Osek
Donjon
Účel stavby
rodové sídlo
Základní informace
Sloh	gotický
Výstavba	před rokem 1250
Zánik	16. století
Stavebník	Boreš z Rýzmburka
Další majitelé	Hrabišici, Jiří z Poděbrad, Kaplířové ze Sulevic, Lobkovicové aj.
Současný majitel	město Osek
Poloha
Adresa	ostrožna nad vesnicí Hrad Osek, Osek, Česko Česko
Souřadnice	50°38′2″ s. š., 13°39′53″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky	43373/5-2725 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Osek (též Rýzmburk, německy Riesenburg) je zřícenina gotického hradu nad vesnicí Hrad Osek asi dva kilometry severozápadně od města Osek v Ústeckém kraji. Stojí na vrcholu ostrožny v nadmořské výšce 525–550 metrů. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.^[1]

Hrad byl postaven před polovinou 13. století. Byl rodovým sídlem Hrabišiců, kteří ho prodali míšeňskému markraběti Vilémovi. Později ho získali Kaplířové ze Sulevic a Lobkovicové, za kterých byl v průběhu 16. století opuštěn.

Historie

Podle Tomáše Durdíka byl pravděpodobným zakladatelem hradu král Václav I.^[2] Pozdější archeologické výzkumy zjistily, že stavba vznikla postupným vývojem a v době svého vzniku okolo poloviny třináctého století svými rozměry odpovídala běžným šlechtickým hradům.^[3] Za zakladatele hradu je proto považován Boreš z Rýzmburka, který se po hradě psal poprvé roku 1250.^[4] Dendrochronologické datování ukazuje, že stromy použité ve válcové věži jádra byly pokáceny v letech 1247–1262 a 1248–1249.^[5] Hrad byl významně rozšířen po jeho konfiskaci Přemyslem Otakarem II., k níž mohlo dojít okolo roku 1264 (tehdy se sám Boreš označil za kastelána na Rýzmburku) nebo po Borešově popravě.^[3]

Hrad zůstal v majetku Hrabišiců do konce 14. století. Význam rodu v průběhu času klesal a zároveň se zmenšoval i rodový majetek. Roku 1398 prodali hrad míšeňskému markraběti Vilémovi. Po husitských válkách, během kterých stáli majitelé hradu na straně katolíků, bylo zesíleno opevnění.

Roku 1459 hrad získal král Jiří z Poděbrad, ale hned o rok později ho zastavil kancléři Prokopu z Rabštejna. Za nejasných okolností byl hrad obsazen německými křižáky (1468) a v letech 1471 a 1473 Sasy. Král Vladislav II. hrad roku 1474 prodal Pavlu ze Sulevic. Páni ze Sulevic však od začátku 16. století sídlili v Duchcově a hrad za nich přestal být obýván a zpustl.

Stavební podoba

V nárožích trojúhelného jádra stály dvě čtverhranné a jedna okrouhlá věž. Nejstarší z nich je donjon na nejvyšším místě staveniště, ve kterém byly druhotně použity starší architektonické články. Věž měla tři patra a okna orientovaná k západu a jihu. V přízemí se nacházela síň, v prvním patře obytná komnata a nad ní noční komora se vstupem na obranný ochoz. Nad ní se nacházelo ještě patro určené k provozním nebo skladovacím účelům. Jednotlivé úrovně pravděpodobně spojovala dřevěná žebříková schodiště.^[4] Okrouhlá věž s průměrem 6,2 metru u paty je částečně dochovaná do výše třetího podlaží. Její výstavba byla dendrochronologicky datována do období 1248–1249. Přízemí je přístupné dochovaným portálkem. Dochované kapsy po závorách svědčí o tom, že vstup bylo možné uzavřít z vnitřní i vnější strany. Do vyšších pater se vstupovalo portálem v prvním patře přístupném z přilehlé hradby po žebříku.^[6] K menší čtverhranné věži přiléhala malá polygonální kaple a palác. Pod hradním jádrem, na třetím nádvoří, stála pravděpodobně jen velká hospodářská budova. Hradba okolo nádvoří byla zpevněná věžicí a jako parkán obíhala také boky jádra.^[2]

Na druhém nádvoří volně stojí okrouhlý bergfrit, jehož přízemní vstup byl proražen až v devatenáctém století.^[7] Také hradba druhého nádvoří obíhá jádro jako další parkán. Na západní straně k ní byla v 15. století přistavěna hospodářská budova považovaná za pivovar,^[2] nebo ubikaci posádky.^[8] Na prvním nádvoří stála zřejmě jen protáhlá brána. Hradby prvního a druhého nádvoří postrádaly ochoz a jejich obranu umožňovaly pravidelně rozmístěné věžičky. Existuje názor, že vnější opevnění nevzniklo současně se založením hradu, ale bylo postaveno až v průběhu 14. století.^[2][9]

Přístup

Zřícenina je dobře přístupná z Oseka, odkud vede červeně značená turistická značka dlouhá asi 2,5 km. V blízkosti také prochází značená cyklotrasa číslo 231. Nedaleko hradu se nachází přírodní památka Vrása.

Film

Na hradě se natáčela scéna z filmu Páni kluci, v níž se hlavní hrdinové vypraví hrad dobýt.^[10]

Odkazy

Reference

Literatura

• Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Osek (Rýzmburk) – hrad, s. 361–364. 
• LEHKÝ, Ivan. Malý „Obří hrad“ Rýzmburk. In: KULJAVCEVA HLAVOVÁ, Jana; KOTYZA, Oldřich; SÝKORA, Milan. Hrady českého severozápadu. Most: Ústav archeologické památkové péče severozápadních Čech, 2012. ISBN 978-80-86531-10-6. S. 149–204.
• SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Litoměřicko a Žatecko . Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. Kapitola Osek hrad a Duchcov, s. 167–177. 

Související články

• Seznam hradů v Ústeckém kraji

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Osek na Wikimedia Commons
• Hrady a zříceniny v Krušných horách. Díl 8. – Hrad Rýzmburk 1 . Historie v terénu – Litvínovsko, 2018-04-26 . Video s komentářem Milana Sýkory. Dostupné online. 
• LEHKÝ, Ivan. Hrad Rýzmburk . Ivan Lehký, 2018-01-05 . Video s hypotetickou rekonstrukcí podoby hradu. Dostupné online.