A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Přírodní památka Nahořanské tůně | |
---|---|
IUCN kategorie III (Přírodní památka) | |
Základní informace | |
Vyhlášení | 25. září 2021 |
Vyhlásil | Krajský úřad Jihočeského kraje |
Nadm. výška | 509–514 m n. m. |
Rozloha | 1,93 ha[1] |
Poloha | |
Stát | Česko |
Okres | Český Krumlov |
Umístění | Běleň |
Souřadnice | 48°41′52,85″ s. š., 14°21′18,1″ v. d. |
Nahořanské tůně | |
Další informace | |
Kód | 6227 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Nahořanské tůně jsou přírodní památka v katastrálním území Běleň v okrese Český Krumlov v Jihočeském kraji. Tvoří je dvojice tůní v nivě Vltavy jižně od Nahořan. Předmětem ochrany je populace stulíku malého.
Historie
Chráněné území vyhlásil Krajský úřad Jihočeského kraje v kategorii přírodní památka s účinností od 25. září 2021. Ke druhému vyhlášení došlo 27. května 2022.[2] Údolní niva, v níž se přírodní památka nachází, byla do poloviny dvacátého století obhospodařována jako louka.[3]
Přírodní poměry
Přírodní památka s rozlohou 1,9 hektaru leží v katastrálním území Běleň, které je součástí obce Malšín v Jihočeském kraji. Nachází se v Šumavském podhůří v nadmořské výšce 509–514 metrů[2] podél Vltavy jižně od Nahořan. Území se z velké části překrývá s evropsky významnou lokalitou Vltava Rožmberk–Větřní.[2] Chráněné území je rozdělené do dvou dílů, vzdálených od sebe asi 350 metrů.[4]
Abiotické poměry
V geomorfologickém členění Česka přírodní památka leží v Šumavském podhůří, konkrétně v jeho podcelku Českokrumlovská vrchovina a okrsku Rožmberská vrchovina.[5] V geologické stavbě okrsku převládají moldanubické pararuly s četnými vložkami krystalických vápenců, erlanů, amfibolitů, eklogitů, kvarcitů a biotitické ortoruly. Reliéf území je rozčleněn hlubokými údolími Vltavy a jejích přítoků.[6]
Koryto Vltavy má v okolí přírodní památky téměř přirozený charakter. Jádrem chráněného území jsou dvě tůně, z nichž jedna je propojena přímo s řekou. Dna obou tůní jsou bahnitá a obě nádrže zarůstají zelenými řasami a sinicemi. V době před vyhlášením přírodní památky byla hladina v obou tůních v důsledku několika suchých let oproti normálu snížená.[7] Další dvě tůně se nacházely v ochranném pásmu přírodní památky. Větší z nich je zcela zazemněná. Menší částečně existuje a zasahuje do severního cípu přírodní památky.[4]
V rámci Quittovy klasifikace podnebí se chráněné území nachází v mírně teplé oblasti MT3,[2][5] pro kterou jsou typické průměrné teploty −3 až −4 °C v lednu a 16–17 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 600–750 milimetrů, počet letních dnů je 20–30, počet mrazových dnů se pohybuje od 130 do 160 a sněhová pokrývka zde leží 60–100 dnů v roce.[8]
Flóra a fauna
Předmětem ochrany v přírodní památce jsou dvě tůně s výskytem makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod, které tvoří asi tři procenta rozlohy území. Druhým významným společenstvem, které se ovšem vyskytuje mimo vlastní chráněné území v korytě Vltavy, je makrofytní vegetace vodních toků.[7] Cílem ochrany je udržet a podpořit populaci kriticky ohroženého stulíku malého (Nuphar pumila).[9] Kromě něj na území evropsky významné lokality Vltava Rožmberk–Větřní rostou silně ohrožené druhy stolístek střídavokvětý (Myriophyllum alterniflorum) a rdest prorostlý (Potamogeton perfoliatus).[10]
Ze vzácných nebo ohrožených druhů živočichů byly v blízkém okolí tůní pozorováni vážka klínatka rohatá (Ophiogomphus cecilia) a skokan hnědý (Rana temporaria).[10]
Reference
- ↑ Digitální registr Ústředního seznamu ochrany přírody. Dostupné online. .
- ↑ a b c d Nahořanské tůně . Agentura ochrany přírody a krajiny ČR . Dostupné online.
- ↑ Plán péče na období 2021–2030 pro přírodní památku Nahořanské tůně . Agentura ochrany přírody a krajiny, 2021-09-23 . S. 11. Dále jen Plán péče (2021–2030). Dostupné online.
- ↑ a b Plán péče (2021–2030), s. 11.
- ↑ a b Přírodní poměry. Geomorfologie, klimatické oblasti . Agentura ochrany přírody a krajiny ČR . Dostupné online.
- ↑ Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. S. 381.
- ↑ a b Plán péče (2021–2030), s. 6.
- ↑ VONDRÁKOVÁ, Alena; VÁVRA, Aleš; VOŽENÍLEK, Vít. Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000. S. 427. Journal of Maps . Katedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, 2013-05-13 . Čís. 3, s. 427. Dostupné online. DOI 10.1080/17445647.2013.800827. (anglicky)
- ↑ Plán péče (2021–2030), s. 8.
- ↑ a b Plán péče (2021–2030), s. 7.
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk