A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
| Mate Pavić | |
|---|---|
_(42978774551).jpg) Mate Pavić na French Open 2018 | |
| Přezdívka | Fifty[1] |
| Stát |  Chorvatsko |
| Datum narození | 4. července 1993 (30 let) |
| Místo narození | Split, Chorvatsko[1] |
| Bydliště | Freeport, Bahamy Split, Chorvatsko[1] |
| Výška | 191 cm[1] |
| Držení rakety | levou rukou, bekhend obouruč |
| Výdělek | 5 113 571 USD |
| Tenisová raketa | Wilson |
| Dvouhra | |
| Poměr zápasů | 3–10 |
| Tituly | 0 ATP, 4 Futures |
| Nejvyšší umístění | 295. místo (6. května 2013) |
| Čtyřhra | |
| Poměr zápasů | 422–218 |
| Tituly | 35 ATP, 10 challengerů, 7 Futures |
| Nejvyšší umístění | 1. místo (21. května 2018) |
| Čtyřhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | vítěz (2018) |
| French Open | finále (2018, 2020) |
| Wimbledon | vítěz (2021) |
| US Open | vítěz (2020) |
| Velké turnaje ve čtyřhře | |
| Turnaj mistrů | finále (2022) |
| Olympijské hry |  zlato (2020) |
| Smíšená čtyřhra | |
| Tituly | 3 |
| Smíšená čtyřhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | vítěz (2018) |
| French Open | finále (2018, 2019) |
| Wimbledon | vítěz (2023) |
| US Open | vítěz (2016) |
| Týmové soutěže | |
| Davis Cup | vítěz (2018) |
| Údaje v infoboxu aktualizovány dne 1. července 2023 Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| Přehled medailí | ||
|---|---|---|
 Tenis na LOH
| ||
| zlato | 2020 Tokio | čtyřhra mužů |
Mate Pavić (výslovnost: IPA[2][3], * 4. července 1993 Split) je chorvatský profesionální tenista hrající levou rukou, deblový specialista a vítěz pěti grandslamů ve čtyřhře. V letech 2018–2022 byl světovou jedničkou ve čtyřhře,[4] kterou se poprvé stal jako padesátý druhý v pořadí a historicky první tenisová jednička z Chorvatska.[5] Ve třech obdobích na čele celkově strávil 57 týdnů.
Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál třicet pět deblových turnajů, prvních pět po boku Novozélanďana Michaela Venuse. V roce 2017 se jeho stabilním spoluhráčem stal Rakušan Oliver Marach a od ledna 2021 nastupuje po boku krajana Nikola Mektiće. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal čtyři tituly ve dvouhře a sedmnáct ve čtyřhře.[6]
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v květnu 2013 na 295. místě a ve čtyřhře pak v květnu 2018 na 1. místě. Trénují ho John Farrington s Nadjou Pavićovou. Dříve tuto roli plnil bývalý španělský tenista Félix Mantilla Botella.[1]
Na nejvyšší grandslamové úrovni získal šest deblových titulů. Smíšenou čtyřhru US Open 2016 vyhrál s Němkou Laurou Siegemundovou, když dvojice nastoupila do prvního společného turnaje.[7][8] Mix na Australian Open 2018 ovládl v páru s Kanaďankou Gabrielou Dabrowskou.[9] Na témže majoru si připsal „double“ po trofeji z mužské čtyřhry melbournského grandslamu, jíž odehrál po boku Olivera Maracha.[10] Jako poražení finalisté pak oba odešli z Wimbledonu 2017 po prohře s Łukaszem Kubotem a Marcelem Melem ve druhém nejdelším wimbledonském finále čtyřhry.[11] Dvě finále prohrál na French Open 2018, s Marachech v mužské čtyřhře a po boku Dabrowské ve smíšené čtyřhře.[12] Deblový triumf na US Open 2020 pak vybojoval s Brunem Soaresem. Třetí titul z mixu vybojoval ve Wimbledonu 2023.
V chorvatském daviscupovém týmu debutoval v roce 2013 baráží o světovou skupinu proti Velké Británii, v němž prohrál spolu s Ivanem Dodigem čtyřhru a ve dvouhře nestačil na Dana Evanse. Chorvati prohráli 1:4 na zápasy. Do září 2023 v soutěži nastoupil ke čtrnácti mezistátním utkáním s bilancí 0–1 ve dvouhře a 6–8 ve čtyřhře.[13]
Soukromý život
Narodil se roku 1993 v chorvatském přístavním městu Split do rodiny tenisového kouče Jakova a učitelky v mateřské školce Snjezany Pavićových. Má dvě sestry Nadju a Mateu Pavićovy. Kariéru rozvíjel v tenisové akademii Barcelony pod dohledem trenéra Antonia Martineze.[1] Tenis začal hrát v pěti letech. Za preferovaný povrch uvedl trávu a jako silný úder bekhendový volej.[1]
Tenisová kariéra
Premiérový titul na okruhu ATP Tour vybojoval na květnovém Open de Nice Côte d’Azur 2015 v Nice, když ve finále čtyřhry s Novozélanďanem Michaelem Venusem porazili favorizovaný pár Jean-Julien Rojer a Horia Tecău, jehož členové za více než měsíc zvítězili ve Wimbledonu. Na londýnském grandslamu vypadl se svým novozélandským spoluhráčem ve třetím kole poté, co nestačili na světové jedničky bratry Bryanovi.
Jako poražený finalista odešel z červencového Claro Open Colombia 2015 v Bogotě. Opět s Venusem nenašli recept na francouzsko-českou dvojici Édouard Roger-Vasselin a Radek Štěpánek, které podlehli ve dvou setech. Následovaly tři turnajové triumfy v sezóně 2016, když s Venusem nejprve zvítězili v Aucklandu a následně i ve francouzských Montpellieru a Marseille.
_(29235652274).jpg)
Na jaře sezóny 2017 navázal spolupráci s rakouským deblistou Oliverem Marachem. Z úvodních tří finále odešli poraženi, když nezvládli závěrečné zápasy na travnatých událostech – MercedesCupu 2017 ve Stuttgartu,[14] tureckém Antalya Open 2017,[15] a premiérovém grandslamovém finále v mužském deblu, které odehráli ve Wimbledonu. Již semifinálovou pětisetovou bitvu proti chorvatskému páru Nikola Mektić a Franko Škugor rozhodli až v poslední sadě poměrem gamů 17–15. Závěrečný duel se čtvrtou nasazenou dvojicí Łukasz Kubot a Marcelo Melo měl podobný průběh. Rozhodující set skončil poměrem her 13–11, když si Pavić v posledním gamu prohrál poprvé v utkání vlastní servis. Za nejdelším wimbledonským finále v mužském deblu zaostal zápas časem 4.40 hodin pouze o 21 minut.[16][11] Z pozice náhradníků nastoupili s Marachem do závěrečného Turnaje mistrů – ATP Finals 2017 v Londýně, kde pro jediné utkání vystřídali Dodiga s Granollersem. Zápas proti bratrům Bryanovým prohráli ve dvou setech.
Debutovou trofej s Marachem si odvezl z červencového German Open 2017 v Hamburku, kde potvrdili roli turnajových jedniček. Vybojoval tak první titul z kategorie ATP 500[17] a jako pár nastartovali šňůru pěti finálových výher. Po triumfu na říjnovém Stockholm Open 2017 otevřeli sezónu 2018 14zápasovou neporazitelností, během níž vybojovali trofeje na dauhaském Qatar ExxonMobil Open 2018, aucklandského ASB Classic 2018 a zejména grandslamovém Australian Open 2018. Ve dvousetovém finále zdolali v Melbourne Parku kolumbijské turnajové jedenáctky Juana Sebastiána Cabala s Robertem Farahem.[18]
Po květnovém čtvrtfinále Rome Masters 2018 se stal historicky první tenisovou jedničkou pocházející z Chorvatska, když v čele deblového žebříčku ATP předstihl o 30 bodů Poláka Łukasze Kubota. Zároveň se ve 24 letech stal nejmladším prvním hráčem světa od roku 1996 a Australana Todda Woodbridge.[5] S dohráním červencového Wimbledonu 2018 jej po osmi týdnech vystřídal 40letý Američan Mike Bryan.[19]
Finále na Grand Slamu
Mužská čtyřhra: 7 (4–3)
| Stav | rok | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Finalista | 2017 | Wimbledon | tráva |  Oliver Marach
|
 Łukasz Kubot Marcelo Melo
|
7–5, 5–7, 6–7(2–7), 6–3, 11–13 |
| Vítěz | 2018 | Australian Open | tvrdý | Oliver Marach
|
 Juan Sebastián Cabal Robert Farah
|
6–4, 6–4 |
| Finalista | 2018 | French Open | antuka | Oliver Marach
|
 Pierre-Hugues Herbert Nicolas Mahut
|
2–6, 6–7(4–7) |
| Vítěz | 2020 | US Open | tvrdý | Bruno Soares
|
 Wesley Koolhof Nikola Mektić
|
7–5, 6–3 |
| Finalista | 2020 | French Open | antuka | Bruno Soares
|
 Kevin Krawietz Andreas Mies
|
3–6, 5–7 |
| Vítěz | 2021 | Wimbledon | tráva | Nikola Mektić
|
 Marcel Granollers  Horacio Zeballos
|
6–4, 7–6(7–5), 2–6, 7–5 |
| Finalista | 2022 | Wimbledon | tráva | Nikola Mektić
|
 Matthew Ebden Max Purcell
|
6–7(5–7), 7–6(7–3), 6–4, 4–6, 6–7(2–10) |
Smíšená čtyřhra: 5 (3–2)
| Stav | rok | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeři ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Vítěz | 2016 | US Open | tvrdý | Laura Siegemundová
|
 Coco Vandewegheová Rajeev Ram
|
6–4, 6–4 |
| Vítěz | 2018 | Australian Open | tvrdý |  Gabriela Dabrowská
|
 Tímea Babosová  Rohan Bopanna
|
2–6, 6–4, |
| Finalista | 2018 | French Open | antuka | Gabriela Dabrowská |
 Latisha Chan Ivan Dodig |
1–6, 7–6(7–5), |
| Finalista | 2019 | French Open | antuka | Gabriela Dabrowská |
Latisha Chan Ivan Dodig |
1–6, 6–7(5–7) |
| Vítěz | 2023 | Wimbledon | tráva |  Ljudmyla Kičenoková
|
 Joran Vliegen  Sü I-fan
|
6–4, 6–7(9–11), 6–3 |
Finále na Turnaji mistrů
Čtyřhra: 1 (0–1)
| Stav | rok | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek finále |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Finalista | 2022 | Turín, Itálie | tvrdý (h) | Nikola Mektić
|
Rajeev Ram  Joe Salisbury
|
6–7(4–7), 4–6 |
Utkání o olympijské medaile
Mužská čtyřhra: 1 (1 zlaté medaile)
| Stav | rok | místo konání | povrch | spoluhráč | soupeři | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Zlato | 2020 | Tokio, Japonsko | tvrdý | Nikola Mektić |
Marin Čilić Ivan Dodig |
6–4, 3–6, |
Finále na okruhu ATP Tour
Čtyřhra: 65 (35–30)
|
| Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Finalista | 1. | 5. února 2012 | Záhřeb, Chorvatsko | tvrdý (h) | Ivan Dodig
|
 Marcos Baghdatis Michail Južnyj
|
2–6, 2–6 |
| Finalista | 2. | 10. února 2013 | Záhřeb, Chorvatsko | tvrdý (h) | Ivan Dodig
|
Julian Knowle Filip Polášek
|
3–6, 3–6 |
| Finalista | 3. | 5. ledna 2014 | Čennaí, Indie | tvrdý | Marin Draganja
|
 Johan Brunström Frederik Nielsen
|
2–6, 6–4, |
| Vítěz | 1. | 23. května 2015 | Nice, Francie | antuka |  Michael Venus
|
Jean-Julien Rojer Horia Tecău
|
7–6(7–4), 2–6, |
| Finalista | 4. | 20. července 2015 | Newport, Spojené státy | tráva | Nicholas Monroe
|
Jonathan Marray Ajsám Kúreší
|
6–4, 3–6, |
| Finalista | 5. | 26. července 2015 | Bogotá, Kolumbie | tvrdý | Michael Venus
|
Édouard Roger-Vasselin Radek Štěpánek
|
5–7, 3–6 |
| Finalista | 6. | 25. října 2015 | Stockholm, Švédsko | tvrdý (h) | Michael Venus
|
Nicholas Monroe Jack Sock
|
5-7, 2-6 |
| Vítěz | 2. | 16. ledna 2016 | Auckland, Nový Zéland | tvrdý | Michael Venus
|
Eric Butorac Scott Lipsky
|
7-5, 6-4 |
| Vítěz | 3. | 7. února 2016 | Montpellier, Francie | tvrdý (h) | Michael Venus
|
Alexander Zverev Mischa Zverev
|
7–5, 7–6(7–4) |
| Vítěz | 4. | 21. února 2016 | Marseille, Francie | tvrdý (h) | Michael Venus
|
 Jonatan Erlich Colin Fleming
|
6–2, 6–3 |
| Finalista | 7. | 21. května 2016 | Nice, Francie | antuka | Michael Venus
|
Juan Sebastián Cabal Robert Farah
|
6–4, 4–6, |
| Vítěz | 5. | 12. června 2016 | Rosmalen, Nizozemsko | tráva | Michael Venus
|
Dominic Inglot  Raven Klaasen
|
3–6, 6–3, |
| Finalista | 8. | 24. července 2016 | Gstaad, Švýcarsko | antuka | Michael Venus
|
 Julio Peralta Horacio Zeballos
|
6–7(2–7), 2–6 |
| Finalista | 9. | 25. září 2016 | Mety, Francie | tvrdý | Michael Venus
|
Julio Peralta Horacio Zeballos
|
3–6, 6–7(4–7) |
| Finalista | 10. | 23. října 2016 | Stockholm, Švédsko (2) | tvrdý (h) | Michael Venus
|
Elias Ymer Mikael Ymer
|
1–6, 1–6 |
| Vítěz | 6. | 16. dubna 2017 | Marrakéš, Maroko | antuka
Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Mate_Pavić Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Analytika
Antropológia Aplikované vedy Bibliometria Dejiny vedy Encyklopédie Filozofia vedy Forenzné vedy Humanitné vedy Knižničná veda Kryogenika Kryptológia Kulturológia Literárna veda Medzidisciplinárne oblasti Metódy kvantitatívnej analýzy Metavedy Metodika Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok. www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk |