A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Baia Mare | |
---|---|
historické centrum města | |
Poloha | |
Souřadnice | 47°40′ s. š., 23°35′ v. d. |
Nadmořská výška | 228 m n. m. |
Stát | Rumunsko |
Župa | Maramureș |
Baia Mare | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 233,3 km² |
Počet obyvatel | 108 759 (2021)[1] |
Hustota zalidnění | 466,2 obyv./km² |
Správa | |
Starosta | Cristian Anghel |
Vznik | 1329 |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | 262 |
PSČ | 430011–430435 |
Označení vozidel | MM |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Baia Mare (česky přeložitelné jako Velký důl, maďarsky Nagybánya, německy Frauenbach, Neustadt, latinsky Rivulus Dominarum) je hlavní město župy Maramureș a významné centrum celé okolní oblasti. Nachází se na severu země a žije zde přibližně 109 tisíc[1] obyvatel.
Historie
Úrodné území bylo osídleno od paleolitu. V antické době je osídlily kmenů Thráků jejich protivníků – Dáků, kteří je ovládli pod vedením krále Burebisty.
Historie středověkého města začíná v 12. století: nejstarší písemnná zmínka o souvislém a dlouhodobém osídlení dnešního Baia Mare německými kolonisty pochází z roku 1142, kdy uherský král Géza II. povolil, aby se zde usídlili sedmihradští Sasové. Během středověku se zde rozvíjelo hornictví; od roku 1469 bylo již město opevněno hradbami. Hlavním důvodem nutnosti opevnění města bylo osmanské nebezpečí z jihu; Turci podnikali mnohdy úspěšné výboje na sever od svých hranic. Město patřilo k Uhersku, a to až do přelomu let 1919 a 1920, kdy bylo rozhodnutím Trianonské smlouvy připojeno k Rumunsku. Tehdy však tři čtvrtiny obyvatel Baii Mare tvořili právě Maďaři, okolí města však bylo naopak silně rumunské. Maďaři svůj vliv nad městem uplatnili ještě mezi lety 1940 až 1944[zdroj?, po této době již Baia Mare definitivně patří Rumunsku. Od roku 1968 je také centrem župy Maramureș.
Ekologická havárie v lednu 2000
V lednu 2000 došlo ke katastrofálnímu zamoření řek Tisy a Dunaje kyanidy a těžkými kovy ze zlatého dolu v Baia Mare, kde důlní společnost Aurul vlastněná částečně rumunským státem a částečně australskou společností Esmeralda Exploration užívala značně rizikový proces chemické těžby za pomoci kyanidových roztoků.[2] Roku 2009 použila německá hudební skupina Rammstein tuto tragédii jako volně zpracované téma pro skladbu Donaukinder.
Hospodářství
Hutní průmysl v této oblasti se tradičně soustředil na těžbu a zpracováni mědi, stříbra a zlata. Na začátku 20. století založili rumunští židovští podnikatelé Oscar a Arthur Weiserovi chemickou továrnu na výrobu kyseliny sírové a dalších chemických výrobků. Kolem roku 1925 ji rozšířili v kombinát, který do dvacetipětitisícového města přivedl po 2. světové válce 150 000 obyvatel (statistika z roku 1990). Vrcholem výroby byla produkce kolem 40 000 tun mědi, 120 tun stříbra a 12 tun zlata ročně. Po revoluci v roce 1989 kombinát převzali zahraniční investoři a přejmenovali na Phoenix. V roce 2003 dva rumunští bankéři týž podnik přejmenovali na Coprom Baia Mare. V roce 2009 noví majitelé podali návrh na konkurs a propustili posledních 190 zaměstnanců. Věž měďnářské těžební společnosti Phoenix o výšce 351,5 metrů je dominantou města i kraje a údajně nejvyšším komínem v Evropě.[3]
Památky
- Bastiony a ochoz opevnění města ze 14.–15. století
- Ruiny hradu Chiroál – postaven v letech 1356–1359, dvakrát pobořen Turky a zbořen roku 1718
- Hodinová věž zbořeného gotického kostela sv. Štěpána, ze 14. století
- Kostel Nejsvětějští Trojice – dvouvěžová barokní římskokatolická bazilka; založená jezuity roku 1718
- Katedrála Nanebevzetí Panny Marie muramarešské řeckokatolické epiarchie; historizující stavba z roku 1905
- Luteránský kostel
- Synagoga novobarokní z roku 1885
- Mincovna – nyní muzeum židovské historie
- Etnografické muzeum
- Pomník Mártona Lendvaye
Slavné osobnosti
- Márton Lendvay (1807–1858) - sedmihradský herec, pěvec a divadelní režisér, vystupoval v Bratislavě, Budě, Pešti, Vídni a Berlíně
- Kolonie Nágybanya (1890-1937) - Kolonie (škola) avantgardních výtvarných umělců, především malířů impresionistů, postimpresionostů, fauvistů, kubistů a futuristů; založili ji Simon Hollósy a Károly Ferenczy, působili v ní tři desítky výtvarníků a výtvarnic, mj. Ferenczyho sestřenice Olga Fialka s dcerou Noémi, Béla Iványi-Grünwald, István Réti, Alexander Kubínyi, Jenő Maticska, János Thorma nebo Sándor Ziffer.
Partnerská města
- Bílsko-Bělá, Polsko (2001)
- Hódmezővásárhely, Maďarsko (2001)
- Hollywood, Spojené státy americké (2001)
- Ivano-Frankivsk, Ukrajina (1990)
- Kitwe, Zambie (1972)
- Nyíregyháza, Maďarsko (2003)
- Serino, Itálie (2003)
- Szolnok, Maďarsko (1990)
- Wels, Rakousko (2000)
- Zalăurok,
Galerie
-
Bastion středověkého opevnění
-
Hodinová věž sv. Štěpána
-
kostel Nejsv. Trojice
-
Luteránský kostel
-
Dřevěný chrám monastýru
-
Mincovna
-
Moderní stavby
-
centrum moderního města
Reference
- ↑ a b rumunské sčítání lidu v roce 2021. Národní institut statistiky. Dostupné online.
- ↑ Joint UNEP/OCHA Environment Unit: UN assessment mission – Cyanide Spill at Baia Mare, March 2000
- ↑ Digi24ru-Izabela Jurasko-reportáž o věži (rumunsky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Baia Mare na Wikimedia Commons
- (rumunsky) Oficiální stránky
- Rozhovor o havárii: Stál jsem v úplně mrtvé řece, vzpomíná Přemysl Soldán na kyanidovou havárii v Baia Mare, Ekolist. cz, 30. 1. 2019
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk