MiG-105
MiG-105 v Moninu
Určení	Raketoplán
Původ	Sovětský svaz
Výrobce	Mikojan-Gurevič
První let	1976
Uživatel	Sovětské letectvo
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mikojan-Gurevič MiG-105, součást sovětského programu známého jako Spiral, byl zkušební letoun sloužící ke zkoumání ovladatelnosti v nízké rychlosti letu a přistání. Jednalo se o viditelný pokrok v sovětském pokusu vytvořit kosmoplán. Původně byl stroj koncipován jako odpověď na americký Boeing X-20 Dyna-Soar a byl ovlivněn výzkumem vztlaku, který se prováděl v Armstrongově leteckém výzkumném středisku. MiG-105 měl přezdívku Lapot podle lýčených bot láptí, které připomínají tvar přídě letounu.

Vývoj

Práce na programu začala roku 1965, dva roky po zrušení amerického protějšku Dyna-Soar. K zastavení projektu došlo roku 1969, krátce byl obnoven v roce 1974 v reakci na začínající americký program Space Shuttle. Zkušební letoun se poprvé do vzduchu dostal v roce 1976 po startu z Moskvy. Došlo k přeletu na letiště Žukovskij. Letové testy, jichž proběhlo celkem 8, pokračovaly až do roku 1978. Skutečný kosmický raketoplán byl však zrušen a přednost byla dána projektu Buran. Zkušební letoun dosud existuje a je k vidění v Ústředním muzeu vojenského letectva v Moninu.

Rozdíly mezi MiG-105 a X-20

• X-20 měl startovat na špici nosné rakety, zatímco MiG-105 měl být vynesen do vyšší nadmořské výšky pod letounem, odkud měl již startovat vlastní silou.
• X-20 byl vymyšlen jako vztlakové těleso, zatímco MiG-105 měl mít inovativní měnitelnou geometrii křídla.
• X-20 měl přistávat jednorázově a bezmotorově. MiG-105 mohl pokus o přistání několikrát opakovat v případě nezdařeného prvního pokusu.
• X-20 měl mít tepelný štít ze superslitin kovů jako niob, wolfram nebo molybden. MiG-105 měl využívat slitinu niobu a dvojkřemitanu molybdenu a dále ocelové pokovení namontované na kloubových keramických ložiscích, což umožnilo tepelnou roztažnost během návratu.
• X-20 měl pro případ havárie v průběhu startu rakety na tuhé pohonné hmoty, které by kosmoplán oddělily od nosné rakety. Naproti tomu MiG-105 měl využívat oddělení části kabiny, která by potom přistála na padácích jako běžná kosmická loď.

Piloti

V 60. letech byla vytvořena skupina kosmonautů připravujících se na lety na MiG-105. Ta prošla mnoha změnami a nakonec byla rozpuštěna úplně. Mezi členy skupiny patřili:

• German Titov - druhý kosmonaut světa, letěl na misi Vostok 2
• Vasilij Lazarev - později letěl například na misi Sojuz 12
• Aviard Fastovec - pilotoval letoun během většiny atmosférických testů

Specifikace

Obecná charakteristika

• Počet kosmonautů: 1
• Délka: 10,6 m
• Rozpětí: 6,7 m
• Plocha křídel: 24 m²
• Prázdná hmotnost: 3500 kg
• Hmotnost s palivem: 4220 kg

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mikoyan-Gurevich MiG-105 na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Mikojan-Gurevič MiG-105 na Wikimedia Commons

Letouny MiG
Stíhací letouny	MiG-1 • MiG-3 • MiG-5 • MiG-7 • MiG-9 • MiG-13 • MiG-15 • MiG-17 • MiG-19 • MiG-21 • MiG-23 • MiG-29 • MiG-29M • MiG-35
Záchytné letouny	MiG-25 • MiG-31
Palubní stíhači	MiG-29K
Bitevní letouny	MiG-27
Cvičné letouny	MiG-AT
Experimentální letouny a nerealizované projekty	Je-150 • Je-152 • Je-8 • I-222 • I-225 • I-270 • I-320 • I-350 • MiG-6 • MiG-8 • MiG-105 • MiG-1.44 • MiG-110 • MiG Skat • MiG-XX LMFS MiG-1.27 • MiG-41 PAK DP
Sjednocená letecká korporace