A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Nokturno | |
---|---|
Ноктюрн | |
Mykola Vitalijovyč Lysenko | |
Základní informace | |
Žánr | operní miniatura |
Skladatel | Mykola Vitalijovyč Lysenko |
Libretista | Ljudmyla Mychajlivna Starycka-Černjachivska |
Počet dějství | 1 |
Originální jazyk | ukrajinština |
Datum vzniku | 1912 |
Premiéra | 13. února 1914, Kyjev, Městské divadlo |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Nokturno (v ukrajinském originále Ноктюрн) je poslední opera ukrajinského skladatele Mykoly Vitalijovyče Lysenka na libreto Ljudmyly Mychajlivny Starycké-Černjachivské. Jednoaktová opera, kterou skladatel nazval „opera-okamžik“ („opera-chvilinka“) vznikla v roce 1912 a poprvé ji, již po skladatelově smrti, uvedlo Městské divadlo v Kyjevě.
Libreto k této poslední Lysenkově opeře napsala jeho neteř Ljudmyla Mychajlivna Starycka-Černjachivs'ka (1868–1941), dcera skladatelova dlouhodobého přítele, spolupracovníka, libretisty a švagra Mychajla Staryckého (1840–1904). Podobně jako v předchozí Aeneidě se v ní odklonil od vlasteneckých námětů a folklórního zpracování a zvolil si moderní látku, v níž postavil do konfrontace lidovou i umělou romantickou píseň, jak je sám skládal, na jedné straně jako reprezentanty uplynulého století a na straně druhé moderní (i zvukový) svět začínajícího století dvacátého. Jako příznačný motiv pro starý svět zvolil skladatel salónní píseň Время невозвратное (Nenávratný čas), kterou zpívávala jeho matka Olga Jeremijevna Lucenková.[1] Podle S. Neefové „tato operní miniatura kongeniálně zachycuje situaci intelektuála po prohrané měšťanské revoluci a před revolucí socialistickou“.[2]
Opera vstoupila na repertoár ukrajinských divadel (např. roku 1927 se hrála poprvé v Oděse[3]) a ve 30. letech 20. století ji vysílal i rozhlas v tehdy polském Lvově[4]. Ve stálých divadlech se (stejně jako jednoaktovky celkově) neobjevuje příliš často, pravidelně ji však uvádějí soubory hudebních škol, kterým vyhovuje komorním ražením – v nedávné době např. operní škola v Kyjevě[5] nebo hudební akademie ve Lvově[6].
Operu přeinstrumentoval skladatel Jakov Jakymenko-Stepovyj.[7]
Osoby
- Dívka s růží – koloraturně-lyrický soprán
- Důstojník – baryton
- Bakchantka – alt
- Cvrčice – lyrický soprán
- Cvrček – mezzosoprán
- Stará paní – němá role
- Pokojská – mluvená role
- Sny růžové a zlaté – tanečníci
Děj opery
(Staromódně zařízený pokoj s klavírem, sochou bakchantky a s portréty staré paní, dívky s růží a důstojníka v uniformě z roku 1812. Večer.) Služebná uklízí pokoj: zavírá okna, zatahuje závěsy, zhasíná světla. Stěžuje si na svou nudnou a namáhavou práci a diví se pánům, že si nechávají pokoje tak plné starého haraburdí. Kdyby bylo na ní, zařídila by je mnohem veseleji a podle módy a všechty ty krámy, včetně starých zašlých portrétů, by použila na podpal.
Sešeří se. V tichu místnosti se objeví cvrček a cvrkáním přivolá svou cvrčici. Oba pak zpívají o noci, v níž z nebe slétají sny (cvrček: Diň-diň… diň-diň / Дінь-дінь… дінь- дінь; cvrčice: Serdce stuka, serdce bjeťsja / Сердце стука, сердце б'єтся a duet Nič solodka, nič tajemna / Ніч солодка, ніч таємна). Růžové a zlaté sny se objeví, víří, prolínají se a zase mizí (tanec snů).
Za snu se probudí bakchantka. Připíjí a zpívá slávu životu a své bohyni Astartě (árie Pjo za žitťja, za vtichu našu! / П'ю за життя, за втіху нашу).Poté z portrétu vystupuje dívka s růží- zatímo temperamentní bakchantka pochází z kraje tepla a slunce, strávila dívka mládí v tichu domova, sedíc za oknem a čekajíc na svého milého (dialog Chto ce spiva? Čij čuty holos? / Хто це співа? Чий чути голос? a arieta dívky s růží Nače sonečko z očej / Наче сонечко с очей).
Vystupuje i důstojník, dívčin milenec: padl kdysi ve válce, ale teď žije a je konečně se svou milou (árie O, ni! O ni!... Ležav ja sam na poli sičy / О, ні! О ні!... Лежав я сам на полі січи a duet Sonce v tvoich liš očach / Сонце в твоїх лиш очах). Připojí se k nim i stará paní, mlčky zasedá za klavír a hraje milencům k tanci. Bakchantka, cvrček a crvrčice komentují, jak před nimi ožívá ve snech a vzpomínkách minulost (tercet Zhuky dalekii, zhuky zabutyi / Згуки далекії, згуки забутиі). Všichni se zastavují: v nočním tichu zaznívá daleká píseň, zapomenuté sny, dávno minulé chvíle života (kvintet Znykly zijšly my / Зникли зійшли ми).
Bijí čtyři hodiny. Socha i portréty se vracejí na svá místa. Rozespalá pokojská vchází, rozhrnuje závěsy a otevírá okna. Do pokoje začnou proudit zvuky čilého ruchu ulice.
Nahrávky
Ukrajinský rozhlas pořídil dvě nahrávky opery (viz externí odkazy):
- 1958, zpívají studenti Lvovské konzervatoře, symfonický orchestr Lvovské filharmonie diriguje Mykola Kolessa
- 1991, zpívají (dívka s růží) Viktoria Lukjanec, (důstojník) Mykola Kovaľ, (bakchantka) Svitlana Kysla, (cvrčice) Ljudmyla Semenenko, (cvrček) Tetjana Kuzminova. Symfonický orchestr Ukrajinského rozhlasu diriguje Ivan Gamkalo
Reference
- ↑ СІНЬКОВА, С. Подвижник людського духу . Chmeľnickyj: Хмельницька міська рада, 2012 . Dostupné online. (ukrajinsky)
- ↑ NEEF, Sigrid. Handbuch der russischen und sowjetischen Oper. Berlin: Henschelverlag Kunst und Gesellschaft, 1985. 760 s. S. 239. (německy)
- ↑ ОСТРОУХОВА, Н. В. Опери Миколи Лисенка на одеській сцені. S. 95, Kyjev. Часопис Національної музичної академії України . 2012 . Roč. 4, čís. 2(15), s. 95. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-04-07. (ukrajinsky)
- ↑ ДМИТРОВСЬКИЙ, Євген. УКРАЇНСЬКІ МУЗИКАНТИ В ПЕРЕДАЧАХ ЛЬВІВСЬКОГО РАДІО (1930 – 1939- ті рр .). еле - та радіожурналістика. Roč. 2012, čís. 11, s. 205. Dostupné online . ISSN 2078-1911. (ukrajinsky)[nedostupný zdroj
- ↑ Народна оперна студія . Kyjev: Міжнародноий центр культури та мистецтв ФПУ . Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-03-28. (ukrajinsky)
- ↑ ЦАРЕНКО, Юлія. Сьогодні 170 років з дня народження Миколи Лисенка – Відзначення у Львові . Lvov: Рідна країна, 2012-03-22 . . (ukrajinsky)
- ↑ ЗАЙКО, Мирослава. «Станьмо до праці плече до плеча!» До 130-річчя композитора Якова Якименка-Степового . Слово Просвіти, 2013-09-07 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-11-01. (ukrajinsky)
Externí odkazy
- Klavírní výtah opery
- Rozhlasová nahrávka opery z roku 1958, dostupná na stránkách Ukrajinského rozhlasu[nedostupný zdroj
- Rozhlasová nahrávka opery z roku 1991, dostupná na stránkách Ukrajinského rozhlasu
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk