Střezislava

Střezislava
Narození	10. století
Úmrtí	987
Manžel	Slavník
Potomci	Soběslav a svatý Vojtěch
Otec	Radslav?
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Střezislava byla manželkou Slavníka, českého šlechtice a zakladatele dynastie Slavníkovců.

Historik Dušan Třeštík uvedl, že se Střezislava narodila nejpozději roku 920.^[1] Rakouský historik Johann Loserth měl za to, že se Střezislava narodila jako dcera českého knížecího páru Vratislava I. a jeho manželky Drahomíry.^[2] Josef Žemlička přepokládal, že byla Střezislava potomkem Boleslava I.^[3] Dle Dalimilovy kroniky Střezislava pocházela z rodu kouřimských knížat, k čemuž se přikláněl i Dušan Třeštík. Na základě narození jejího syna Vojtěcha v roce 956, jenž nebyl nejstarším z jejích synů, se Dušan Třeštík domníval, že se za knížete Slavníka vdala nejpozději kolem roku 950.^[1]

„	Žena, jak se praví, čistých mravů, štědrá v almužnách, vyznávajíc víru činy dávala krásný výraz své vznešenosti. Ale prospívajíc ve škole ctnosti, nebyla dobrou strážkyní svého bratra. Neboť zatímco horlila o čistotu a důvěrně se oddávala modlitbám, poskytla mužovi příležitost hřešit ne s jednou, nýbrž s mnohými ženami.	“
— Bruno z Querfurtu^[4]

V Kosmově kronice je zaznamenáno, že Střezislava zemřela v roce 987. Podle historika Vratislava Vaníčka s úmrtím Střezislavy možná souvisel odchod pražského biskupa a zároveň jejího syna Vojtěcha z Čech.^[5] Střezislava měla s manželem 6 synů, těmi byli Soběslav, Spytimír, Pobraslav, Pořej, Čáslav a svatý Vojtěch. Nejspíše Slavník se Střezislavou zplodili i nějaké dcery.^[1]

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b ^c TŘEŠTÍK, Dušan. Počátky Přemyslovců: Vstup Čechů do dějin (530–935). Praha: Lidové Noviny, 1997. 658 s. ISBN 80-7106-138-7. S. 422.
↑ LOSERTH, Johann. Der Sturz des Hauses Slawnik. Vídeň: Archiv für österreichische Geschichte, 1884. S. 12.
↑ ŽEMLIČKA, Josef. Rod Přemyslovců na rozhraní 10. a 11. století. In: Přemyslovský stát kolem roku 1000. Na paměť knížete Boleslava II. († 7. února 999). Praha: Nakladatelství Lidové Noviny, 2000. ISBN 80-7106-272-3. S. 273.
↑ Bruno z Querfurtu. Nascitur purpureus flos . Překlad Oldřich Králík. . Dostupné online.
↑ VANÍČEK, Vratislav. Svatý Václav - panovník a světec v raném středověku. Praha, Litomyšl: Paseka, 2014. 324 s. ISBN 978-80-7432-501-4. S. 175.

Literatura

Prameny

Bruno z Querfurtu. Nascitur purpureus flos . Překlad Oldřich Králík. . Dostupné online.

Bibliografie

TŘEŠTÍK, Dušan. Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin (530–935). Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1997. 658 s. ISBN 80-7106-138-7.

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Střezislava
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

[Počátky194–195-1] TŘEŠTÍK, Dušan. Počátky Přemyslovců: Vstup Čechů do dějin (530–935). Praha: Lidové Noviny, 1997. 658 s. ISBN 80-7106-138-7. S. 422.

[2] LOSERTH, Johann. Der Sturz des Hauses Slawnik. Vídeň: Archiv für österreichische Geschichte, 1884. S. 12.

[3] ŽEMLIČKA, Josef. Rod Přemyslovců na rozhraní 10. a 11. století. In: Přemyslovský stát kolem roku 1000. Na paměť knížete Boleslava II. († 7. února 999). Praha: Nakladatelství Lidové Noviny, 2000. ISBN 80-7106-272-3. S. 273.

[4] Bruno z Querfurtu. Nascitur purpureus flos . Překlad Oldřich Králík. . Dostupné online.

[5] VANÍČEK, Vratislav. Svatý Václav - panovník a světec v raném středověku. Praha, Litomyšl: Paseka, 2014. 324 s. ISBN 978-80-7432-501-4. S. 175.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]