A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Svatá Paraskeva Srbská | |
---|---|
Ikona | |
řeholnice | |
Narození | 1010 Epivates |
Úmrtí | 14. října 1080 Epivates |
Svátek | 14. října |
Místo pohřbení | Kallikrateia municipality (11. století – 1238) Veliko Tarnovo (1238–1393) Ružica Church (1393–1521) Istanbul (1521–1641) Trei Ierarhi Monastery (1641–1888) Metropolitan Cathedral (od 1888) |
Státní občanství | Byzantská říše |
Uctívána církvemi | řeckokatolická církev, římskokatolická církev a další církve ve společenství se Svatým stolcem, pravoslavná církev |
Významné zasvěcené kostely | katedrála v Jasy |
Atributy | kříž, řeholní oděv |
Patronkou | švadlen |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Svatá Paraskeva Srbská (také Petka, přídomek je uváděn i Bulharská, Makedonská, Balkánská, Bělehradská, Trnovská či Tarnovská, Jasská, Nová nebo Mladší; 10. století) byla řecká asketka. Je uctívána jako světice zejména pravoslavnými církvemi na Balkáně.
Život
Paraskeva se narodila v Thrákii ve městě Epivates (dnes Selimpaşa poblíž Istanbulu) na břehu Marmarského moře.[1] Její rodiče byli bohatí vlastníci půdy. Legenda říká, že když byla ještě dítětem, Paraskeva slyšela v kostele Ježíšova slova: „Kdo chce jít za mnou, zapři sám sebe, vezmi svůj kříž a následuj mě.“ (Marek 8, 34). Poté rozdala bohaté oblečení chudým a odešla do Konstantinopole. Její rodiče, kteří nepodporovali její rozhodnutí pro asketický život, ji hledali. Proto uprchla do Chalkédónu, a poté žila v kostele Přesvaté Bohorodičky v Héracleia Pontiké. Žila přísně kajícím životem a měla vidění Panny Marie. Její pouť ji pak přivedla do Jeruzaléma, kde se rozhodla strávit zbytek života. Poté, co shlédla Jeruzalém, se usadila v klášteře v poušti poblíž řeky Jordán. Když jí bylo 25 let, zjevil se jí anděl, který jí řekl, aby se vrátila do své vlasti. Vrátila se tedy do Konstantinopole, a poté žila ve vesnici Kallikrateia v kostele Svatých apoštolů. Zemřela ve věku 27 let.
Kult
Život sv. Paraskevy je obklopen řadou legend, například o zázračném nalezení jejího neporušeného těla. Na místě, kde kdysi stál její rodný dům, byl později postaven jí zasvěcený kostel, doložený k roku 1200. Později byl několikrát přestavěn a nakonec byl na jaře 1979 zbořen, nyní je na jeho místě park.
Kult svaté Paraskevy se rozšířil ve 14. století z Bulharska na sever do rumunských knížectví, na Valašsko a Moldávii. V tomto období napsal biskup Jevtimij z Tarnova (1332–1402) její životopis – „Hagiografii sv. Petky z Tarnova“.[2] Čerpal z řecké hagiografie jáhna Basilika, napsané v roce 1150 na žádost konstantinopolského patriarchy Mikuláše IV. Muzelona.
Někdy se svatá Paraskeva označuje Nová, protože existují další dvě starší světice jejího jména, sv. Paraskeva Římská (2. století) a sv. Paraskeva z Ikonia. Bývá také problém rozlišit, ke které z těchto tří svatých se vztahují které legendy a příběhy. Paraskevin kult tak přebíral z kultu a atributů dvou dalších sv. Paraskev, ba i z kultu předkřesťanských božstev Slovanů.[3] Další zmatení nastává, protože řecké jméno „Paraskevi“ se dá vyložit i jako „pátek“. Překlad do jazyků jako rumunština nebo srbština je pak „Sfânta Vineri“ nebo „Sveta Petka“, což znamená Svatý Pátek. To pak bylo někdy špatně chápáno a jméno Pátek spojováno například s postavou z lidových legend majících podobné jméno nebo s personifikovaným dnem. Jak se jeden učenec ptá:
Byla Parasceve nebo Paraskeva, raně křesťanská dívka, pojmenována na počest dne ukřižování? Nebo byla zosobněním toho dne, zobrazovaná s křížem v ruce, aby podpořila horlivost věřících? A byla Paraskeva jižních Slovanů stejná jako ta, která se zjevila v severním Rusku?[3]
Tělo sv. Paraskevy bylo několikrát přeneseno, z čehož pramení řada jejích přídomků, obvykle podle místa uložení ostatků. Dnes je uctíváno v pravoslavné katedrále rumunského města Jasy.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Paraskeva of the Balkans na anglické Wikipedii.
- ↑ Kiril Petkov, The Voices of Medieval Bulgaria, Seventh-Fifteenth Century: The Records of a Bygone Culture, Volume 5, BRILL, 2008, ISBN 9004168311, p. 274.
- ↑ Life of Saint Parascheva, bishop Evtimy of Tarnovo, romanian title – Viata Sfintei Parascheva, de Sfantul Eftimie din Tarnovo, Editura Agapis
- ↑ a b Nicholas Valentine Riasanovsky, Gleb Struve, Thomas Eekman, California Slavic Studies, Volume 11 (University of California Press, 1980), 39.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Paraskeva Srbská na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk