A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Leo Ascher | |
---|---|
Narození | 17. srpna 1880 Vídeň |
Úmrtí | 25. února 1942 (ve věku 61 let) New York |
Alma mater | Univerzita hudebních a dramatických umění ve Vídni |
Povolání | hudební skladatel a skladatel filmové hudby |
Děti | Franzi Ascher-Nash |
Příbuzní | Arnold Ascher (sourozenec) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Leo Ascher (17. srpna 1880 Vídeň – 25. února 1942 New York) byl rakouský hudební skladatel a právník.
Život
Leo Ascher byl syn židovského výrobce deštníků Moritze Aschera a Evy Friedenthalové. Měl dvě sestry, jeho bratr Adolf Arnold Ascher (1867–1938) byl zavražděn nacisty. Ascher studoval hru na klavír na vídeňské konzervatoři u Huga Reinholda a Louise Therna, skladbu u Roberta Fuchse a Franze Schmidta. Studoval také práva a v roce 1904 získal doktorát práv na vídeňské univerzitě. Jeho první opereta Vergelt’s Gott měla premiéru v roce 1905. Od roku 1905 do roku 1932 složil přes 30 operet.
V letech 1909/1910 byl Ascher spolu s Bélou Laszkym hudebním ředitelem kabaretu Fledermaus. Ve dvacátých letech 20. století začal Ascher psát lidové písně a filmovou hudbu. O Křišťálové noci byl zatčen. Po propuštění emigroval v roce 1938 přes Francii a Anglii do New Yorku, kde od roku 1939 žil se svou ženou a dcerou jako právník pro záležitosti autorských práv. Přestože se jeho díla hrála i za nacistů, nedostával za ně žádný honorář. V posledních letech svého života žil v chudých podmínkách. Během této doby psal vlastenecké písně a naučnou literaturu pro děti.
Ascher byl ženatý s Louisou Franklovou (1872–1952), jejich dcera je spisovatelka Franzi Ascher-Nash.
Posmrtné uznání
Jeho umělecký odkaz je uchován v Leo Ascher Center of Operetta Music na Millersville University of Pennsylvania. Jsou tam jeho dopisy, obrázky, rukopisy a tištěné noty.
V roce 1955 byla po něm 13. vídeňském okrese, v Hietzingu pojmenována ulice – Aschergasse.
Dílo
Leo Ascher komponoval operety, vídeňské písně, šansony v několika jazycích a filmovou hudbu.
Operety
- Vergeltsgott (1905), T: Victor Léon (14. Oktober 1905, Theater an der Wien, Wien)
- Die Grüne Redoute (26. März 1908, Danzers Orpheum, Wien)
- Die arme Lori (1909)
- Belagerungszustand (1909), T: August Neidhart
- Vindobona, du herrliche Stadt (22. Juli 1910, Venedig in Wien, Wien)
- Der fromme Silvanus (3. November 1910, Cabaret Fledermaus, Wien), T: Beda-Löhner
- Rampsenit (1910), T: Beda-Löhner
- Das Salonfräulein (1910), T: Beda-Löhner
- Die keusche Suzanne (1910), T: Beda-Löhner
- Das goldene Strumpfband (1. Mai 1911, Ronacher Etablissement, Wien)
- Der Lockvogel (1912)
- Hoheit tanzt Walzer (24. Februar 1912, Raimund Theater, Wien), T: Julius Brammer und Alfred Grünwald
- Die goldene Hanna (4. Januar 1914, Apollo Theater, Wien)
- Was tut man nicht aus Liebe (17. Dezember 1914, Ronacher Etablissement, Wien), T: Felix Dörmann
- Botschafterin Leni (19. Februar 1915, Theater in der Josefstadt, Wien)
- Die schöne Komödiantin (1916)
- Der Soldat der Marie (1916, Berlin)
- Bruder Leichtsinn (28. Dezember 1917, Bürgertheater, Wien), T: Julius Brammer, Alfred Grünwald
- Egon und seine Frauen (1917)
- Was Mädchen träumen (1919), T: Leopold Jacobson, Robert Bodanzky
- Der Künstlerpreis (1919), T: Rudolf Oesterreicher, Julius Horst
- Prinzessin Friedl (1920)
- Baronesschen Sarah (1920), T: August Neidhart
- Zwölf Uhr Nachts (1920)
- Ein Jahr ohne Liebe (1923), T: Ludwig Hirschfeld, Alfred Deutsch-German
- Sonja (1925), T: Rudolf Presber; Leo Walther Stein
- Das Amorettenhaus (1926), T: Bruno Hardt, Max Steiner-Kaiser
- Ich hab dich lieb (1926), T: Wilhelm Sterk
- Ninon am Scheideweg (1926), T: August Neidhart, Arthur Rebner
- La Barberina (1928), T: Viktor Léon
- Der König vom Moulin Rouge (1929), T: Julius Wilhelm, Peter Herz
- Frühling im Wienerwald (1930), T: Beda-Löhner, Fritz Lunzer
- Bravo Peggy (1932), T: Wilhelm Lichtenberg, Armin Robinson, Theodor Waldau
- Um ein bisschen Liebe (1936), T: Rudolph Lothar, Peter Herz
Písně a šansony
- Aus 1000 und einer Nacht, T: Hermann Klink
- Das Gewitter, T: Detlev von Liliencron
- Das Lercherl von Hernals
- Das Puppenspiel der Marquise
- Das Soldatenkind
- Der Floh, T: Robert Blum
- Der Korporal, T: Robert Heymann
- Der neue Papa, T: Robert Heymann
- Die drei Künstler, T: Eddy Beuth
- Die fromme Herzogin, T: Robert Heymann
- Die Herzogin von Pampelona, T: Beda-Löhner
- Die kleine Marquise
- Die schöne Frau Pollak, T: Homunkulus
- Die Unschuld, T: Robert Heymann
- Die Violine, T: Beda-Löhner
- L’appetit vient ein mauyeant, T: Homunkulus
- So solltet ihr sein, T: Wilhelm Sterk
- Wiegenlied op. 81, T: Friedrich Werner van Oesteŕen
Filmová hudba
- Der Soldat der Marie (1924), Regie: Erich Schönfelder
- Purpur und Waschblau (1931), Regie: Max Neufeld
- Mein Leopold (1931), Regie: Hans Steinhoff
- Hoheit tanzt Walzer (1935), Regie: Max Neufeld
Odkazy
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Leo Ascher na Wikimedia Commons
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Leo Ascher na německé Wikipedii.
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk