ZSU-57-2
Typ vozidla	samohybný protiletadlový systém
Země původu	Sovětský svaz Sovětský svaz
Historie
Výrobce	Závod č. 174 Omsk
Návrh	1947–1954[1]
Období výroby	1948–1955 (prototypy) 1957–1960 (sériová výroba)[1][2]
Vyrobeno kusů	přes 2 023 (SSSR)[3][4]
Ve službě	1955–70. léta (SSSR) 1957–dosud (ostatní)
Základní charakteristika
Posádka	6 (velitel, řidič, střelec, zaměřovač a dva nabíječi)
Délka	8,46 m s kanony vpřed (6,22 m korba)
Šířka	3,27 m
Výška	2,76 m
Hmotnost	28 t
Pancéřování a výzbroj
Pancéřování	8–15 mm
Hlavní zbraň	2 x 57 mm protiletadlový autokanon L/76,6 S-60A (300 střel)
Pohon a pohyb
Motor	V-54, 12válcový, 4dobý, vidlicový, vodou chlazený diesel, 38,88 l
Síla motoru	520 hp (388 kW) při 2 000 ot/min
Odpružení	torzní tyče
Max. rychlost	50 km/h
Poměr výkon/hmotnost	18,5 hp/tunu (13,81 kW/tunu)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ZSU-57-2 je sovětský samohybný protiletadlový systém. Zkratka "ZSU" (Zenitnaja samochodnaja ustanovka, rusky Зенитная Самоходная Установка) znamená protiletadlová samohybná sestava. Číslice 57-2 pak označují ráži a počet kanónů. Byl nasazen ve válce ve Vietnamu, Jugoslávii i blízkém východě. Dnes je tento systém zastaralý, jeho kanony nejsou řízeny radiolokátorem, nýbrž opticky a tak je v noci či špatném počasí téměř nemožné zasáhnout cíl. Šlo o první masově vyráběný sovětský samohybný protiletadlový systém.

Odkazy

Reference

Literatura

• Zbraně 20. století: 600 nejznámějších zbraní světa. Praha: Ottovo nakladatelství, 1997. ISBN 80-7181-200-5.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu ZSU-57-2 na Wikimedia Commons
• Galerie ZSU-57-2 na Wikimedia Commons
• (anglicky) Gary's Combat Vehicle Reference Guide

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.