A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Nicu Ceaușescu | |
---|---|
Nicu Ceaușescu (1990) | |
První tajemník regionálního výboru Sibiu komunistické strany | |
Ve funkci: 17. října 1987 – 22. prosince 1989 | |
Předseda | Nicolae Ceaușescu |
Nástupce | úřad zrušen |
Ministr mládeže a první tajemník Unie komunistické mládeže | |
Ve funkci: 11. prosince 1982 – 17. října 1987 | |
Předseda vlády | Constantin Dăscălescu |
Předchůdce | Pantelimon Găvănescu |
Nástupce | Ioan Toma |
Člen Národního shromáždění | |
Ve funkci: 1981 – 1989 | |
Volební obvod | Buzău |
Stranická příslušnost | |
Členství | Komunistická strana Rumunska |
Vojenská služba | |
Služba | Rumunská socialistická republika |
Složka | Lidové letectvo |
Doba služby | 1975–1976 |
Hodnost | Lajtnant |
Narození | 1. září 1951 Bukurešť, Rumunsko |
Úmrtí | 26. září 1996 (ve věku 45 let) Vídeň, Rakousko |
Příčina úmrtí | jaterní cirhóza |
Místo pohřbení | hřbitov Ghencea |
Choť | Poliana Cristescuová (1983–1986) |
Partner(ka) | Nadia Comaneciová |
Rodiče | Nicolae Ceaușescu a Elena Ceaușescuová |
Příbuzní | Valentin Ceaușescu a Zoia Ceaușescuová (sourozenci) |
Alma mater | Bukurešťská univerzita |
Profese | politik |
Commons | Nicu Ceaușescu |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Nicu Ceaușescu (1. září 1951 Bukurešť – 26. září 1996 Vídeň) byl rumunský fyzik, komunistický politik a nejmladší potomek prezidenta Nicolaea Ceaușesca a jeho manželky Eleny Ceaușescuové. Byl blízkým spolupracovníkem politického režimu svého otce a považován za prezidentova domnělého dědice.
Život během komunistické éry
Podle Iona Mihaie Pacepy si Ceaușescu přál, aby se Nicu stal ministrem zahraničí, a proto pověřil dva vysoce postavené členy strany, Ștefana Andreie a Kornela Pacosteho (které považoval za vynikající komunistické intelektuály), aby se postarali o Nicovo vzdělání. Pacepa dále tvrdil, že na rozdíl od svých starších sourozenců neměl Nicu rád školu a údajně se mu posmívali, že nikdy nepřečetl žádnou knihu.[1]
Vystudoval Liceul č. 24 (nyní Gymnázium Jeana Monneta) a následně studoval fyziku na Bukurešťské univerzitě. Během studií se angažoval v unii komunistické mládeže, stal se jejím prvním tajemníkem a poté ministrem, v roce 1982 byl zvolen do ústředního výboru Komunistické strany Rumunska.[2]
Ștefan Andrei, Ion Traian Ștefănescu a Cornell Pacoste jej vedli jako politického praktikanta. Koncem 80. let se stal členem výkonného výboru rumunské komunistické strany a v roce 1987 jejím lídrem za župu Sibiu, rodiči byl připravován jako nástupce.[2]
Postkomunistický život a odkaz
Od střední školy se těšil pověsti těžkého alkoholika. Podle tvrzení Iona Mihaie Pacepy, který v roce 1978 uprchl do Spojených států, Nicu pohoršoval Bukurešť svými prohřešky, jako je znásilňování a autonehody.[zdroj? Otec se údajně o Nicových problémech s alkoholem doslechl, ale jeho řešení bylo stejné jako u všech problémů v Rumunsku: „pracovat více“.[1] Dále údajně prohrál velké částky peněz v hazardních hrách po celém světě.[2][3] Latif Yahia (bývalý dvojník Udaje Husajna, syna iráckého prezidenta Saddáma Husajna) tvrdil, že Nicu byl dobrým přítelem Udaje a oba se pravidelně navštěvovali ve Švýcarsku a Monaku.[4]
V dokumentu Videograms of a Revolution je Nicu zachycen jako vězeň vystavený ve státní televizi – dne 22. prosince 1989 byl zatčen na základě obvinění z držení dětí jako rukojmích a dalších zločinů.[zdroj? V roce 1990 byl znovu zatčen, a to za zneužívání státních prostředků za otcova režimu a odsouzen ke 20 letům vězení.[zdroj? Z vězení byl propuštěn v listopadu 1992 kvůli cirhóze jater, na kterou o čtyři roky později zemřel ve věku 45 let ve vídeňské nemocnici.[3]
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nicu Ceaușescu na anglické Wikipedii.
- ↑ a b PACEPA MIHAI, Ion. Red Horizons: The True Story of Nicolae and Elena Ceaușescus' Crimes, Lifestyle, and Corruption. : Publishing, Inc, 1990. Dostupné online. ISBN 0-89526-746-2. S. 62–63.
- ↑ a b c TISMĂNEANU, Vladimir. Stalinism pentru eternitate. Jasy: Polirom, 2005. ISBN 973-681-899-3. S. 295.
- ↑ a b "Nicu Ceaușescu, 45, Flamboyant Son of Romanian Dictator". The New York Times, 27. září 1996; p. B8
- ↑ YAḤYÁ, Laṭīf. I was Saddam's son. : New York : Arcade Pub. ; : Distributed by Little, Brown and Co. 330 s. Dostupné online. ISBN 978-1-55970-373-4.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Nicu Ceaușescu na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk