážním organizacím cizích států. Jako kontrarozvědka je rovněž označována instituce zabývající se touto činností.^[1]

Jako kontrarozvědky bývají často nepřesně označovány vnitřní zpravodajské služby státu – rozdělení zpravodajských služeb na rozvědku a kontrarozvědku pramení z původu získávaných informací. Zatímco rozvědka operuje převážně v zahraničí a zaměřuje se téměř výhradně na tuto oblast mimo hranice svého státu, vnitřní zpravodajská služba působí naopak téměř výhradně ve vlastní zemi (pouze výjimečně dochází k operacím vnitřní zpravodajské služby v zahraničí a naopak).

Kontrarozvědka je tedy nesprávné označení vnitřní zpravodajské služby – kontrarozvědná činnost neboli kontrašpionáž^[2][3] (tedy činnost vedoucí k odhalování a prevenci působení cizích zpravodajských složek na území svého státu) je totiž pouze jednou z náplní práce vnitřní zpravodajské služby, nikoliv však tou zásadní. Kontrarozvědka je pouze součástí vnitřní zpravodajské služby státu.

Zpravodajské služby v ČR

V ČR působí tři typy zpravodajských služeb. Jsou to:

• Vojenské zpravodajství (VZ; též Vojenská zpravodajská služba, VZS)
• Bezpečnostní informační služba (BIS, civilní kontrarozvědka)
• Úřad pro zahraniční styky a informace (ÚZSI, civilní rozvědka)

Odkazy

Reference

Související články

• Rozvědka

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu kontrarozvědka na Wikimedia Commons
• BIS - bezpečnostní informační služba
• ÚZSI - Úřad pro zahraniční styky a informace