A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Orjachovo Оряхово | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 43°44′20″ s. š., 23°57′40″ v. d. |
Nadmořská výška | 173 m n. m. |
Stát | Bulharsko |
Oblast | Vracká |
Obština | Orjachovo |
Orjachovo | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 50,8 km² |
Počet obyvatel | 5 502 (2020[1]) |
Hustota zalidnění | 108,3 obyv./km² |
Etnické složení | Bulhaři |
Náboženské složení | pravoslaví |
Správa | |
Oficiální web | oriahovo |
Telefonní předvolba | 09171 |
PSČ | 3300 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Orjachovo (bulharsky Оряхово)[p 1] je město ležící v severozápadním Bulharsku, v Dolnodunajské nížině, v pahorkatině u Dunaje. Město je správním střediskem stejnojmenné obštiny a má přibližně 4 700[2] obyvatel.
Historie
Území je osídleno od neolitu, jak dokládají archeologické nálezy, a z pozdější doby jsou doloženi Thrákové. Vedla tudy silnice Via Istrum, kterou postavili Římané poté, co oblast v 1. století dobyli a zřídili zde provincii Moesii. Za první Bulharské říše zde[p 2] byla postavena pevnost Kamaka, kterou později prošly jednotky dvou křížových výprav vedené Zikmundem Lucemburským (1396) a Vladislavem III. (1444). Z oné doby pochází několik písemných dokumentů popisujících město a válečné události kolem něj. Jean Le Mengre, jenž se osobně podílel na obléhání Orjachova v roce 1396, zanechal krátký popis města.[3] Podle Hanse Schiltbergera, účastníka téže výpravy, bylo město pět dní obléháno 200 křižáky, ale bylo dobyto, až když místní pravoslavné obyvatelstvo povstalo a vyhnalo Osmany.[4] Potvrzuje to třetí zdroj — báseň od Petra von Retze, dalšího účastníka Zikmundova tažení.[5] V Charlesově pokračování velké francouzské kroniky ze Saint-Denis u Paříže se ve třetí osobě vypráví o obléhání Orjachova. Píše se, že pevnost byla vybavena dvojitým hradbami s rovnoměrně rozmístěnými věžemi,[6] z nichž poté, co bylo město dobyto křižáky a zapáleno, zůstala pouze jedna obdélníková dvoupatrová věž.
Během osmanské nadvlády se Orjachovo stalo sídlem kazy a fungovalo jako přirozené ekonomické centrum. Hadži Halfa navštívil město v roce 1648 a zanechal informace, podle nichž bylo okolí města opuštěno a neobděláváno. Podrobné informace o Orjachově v tomto období zanechal cestovatel Evlija Čelebi, který město navštívil kolem roku 1656. Popisuje jej jako živé dolní město se čtyřmi stovkami kamenných domů, mešitou, kaplí a madrasou. Podle Čelebiho bylo po dlouhém obléhání město dobyto Michalem Chrabrým a pevnost byla zničena. Zbytky pevnosti, která stála na žlutém kopci, měly tehdy pětiúhelníkový tvar, přičemž věže zůstaly zachovány. Uvnitř nebylo více než sedm budov a opevnění nebylo udržováno z vojensko-strategických důvodů. Také uvádí, že vinice a zahrady se nacházely poblíž města. V adresáři z roku 1726 vytištěném v Bruselu bylo Orjachovo zmíněno jako jedno z významných podunajských měst a jeden z hlavních zásobovacích uzlů Osmanské říše pro zboží ze západní Evropy s přístavem, do kterého připlouvají rakouské, francouzské, ruské a anglické lodě.
Národní obrození se projevilo zřízením sekulární školy (1857) a knihovny (1871). V roce 1837 byl vysvěcen kostel sv. Jiří, který je dnes kulturní památkou celostátního významu. V červenci 1872 navštívil město Vasil Levski na cestě do Bukurešti a zpět v souvislosti s revoluční činností. Město bylo osvobozeno rumunskými vojsky 21. listopadu 1877 po třech dnech bojů[p 3] a následně se stalo součástí Bulharského knížectví. K připomince na padlé rumunské vojáky byl postaven pomník se sochou od italského sochaře Arnalda Zocchiho.[p 4] Po osvobození se stalo Orjachova dynamickým obchodním městem na Dunaji s bohatým kulturním životem a vysokou úrovní vzdělání. Začal se rozvíjet i průmysl. Město bylo po tři měsíce centrem gubernie a poté, v období 1878-1882 a 1884-1889, správní střediskem okruhu, který zahrnoval dva okresy (orjachovský a bjaloslatinský) s celkovým počtem 74 000 obyvatel. Na začátku 20. století se vzhled města změnil díky komplexu budov, jejichž architektonický styl byl ovlivněn západními vzory; mnohé budovy se zachovaly dodnes. Významnějšími událostmi z tohoto období byla výstavba železniční trati Červen Brjag - Orjachovo (1926), otevření nového kostela Nanebevzetí (1911) a dokončení budovy knihovny, navržené významnými architekty Ivanem Vasiljovem a Dimitărem Colovem (1936). V roce 1961 byl otevřen závod na náhradní díly a zpracování kovů „Dunaj“. Byl jedním z prvních průmyslových podniků a po úspěšné transformaci funguje i v 21. století.
Obyvatelstvo
Ve městě žije 5 165 obyvatel a je zde trvale hlášeno 5 502 obyvatel.[1] Podle sčítání 1. února 2011 bylo národnostní složení následující:[7][p 5]
Odkazy
Poznámky
- ↑ Město se v minulosti nazývalo Vărchov, Orezov, Orechov, Rachovo. Současný název Orjachovo, místní výslovností Orechovo, nese od roku 1886.
- ↑ Pozůstatky pevnosti se nacházejí 1 km západně od města a její jméno se dochovalo jako místní název.
- ↑ Na počest vítězství byla jedna z bukurešťských čtvrtí pojmenována Rahova.
- ↑ Zocchi je také autorem pomníku cara osvoboditele v Sofii a pomníku svobody v Ruse.
- ↑ Jsou uvedeni pouze ti, kdo národnost deklarovali.
Reference
- ↑ a b Тримесечни таблици на адресно регистрираните по постоянен и по настоящ адрес лица към 15.09.2020 г. (по области, общини и населени места) . Sofie: Главна Дирекция, Гражданска Регистрация и Административно Обслужване, 2020-09-15 . Dostupné online. (bulharsky)
- ↑ Dostupné online.
- ↑ Из мемоарите на маршал Жан дьо Менгр Бусико. Българската древност . historicalcities.narod.ru . Dostupné online. (bulharsky)
- ↑ Из пътеписа на Ханс Шилтбергер от 1427г.. Българската древност . historicalcities.narod.ru . Dostupné online. (bulharsky)
- ↑ Из стихотворението „Битката край Шилдарн” на Петер от Рец. Българската древност . historicalcities.narod.ru . Dostupné online. (bulharsky)
- ↑ Из Голямата френска хроника от манастира „Сент Дени”. Българската древност . historicalcities.narod.ru . Dostupné online. (bulharsky)
- ↑ НАСЕЛЕНИЕ ПО ОБЛАСТИ, ОБЩИНИ, НАСЕЛЕНИ МЕСТА И САМООПРЕДЕЛЕНИЕ ПО ЕТНИЧЕСКА ПРИНАДЛЕЖНОСТ КЪМ 1.02.2011 ГОДИНА . Sofie: Национален статистически институт, 2011 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-03. (bulharsky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Orjachovo na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk