A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
| Válka Izraele s Hamásem (2023–dosud) | |||
|---|---|---|---|
| konflikt: Izraelsko-palestinský konflikt | |||
 Mapa ukazující Pásmo Gazy (červeně), evakuované území (žlutě) a největší postup palestinských ozbrojenců (červená přerušovaná linie) | |||
| Trvání | od 7. října 2023 – dosud | ||
| Místo | Pásmo Gazy (Palestina), Izrael a Libanon[1] | ||
| Příčiny | Útok na Izrael z 7. října | ||
| Stav | probíhá | ||
| Výsledek | probíhá | ||
| Změny území | Izrael vs Hamás | ||
| Strany | |||
| |||
| Velitelé | |||
| |||
| Síla | |||
| |||
| Ztráty | |||
| |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
_Gray.svg){kind=small}
Válka Izraele s Hamásem je ozbrojený konflikt, který neoficiálně začal ráno 7. října 2023 kombinovaným raketovým ostřelováním izraelského území a pozemním útokem teroristů Hamásu proti vojenským a civilním cílům v Izraeli (včetně masakru na hudebním festivalu v Re'im). Při pozemním útoku militantů Hamásu ze dne 7. října 2023 bylo na izraelském území zabito 1 139 lidí (695 civilistů, včetně 36 dětí, 373 příslušníků bezpečnostních sil a 71 cizinců)[p. 4] a dalších 253 lidí, včetně žen a dětí, bylo uneseno do Pásma Gazy jako rukojmí.[24][25][26] Palestinští ozbrojenci, kteří pronikli do Izraele, se dostali do několika kibuců v blízkosti Pásma Gazy a také do města Sderot.[27] Izraelská vláda vyhlásila výjimečný stav. Izraelský předseda vlády Benjamin Netanjahu v celostátním projevu po zahájení útoků prohlásil, že Izrael „je ve válce“.[28][29] Izrael na útok odpověděl leteckými útoky proti odpalištím raket a velitelským centrům Hamásu, která se rovněž nacházela poblíž nebo přímo v civilních objektech[p. 5] jako třeba v nemocnici Šífa, která ovšem poskytovala uprchlické útočiště až 50 000 civilistů.[31][32]
Při odvetných izraelských útocích v Pásmu Gazy bylo podle OSN akceptovaných dat založených na záznamech Ministerstva zdravotnictví Pásma Gazy, které je pod kontrolou Hamásu a korigováno Fatahem ze Západního břehu Jordánu, do konce února 2024 zabito přes 30 000 Palestinců, většina civilistů, včetně minimálně 14 000 dětí[33] a 9 000 žen[34], a 1,9 milionu obyvatel Gazy muselo opustit své domovy a uprchnout na jih území.[11][35] Podle analýz byla do konce ledna 2024 izraelskými nálety a armádou zničena nebo zásadně poškozena polovina budov v Pásmu Gazy.[36] Izrael také odpojil palestinskému obyvatelstvu přísun vody, elektrické energie a blokoval přísun humanitární pomoci ze svého území, a to včetně základních léků (viz také totální blokáda Pásma Gazy).[37][38][39] Nejpozději v březnu začaly OSN a různé země varovat před hrozbou hladomoru v Pásmu Gazy.[40]
Pojmenování
Palestinské militantní skupiny nazvaly svou operaci Povodeň Al-Aksá (arabsky عملية طوفان الاقصى),[41][42] zatímco Izraelské síly oznámily zahájení ofenzívy s názvem operace Železné meče (hebrejsky מבצע חרבות ברזל).[43] Některé tiskové agentury a pozorovatelé označili probíhající konflikt za třetí intifádu.[44][45][46]
Pozadí
Tato konkrétní válka je oficiálně první přímý konflikt na území Izraele od arabsko-izraelské války v roce 1948.[47][48] Poprvé od jomkipurské války v roce 1973 Izrael oficiálně vyhlásil válku.[49]
V roce 2005, po skončení druhé intifády, se Izrael rozhodl stáhnout z Pásma Gazy, které okupoval po vítězství v šestidenní válce v roce 1967. Hamás získal kontrolu nad Pásmem Gazy po volbách v roce 2006 a upevnil si ji po občanské válce s Fatahem v roce 2007.[50] Pásmo Gazy je od roku 2007 pod izraelskou a egyptskou blokádou, což vedlo organizaci Human Rights Watch k označení území jako „vězení pod širým nebem“.[51] Kromě toho je Pásmo Gazy odříznuto od zbytku světa a přístup ke zdrojům včetně potravin, vody a elektřiny je téměř zcela pod kontrolou Izraele.[52] Blokáda způsobila v pásmu značné ekonomické potíže[53] a Hamás ji uvedl jako jeden z důvodů své ofenzívy do Izraele.[54]
Mezi lety 2006 a 2023 Izrael podnikal do Pásma Gazy pravidelné vojenské operace, zatímco Hamás ostřeloval izraelské území. Mezi nejničivější ofenzívy Izraele lze řadit Operaci Lité olovo (2008), která si vyžádala smrt 1300 Palestinců a 13 izraelských vojáků,[55] a dále Operaci Ochranné ostří (2014), při které zemřelo přes 2000 Palestinců a 72 Izraelců.[56] V letech 2021 a 2022 probíhala série vzájemných ozbrojených úderů vedených izraelskou armádou na jedné straně a Hamásem a dalšími radikálními hnutími v Pásmu Gazy na straně druhé.
V roce 2023 se stupňovalo napětí mezi Palestinci a Izraelem. Před útokem bylo Izraelskými obrannými silami zabito nejméně 247 Palestinců, přičemž palestinskými militantními skupinami bylo zabito 32 Izraelců a dva cizinci.[57][58] V témže roce byla ustavena také pravicová vláda Benjamina Netanjahua, která zintenzivnila výstavbu izraelských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu.[59][60] (Viz také izraelské operace Štít a šíp a operace Domov a zahrada.) Zároveň narůstaly konflikty mezi izraelskými osadníky a palestinským obyvatelstvem a narůstalo napětí kolem jeruzalémského posvátného místa, mešity al-Aksá.[49]
Velitel Brigád Izz ad-Dína al-Kassáma Muhammad Dajf v nahrávce z prvního dne útoku uvedl, že útok byl reakcí na „znesvěcení mešity al-Aksá“ a na to, že Izrael letos zabil a zranil stovky Palestinců.[61] Vyzval Palestince a izraelské Araby, aby „vyhnali okupanty a zbourali zdi“.[61][62] Dodal také, že operace byla zahájena, aby „nepřítel pochopil, že doba jeho řádění bez odpovědnosti skončila“.[63]
.jpg)
Izraelský předseda vlády Benjamin Netanjahu v televizním prohlášení z prvního dne útoku prohlásil: „Občané Izraele, jsme ve válce. Dnes ráno Hamás zahájil překvapivý vražedný útok proti Státu Izrael a jeho občanům“.[64] Dodal, že se Izrael zaměří „na všechny pozice Hamásu“ a že z Pásma Gazy udělá „pustý ostrov“.[54]
K útoku došlo během židovského svátku Simchat Tóra o šabatu[65] a den po 50. výročí zahájení jomkipurské války, která rovněž začala překvapivým útokem.[66] V září došlo ke střetům u bariéry mezi Izraelem a Pásmem Gazou, které trvaly dva až tři týdny. Dne 29. září Katar, OSN a Egypt zprostředkovaly dohodu mezi Izraelem a představiteli Hamásu v Pásmu Gazy o znovuotevření uzavřených přechodů a deeskalaci napětí.[67][68][69]
Izrael a Saúdská Arábie vedou jednání o normalizaci vztahů, přičemž saúdskoarabský korunní princ Muhammed bin Salmán prohlásil: „Mám skutečný pocit, že to bude možné“.[70] Saúdskoarabské ministerstvo zahraničí ve svém prohlášení uvedlo, že „opakovaně varovalo, že pokračující izraelská okupace Pásma Gazy bude podporovat násilí“.[71]
Mluvčí Hamásu oznámil, že Írán útok proti izraelským civilistům veřejně chválil. Postupně se ze stran světových vlád ozývá čím dál více hlasů volajících po ukončení bombardování palestinských civilistů, jelikož ztráty na životech jsou enormní.[72]
Průběh
.jpg)
Dne 7. října 2023 kolem 6:30 místního času zahájil Hamás raketovou palbu z Pásma Gazy na území Izraele. Podle prohlášení Hamásu bylo vystřeleno více než 5000 raket během 20 minut. Podle izraelských médií Hamás vypálil minimálně 2200 raket,[73] z nichž většinu (75 %) zachytil protiraketový systém Iron Dome.[74] Zasaženy byly obce v okolí Pásma Gazy, ale i vzdálenější města. Během raketového útoku a krátce po něm začaly na území Izraele pronikat oddíly ozbrojenců Hamásu v počtu asi 1000 mužů, které mířily k obydleným oblastem. Byla napadána technika IOS.[75] V Zikimu provedli palestinští ozbrojenci obojživelný výsadek. Pozemní útoky byly vedeny na Nir Oz, Be'eri a Netiv ha-Asara, Ofakim a Sderot a kibucy v okolí Pásma Gazy (mj. Kerem Šalom, Nirim, Cholit, Nir Am, Nachal Oz, Nir Jicchak, Magen, Urim),[76] Palestinští ozbrojenci zabíjeli jak izraelské civilisty, tak vojáky; další odváželi do Pásma Gazy jako rukojmí, včetně těl mrtvých izraelských vojáků.[77] Nejvíce obětí bylo hlášeno z hudebního festivalu Supernova v Re'im, kde ozbrojenci Hamásu podle lékařské služby zmasakrovali 364 civilistů, dalších nejméně 40 civilistů potom bylo uneseno.[78] Svou podporu operaci vedenou Hamásem vyjádřily další palestinské ozbrojené skupiny, přičemž některé se útoku aktivně zúčastnily.
Během dne zahájil izraelská armáda letecké útoky proti Pásmu Gazy. Zasaženo bylo údajně 17 vojenských objektů Hamásu a 4 velitelská centra. Zasažena byla i budova v Gaze, kde sídlila rozhlasová stanice provozovaná Hamásem. Podle palestinského ministerstva zdravotnictví bylo při náletech zabito 232 osob.[79].
Boje pokračovaly i v dalších dnech. Izraelské letectvo napadalo další cíle v Pásmu Gazy. Izraelské speciální jednotky s podporou pravidelné armády sváděly pozemní boje s palestinskými oddíly, kterým se předcházející den podařilo obsadit některé obce v okolí Pásma Gazy či izraelskou vojenskou základnu. Plnou kontrolu nad izraelským územím se IOS podařilo získat až 9. října.
Po prvních dvou dnech bojů stoupl v Izraeli počet obětí na nejméně 700 a v Pásmu Gazy zahynulo 413 osob. Podle IOS bylo na území Izraele zabito 400 palestinských ozbrojenců a desítky jich byly zajaty.[80]
Izraelský ministr obrany oznámil 9. října, že IOS zahájily úplnou blokádu Pásma Gazy. Izraelské letectvo zároveň pokračovalo v bombardovací kampani v Pásmu Gazy, na což Hamás a Palestinský islámský džihád odpovídal raketovým ostřelováním izraelského území.[81] Během dne došlo i k narušení izraelsko-libanonské hranice, kterou narušil oddíl ozbrojenců PID.[82]
Dne 10. října zahájil Izrael částečnou mobilizaci 360 000 záložníků. Izraelské letectvo pokračovalo v bombardovací kampani. Napadány byly mimo jiné hraniční přechod Rafah, vládní čtvrť v Gaze[83] či objekt Islámské univerzity.[84]
Ve středu 11. října oznámil izraelský premiér Benjamin Netanjahu vznik vlády národní jednoty. Tato vláda má pouze tři členy včetně předsedy největší opoziční strany Binjamina Gance. Vláda přijímá pouze rozhodnutí související s vedením války.[85]
V dalších dnech obě strany, jak IOS, tak palestinské skupiny v čele s Hamásem pokračovaly ve vzájemném ostřelování. 12. října izraelské letectvo napadalo cíle v Pásmu Gazy, z Pásma Gazy byly odpáleny rakety, které zasáhly izraelský Sderot.[86] K útokům proti Izraeli došlo i ze syrského území, na což Izrael odpověděl dělostřeleckou palbou a bombardováním.[87]
V pátek 13. října podnikl Izrael omezený pozemní útok do Pásma Gazy. Cílem byla likvidace ozbrojenců Hamásu a nalezení unesených rukojmí.[88] IOS vydala pokyn, aby všichni civilisté opustili Gazu. To však OSN označila za nemožné.[89].
16. října vláda Spojených států oznámila vyslání letadlové lodi USS Dwight D. Eisenhower do oblasti východního Středomoří, aby se připojila k USS Gerald R. Ford mající za cíl odstrašit různé státní či nestátní subjekty od zasahování do konfliktu.[90] Preemptivními útoky proti Izraeli pohrozil Írán ústy íránského ministra zahraničí Hosseina Amirabdollahiana.[91] Dále pak přislíbila Izraeli další vojenské vybavení a munici.[92]
Výbuch u nemocnice al-Ahlí
Dne 17. října došlo k výbuchu v Gaze poblíž nemocnice Al-Ahlí Arabi, při kterém bylo zabito podle ministerstva zdravotnictví v Gaze 471 civilistů. Palestinská strana obvinila Izrael z bombardování nemocnice, naproti tomu Izrael tvrdil, že výbuch způsobila havárie rakety odpálené PID.[93] Později se prokázalo, že počty obětí zveřejněné Palestinci byly ve velké míře nadsazené. Současný světový konsensus se shoduje, že výbuch zapříčinila závadná raketa vypálená z Gazy.[94] Několik vyšetřování včetně toho od organizace Human Rights Watch ukázalo (závěry zveřejněny 28. listopadu 2023), že při útoku byl použit typ rakety, který používají palestinské ozbrojené skupiny.[95]
Pokračování konfliktu
V následujících dnech došlo k rozšíření konfliktu, když se do bojů proti Izraeli zapojil z Libanonu Hizballáh ostřelováním izraelských pozic. Na to IOS odpověděly dělostřeleckou palbou a nálety.[96] Rakety s cílem zasáhnout Izrael odpálili z Jemenu i Hútíové.[97] Bezpečnostní a zatýkací akce izraelských bezpečnostních složek pokračovaly i na Západním břehu Jordánu.[98]
V sobotu 28. října zahájily IOS invazi do Pásma Gazy rozsáhlým pozemním útokem ve směru na města Bajt Hanún a Bureij.[99]
Příměří z listopadu 2023
V pátek v 7 hodin ráno místního času 24. listopadu 2023 vstoupilo v platnost čtyřdenní příměří mezi palestinskými militantními organizacemi vedenými Hamásem a Izraelem. Kromě zastavení bojů se obě strany dohodly na výměně zadržovaných civilistů. Palestinské skupiny propustí 50 žen a dětí zadržovaných jako rukojmí po útoku ze 7. října. Izrael propustí 150 žen a dětí zadržovaných v izraelských věznicích.[100] Podle izraelského prohlášení za každých dalších 10 propuštěných rukojmí bude příměří prodlouženo o jeden den. Podle prohlášení Hamásu dohoda obsahuje podrobnosti o bezletové zóně nad nad jihem Pásma Gazy a částečné bezletové zóně na severní částí Pásma Gazy a o dodávkách humanitární pomoci, včetně paliva a lékařské pomoci. Hamás je jedinou palestinskou skupinou uveden v dohodě o příměří a neexistují náznaky, že by se jiné palestinské skupiny cítily vázány uzavřenou dohodou.[101] Podle svého prohlášení bude Hizballáh respektovat uzavřené příměří za podmínky, že Izrael nebude útočit na jižní Libanon.[102]
Dohoda byla dosažena po intenzivním vyjednávání zprostředkovaného Katarem, Egyptem a USA. Izraelská vláda podmínky příměří a propuštění zadržených osob schválila na svém jednání ve středu 22. listopadu ráno. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že se jednalo o... těžké rozhodnutí, ale správné rozhodnutí. Zároveň ale dodal, že... jsme ve válce a budeme ve válce, dokud nedosáhneme všech svých cílů, zničit Hamás a vrátit naše zajatce a pohřešované osoby.[103]
V pátek 24. listopadu bylo Hamásem propuštěno 24 rukojmí, z toho 13 Izraelců, 10 Thajců a 1 Filipínec. Thajci a Filipínec byli propuštěni na základě separátního vyjednávání vedeného Íránem. Izraelské úřady zároveň propustili z izraelské věznice Damon 39 palestinských věznů včetně žen a dětí.[104] Z Egypta do Gazy zároveň vstoupilo 137 nákladních vozidel s humanitární pomocí obsahující zdravotnické potřeby, palivo a jídlo.[105]
V sobotu 25. listopadu propustil Hamás 17 rukojmí, z toho 14 Izraelců a 3 Thajce. Izrael propustil 39 palestinských vězňů. Do Pásma Gazy se během dne dostalo 200 nákladních vozidel s humanitární pomocí.[106]
.jpg)
Během neděle 26. listopadu Hamás propustil 13 Izraelců, 3 Thajce a 1 Rusa s dvojím občanstvím. Propuštění byli předáni zástupcům Červeného kříže. Izrael v rámci dohody propustil 39 vězněných Palestinců. Ruský občan byl dle Hamásu propuštěn jako... ocenění pozice Moskvy ke konfliktu v Pásmu Gazy. Hamás údajně uvažuje o prodloužení příměří o 2 až 4 dny s tím, že by počet propuštěných rukojmí byl zvýšen o 20 až 40. Izrael je připraven zahájit bojové operace okamžitě po ukončení příměří, ale... uvítal by dohodu o delší přestávce v bojích, pokud by to znamenalo propuštění dalších rukojmích zajatých v Izraeli.[107]
V pondělí 27. listopadu oznámil mluvčí katarského ministerstva zahraničí, že... v rámci probíhajícího zprostředkování bylo dosaženo dohody o prodloužení humanitárního příměří o další dva dny...[108] Během dne Hamás propustil 11 rukojmí, Izrael zároveň propustil 33 vězněných Palestinců.[109]
V úterý 28. listopadu propustil Hamás 12 zadržovaných rukojmí, z toho 10 Izraelců a a 2 Thajce. Izrael z vězení propustil 30 Palestinců. Podle propuštěných palestinských vězňů byli v izraelských věznicích týráni. Prostřednictvím katarských vyjednávačů bylo dohodnuto prodloužení příměří o dalších 48 hodin.[110]
Během středy 29. listopadu bylo Hamásem propuštěno 10 Izraelců, 2 ženy s rusko-izraelským občanstvím a 4 Thajci. Izrael propustil 30 vězněných Palestinců.[111]
Ve čtvrtek 30. listopadu bylo Hamásem propuštěno 8 zadržovaných rukojmí, včetně osob s občanstvím Mexika, Uruguaye a Ruska. Izrael propustil 30 palestinských vězňů. Příměří bylo prodlouženo do rána 1. prosince.[112]
Ředitel izraelské zpravodajské služby Mosad David Barnea, který zastupuje Izrael na jednáních o příměří v Dauhá, nařídil 2. prosince izraelským zástupcům, aby opustili jednání. Důvodem podle Izraele je, že Hamás měnil podmínky pro propuštění rukojmí výměnou za palestinské vězně. Izrael požaduje v první fázi propuštění všech žen a dětí, přičemž Hamás odmítá zahrnout do této skupiny příslušnice izraelské armády. Hamás navíc požaduje změnu poměru počtu propuštěných rukojmí a vězňů ve prospěch Palestinců.[113] Podle Hamásu jednání skončila do té doby, dokud Izrael neukončí své útoky.[114][115]
Porušení podmínek příměří
Podle podmínek příměří se IOS zavázaly nesledovat každý den na 6 hodin pohyb Hamásu v Pásmu Gazy. Pohyb Hizballáhu v jižním Libanonu sledován je. To vedlo k tomu, že Hizballáh vypustil proti izraelskému dronu raketu země-vzduch v sobotu 25. listopadu. Izraelské vojenské helikoptéry také zaútočily na nespecifikovanou pozici Hizballáhu. V sobotu večer vypálil rakety země-vzduch na podezřelé objekty letící od Rudého moře k Ejlatu.[116] Představitelé Hamásu Taher al Nunu a Usáma Hamdan obvinili izraelskou armádu ze blíže nespecifikovaného zabíjení Palestinců.[117]
V neděli 26. listopadu obvinil mediální poradce Hamásu Taher al Nunu Izrael, že neposkytuje dostatečnou pomoc severu Pásma Gazy. Opačný názor sdělili ředitel palestinského ministerstva zdravotnictví či představitelé Kataru. IOS zveřejnily snímek kontrolního stanoviště Hamásu, kde dochází k přesměrování humanitární pomoci. Izrael tím podporuje hypotézu, že se Hamás snaží zabránit přísunu humanitární pomoci obyvatelům severu Pásma Gazy.[118]
V úterý 28. listopadu odpoledne došlo na severu Pásma Gazy k ozbrojenému střetnutí izraelských jednotek a příslušníky Brigád Izz ad-Dína al-Kassáma. Podle mluvčího IOS byly izraelští vojáci ve dvou případech napadeni třemi výbušnými zařízeními, přičemž několik izraelských vojáků bylo zraněno. Izraelské jednotky palbu opětovaly. Podle mluvčího Brigád Abú Obajdy se naopak porušení podmínek příměří dopustily izraelské síly a Hamás se s tímto narušením vypořádal.[119]
V pátek 1. prosince v 7 hodin ráno místního času obnovila izraelská armáda bojové operace v Pásmu Gazy. Podle izraelského prohlášení porušil Hamás dohodu, když zaútočil proti Izraeli minometnou palbou poblíž komunity Nirim a zranil 5 izraelských vojáků.[120] Podle některých zpráv ale zároveň katarští a egyptští vyjednávači pokračují v rozhovorech.[121]
Boje na jihu Pásma Gazy (Chán Júnis a Rafáh)
Na začátku ledna 2024 se izraelská vojenská technika začala stahovat z některých částí severní Gazy. Podle analytiků šlo o uvolnění intenzity bojů v této oblasti s cílem propustit některé rezervisty, kteří se stali ve válečné ekonomice nákladnými. Současně mělo jít o vytváření rezerv pro případný vpád do Libanonu, ze kterého útočil Hizballáh.[122] Podle hlášení Palestinců ale následně došlo k vyšší intenzitě útoků Izraele na jihu Pásma Gazy.[123] Dne 2. ledna izraelská armáda při vzdušném úderu na předměstí Bejrútu zabila vedoucího představitele Hamásu v Libanonu Sáliha Arúrího. Libanonský premiér Nadžíb Míkátí útok odsoudil jako „další izraelský zločin“.[124] Vůdce Hizballáhu Hasan Nasralláh zabití Arúrího označil za akt agrese Izraele vůči Libanonu.[125]
Již na začátku ledna 2024 se začaly ve velkém objevovat zprávy o humanitární krizi v Pásmu Gazy, kde chyběly potraviny, voda i léky. Lidé byli podvyživení, což výrazně ohrožovalo kojence, malé děti a seniory. Humanitární pomoci se do země dařilo dostat jen jednu sedminu oproti době před válkou.[126] V téže době Izrael uvedl, že jeho armáda dokončila likvidaci vojenských struktur Hamásu v severní části Pásma Gazy a zabila při tom zhruba 8000 členů tohoto radikálního hnutí.[127] Celkových obětí na palestinské straně, včetně civilistů, už ale v té době bylo přes 20000.[128] Izrael se v této době soustředil na boj ve městě Chán Júnis. Celkové ztráty na straně izraelské armády byly k začátku ledna cca 180 vojáků.[129] Vůdce hnutí Hamás Ismáíl Haníja dne 9. ledna v katarské metropoli Dauhá na zasedání mezinárodní unie muslimských učenců vyzval muslimské země, aby podpořily boj jeho hnutí proti Izraeli dodávkami zbraní.[130] V Izraeli mezitím jednal americký ministr zahraničí Antony Blinken, kde opět vyjádřil trvající podporu Izraeli, ale současně zdůraznil nutnost ochrany civilistů.[131]
V polovině ledna izraelská armáda při razii v palestinském táboře ve městě Túlkarim na okupovaném Západním břehu zabila čtyři lidi. Další lidé byli zabiti při razii v táboře Batala u Náblusu. V téže době Benjamin Netanjahu odmítl americký návrh, který počítal s normalizací vztahů Izraele se Saúdskou Arábií výměnou za postupné směřování ke vzniku palestinského státu.[132] Evropský parlament 18. ledna opět uznal právo Izraele se bránit, vyzval k propuštění rukojmích a rozbití Hamásu. Současně však odsoudil vojenskou reakci Izraele jako nepřiměřenou a volal po intenzivnější humanitární pomoci.[133] Evropská unie současně zavedla nové sankce proti vedení Hamásu.[134]
Na konci ledna představitel Hamásu Usáma Hamdán v Libanonu prohlásil, že Hamás propustí všechna rukojmí, která drží, pokud Izrael propustí všechny vězněné Palestince. Současně slíbil, že pokud Mezinárodní soudní dvůr v Haagu vydá rozhodnutí, které bude požadovat příměří v Pásmu Gazy, tak Hamás zastaví boje za předpokladu, že tak učiní i Izrael.[135] Ke konci ledna izraelští příbuzní rukojmích držených hnutím Hamás v Pásmu Gazy a další Izraelci několik dní demonstrovali na přechodu Kerem Šalom, což je jeden ze dvou přechodů, jímž se Palestincům dostává humanitární pomoc. Humanitární konvoje se snažili blokovat.[136]
Izrael v lednu obvinil Úřad OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA), že je napojen na činitele Hamásu. Úřad reagoval výpovědí některým svým zaměstnancům.[137] V reakci na obvinění řada světových zemí pozastavila své finanční příspěvky tomuto úřadu.[138] Na konci ledna BBC poukázalo na špatnou situaci palestinských dětí. Podle zveřejněné zprávy od začátku války zemřelo přes 11000 dětí a o rodiče přišlo již 24000 dětí.[139]
Spojené státy americké, Egypt a Katar intenzivně vyjednávaly podmínky příměří, zajištění humanitární pomoci Palestincům a propuštění rukojmí. Podmínky projednávali s Izraelem i Hamásem.[140] Izrael mezitím pokračoval v bojích na jihu Pásma Gazy a dostal se až k městu Rafáh. Současně uvedl, že zabil již 10000 členů Hamásu.[141] Před ofenzívou Izraele do města Rafáh vyjádřilo OSN obavy z důsledků pro Palestince, kteří se zde shromáždili při útěku před izraelskou armádou.[142] Na začátku února začal Izrael Rafáh ostřelovat, a to v době, kdy se na území dvousettisícového města ukrývalo kolem milionu uprchlíků.[143] V téže době Izrael uvedl, že podle jeho zpráv bylo již 31 rukojmích mrtvých.[144] Proti útoku na Rafáh se ohradili také světoví politici, kteří požadovali plán na ochranu civilistů, a to včetně amerického prezidenta Joe Bidena.[145] Izrael ale s ostřelováním Rafáhu pokračoval dále.[146] Armáda ovšem slíbila, že před vpádem do Rafáhu umožní odchod civilistů.[147] V polovině února prezident Palestinské autonomie Mahmúd Abbás vyzval Hamás, aby se s Izraelem dohodl na podmínkách příměří a propustil rukojmí.[148] Benjamin Netanjahu ovšem pronesl, že nikdy nehodlá uznat palestinský stát a podřídit se mezinárodnímu plánu poválečného vývoje, který by k tomuto cíli vedl.[149]
V polovině února v Pásmu Gazy přestala fungovat Násirova nemocnice ve městě Chán Júnis, která byla druhou největší v zemi a poslední funkční v jižní oblasti. Počet palestinských obětí byl v této době už kolem 29000 s dalšími 65000 zraněnými.[150] Izraelská vláda současně uvedla, že pokud nedojde k propuštění rukojmí, zahájí ofenzívu do Rafáhu do ramadánu (tj. do 10. března).[151] Většina zemí EU v reakci vyzvalo k okamžité humanitární pauze.[152] Podle statistiky izraelské armády do 20. února Izrael provedl 31000 náletů, přičemž většina z nich byla na Pásmo Gazy a asi 1000 na cíle v Libanonu.[153] Na konci února se v Paříži dosáhlo diplomatické shody na obrysech dohody o dočasném příměří.[154] O jejím přijetí se následně jednalo na začátku března v Káhiře, ale bez delegace Izraele, který účast odmítl.[155] Oficiální jednání skončilo bez úspěchu.[156] Po něm následovala další jednání v Dauhá, kde byl Izrael již přítomen.
Ačkoliv byly boje v této době nejintenzivnější na jihu Pásma Gazy, Izrael pokračoval s operacemi proti Hamásu také ve zbylých částech území. Na severu se také koncentrovala humanitární pomoc. Dne 29. února se odehrál incident, během nějž přišlo o život kolem 100 Palestinců. Ti se tlačili kolem humanitárního konvoje, který byl střežen izraelskou armádou. Během tlačenice začali vojáci Izraele, údajně v ohrožení života, pálit do davu, ve kterém následně propukla panika.[157]
Příprava vpádu do Rafáhu
Izrael původně plánoval zaútočit na město Rafáh do 10. března 2024. Po mezinárodním tlaku ovšem útok odložili. Mezinárodní společenství požadovalo garanci ochrany civilního obyvatelstva, jelikož ve městě se tísnili všichni uprchlíci ze severu Pásma Gazy. Spojené státy americké, klíčový spojenec Izraele, například před útokem požadovaly předložit evakuační plán. Benjamin Netanjahu 20. března prohlásil, že evakuační plány jsou těsně před schválením a že schválil plán budoucího pozemního útoku na Rafáh. Počet obětí na palestinské straně byl již v této době kolem 32 tisíc osob.[158] Na severu Pásma Gazy Izrael pokračoval v cílených operacích proti Hamásu. V březnu provedl razii v nemocnici Šífa ve městě Gaza, během které zabil dvě stě bojovníků Hamásu.[159] V téže době Izrael pokračoval v dronových útocích na členy Hamásu na jihu Libanonu.[160] Ke konci března začal Izrael obléhat a ostřelovat další dvě nemocnice na jihu Pásma Gazy. Šlo o nemocnice Amal a Násir ve městě Chán Júnis. Izrael tvrdí, že nemocnice využívá k vojenským účelům a jako úkryt pro své bojovníky Hamás. Hamás i lékařský personál nemocnic to ale popírají.[161] V polovině března Netanjahu uvedl, že jeho armáda v Pásmu Gazy zabila již přes 13 000 příslušníků Hamásu.[162]
Ke konci března 2024 Evropská unie i Rada bezpečnosti OSN poprvé od vypuknutí války došly k jednomyslným prohlášením členských států na podporu příměří. Izrael tyto kroky mezinárodních společenství odsoudil a mezitím zveřejnil, že začátkem března při vzdušném úderu zabil zástupce šéfa ozbrojeného křídla Hamásu Marvána Ísu, považovaného za třetího nejvýše postaveného představitele Hamásu. Nálet se uskutečnil na objekt v uprchlickém táboře Nusajrát.[163]
Na začátku dubna 2024 Izrael opakovaně zasáhl konvoj mezinárodní neziskové organizace World Central Kitchen (WCK). Při útoku zemřelo sedm osob, včetně Evropanů. Spojené království si předvolalo izraelského velvyslance a mnoho zemí včetně Česka vyzvalo k lepší ochraně humanitárních pracovníků v Pásmu Gazy.[164] Izraelská armáda se k útoku přiznala a označila ho za chybu a spustila vyšetřování. Brzy poté uvedla, že propustí dva důstojníky a několika dalším vojákům udělí důtku.[165] Izraelská armáda od října 2023 do dubna 2024 zabila 203 humanitárních pracovníků. Pro srovnání na celém světě za rok 2022 zemřelo 116 pracovníků humanitárních organizací.[166]
Dne 7. dubna 2024 se izraelské pozemní jednotky stáhly z jihu Pásma Gazy. Armáda zůstala jen v koridoru napříč od oblasti Beeri na jihu Izraele až k pobřeží Pásma Gazy. Koridor armádě nadále umožňoval zásahy v severní a střední části Gazy, bránil Palestincům v návratu do severní části oblasti a umožňil humanitárním organizacím dodávat pomoc přímo do severní části Pásma Gazy. Izrael současně provedl vzdušné údery v údolí Bikáa na východě Libanonu proti pozicím hnutí Hizballáh.[167]
Dne 10. dubna 2024 Izrael během cíleného náletu na území města Gaza zabil tři syny vůdce Hamásu Ismáíla Haníji Amíra, Muhammada a Házima, kteří byli podle Izraele členy Hamásu. Při náletu zemřela také jeho čtyři vnoučata. Útok provedla izraelská armáda v koordinaci s bezpečnostní službou Šin Bet.[168][169]
Kolem 200. dnu války (23. dubna 2024), v situaci, kdy se po dubnových útocích začala uklidňovat vyhrocená situace mezi Izraelem a Íráném, se pozornost Izraele vrátila k Rafahu. Izrael měl informovovat své spojence o evakuačním plánu pro civilisty v Rafahu, předtím než spustí pozemní ofenzívu. Podle plánu mají první dva až tři týdny operace spočívat v evakuaci civilistů v koordinaci se Spojenými státy, Egyptem a dalšími arabskými zeměmi. Evakuace bude údajně zahrnovat přesun civilistů mimo jiné do nedalekého města Chán Júnis. Izrael počítá s tím, že následné boje v Rafáhu potrvají nejméně šest týdnů. Ministr zahraničních věcí USA Antony Blinken ovšem zopakoval, že takto rozsáhlou vojenskou operaci do Rafahu Spojené státy nepodpoří.[170] Satelitní snímky ovšem ukázaly, že Izrael přesto začal s výstavbou stanového městečka pro Palestince ve městě Chán Júnis.[171]
Ofenzíva do Rafáhu
Ke konci dubna Izrael provedl několik cílených operativních vpádů a náletů v Rafahu. Při těch zemřely desítky lidí včetně civilistů.[172][173] Dne 5. května 2024 Izrael na několik dní uzavřel přechod Kerem Šalom, poté, co ho při raketovém útoku ostřeloval Hamás. Během útoku zemřeli tři vojáci izraelské armády.[174][175] Téhož dne Izrael oznámil, že při náletu na cíl v Rafahu zabil Imana Zareba, který 7. října 2023 vedl část jednotek Palestinského islámského džihádu při útoku na Izrael.[176] Druhého dne oznámila izraelská armáda rozsáhlou evakuaci civilistů z východu města. Obyvatele oblasti vyzvala, aby se přesunuli do humanitární oblasti.[177][178] Americký prezident Joe Biden znovu oznámil Netanjahuovi, že případný útok na Rafah nepodpoří.[179] Izrael přesto pokračoval v náletech a 7. května vstoupil s armádou v omezených výpadech do východního Rafáhu, přičemž zajistil a uzavřel tamní hraniční přechod s Egyptem, který podle izraelské armády využíval Hamás, čemuž svědčily střety s ozbrojenci. Byly tím ale také přerušeny transporty humanitární pomoci přes výše zmíněné dva hraniční přechody.[180][181] Spojené státy následně odložily plánovanou dodávku munice Izraeli kvůli jeho operacím v Rafáhu, stalo se tak poprvé od vypuknutí války.[182] Americký prezident Joe Biden to udůvodnil tím, že Izrael použil bomby dodávané Spojenými státy k útokům, při nichž v Pásmu Gazy umírali palestinští civilisté. Současně uvedl, že pokud Izrael zcela vstoupí do Rafáhu, USA budou nadále dodávat jen obrannou munici do systému protivzdušné obrany.[183]
Podle Úřadu pro koordinaci humanitárních záležitostí OSN (UNOCHA) do 10. května 2024 z Rafáhu před blížící se ofenzívou uprchlo přes 110 000 Palestinců, přičemž každý den mělo jít o kolem 30 000 osob. Podle úřadu se většina z těchto lidí od začátku války mezi Izraelem a Hamásem musela stěhovat již pětkrát nebo šestkrát. Kvůli přerušení dodávek humanitární pomoci také úřad varoval před humanitární katastrofou a kolapsem zbývajících zdravotnických zařízení.[184] Izraelská armáda v téže době dokončila pozemní obklíčení východního Rafáhu a pokračovala v tamních bojích s Hamásem.[185]
Související konflikty
Izrael a Západní břeh Jordánu
V únoru 2024 vydala organizace Amnesty International zprávu, ve které uvedla, že Izrael provádí na okupovaném území Západního břehu Jordánu nezákonné zabití včetně užití neodůvodněné smrtící síly. Amnesty takto zdokumentovala minimálně dvacet případů, včetně zabití sedmi dětí. Izrael měl současně bránit zraněným Palestincům v lékařské pomoci. V roce 2023 bylo na území Západního břehu Izraelci zabito minimálně 507 Palestinců, včetně 81 dětí. Šlo o nejvíce zabitých na tomto území za posledních dvacet let. [186]
Násilí se dopouštěli také izraelští osadníci na Západním břehu, kteří se podle zprávy OSN z konce října 2023 podíleli na zabití desítek Palestinců, na zranění 2000 Palestinců a vyhnání minimálně 1000 Palestinců z jejich domovů.[187]
V říjnu 2023 provedl Izrael letecký nálet na mešitu Al-Ansar ve městě Dženín, u které tvrdil, že je skrýší bojovníků Hamásu.[188]
Iraelská armáda v dubnu 2024 oznámila, že na Západním břehu Jordánu nalezla tělo pohřešovaného izraelského teenagera, který byl podle ní zabit při „teroristickém útoku“. Desítky židovských osadníků předtím vtrhly do palestinské vesnice Mughajir, kde při hledání 14letého izraelského chlapce, který ráno odešel ze své farmy pást ovce a od té doby byl nezvěstný, zabily jednoho Palestince a 25 dalších zranily. S oznámením smrti chlapce přišla nová vlna útoků osadníků, média informují o desítkách zraněných.[189]
Dne 19. dubna 2024 Evropská unie poprvé uvalila sankce na radikální izraelské osadníky kvůli jejich útokům na Palestince na okupovaném Západním břehu. Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josep Borrell předložil návrh na uvalení sankcí proti izraelským extremistickým osadníkům už v prosinci 2023. Proti sankcím se ale tehdy stavěla Česká republika a Maďarsko. Již dříve v roce 2024 uvalyly Spojené státy americké sankce na čtyři izraelské osadníky, které viní z páchání násilí na Palestincích na Západním břehu.[190]
V dubnu provedl Izrael zátah v uprchlickém táboře Nur Shams na severozápadě Západního břehu Jordánu. Během dvoudenní akce bylo zabito deset palestinských ozbrojenců a osm zatčeno. Izraelští vojáci zadrželi zbraně a výbušniny. Ozbrojenci patřili k Palestinskému islámskému džihádu.[191]
Izrael a Hizballáh
Od počátku války s Hamásem se Izrael potýkal také s přeshraničními konfrontacemi s Hizballáhem, zejména v Libanonu (případně v Sýrii).[192] Na obou stranách hranice musely v důsledku konfliktu odejít ze svých domovů desetitisíce lidí. V Libanonu od října zemřelo v důsledku izraelských úderů podle Reuters již přes 200 příslušníků Hizballáhu a asi 50 civilistů. Na severu Izraele přišlo podle armády o život deset izraelských vojáků a šest civilistů.[193] Na místě se snaží situaci deeskalovat mise OSN UNIFIL.
Izrael a Írán
.svg)
Dne 1. dubna 2024 Izrael provedl nálet na íránský konzulát v hlavním městě Sýrie Damašku. Při útoku zemřelo třináct osob. Mezi nimi byl zabit vysoký velitel Íránských revolučních gard Mohammad Rezá Zahedí a také generál Mohammad Rahímí. Izrael odmítl útok komentovat. Írán v reakci pohrozil tvrdou odvetou. Izrael už mnoho let útočí na cíle v Sýrii spojené s Íránem či šíitskou skupinou Hizballáh. Stejně tak útočí na Hizballáh v Libanonu. Podle expertů ale během války s Hamásem tyto přeshraniční nálety na cíle v Sýrii a Libanonu zintenzivnil.[194] Americký prezident Joe Biden přislíbil Izraeli v případě odvetného útoku Íránu silnou podporu.[195]
Írán spustil odvetný útok v noci z 13. dubna 2024. Na Izrael vyslal nižší stovky bezpilotních letounů a raket. Věšinu raket se podařilo sestřelit ještě mimo hranice Izraele. S jejich likvidací Izraeli pomohly USA, Spojené království a Jordánsko. Šlo o první útok vedený proti Izraeli přímo z íránského území.[189] Írán odvetu deklaroval dopředu. Stejně tak Izrael uvedl, že v případě odvetného útoku zaútočí poté na Írán. Americký prezident Joe Biden sice slíbil Izraeli silnou podporu v případě útoku z Íránu, ale odrazoval Izrael od další eskalace konfliktu.[196] Íránská delegace v OSN uvedla, že útok považuje za odvetu za izraelský nálet na íránský konzulát v Damašku a že tím věc považuje za uzavřenou. Pokud by ale Izrael pokračoval v útocích, pohrozili tvrdšími protiútoky.[197] Izrael dne 19. dubna 2024 provedl dronový nálet na leteckou základnu poblíž města Isfahán. Podle Íránu byl útok zneškodněn protivzdušnou obranou.[198]
Izrael a Hútiové
Jemenští povstalci Hútiové podporovaní Íránem provedli v době války Izraele s Hamásem několik náletů na Izrael. Hútíové se považují za součást takzvané „osy odporu“ proti Izraeli, která zahrnuje Íránem podporované šíitské muslimské frakce v Iráku a libanonskou skupinu Hizballáh.[199] Více také: krize v Rudém moři a Operace Prosperity Guardian.
Diplomatické aktivity
.jpg)
V neděli 8. října se sešla RB OSN na uzavřeném jednání o konfliktu. Schůze skončila po 90 minutách bez konsensu a společného prohlášení.[200] 9. října Reuters oznámil, že Katar v koordinaci s USA zahájil zprostředkovaná jednání mezi Izraelem a Hamásem mající za cíl propuštění izraelských rukojmí výměnou za propuštění 36 palestinských žen a dětí zadržovaných Izraelem. Izrael taková vyjednávání popřel, Hamás se nevyjádřil.[201] Podle anonymního egyptského zdroje požádal Izrael Egypt o zajištění bezpečí pro rukojmí zadržovaná Palestinci. Podle tohoto zdroje ale Izrael v této fázi není připraven na příměří.[202]
Dne 15. října požádalo Rusko o hlasování v Radě bezpečnosti OSN o návrhu rezoluce požadující humanitární příměří.[203] Ruský návrh rezoluce byl 16. října v hlasování zamítnut.[204] Ve středu 18. října USA v RB OSN vetovaly brazilský návrh rezoluce OSN odsuzující útok Hamásu na Izrael, vyzývající k humanitární pauze v útocích, aby bylo umožněno dodání humanitární pomoci civilistům, a vyzývající Izrael, aby stáhl svůj příkaz vyzývající civilisty k evakuaci severní části Pásma Gazy. Rezoluci podpořilo 12 z 15 členů RB, Spojené království a Rusko se hlasování zdržely.[205] Dne 20. února 2024 americká vláda vetovala návrh rezoluce Rady bezpečnosti OSN, kterou předložilo Alžírsko, požadující příměří v Gaze.[206] USA současně předložily protinávrh rezoluce, v němž volaly po dočasném příměří a postavily se proti zahájení izraelské pozemní ofenzivy ve městě Rafáh.[207] Návrh USA ale ke konci března 2024 vetovaly Čína a Rusko, které ho nepovažovaly za dostatečný. Krok Ruska a Číny přivítalo hnutí Hamás.[208] Dne 25. března 2024 Rada bezpečnosti OSN poprvé od vypuknutí války přijala rezoluci vyzývající k okamžitému příměří. Rezoluci předložil Mosambik. Spojené státy americké se při hlasování zdržely. Přijetí rezoluce odsoudil Izrael, naopak Hamás ji přivítal. Izrael v reakci zrušil plánovanou diplomatickou návštěvu Washingtonu.[209]
V Káhiře se 21. října sešel summit politiků ze Středního východu a Evropy nazvaného Summit pro mír, který má za cíl projednat deeskalaci konfliktu mezi Gazou a Izraelem. Palestinský prezident Mahmúd Abbás sdělil, že... Palestinci nebudou ze své země vyhnáni. Podle arabských zemí včetně Egypta by příliv palestinských uprchlíků do sousedních arabských zemí znamenal... vyhnání Palestinců z jejich země.[210]
Mluvčí katarského ministerstva zahraničí sdělil, že po mnoha dnech nepřetržité komunikace se všemi stranami se podařilo dojednat propuštění dvou rukojmí ze zajetí Hamásem. Dle vyjádření mluvčího vyjednávání budou pokračovat.[211]
Vůdce Hizballáhu Hassan Nasralláh se 25. října setkal s představiteli Hamásu Salehem Al-Arourim a Palestinského islámského džihádu Ziadem Nakhlou. podle zveřejněného prohlášení představitelé palestinských organizací... hodnotili, co musí strany osy odporu udělat v této citlivé fázi, aby dosáhly skutečného vítězství odporu v Gaze a Palestině a zastavily zrádnou a brutální agresi proti našemu lidu.[212]
V Kataru sídlící předseda Hamásu Ismáíl Haníja, který v den útoku Hamásu na Izrael pobýval v tureckém Istanbulu,[213] jednal 16. října s tureckým ministrem zahraničí Hakanem Fidanem o možnosti propuštění rukojmích.[214] Dne 21. října 2023 Haníja hovořil s tureckým prezidentem Recep Tayyip Erdoğanem o situaci v Gaze a o vývoji ve válce.[215]
Po dvoustranných rozhovorech mezi zástupci ruského ministerstva zahraničí uvedl 26. října TASS, že... diskuse se zaměřily na propuštění rukojmích zadržovaných Hamásem a také na evakuaci ruských občanů z Gazy. Podle Hamásu... je třeba, aby mezinárodní společenství dostálo své odpovědnosti za zločin genocidy spáchaný sionistickou vládou. Izraelské ministerstvo reagovalo prohlášením ,ve kterém se říká, že ...pozvání vysokých představitelů Hamásu do Moskvy... je aktem podpory terorismu a legitimizuje zvěrstva teroristů Hamásu.[216]
Dne 27. října přijalo Valné shromáždění OSN rezoluci vyzývající k humanitárnímu příměří ve válce mezi Izraelem a Hamásem. Text navržený Jordánskem a dalšími arabskými státy získal podporu 121 zemí, 44 se zdrželo hlasování a proti návrhu hlasovalo 14 zemí, včetně Izraele, Spojených států a Česka.[217] Po hlasování vyzvala česká ministryně obrany Jana Černochová k vystoupení České republiky z OSN. Podle Černochové nemá Česko „v organizaci, která fandí teroristům a nerespektuje základní právo na sebeobranu, co pohledávat.“[218]
Dne 15. ledna 2024 přiletěl do Izraele český prezident Petr Pavel, aby se setkal s představiteli státu a vyjádřil jim podporu v boji s Hamásem.[219] Po setkání s prezidentem Herzogem a premiérem Netanjahuem Pavel prohlásil, že hnutí Hamás si bere palestinské civilisty jako „živé šíty“ a „ten, kdo nese hlavní vinu za civilní oběti, není izraelská armáda, ale Hamás sám.“[220] Podle zahraničněpolitického analytika Břetislava Turečka „Petr Pavel příjemně překvapil. Jako první český politik totiž poprvé od teroristického útoku zcela otevřeně promluvil i o zájmech Palestinců, o utrpení, kterým procházejí v Gaze.“[221] Tureček připomněl předchozí návštěvu předsedkyně Sněmovny Markéty Pekarové Adamové v Izraeli, která „zmínila podporu Izraeli, ale ani jedním slovem se nezmínila o Palestincích.“[222]
V druhé polovině února 2024 se sešli diplomaté Spojených států amerických, Izraele, Kataru a Egypta v Paříži, kde dohodli základní obrysy dohody o dočasném příměří.[154] O přijetí dohody, která by znamenala šestitýdenní příměří, se začalo vyjednávat v Káhiře na začátku března 2024. Zprostředkovatele nadále dělaly Spojené státy americké, Egypt a Katar. Jednání se účastnili zástupci teroristického hnutí Hamás. Naopak delegace Izraele nedorazila, protože neobdržela požadovaný seznam žijících rukojmích a požadavky na výměnu.[223] Během prvních dvou plánovaných dnů jednání se zprostředovatelům nepodařilo uzavřít dohodu. Podle činitelů Hamásu byl na jednání předložen vlastní protinávrh příměří. Hamás i Izrael obviňovaly druhou stranu z nedostatečné aktivity pro uzavření příměří.[224] Vyjednávání skončilo bez výsledku.
Dne 18. 3. 2024 začala jednání v katarském Dauhá. Za Izrael se tentokrát účastnila delegace pod vedením šéfa tajné služby Mossad Davida Barnea.[225] Ještě do konce března ale Izrael stáhl svou delegaci, protože podle něj jednání uvázla na mrtvém bodě kvůli požadavkům Hamásu, která byla pro Izrael nepřijatelná.[226] Hamás naopak obvinil Izrael, že nehledá smírčí cesty a příměří klade překážky. Nicméně Hamás opakovaně odmítal návrh dohody předkládaný Izraelem.[227]
V první polovině dubna začalo další kolo jednání o podmínkách příměří, a to opět v Káhiře. Delegaci Hamásu vedl člen jeho vedení Chalíl al-Hajá. Mezi mediátory byli ředitel CIA Bill Burns a katarský ministr zahraničí šajch Muhammad bin Abdar Rahmán Sání. Hamás před jednáními trval na svých podmínkách trvalého příměří, stažení armády Izraele z Gazy, umožnění návratu vysídlených uprchlíků na sever Pásma Gazy, poskytnutí humanitární pomoci a výměny izraelských rukojmí za vězněné členy Hamásu. K dosažení příměří vyzval mediátory i americký prezident Joe Biden.[228] Izrael uvedl, že Hamás před jednáním odmítl izraelský návrh pro dočasné příměří, který ovšem nepočítal se stažením izraelské armády z území Pásma Gazy. Současně Izrael obvinil arabské mediátory, že na Hamás netlačí.[229]
V druhé polovině dubna 2024 čelní představitel Hamásu Chalíl Hajja uvedl, že Hamás složí zbraně a změní se v běžnou politickou stranu, pokud vznikne palestinský stát v hranicích před rokem 1967. Nekomentoval ovšem fakt, že hnutí ve svém politickém programu takzvané dvoustátní řešení i samotnou existenci Izraele odmítá.[230]
Na začátku května 2024 se v Káhiře konalo další kolo rozhovorů o příměří. Návrh předložil Izrael, přičemž americký ministr zahraničních věcí Antony Blinken znovu vyzval Hamás, aby dohodu přijal.[231] Rozhovory, kterých se opět účastnil i šéf americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) Bill Burns ovšem skončily neúspěchem. Hamás zopakoval své požadavek na záruky, které povedou k trvalému ukončení války a stažení Izraele. To ovšem Netanjahu dlouhodobě odmítá a je ochoten nabídnout pouze dočasné příměří výměnou za propuštění části rukojmích s následným dalším vyjednáváním.[232] Hamás brzy poté přistoupil na upravený návrh dohody, který předložil Egypt. Podle prvních zpráv měl návrh zahrnovat příměří ve „třech fázích“, z toho každá by měla trvat 42 dní. Jeho součástí je obnova Pásma Gazy, návrat vysídlených Palestinců nebo výměna vězňů. Izrael byl ale k návrhu odmítavý, jelikož nešlo o dříve projednanou verzi, se kterou by mohl souhlasit.[233]Z podrobnějšího rozboru návrhu vzešly další požadavky Hamásu, a to na odmítnutí veta Izraele při výběru uvězněných Palestinců k propuštění výměnou za propuštění části rukojmích, u kterých navíc Hamás nechce rozlišovat, jestli půjde o živé či mrtvé. To ovšem komentátoři označili za rizikové, jelikož by si tím Hamás mohl vymoci osvobození předních teroristů. Hamás po Izraeli také požadoval, aby oznámil konec války už v první etapě příměří.[234]
Počet obětí
Během útoků na Izrael ze 7. října 2023 bylo zabito 1139 lidí, včetně 764 civilistů a 373 příslušníků izraelských bezpečnostních složek. Dalších 252 osob bylo zajato jako rukojmí a uneseno do Pásma Gazy.[235][236][237]
K 3. březnu 2024 bylo při izraelských náletech na Pásmo Gazy zabito nejméně 30 400 Palestinců, z toho 21 000 žen a dětí. Dalších 7000 lidí bylo nezvěstných a 71 700 zraněných.[238] Podle OSN navíc čtvrtina Palestinců čelila hladovění a 80 % populace bylo nuceno opustit svůj domov.[239] Při útoku Hamásu na Izrael dne 7. října 2023 bylo zabito 31 izraelských dětí.[240] Koncem března 2024 UNICEF uvedl, že při útocích Izraele bylo zabito více než 13,000 palestinských dětí.[241] CNN, která provedla srovnání s dalšími souběžně probíhajícími válečnými konflikty ve světě, uvedla, že podle údajů OSN bylo během ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 zabito 477 dětí a za rok 2023 k 8. říjnu bylo na Ukrajině zabito 83 dětí.[240]
Údaje o počtech palestinských obětí pochází od ministerstva zdravotnictví v Gaze. Ministerstvo je pod kontrolou vládnoucího Hamásu, ovšem je částečně korigováno a spravováno také Fatahem ze Západního břehu Jordánu. Při zveřejňování údajů o zemřelých palestinské ministerstvo zdravotnictví vychází z údajů vedených v tamních nemocnicích a nerozlišuje mezi zemřelými militanty a civilisty a stejně tak nerozlišuje příčiny úmrtí. Do součtu obětí války tak zahrnuje zemřelé po izraelských útocích, ale také oběti nehod při odpálení vlastních raket proti Izraeli.[242] Tím, jak během postupu Izraele v Gaze ubývaly provozuschopné nemocnice, také docházelo k méně organizovanému dodávání hlášení o zemřelých.[243] Přesné rozdělení typu obětí je odloženo do období po válce, kdy se do stanovení počtu obětí zapojí OSN a různé humanitární organizace. Na základě předchozích konfliktů v Gaze bylo zjištěno, že údaje tamního ministerstva zdravotnictví o obětech se vždy lišily jen o nižší jednotky procent oproti zjištěním OSN.[244] Na začátku války, v říjnu 2023, americký prezident Joe Biden důvěryhodnost těchto dat zpochybnil.[245] Brzy poté ovšem OSN a různé humanitární organizace uvedly, že se údajům zveřejněným ministerstvem zdravotnictví v Gaze dá důvěřovat.[246] V listopadu 2023 američtí zpravodajci z bezpečnostních složek tvrdili, že mají indicie ke konstatování, že údaje o počtech obětí zveřejněné ministerstvem zdravotnictví v Gaze zhruba odpovídají realitě.[247] V lednu 2024 se objevila zpráva, že z dat ministerstva zdravotnictví v Gaze vychází i bezpečnostní agentury v Izraeli, které je rovněž považují za odpovídající skutečnosti.[248] Počet palestinských obětí naopak může být ve skutečnosti ještě vyšší, než uvádí úřady v Gaze, protože mnoho obyvatel Gazy leží pohřbeno pod troskami domů a nejsou zatím započítáni mezi oběti.[249] Lze zde podotknou, že během konfliktu také probíhala informační válka vedená oběma stranami, které shodně vypouštěly misinformace a dezinformace. Proto se objevila potřeba ověřovat také údaje zveřejněné izraelskou armádou nebo vládou.[250][251]
K lednu 2024 bylo hlášeno 370 palestinských obětí také na Západním břehu Jordánu. Většinu obětí usmrtily izraelské bezpečnostní složky. Jednotky případů ale také byly obětmi násilí izraelských osadníků vůči Palestincům. Toto jednání odsoudil americký prezident Joe Biden, který proti čtyřem osadníkům schválil sankce.[252]
Podle zprávy z února 2024 portálu The Times of Israel s odvoláním na izraelskou armádu Izrael do té doby provedl 31 000 náletů, z většiny na Pásmo Gazy. Ze vzduchu bylo zaměřeno 29 000 cílů a v cca 7000 případech si útoky vyžádaly podpůrné pozemní jednotky. Z toho 26 000 útoků uskutečnila letadla, další tisíce pak helikoptéry a drony. Podle izraelské armády bylo při útocích zabito 12 000 členů Hamásu. Hamás ale uváděl poloviční počet obětí. Útok na Pásmo Gazy stál život 236 izraelských vojáků. Na palestinské straně bylo zabito celkem 29 000 lidí, ve většině civilisté.[253]
Podle svědectví šesti důstojníků izraelských zpravodajských služeb z dubna 2024 pro The Guardian byl použit systém umělé inteligence Lavender, který Izraelské obranné síly využívaly při výběru potenciálních cílů pro bombardování. Lavender jich v jedné fázi identifikoval až 37 000 na základě jejich vazeb na Hamás. Zpravodajci také nastavovali poměr, kolik civilistů smí při bombardování zemřít na jednoho bojovníka Hamásu. V prvních týdnech války bylo při náletech na nízko postavené bojovníky povoleno zabít vždy 15 až 20 civilistů. Preferovaný způsob bombardování byly navíc tzv. hloupé bomby. Ty jsou méně přesné, ničí celé domy a zabíjí všechny obyvatele vevnitř.[254]
Pásmo Gazy v humanitární krizi
V důsledku blokády a po ostřelování a vpádu Izraele do Pásma Gazy, které si vyžádaly vedle obětí na životech také destrukci většiny budov a infrastruktury v severní části území, a také po útěku většiny obyvatel k jižní hranici území (zejm. do města Rafah), vypukla v Pásmu Gaza humanitární krize. Totální blokáda Izraelem a Egyptem umožnila využívat pouze dvou hraničních přechodů, kterými vstupovaly kamiony s humanitární pomocí, ovšem v míře nižší než před vypuknutím konfliktu (pouze cca 100 až 150 denně, oproti více než 500 denně před válkou). Od 11. října 2023 byla Gaza bez elektřiny v důsledku toho, že Izrael přerušil dodávky. Izrael také zcela zablokoval dovoz paliva od začátku října do 18. listopadu 2023.[255]
Již začátkem roku 2024 znepokojila humanitární situace OSN, Evropskou unii, arabské státy a brzy poté také Spojené státy americké. Prezident Joe Biden i viceprezidentka Kamala Harris obvinili Izrael, že nedělá dost pro řešení humanitární krize v Gaze.[256]
Od začátku roku 2024 shazovaly z letadel na území Pásma Gazy humanitární pomoc ve společné misi státy Francie, Egypt a Jordánsko. V březnu se přidaly i Spojené státy americké[257] a krátce poté také Německo.[258] V březnu 2024 byl rovněž otevřen námořní koridor s humanitární pomocí do Pásma Gazy. Na projektu spolupracovaly Evropská unie, Spojené státy americké, Spojené království a Spojené arabské emiráty.[259][260] Námořní koridor byl ale pozastaven krátce po svém spuštění poté, co izraelské rakety zasáhly humanitární konvoj World Central Kitchen, kteří zajišťovali námořní distribuci pomoci.[261] Na konci dubna 2024 WCK obnovilo v Pásmu Gazy svou činnost. Před vynuceným pozastavením činnosti v říjnu 2023 v Pásmu Gazy rozvezla 43 milionů jídel, což podle ní představovalo 62 procent z veškeré pomoci od mezinárodních neziskových skupin na místě.[262] Spojené státy americké v téže době začaly se stavbou dříve oznámeného prozatímního mola na pobřeží Pásma Gazy.[263]
V polovině března 2024 americký ministr zahraničních věcí Antony Blinken uvedl, že všichni obyvatelé Pásma Gazy zažívají nedostatek jídla. Dodal, že jde o první případ, kdy takto byla zahrnuta celá populace.[264] V téže době Organizace OSN pro výživu a zemědělství ve své zprávě uvedla, že na severu Pásma Gazy bez přijetí dalších opatření nejpozději v květnu vypukne hladomor. Na zbytku území během léta.[265] Ke konci března 2024 Izrael otevřel nový (druhý na svém území) přechod pro přepravu humanitární pomoci do Pásma Gazy. Současně představitelé Izraele uvedli, že zásoby jsou dostatečné a v Pásmu Gazy tak podle nich hladomor nevypukne.[266]
Podle OSN do dubna 2024 zemřelo nejméně dvanáct Palestinců v souvislosti se zásobami, které různé státy letecky dopravovaly a shazovaly na Gazu, aby tak pomohly zásobovat území základní humanitární pomocí. Tito lidé se buď utopili, když se snažili vylovit zásoby spadlé do moře, nebo byli přímo zasaženi bednami, kterým selhaly padáky. Současně OSN uvedlo, že úřad UNRWA reportoval, že 1,2 milionu vysídlených Palestinců žije v Rafahu a v Chán Júnis v provizorních podmínkách, zejména ve stanech. Dále, že Izrael vybombardoval přes sto škol zřizovaných UNRWA. Podle úřadu UNOCHA bylo od března 2024 třicet procent humanitárních misí směřujících do severní Gazy Izraelem zastaveno a zakázáno.[267]
Podle terénního výzkumu organizace Refugees International z ledna 2024 byly podmínky v Pásmu Gazy „apokalyptické“. Po pěti měsících války bylo pro Palestince těžké najít adekvátní jídlo, vodu, přístřeší a základní léky. Hlad na úrovni hladomoru byl již rozšířený a situace se dále zhoršovala. Výzkumníci zjistili, že Izrael soustavně prováděl svévolné odepírání vstupu legitimního humanitárního zboží do Gazy; zavedl vysoce komplikovaný proces inspekce a schvalování bez jasných nebo konzistentních pokynů; dále odhalili jasné známky toho, že Izrael nedokázal zavést funkční systém distribuce humanitární pomoci; a zaznamenali také přetrvávající útoky na humanitární, zdravotní, potravinovou, energetickou a další kritickou infrastrukturu Gazy, které současně oslabily úsilí o pomoc a eskalovaly potřeby Palestinců.[268]
Zpravodajský server CNN přišel v březnu 2024 s reportáží, ve které odhalil, jak Izrael nakládá s inspekcemi humanitární pomoci. CNN také přezkoumala dokumenty sestavené hlavními účastníky humanitárních operací, které uvádějí položky, které Izraelci nejčastěji vyřazují z pomoci. Patří mezi ně anestetika a anesteziologické přístroje, kyslíkové lahve, ventilátory a systémy filtrace vody. Mezi další položky patří datle, spací pytle, léky na léčbu rakoviny, tablety na čištění vody a těhotenské sady. Veškerá pomoc, včetně jídla a vody, je také na neurčitý čas zadržována, jde o tisíce tun surovin a zboží.[269] Tuto praxi později potvrdil i The Washington Post.[270]
Dle zprávy organizace Oxfam z března 2024 izraelský přístup vedl k tomu, že se mezinárodní společenství raději uchýlilo k námořním cestám a letecké pomoci, než aby čelilo Izraeli s tím, že systematicky podkopává přístup k pomoci. Izraelské úřady například odmítly schválit distribuci ze skladu Oxfamu plného mezinárodní pomoci včetně zdravotních lahví s kyslíkem, inkubátorů a přístrojů na čištění vody. Sklad je v egyptském městě Aríš jen 40 km od hranice s Pásmem Gazy.[271]
V březnu 2024 nařídil Izraeli Mezinárodní soudní dvůr v Haagu, aby spolupracoval při distribuci humanitární pomoci do Pásma Gazy.[272] Podle prohlášení Izraele byl v polovině dubna 2024 otevřen nový hraniční přechod na severu Gazy.[273] Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk v téže době ale uvedl, že Izrael pokračuje v nezákonných omezeních humanitární pomoci do Pásma Gazy.[274]
V důsledku války byli obyvatelé Pásma Gazy ohroženi také infekčními nemocemi. Kvůli kolapsu základních služeb a rostoucím teplotám na jaře 2024 se začaly šířit infekce hepatitidy A, kožních chorob, střevních a žaludečních potíží. V ulicích se nahromadily desetiticíse tun odpadu, které ve vysokých teplotách rychle hnily a následně se v nich množili potkani a mouchy, kteří jsou přenašeči infekčních nemocí. Čisté vody byl přitom kritický nedostatek.[275]
Organizace jako Lékaři bez hranic, Červený kříž a společné prohlášení UNICEF, Světové zdravotnické organizace, Rozvojového programu OSN, Populačního fondu OSN a Světového potravinového programu varovaly před strašlivým humanitárním kolapsem.[276][277][278]
Obvinění z válečných zločinů
Hamás i izraelská armáda byly během konfliktu obviněny z pokusu nebo hrozící genocidy a několika dalších válečných zločinů.[279] Rada bezpečnosti OSN identifikovala jasné důkazy o válečných zločinech spáchaných jak Izraelskými obrannými silami, tak Hamásem.[280] Podle komise OSN pro izraelsko-palestinský konflikt existují jasné důkazy o tom, že válečné zločiny mohly být spáchány při posledním výbuchu násilí v Izraeli a Gaze.[281][282]
Již od roku 2021 se Mezinárodní trestní soud (ICC) zabývá válečnými zločiny v Palestině, ze kterých jsou podezřelí jak Hamás, tak ale i Izrael. Válka mezi Izraelem a Hamásem se rovněž stala předmětem vyšetřování. V prosinci 2023 vrchní prokurátor Mezinárodního trestního soudu Karim Khan, po pracovní návštěvě Izraele, vyzval Izrael a Hamás k dodržování mezinárodního práva.[283] V březnu byl do čela vyšetřování ICC v Palestině postaven britský právník Andrew Cayley.[284] Nicméně Izrael Mezinárodní trestní soud nikdy neuznal a Benjamin Netanjahu opakovaně sděloval, že jeho verdikty nebude akceptovat.[285] Ke konci dubna 2024 se začaly objevovat zprávy, že by Mezinárodní trestní soud mohl vydat zatykač na představitele izraelské vlády. Podle izraelských médií se tomu Izrael a Spojené státy snažily diplomatickými prostředky zabránit.[286]
Zabíjení novinářů
V prosinci 2023 v předvečer mezinárodního Dne lidských práv zveřejnila Mezinárodní federace novinářů seznam 94 novinářů a pracovníků médií, které byli v roce 2023 zabití v souvislostí s jejich prací. Drtivá většina zabitých novinářů (68) připadá na právě na válku Izraele s hnutím Hamás. Šlo o 61 palestinských novinářů zabitých v pásmu Gazy, o 4 izraelské novináře zabité během útoků Hamásu na hudební festival Supernova a na kibuci Nahal Oz a Kfar Aza, o 3 libanonské novináře zabité Izraelem nedaleko společné hranice obou zemí. Tento konflikt je tak pro pracovníky médií nejsmrtelnější za více 30 let, kdy Mezinárodní federace novinářů monitoruje oběti z řad novinářů. Podle IFJ se... palestinští novináři v Gaze stali obětí nevybíravého bombardování ze strany izraelské armády. IFJ ve své výzvě sdělila, že... mezinárodní společenství, a zejména Mezinárodní trestní soud, musí čelit své odpovědnosti a důkladně vyšetřit a případně zahájit stíhání těch, kdo nařídili a provedli útoky na novináře.[287][288]
K dubnu 2024 se počet zabitých novinářů během konfliktu zvýšil na 109. Z nich bylo 102 Palestinců, 4 Izraelci a 3 Libanonci.[289] V květnu 2024 udělilo UNESCO palestinským novinářům pokrývajícím válku výroční novinářskou cenu Guillermo Cano World Press Freedom Prize. Cenu převzal předseda palestinského novinářského syndikátu Nasser Abu Baker.[290][291]
Izrael
Obvinění z válečných zločinů vznesly proti Izraeli Human Rights Watch, Amnesty International, B´tselem a OSN. Izraelský magazín +972 popsal, jak izraelská armáda vědomě cílí na civilisty.[292][293] Podle odhadů OSN zabila izraelská armáda v Gaze za tři měsíce víc civilistů než ruská armáda na Ukrajině za skoro dva roky.[294]
Do 21. října podle palestinského ministerstva zdravotnictví izraelské útoky zabily v Pásmu Gazy 37 zdravotníků, napadeno bylo 69 zdravotnických zařízení, z provozu bylo vyřazeno 7 nemocnic a 24 sanitek. Smrt v řadách svého zdravotnického personálu v Gaze oznámily UNRWA, Mezinárodní červený kříž a Červený půlměsíc, mrtvé ohlásily i Lékaři bez hranic.[295][296] Útoky na zdravotnická zařízení se Izrael údajně dopustil válečných zločinů podle Ženevských úmluv.[297] Dne 13. října vydaly IOS příkaz k evakuaci 1,1 milionu lidí z Pásma Gazy, což někteří diplomaté označili jako násilný přesun, čímž se Izrael údajně dopustil válečného zločinu podle Ženevské úmluvy.[298] Podle Human Rights Watch a Euro-Med Human Rights Monitor používají izraelské jednotky při svých útocích v hustě zastavených oblastech dělostřelecké granáty s bílým fosforem.[zdroj? Izrael použití této munice v Gaze popřel.[299]
Dne 15. prosince 2023 byli izraelskými vojáky zastřeleni tři izraelští rukojmí v Gaze, které si izraelští vojáci údajně spletli s bojovníky Hamásu, přestože muži byli neozbrojeni, byli svlečeni do půl těla a nesli bílou vlajku.[300] Podle kritiků postupu izraelské armády v Gaze tento incident dokládá, jak izraelská armáda zachází s palestinskými civilisty a se zajatci, protože vojáci si rukojmí pravděpodobně spletli se vzdávajícími se Palestinci.[301]
V lednu 2024 projednal Mezinárodní soudní dvůr v Haagu žalobu Jihoafrické republiky na Izrael, ve které byl obviněn z páchání genocidy vůči Palestincům. Dne 26. ledna soud předběžným opatřením nařídil Izraeli, aby učinil veškeré kroky k zabránění genocidy a aby zlepšil humanitární situaci v Gaze. Soudkyně Joan Donoghueová navíc uvedla, že některá tvrzení Jihoafrické republiky jsou „věrohodná“. Soudkyně dodala: „Soud se domnívá, že existuje reálné a bezprostřední riziko, že než soud vydá konečné rozhodnutí, bude způsobena nenapravitelná újma na právech, která soud shledal jako hodnověrná.“ Benjamin Netanjahu podle listu The Times of Israel nařídil členům svého kabinetu, aby se zdrželi reakce na předběžné rozhodnutí soudu. On sám prohlásil, že tvrzení, že „Izrael páchá genocidu na Palestincích, je nejen nepravdivé, ale i pobuřující“.[302] V březnu 2024 irský ministr zahraničí Micheál Martin uvedl, že se Irsko přidá k žalobě Jihoafrické republiky.[303]
Podle skupiny zvláštních zpravodajů[jakých? provádí IOS nevybíravé útoky proti civilním cílům v Pásmu Gazy.[304] IOS provedly útoky proti proti tržnici v Džabálii,[305] proti uprchlickému táboru Al-Šatí,[306] nálet na školu UNRWA,[307] kde se ukrývalo 4 000 uprchlíků. Izraelské útoky zničily nebo poškodily okolo 104 mešit a čtyři kostely.[308] Při izraelském leteckém úderu, který 19. října zasáhl areál řeckého pravoslavného kostela svatého Porfyria, zahynulo 17 křesťanů, kteří se tam ukrývali před nálety, tedy skoro 2 % příslušníků křesťanské komunity v Gaze.[309]
V severní části Gazy, kde se nachází nejlidnatější město Gaza, bylo k lednu 2024 v důsledku bojů a izraelských útoků zničeno nebo poškozeno 70–80 % veškerých budov. V celé Gaze bylo zničeno nebo poškozeno přes 50 % budov. Více než 1,9 milionu lidí, tedy kolem 85 % všech obyvatel Gazy, bylo vyhnáno ze svých domovů.[310] Zpráva z počátku listopadu 2023 uvádí více než 100 významných archeologických a starobylých památek, knihoven, náboženských míst a míst starověkého historického významu, která Izrael částečně nebo úplně zničil.[311][312][313]
Některé nebojové akce provedené Izraelem jako je blokáda přísunu potravin, vody, paliv či elektřiny jsou charakterizovány[kým? jako kolektivní trest, což je podle Ženevské úmluvy klasifikováno jako válečný zločin.[314] Izraelský prezident Jicchak Herzog obvinil všechny Palestince v Gaze ze společné odpovědnosti za útok proti Izraeli.[315] Sari Bashi, expertka pro na lidská práva z Human Rights Watch poznamenala, že... je znepokojivé, když izraelský představitel otevřeně přiznává zapojení své země do kolektivního trestu.[316] Generální tajemník OSN António Guterres 18. října prohlásil, že... útoky Hamásu nemohou ospravedlnit kolektivní trestání palestinského lidu.[317] Podle Světového potravinového programu (WFP) trpělo v prosinci 2023 extrémním hladem 25 % rodin v Gaze a u tisíců dětí byla diagnostikována podvýživa.[294] V polovině prosince OSN odhadovala, že okolo 90 % obyvatel Gazy má zajištěno méně než jedno jídlo denně.[318]
V únoru 2024 byl zveřejněn zvukový záznam hovoru mezi operátory tísňového volání a šestiletou palestinskou dívkou, která jako jediná přežila útok izraelských vojáků na auto s palestinskými civilisty. Sanitka Červeného půlměsíce, která přijela na místo, se stala také terčem izraelské střelby a její posádka zahynula. Dívka byla později nalezena mrtva.[319] Dne 29. února 2024 bylo při střelbě izraelských vojáků do davu civilistů zabito nejméně 115 Palestinců a více než 750 utrpělo zranění.[320]
Ke konci března 2024 zvláštní zpravodajka OSN pro okupovaná palestinská území Francesca Albanese uvedla, že činy Izraele splňují kritéria označující páchání zločinu genocidy vůči Palestincům v Pásmu Gazy. Podle Albanese Izrael použil „humanitární kamufláž“, aby zakryl svou „genocidní kampaň“. Izrael obvinění odmítl.[321]
V dubnu 2024, po stažení armády Izraele a návratu Palestinců do města Chán Júnis, byly v tamní Násirově nemocnici nalezeny tři masové hroby. Masový hrob byl nalezen také v nemocnici Shifa na severu Pásma Gazy. Celkem v nich bylo uloženo 392 těl. Palestincké zdroje uváděly, že tam byli pohřbení i lékaři a pacienti z nemocnic. Některá těla podle palestinských zdrojů nesla stopy mučení. Palestinské úřady dále tvrdily, že většina těl tam byla pohřbena během doby, kdy nemocnice obsadila izraelská armáda. Naopak izraelská armáda tvrdí, že nemocnice obsadila, protože se tam skrývali ozbrojenci Hamásu a spousta obětí byli právě oni. Hroby údajně izraelští vojáci exhumovali, protože hledali izraelské rukojmí a zkoumali, jestli nejsou pohřbení tam. Dodávají ale, že všechna těla, která exhumovali, vrátili na místa, kde byla původně pohřbená. Prošetření vzájemných obvinění požadovaly Spojené státy americké nebo také OSN.[322]
Představitelé EU a USA odmítli, že by Izrael v Pásmu Gazy porušoval mezinárodní humanitární právo, přestože z Číny zní, že k porušení došlo.[323]
Ničivé jednání Izraele bylo popisováno také jako ekocida, tedy cílené ničení životního prostředí. Jedním z prostředků mělo být užívání toxického bílého fosforu, a to nejen v Palestině, ale také v Libanonu. Na Západním břehu Jordánu se zase cílem ničení staly olivovníky, které plodí základní surovinu palestinské zemědělské produkce – olivy. Jen za rok 2023 jich izraelští osadníci zničili 10 000. Nešlo o novou taktiku. Armáda a osadníci z nelegálních osad měli od roku 1967, tedy od šestidenní války, zničit přes osm set tisíc olivových stromů. Zásadní roli destrukce palestinského zemědělství hrála také kontrolní role Izraele nad dodávkami vody. Situace byla nejhorší právě v Pásmu Gazy, které nedisponuje vlastním zdrojem čisté vody. V následcích izraelského bombardování a pozemní invaze v Pásmu Gazy od vypuknutí války do března 2024 byla podle satelitních snímků zlikvidována téměř polovina stromů. Do půdy se z bomb dostával toxický azbest. Podle prohlášení Izraele však nešlo o cílené ničení ekosystémů, ale o běžný důsledek války.[324][325]
Hamás a palestinské militantní skupiny
Vyšetřovací komise OSN pro okupovaná palestinská území a Human Rights Watch obvinily palestinské ozbrojené skupiny z... páchání ohavných činů a zaměřování se při střelbě na civilisty a prohlásily, že... braní civilistů jako rukojmí se podle mezinárodního práva rovná válečným zločinům.[326][327]
Během svého pohybu v Izraeli palestinští ozbrojenci nevybíravě zabíjeli, přičemž se zaměřovali na civilisty. Poté, co dosáhli svých cílů,[jakých? zabíjeli dále systematicky civilisty včetně žen a dětí.[328] Během masakru na hudebním festivalu v Re´im zabili 260 osob. Díky videím pořízeným samotnými příslušníky Hamásu a zveřejněným sociálních sítích bylo zdokumentováno mučení, sexuální násilí a násilí na dětech.[329] Podle izraelských vojenských forenzních týmů, svědectví očitých svědků a nahlášených fotografických, dokumentárních a video důkazů militanti Hamásu znásilňovali, napadali a mrzačili izraelské ženy a dívky během útoků na Izrael dne 7. října 2023.[330] Vojenský personál oznámil, že těla obětí útoků ze 7. října vykazovala četné známky znásilnění a „vážná stádia zneužívání“. Hamas byl obviněn z genderově podmíněného násilí, válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.[331][332]
Při ústupu do Pásma Gazy brali palestinští ozbrojenci civilní rukojmí, což je závažným porušením Ženevské úmluvy.[333] Do Pásma Gazy bylo odvlečeno více než 200 osob, převážně civilistů.[334] Praxe hromadných vražd, braní rukojmí a raketového ostřelování civilních objektů nemají žádné ospravedlnění.[ujasnit][335] Podle řady mezinárodních právních expertů[jakých? byly tyto činy provedeny s úmyslem zničit zcela, nebo částečně národní skupinu, což je podle nich v souladu s výslovnými cíli Hamásu. Tyto činy se podle nich s největší pravděpodobností rovnají genocidě.[336][329] Hamás dále pohrozil, že bude popravovat rukojmí pokaždé, když Izrael zaútočí na dům v Pásmu Gazy a popravy bude živě vysílat na internetu.[337] Provedení takových poprav by představovalo válečný zločin.[338]
Válečným zločinem jsou i raketové útoky proti obytným aglomeracím. Během svého útoku Hamás vypustil více než 3000 raket na Izrael.[339] Některé z těchto raket zasáhly Tel Aviv a předměstí Jeruzaléma. Podle řady osob,[jakých? včetně mluvčího Evropské komise používá Hamás civilní obyvatelstvo Pásma Gazy i unesená rukojmí jako živé štíty, což je také porušením Římského statutu.[340]
V době války jsou zdravotnická zařízení právně považována za chráněné objekty a jejich využití pro vojenské účely je válečným zločinem. EU odsoudila Hamás za používání „nemocnic a civilistů jako lidských štítů“.[341]
Hamás raboval v několika kibucích a na festivalu Nova.[342] Podle videí zveřejněných serverem Times of Israel rabování v kibucu Be'eri provedli palestinští civilisté, kteří dorazili do kibucu poté, co ozbrojenci militantního Hamásu ukradli zemědělské vybavení, motorky a televizory.[343]
Reakce
.jpg)
První reakce států
Brazílie: Brazílie svolá mimořádné zasedání rady bezpečnosti OSN.[344]
Česko: Premiér Petr Fiala útok odsoudil a uvedl, že... myslí na nevinné oběti násilí, a popřál našim izraelským přátelům co nejrychlejší zvládnutí situace a naplnění jejich ambicí žít v míru a bezpečí.[345] Útok dále odsoudila ministryně obrany Jana Černochová,[346] předseda Senátu Miloš Vystrčil,[347] poslanec Andrej Babiš[348] a předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová.[349] Premiér Fiala dne 11. ledna 2024 odmítl tvrzení Jihoafrické republiky, že se Izrael dopouští na Palestincích v Gaze genocidy, a varoval před pokusy politizovat Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) v Haagu.[350]
Čína: ministerstvo zahraničí vyzvalo zúčastněné strany, aby... zůstaly v klidu, zachovaly se zdrženlivě a okamžitě ukončily nepřátelské akce na ochranu civilistů a zabránilo se dalšímu zhoršování situace. Základní cesta z konfliktu spočívá v realizaci dvoustátního řešení a vytvoření nezávislého Palestiny.[351]
Egypt: ministerstvo zahraničí varovalo před vážnými následky a vyzvalo k... maximální zdrženlivosti a vyvarování se vystavení civilistů dalšímu nebezpečí.[351] Egyptský prezident Abd al-Fattáh as-Sísí odsoudil izraelskou politiku „kolektivního trestu“ vůči Palestincům v Gaze.[352]
Francie: prezident Emmanuel Macron prohlásil, že Francie... stojí za Izraelem a Izraelci. Ministerstvo zahraničí potvrdilo... naprosté odmítání terorismu a svůj závazek k bezpečnosti Izraele[353]
Indonésie: požaduje, aby... násilné činy okamžitě přestaly, aby se předešlo narůstajícím lidským obětem. Kořen konfliktu, totiž okupace palestinských území Izraelem, musí být vyřešen podle parametrů dohodnutých OSN.[351]
Itálie: italská vláda v čele s premiérkou Giorgiou Meloniovou vydala prohlášení, ve kterém se uvádí, že... vláda se znepokojením sleduje vývoj situace... zvláštní pozornost je věnována bezpečnosti židovské komunity v zemi.[351]
Írán: nejvyšší íránský duchovní vůdce Sajjid Alí Chameneí prohlásil, že... dá-li Bůh, bude rakovina uzurpátorského sionistického režimu vymýcena rukou palestinského lidu a sil odporu v celém regionu.[354] Poradce nejvyššího vůdce Jahjá Safavi prohlásil, že... budeme stát na straně palestinských bojovníků až do osvobození Palestiny a Jeruzaléma. Násir Kanaani, mluvčí ministerstva zahraničí prohlásil, že... v této operaci byl použit prvek překvapení a další kombinované metody, které ukazují důvěru palestinského lidu tváří v tvář okupantům.[351]
Japonsko: premiér Fumio Kišida řekl, že... Japonsko důrazně odsuzuje útoky, které těžce zranily nevinné civilisty...Ozbrojenci údajně unesli řadu lidí. Japonsko takové činy důrazně odsuzuje a vyzývá k jejich okamžitému propuštění. Japonsko je také hluboce znepokojeno řadou obětí v Gaze.[351]
Jordánsko: jordánský král Abdalláh II. odsoudil izraelskou politiku „kolektivního trestu“ vůči Palestincům.[352]
Kanada: premiér Justin Trudeau prohlásil, že... Kanada důrazně odsuzuje současné teroristické útoky proti Izraeli. Tyto násilné činy jsou naprosto nepřijatelné. Stojíme při Izraeli a plně podporujeme jeho právo na obranu. Naše myšlenky jsou s každým, kterého se to týká. Civilní životy musí být chráněny.[351]
Katar: ministerstvo zahraničí uvedlo, že... za pokračující násilí vůči palestinskému lidu je odpovědný pouze Izrael.[351]
Keňa: hlavní tajemník ministerstva zahraničí Korir Sing'oei prohlásil, že...i když má Izrael právo na odvetu, je naléhavě žádána mírová cesta k vyřešení tohoto nešťastného vývoje.[351]
Kuvajt: vyjádřil... znepokojení nad vývojem mezi Izraelem a Palestinci a obvinil Izrael z toho, co nazval „do očí bijícími útoky“.[351]
Maroko: vyjádřilo... hluboké znepokojení a odsoudilo útoky na civilisty, kdekoliv jsou.[351]
Nizozemsko: premiér Mark Rutte prohlásil, že se jedná o... bezprecedentní útok na Izrael.[353]
Palestinská autonomie: prezident Mahmúd Abbás prohlásil, že... palestinský lid má právo bránit se proti teroru osadníků a okupačních jednotek.[351]
Polsko: prezident Andrzej Duda sdělil, že... je šokován brutálními útoky Hamásu na Izrael. Raketové útoky a zadržování civilistů jako rukojmích vzbuzuje náš nejhlubší odpor. Polsko důrazně odsuzuje všechny násilné činy.[351]
Rusko: náměstek ministra zahraničí Michail Bogdanov sdělil, že... Rusko je v kontaktu s Izraelem, Palestinci a arabskými zeměmi... dále pak... vyzval ke zdrženlivosti.[351]
Saúdská Arábie: ministerstvo zahraničí... vyzvalo k okamžitému ukončení násilí.[351]
Spojené arabské emiráty: ministerstvo zahraničí... vyzývá k maximální zdrženlivosti a okamžitému příměří, aby se předešlo vážným následkům.[351]
Spojené království: premiér Rishi Sunak, prohlásil, že... je šokován útokem Hamásu a dále řekl, že... Izrael má absolutní právo bránit se.[353]
Spojené státy americké: ministr zahraničí Anthony Blinken prohlásil, že... neexistuje žádné ospravedlnění pro terorismus. Jsme solidární s vládou a lidem Izraele a vyjadřujeme naši soustrast nad izraelskými životy ztracenými při těchto útocích. Ministr obrany Lloyd Austin řekl, že... během nadcházejících dnů bude ministerstvo obrany pracovat na tom, aby Izrael měl, co potřebuje, aby se bránil a chránil civilisty před nevybíravým násilím a terorismem.[351]
Německo: kancléř Olaf Scholz prohlásil, že... jeho země je hluboce šokována raketovou palbou z Gazy a eskalujícím násilím. Ministryně zahraničí Annalena Baerbocková řekla, že... násilí a rakety proti nevinným lidem musí okamžitě skončit. Izrael má naši plnou solidaritu a podle mezinárodního práva má právo bránit se proti teroru.[353]
Turecko: prezident Recep Tayyip Erdoğan vyzval všechny strany ke zdrženlivosti.[351] Erdoğan prohlásil, že Izrael je okupant a Hamás nepovažuje za teroristickou organizaci.[355]
Uganda: prezident Yoweri Museveni řekl, že...vypuknutí obnoveného násilí v Izraeli a Palestině je politováníhodné. Proč obě strany nerealizují řešení dvou států?[351]
Ukrajina: prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že... teror by neměl mít na světě místo , protože je to vždy zločin.[353]
První reakce organizacíeditovat | editovat zdroj
Africká unie: předseda Moussa Faki Mahamat řekl, že... popírání základních práv palestinského lidu, zejména práva na nezávislý a suverénní stát je hlavní příčinou trvalého izraelsko-palestinského napětí.[351]
Evropská unie: předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila, že... je to terorismus ve své nejohavnější podobě. Izrael má právo bránit se proti takovým ohavným útokům. Útok odsoudili i předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsola a předseda Evropské rady Charles Michel.[353]
Hizballáh: ve svém prohlášení uvedl, že událost je... rozhodující odpověď na pokračující izraelskou okupaci a zpráva těm, kdo usilují o normalizaci s Izraelem.[351]
Organizace spojených národů: ...toto je nebezpečná propast a já apeluji na všechny, aby se stáhli od této propasti, řekl vyslanec OSN pro mír na Blízkém východě Tor Wennesland. Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Tuerk prohlásil, že... tento útok má hrozný dopad na izraelské civilisty... civilisté nikdy nesmí být terčem útoku.[351]
Reakce států a mezinárodních organizací v průběhu válkyeditovat | editovat zdroj
- Spojené státy americké: Prezident Joe Biden vyzval Kongres, aby schválil mimořádnou vojenskou pomoc Izraeli ve výši 14,3 miliardy dolarů.[356] Izrael již dostává 3,8 miliardy dolarů ročně ve formě vojenské pomoci ze Spojených států.[357]
- Spojené státy americké: USA na konci října vyzvaly Izrael, aby rozlišoval mezi Hamásem a palestinskými civilisty. Izraeli to vzkázal bezpečnostní poradce prezidenta USA. Konkrétně řekl: „My se domníváme, že každou hodinu, každý den této vojenské operace, by izraelská vláda měla přijmout všechna možná opatření, která má k dispozici, aby rozlišovala mezi Hamásem – teroristy, kteří jsou legitimními vojenskými cíli – a civilisty, kteří jimi nejsou.“[358]
Španělsko: V říjnu 2023 španělská místopředsedkyně vlády a ministryně práce Yolanda Díaz uvedla, že „mezinárodní společenství nemůže situaci přehlížet a EU musí vyvíjet tlak, aby Izrael nepáchal v Gaze masakr.“[359]- Brazílie a
Mexiko: Brazílie a Mexiko volaly po uzavření příměří a zastavení vraždění civilistů.[360][361] Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva opakovaně prohlásil: „To, co dělá izraelská vláda, není válka, je to genocida. Děti a ženy jsou vražděny.“[362] 
Bolívie: Na konci října přerušila Bolívie diplomatické styky s Izraelem. Ministerstvo zahraničí uvedlo, že jde o projev „odmítnutí a odsouzení agresivní a nepřiměřené izraelské vojenské ofenzívy probíhající v Pásmu Gazy.“[363]
Chile a 
Kolumbie: Na začátku listopadu Chile a Kolumbie povolaly své velvyslance z Izraele na konzultace kvůli izraelské operaci v Pásmu Gazy. „Rozhodl jsem se povolat našeho velvyslance v Izraeli. Pokud Izrael nezastaví masakr Palestinců, nemůžeme tam být,“ uvedl kolumbijský prezident Gustavo Petro. Chilské ministerstvo zahraničí v prohlášení odsoudilo izraelské vojenské operace v Pásmu Gazy, které označilo za „kolektivní trestání“ civilního obyvatelstva.[364]
.jpg)
- Francie: V listopadu 2023 francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval Izrael, aby přestal zabíjet civilisty. „De facto – dnes jsou bombardováni civilisté – de facto. Tyto malé děti, tyto ženy, tito staří lidé jsou bombardováni a zabíjeni. Takže pro to není důvod a žádné oprávnění. Naléháme proto na Izrael, aby přestal,“ řekl Macron. Současně ale uvedl: „Sdílíme bolest (s Izraelem). A sdílíme jejich odhodlání zbavit se terorismu. My ve Francii víme, co terorismus znamená,“ zdůraznil Macron, který Izrael označil za „partnera a přítele“.[365] V lednu 2024 Macron obvinil Hamas z používání palestinských civilistů jako lidských štítů a prohlásil, že Izrael má právo se bránit. Francie odmítla obvinění, že se Izrael dopouští genocidy palestinského obyvatelstva v Gaze.[366]
- Organizace spojených národů: V listopadu 2023 se členské země Organizace spojených národů shodly na přijetí rezoluce vyzývající k humanitárnímu příměří ve válce mezi Izraelem a radikálním palestinským hnutím Hamás. Pro hlasovalo celkem 120 zemí, 45 se zdrželo hlasování a 14 bylo proti. Pokud jde o členské země Evropské unie, nejvíce z nich, celkem 15, se zdrželo hlasování, osm hlasovalo pro, mezi nimi například Francie, Španělsko, Portugalsko, Belgie a Irsko, proti byly pouze čtyři – Česko, Maďarsko, Rakousko a Chorvatsko.[367]
- Egypt, Írán, Katar, Saúdská Arábie, Turecko: V listopadu 2023 arabské a islámské země na svém mimořádném summitu v Rijádu vyzvaly k okamžitému ukončení vojenských operací v Pásmu Gazy. Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan prohlásil: „V Gaze nepotřebujeme několikahodinové přestávky v bojích, ale trvalé příměří.“ Egyptský prezident Abd al-Fattáh as-Sísí zdůraznil, že „politika kolektivního trestání obyvatel Gazy je nepřijatelná a nemůže být ospravedlňována právem Izraele na sebeobranu či jakýmikoli jinými tvrzeními.“ Katarský emír Tamím bin Hamad Ál Thání se dotazoval: „Jak dlouho bude ještě mezinárodní společenství jednat s Izraelem, jako by stál nad mezinárodním právem?“ Saúdskoarabský korunní princ Muhammad bin Salmán vyzval k ukončení izraelské blokády Pásma Gazy a umožnění dodávek humanitární pomoci do tohoto hustě obydleného území. Podotkl také, že Izrael je zodpovědný za „zločiny“ spáchané na palestinském lidu. Íránský prezident Ebráhím Raísí ve svém nepřátelském projevu v Rijádu ocenil aktivity Hamásu namířené proti Izraeli: „Není jiná cesta než Izraeli vzdorovat a my líbáme ruce Hamásu za jeho odpor vůči Izraeli,“ řekl.[368]
Americký ministr zahraničí Antony Blinken a izraelský prezident Herzog v Tel Avivu 9. ledna 2024 - Spojené státy americké: V listopadu 2023 americký prezident Joe Biden odmítl výzvy k trvalému příměří, ale řekl, že podporuje dočasné „humanitární pauzy“, aby mohla být lidem v Gaze poskytnuta pomoc.[369] V prosinci v telefonátu s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem vyjádřil obavu o zbývající izraelská rukojmí držené Hamásem v Pásmu Gazy. Zároveň vyzval k ochraně palestinských civilistů na místě a k otevření humanitární pomoci.[370]
- Francie, Německo a Spojené království: V prosinci 2023 ministři zahraničí Spojeného království, Německa a Francie vyzvali Izrael k udržitelnému příměří. Francouzská ministryně zahraničí Catherine Colonna uvedla, že „je zabíjeno příliš mnoho civilistů“.[371]
Jižní Afrika: Jihoafrická republika koncem roku 2023 podala na Mezinárodní soudní dvůr žalobu na Izrael z páchání genocidy. Soud v Haagu v lednu 2024 předběžným opatřením vyzval Izrael, aby okamžitě zabránil svým vojákům zabíjet palestinské civilisty a způsobovat jim vážnou fyzickou a mentální újmu.[372]
Vatikán: Papež František opakovaně vyzýval k ukončení války. V prosinci 2023 řekl: „Ať (mír) zavládne v Izraeli a Palestině, kde válka ničí životy lidí. Myslím na ně na všechny, zvlášť pak na křesťanské komunity v Gaze a v celé Svaté zemi.“[373] V lednu 2024 dodal: „Žádám, aby palestinské obyvatelstvo dostalo humanitární pomoc a aby nemocnice, školy a modlitebny dostaly potřebnou ochranu.“[374]- Chile a Mexiko: V lednu tyto země požádaly Mezinárodní trestní soud, aby prozkoumal události od 7. října a stanovil „potenciální trestní odpovědnost“ za válečné zločiny spáchané jak Hamásem, tak Izraelem.[375]
- Francie a Jordánsko: V lednu 2024 Francie spolu s Jordánskem z letadel shodila do Pásma Gazy sedm tun humanitární pomoci. Jordánsko takto shodilo humanitární pomoc do Pásma Gazy už několikrát, poprvé začátkem listopadu 2023. V případě Francie šlo o první takový způsob doručení. Francie jinak poslala do Pásma Gazy od října pomoc pozemní cestou.[376]
- Spojené království: 14. ledna 2024 prohlásil britský ministr zahraničí David Cameron, že „Izrael jedná v sebeobraně“ a popřel, že by se dopouštěl v Gaze válečných zločinů. Odmítl jihoafrické obvinění z genocidy Palestinců jako „nesmysl“ a řekl, že Izrael je „demokracie, země s právním státem, země s ozbrojenými silami, které jsou odhodláni dodržovat zásady právního státu“.[377]
- Česko: Prezident Petr Pavel při návštěvě Izraele vyjádřil plnou podporu Izraeli a za viníka všech civilních obětí označil Hamas, který si podle Pavla bere palestinské civilisty jako lidské štíty. Ocenil Izrael, který podle Pavla „dělá vše, aby se i palestinským civilistům dostala humanitární pomoc.“[378] Slíbil uvolnit 10 milionů korun na pomoc zdravotnickým organizacím. Polovina by měla být přidělena palestinským organizacím a druhá polovina izraelským.[379]
- Spojené státy americké: Na začátku února 2024 americký prezident Joe Biden prohlásil: „Jsem toho názoru, jak víte, že postup při reakci v Pásmu Gazy byl přehnaný.“ Dále řekl: „Je tu spousta nevinných lidí, kteří hladoví, spousta nevinných lidí, kteří mají problémy a umírají, a to musí přestat.“ Dal také najevo, že tlačí na obě strany konfliktu, aby dosáhly dlouhodobého přerušení bojů.[380]
Austrálie, Kanada a 
Nový Zéland: V polovině února v reakci na plánovanou izraelskou ofenzivu do Rafáhu Kanada, Austrálie a Nový Zéland vyzvaly k humanitárnímu příměří. Požadovaly ochranu civilistů a aby Izrael zastavil ofenzivu a Hamás složil zbraně a propustil civilisty.[381]
Irsko a Španělsko: V polovině února premiéři Irska a Španělska ve společném dopise vyzvali Evropskou komisi k přijetí kroků k zamezení útoku Izraele na město Rafáh. „Vzhledem ke kritické situaci v Rafahu Irsko a Španělsko právě požádaly Evropskou komisi, aby urychleně přezkoumala, zda Izrael dodržuje své závazky dodržovat lidská práva v Gaze,“ prohlásil Pedro Sánchez.[382]- Čína: Čína v polovině února 2024 vyzvala Izrael, aby co nejdříve zastavil vojenskou operaci v Rafáhu na jihu Pásma Gazy a zabránil tak ještě větší humanitární katastrofě.[383]
- Evropská unie: Celkem 26 z 27 zemí Evropské unie v druhé polovině února 2024 vyzvalo k okamžité humanitární pauze v Pásmu Gazy, která by vedla k „udržitelnému příměří“. Proti bylo jen Maďarsko, které rovněž zablokovalo jednání o sankcích vůči radikálním židovským osadníkům.[384]
- Německo: V polovině února 2024 německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková prohlásila, že „bezpečnost lidí v Izraeli je stejně důležitá jako přežití Palestinců.“ Současně ovšem zopakovala, že Německo podporuje právo Izraele na obranu před „teroristy, kteří se jako zbabělci schovávají za civilisty.“ Vedle toho uvedla, že „pokud Izrael zahájí rozšířenou vojenskou operaci v Rafahu, byla by to předvídatelná humanitární katastrofa.“[385]
- Spojené království: Koncem února 2024 britský princ William vyzval k co nejrychlejšímu ukončení bojů mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás v Pásmu Gazy. Uvedl: „Jsem nadále hluboce znepokojen strašlivými lidskými oběťmi konfliktu na Blízkém východě od teroristického útoku Hamásu 7. října. Příliš mnoho lidí bylo zabito. Stejně jako mnoho dalších si přeji, aby boje co nejdříve skončily. Je zoufale nutné zvýšit humanitární pomoc Gaze. Je velmi důležité, aby se pomoc dostala dovnitř a aby rukojmí byli propuštěni.“[386]
- Spojené království: Britská vláda konzervativního premiéra Rishiho Sunaka v únoru 2024 oznámila, že vyčlení 31 milionů liber (727 milionů Kč) mimo jiné na více osobních strážců a policejních hlídek pro ochranu britských poslanců hájících Izrael.[387]
Americký ministr obrany Lloyd Austin a izraelský ministr obrany Jo'av Galant 18. prosince 2023 - Spojené státy americké: Dne 20. února 2024 americká vláda vetovala návrh rezoluce Rady bezpečnosti OSN, kterou předložilo Alžírsko, požadující příměří v Gaze.[206] Šlo již o třetí takové americké veto od začátku války. USA současně předložily protinávrh rezoluce, v němž volaly po dočasném příměří a postavily se proti zahájení izraelské pozemní ofenzivy ve městě Rafáh.[207]
- Spojené státy americké: Dne 18. prosince 2023 prohlásil americký ministr obrany Lloyd Austin, že americká podpora Izraeli je „neotřesitelná“.[388] Na konci února 2024 Lloyd Austin uvedl, že počet palestinských žen a dětí zabitých Izraelem od začátku války v Pásmu Gazy přesahuje 25.000. Později dodal, že Izrael by měl více dbát na ochranu civilistů a že USA Izraeli poskytnuly přibližně 21.000 kusů přesně naváděné munice. Následně mluvčí Pentagonu jeho slova korigovala, že šlo o celkové počty obětí, u nichž není možné spolehlivě určit podíl žen a dětí.[389]
- Spojené státy americké: Na konci února 2024, po incidentu, při kterém izraelští vojáci pálili do davu, který se shromáždil kolem konvoje s humanitární pomocí, mluvčí kanceláře amerického prezidenta Olivia Daltonová uvedla: „Spojené státy jsou hluboce znepokojeny dnešním úmrtím desítek lidí během distribuce humanitární pomoci v Pásmu Gazy a budou žádat prošetření okolností neštěstí.“ Incident odsoudilo také vedení OSN, Itálie, Německo či Kanada.[390]
- Spojené státy americké: V březnu 2024 americká viceprezidentka Kamala Harris obvinila Izrael z toho, že nedělá dost pro zmírnění „humanitární katastrofy“.[391] Současně požadovala, aby teroristické hnutí Hamás souhlasilo s okamžitým vyhlášením šestitýdenního příměří v Pásmu Gazy.[392]
- Spojené státy americké: Na začátku března zareagovaly Spojené státy americké na humanitární krizi v Pásmu Gazy vysláním letadel C-130 Hercules s potravinami, které na území shodily.[393] Jednalo se ovšem o nedostatečnou pomoc, která byla schopna nahradit pouze několik kamionů s potravinami.[394]
- Spojené státy americké: Dne 7. března 2024 Spojené státy americké uvedly, že během následujících týdnů postaví v Gaze dočasné přístavní molo pro distribuci humanitární pomoci od moře. Náklad bude z bezpečnostních důvodů vždy kontrolován v přístavu Larnaka na Kypru. Zástupce vlády Spojených států uvedl: „Nečekáme na Izraelce. Nastal čas, aby se USA postavily do vedení. Proto budujeme koalici zemí, abychom nastalou naléhavou situaci řešili.“[395]
- Evropská unie: Dne 8. března předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová při návštěvě Kypru prohlásila, že do pár dnů se otevře námořní koridor s humanitární pomocí pro Pásmo Gazy. Do zásobování se zapojí EU, Spojené království, Spojené státy americké a Spojené arabské emiráty.[396] První loď z Kypru vyplula dne 12. března.[397]
- Evropská unie: Šéf unijní diplomacie Josep Borrell obvinil v březnu Izrael před Radou bezpečnosti OSN z toho, že používá hlad jako válečnou zbraň. Řekl: „Je to krize způsobená člověkem. A když hledáme alternativní způsoby poskytování podpory po moři nebo letecky, musíme připomenout, že to musíme dělat, protože přirozený způsob poskytování podpory po silnicích je uzavřen - uměle uzavřen - a hladomor je používán jako válečná zbraň.“
- Evropská unie: Na Summitu EU v březnu 2024 jednohlasně vyzvali šéfové států a vlád členských zemí EU k okamžité humanitární pauze vedoucí k udržitelnému příměří v Pásmu Gazy. Šlo o první jednomyslné rozhodnutí EU od vypuknutí války. Předsedkyně Evropské Komise Ursula von der Leyenová hovořila o „pokraji hladomoru“ v Pásmu Gazy a nezbytnosti dvoustátního řešení.[398]
- Organizace spojených národů: Generální tajemník OSN António Guterres při návštěvě hraničního přechodu Rafáh v březnu 2024 prohlásil, že zablokování nákladních aut s humanitární pomocí na egyptské straně hranice s Pásmem Gazy, kde lidé čelí hladu, je „morální nehoráznost“.[399]
- Francie: Ke konci března 2024 francouzský prezident Emmanuel Macron varoval izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že nesouhlasí s plánovanou izraelskou ofenzivou v Rafáhu. Nucený přesun obyvatelstva by podle něj byl válečným zločinem.[400]
- Organizace spojených národů: Dne 25. března 2024 Rada bezpečnosti OSN poprvé od vypuknutí války přijala rezoluci vyzývající k okamžitému příměří. Rezoluci předložil Mosambik. Spojené státy americké se při hlasování zdržely. Přijetí rezoluce odsoudil Izrael, naopak Hamás ji přivítal. Izrael v reakci zrušil plánovanou diplomatickou návštěvu Washingtonu.[209]
- Spojené státy americké: Americký prezident Joe Biden na začátku dubna 2024 ostře zkritizoval izraelský zásah konvoje organizace World Central Kitchen rozvážejícího potraviny v Pásmu Gazy. Prohlásil, že je „pobouřen a zdrcen“ a vyzval Izrael, aby rychle vyvodil odpovědnost za tento útok a napříště lépe chránil humanitární pracovníky.[401]
- Organizace spojených národů: Rada OSN pro lidská práva (UNHRC) dne 5. dubna 2024 schválila rezoluci odsuzující Izrael za činy v Pásmu Gazy, které lze přirovnat k etnickým čistkám, nebo za použití hladu jako způsobu boje. UNHRC také vyzývá k zastavení dodávek zbraní Izraeli a k okamžitému příměří. Dokument podpořilo 28 zemí, 13 se hlasování zdrželo. Šest hlasovalo proti, včetně Spojených států nebo Německa.[402]
- Česko: Český ministr zahraničí Jan Lipavský na začátku dubna 2024 uvedl, že česká vláda uvolní dalších deset milionů korun pro Světový potravinový program (WFP) na humanitární pomoc v Gaze. „Nemůžeme nečinně přihlížet zhoršující se humanitární situaci v Gaze, kde reálně hrozí hladomor. Proto jsem dnes rozhodl o uvolnění další pomoci v podobě deset milionů korun pro WFP. Navazujeme tím na náš příspěvek z ledna ve výši pět milionů korun,“ uvedl Lipavský.[403]
- Spojené království: Britský premiér Rishi Sunak na začátku dubna 2024 pronesl: „Nadále hájíme právo Izraele zničit hrozbu ze strany teroristů z Hamásu a bránit svou bezpečnost, avšak celé Spojené království je šokováno krveprolitím a zděšeno vraždou statečných britských hrdinů, kteří dováželi jídlo potřebným.“ Okomentoval tak izraelský útok na humanitární konvoj World Central Kitchen. „Tento strašný konflikt musí skončit. Rukojmí musí být propuštěni. (Pásmo Gazy) musí být zaplaveno humanitární pomocí, kterou se ze všech sil snažíme dopravovat po zemi, vzduchem i po moři,“ dodal.[404]
- Španělsko: V polovině dubna 2024 španělský premiér Pedro Sánchez prohlásil, že Evropa je připravena uznat palestinský stát. Současně uvedl, že španělská vláda má v úmyslu nejpozději v červenci samostatný palestinský stát uznat.[405]
- Spojené státy americké: Dne 18. dubna 2024 USA v Radě bezpečnosti vetovaly palestinskou žádost o plné členství v OSN. Spojené království a Švýcarsko se hlasování zdržely a zbývajících 12 členů Rady bezpečnosti návrh podpořilo. Palestina krok Washingtonu odsoudila, Izrael ho naopak ocenil.[406]
- Spojené státy americké: Dne 24. dubna 2024 prezident Joe Biden schválil další zahraniční vojenskou pomoc Izraeli. Návrh počítá s podporou ve výši 26 miliard dolarů.[407] V prvním květnovém týdnu ale Biden pozastavil dodávku bomb do Izraele, a to z důvodu pokračujících příprav na ofenzívu do Rafáhu. Biden uvedl, že pokud Izrael vpadne do Rafáhu, USA budou dodávat již jen obrannou munici.[408]
- Turecko: Turecko v květnu 2024 na protest proti postupu Izraele v Gaze a prohlubující se humanitární krizi zastavilo veškerý obchod s Izraelem. Ten měl v roce 2023 hodnotu 120 miliard korun.[409][410]
- Organizace spojených národů: Valné shromáždění OSN přijalo dne 10. května 2024 rezoluci, podle níž by se Palestina měla stát plnohodnotným členem organizace. Schválený návrh uvádí, že je k tomu připravená, a vyzývá Radu bezpečnosti OSN, aby takový krok schválila. V předchozím měsíci v Radě bezpečnosti možnost palestinského členství ve světové organizaci vetovaly Spojené státy. Na zasedání Valného shromáždění se pro dokument vyslovilo 143 zemí, 25 se zdrželo a proti vedle České republiky hlasovalo dalších osm států (Argentina, Izrael, Maďarsko, Mikronésie, Nauru, Palau, Papua Nová Guinea a USA).[411]
.jpg)
Veřejnost a médiaeditovat | editovat zdroj
V mnoha městech po celém světě se konaly demonstrace na podporu Izraele i Palestiny.[412][413]
Reakce v Izraelieditovat | editovat zdroj
Devatenáct dní po vypuknutí války s Hamásem se podle průzkumu Israel Democracy Institute podpora izraelské vlády mezi občany Izraele propadla na historické minimum 18 %. Mezi židovskou populací Izraele měla vláda Netanjahua podporu 20 %, zatímco mezi arabskou populací Izraele jen 7 %. Naopak důvěra v izraelskou armádu vzrostla o 2 procentní body.[414]
Podle průzkumu Israel Democracy Institute, který byl zveřejněn v listopadu 2023, celkem 44,6 % Izraelců preferovalo vyjednání propuštění rukojmích bez čekání na sjednání příměří. Ovšem 26,6 % Izraelců uvádělo, že by izraelská vláda neměla s Hamásem vyjednávat vůbec. Podle Peace Indexu Telavivské univerzity, rovněž z listopadu 2023, se podpora mírových jednání s Palestinci mezi Izraelci propadla z 47 % (září 2023) na 24,5 % (ke konci října 2023).[415]
Podle pravidelného průzkumu Agam Institute, který sledoval veřejné mínění v Izraeli od října 2023 do ledna 2024, si 56 % židovských obyvatel Izraele myslelo, že Netanjahu propojuje své osobní politické zájmy s válkou. Současně se ukázalo, že ve sledovaném období vzrostl u židovské populace Izraele podíl osob, kteří si myslí, že za válku je odpovědný Netanjahu ze 17 % na 35 %. Celkem tři čtvrtiny osob si myslely, že je alespoň částečně či zcela odpovědný.[416]
Na začátku února 2024 tisíce lidí vyšly do ulic Tel Avivu, Jeruzaléma a dalších izraelských měst demonstrovat proti premiérovi Benjaminu Netanjahuovi a jeho vládě, kterou viní, že nedělá dost pro propuštění rukojmích držených hnutím Hamás v Pásmu Gazy. Tentokrát demonstranti vládu jasně kritizovali za to, že je podle nich lhostejná k osudu rukojmích. V Tel Avivu se konaly protesty na několika místech, někde se skupinky demonstrantů střetly s policií, když protestující blokovali silnice. Lidé nesli transparenty s fotografiemi unesených a také s výzvami k odstoupení Netanjahua.[417]
V Jeruzalémě se na konci března 2024 sešly desetitisíce lidí na demonstraci proti vládě premiéra Benjamina Netanjahua. Protestující žádali vypsání nových voleb, vyzývali k propuštění rukojmích unesených palestinským hnutím Hamás a protestovali proti výjimkám z vojenské služby pro ultraortodoxní židy. Podle organizátorů se na protestu shromáždilo dokonce přes 100 000 lidí. Některá izraelská média napsaly, že jde o největší demonstraci od začátku války Izraele s Hamásem.[418][419][420]
Na začátku května 2024 tisíce Izraelců opět protestovaly a požadovaly, aby premiér Benjamin Netanjahu přijal dohodu o příměří s radikálním palestinským hnutím Hamás, na jejímž základě by se zbývající izraelští rukojmí vrátili domů z Pásma Gazy. Na shromáždění v Tel Avivu příbuzní a příznivci více než 130 rukojmích, kteří jsou stále v zajetí, prohlásili, že je třeba udělat vše pro jejich návrat domů. Shromáždění se konalo v době, kdy se představitelé Hamásu setkali v Káhiře s egyptskými a katarskými zprostředkovateli.[421]
Reakce v Českueditovat | editovat zdroj
Průzkum agentury Median pro CNN Prima NEWS v listopadu 2023 zjistil, že přibližně 30 % Čechů bezvýhradně podporovalo operace izraelské armády na území Gazy, 22 % dotázaných bylo názoru, že „Izrael měl právo provést akci k potlačení Hamásu, jeho reakce je ale přehnaná“, 10 % dotázaných neschvalovalo akce izraelské armády, pokud při nich dochází k ohrožení životů civilistů, 7 % respondentů odmítlo jakoukoli vojenskou akci Izraele na území Gazy, a téměř 31 % dotázaných situaci nedokázalo posoudit nebo na otázku nechtělo odpovědět.[422]
Ivan Cuker a Přemysl Čech ze společnosti Median uvedli, že „Se silnými odvetnými opatřeními i za cenu civilních obětí souhlasí zejména zástupci vládních stran, podporovatelé Petra Pavla a neparlamentní opozice. Ke konfliktu na Blízkém východě se neumí vyjádřit zejména lidé, kteří se nezajímají o politiku nebo nedůvěřují politickým stranám, ale také voliči sněmovní opozice a Andreje Babiše.“ Vojenské operace Izraele na území Gazy podporovali výrazně častěji muži, zastánci členství České republiky v Evropské unii a lidé podporující ukrajinské obranné úsilí vůči ruské invazi.[422]
Průzkum agentury Median pro institut CEDMO v lednu 2024 zjistil, že 39,6 % Čechů schvalovalo úroveň české podpory Izraele ve válce v Gaze, 5,1 % dotázaných si myslelo, že Česko nepodporuje Izrael dostatečně, 21,2 % dotázaných bylo názoru, že Česko podporuje Izrael příliš moc, a 34,1 % respondentů na otázku neodpovědělo. Izrael častěji podporovali muži, voliči vládních stran a vysokoškolsky vzdělaní lidé.[423]
Někteří uživatelé českých sociálních sítí vyzývali ke genocidě Palestinců v Gaze.[424] Starosta pražských Řeporyjí Pavel Novotný označil Palestince za „opice“ a „zrůdy“ a vyzval k jejich „vybombardování“.[425] Podle některých komentátorů vnímá část české veřejnosti izraelsko-palestinský konflikt značně černobíle.[426]
Podle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) z února 2024 dvě pětiny respondentů kladlo odpovědnost za vznik a vystupňování tohoto konfliktu mezi Izraelem a Palestinci na obě znesvářené strany rovným dílem. Jen Palestincům připisuje hlavní díl viny 22 procent respondentů, naopak Izraeli šest procent. Více než pětina neměla na věc žádný názor. Desetina se domnívala, že za konflikt může někdo jiný.[427]
Více než 80 českých osobností, například kněz Tomáš Halík, biskup Václav Malý, lídr Prahy sobě Pavel Čižinský, spisovatel a ředitel Knihovny Václava Havla Jáchym Topol, filozof Jan Bierhanzl, historik a publicista Petr Placák, spisovatelka Radka Denemarková, bývalá ombudsmanka Anna Šabatová nebo spisovatelka Petra Hůlová, v otevřeném dopise nazvaném "Výzva ke změně postoje české vlády ke krizi na Blízkém východě" kritizuje vládu Petra Fialy, která „bezvýhradně podporuje současnou izraelskou vládu bez ohledu na humanitární katastrofu,“ čímž rezignuje na lidskoprávní rozměr české zahraniční politiky a „de facto opouští i dlouhodobou českou podporu spravedlivého řešení izraelsko-palestinského konfliktu.“ Podle signatářů dopisu "Odpovídat na násilí ještě větším násilím pokládáme za děsivé selhání politiky" a postoj Fialovy vlády je "nepřijatelný a odporující principům mezinárodního práva."[428][429]
V březnu 2024 na svém instagramovém profilu zveřejnil video týkající se války v Gaze český písničkář Tomáš Klus. Na diváky se obracel s dotazy, zda nelze postup Izraele během války v Pásmu Gazy považovat za etnickou čistku a obvinil Izrael z blokády zdrojů a humanitární pomoci Pásmu Gazy. Současně obvinil česká média, že se tématu nevěnují dostatečně a objektivně.[430][431] Jeho vyjádření vyvolalo celou řadu kontroverzí.[432][433]
Z proizraelské zaujatosti byly obviněny také česká soukromá i veřejnoprávní média. Například server Novinky.cz po dvou hodinách od zveřejnění smazal rozhovor s česko-palestinskou designérkou a ukončil spolupráci s jednou z autorek rozhovoru. Vedení Novinek to zdůvodnilo tím, že rozhovor byl „propalestinský“ a neshoduje se s „jednotností“ zpravodajství na Novinkách. Rozhovor se stejnou česko-palestinskou umělkyní, který zahrnoval i telefonát s její příbuznou v Gaze, udělali také redaktoři pořadu 168 hodin na ČT1, ale nakonec nebylo umožněno tento rozhovor odvysílat. Podle Jana Motala, experta na mediální etiku z MUNI a UPOL, v českých médiích se neobjevují příběhy civilistů z Palestiny a „redakce navíc směšují Palestince, což jsou mimochodem i lidé na Západním břehu, s Hamásem. To je samozřejmě teroristická organizace, která páchá zločiny. Chybou médií je, že dávají mezi civilisty a Hamás rovnítko.“[434] Závěry analýzy Masarykovy univerzity, kterou si nechala zpracovat Česká televize, uváděly, že vysílání ČT mohlo přispět k polarizaci veřejnosti, ignorovalo širší souvislosti a k palestinské straně přistupovalo dehumanizujícím způsobem. Generální ředitel ČT Jan Souček výsledky analýzy odmítl a autory bez předložení důkazů obvinil ze zaujatosti. Ti následně žádali omluvu.[435]
Reakce ve světěeditovat | editovat zdroj
.jpg)
Americká televizní stanice CNN čelila kritice svých vlastních zaměstnanců kvůli redakční politice, která podle nich vedla k nekritickému přejímání izraelské propagandy a cenzuře palestinských perspektiv ve zpravodajství o válce v Gaze.[436] Analýza amerického zpravodajského serveru The Intercept došla k závěru, že hlavní deníky ve Spojených státech, jako například The New York Times, The Washington Post nebo Los Angeles Times, informovaly o konfliktu vesměs jednostranně, byly zaujaté protipalestinsky a preferovaly izraelský pohled na válku. Přestože podle úřadů v Pásmu Gazy (ovládaných Hamásem), jejichž údaje jsou dlouhodobě považovány za spolehlivé,[437][438] bylo ve válce zabito více než 10,000 palestinských dětí v Gaze, tak pouze dva titulky z více než 1100 novinových článků ve studii zmiňují slovo „děti“ v souvislosti s dětmi z Gazy.[439]
Protestu na podporu Palestiny v Londýně, který vyrazil od Hyde Parku směrem k americké ambasádě, se 11. listopadu 2023 zúčastnilo přibližně 300 tisíc lidí.[440] Britská ministryně vnitra Suella Bravermanová označila propalestinské protesty za „pochody nenávisti“ a obvinila londýnskou metropolitní policii ze vstřícnosti k demonstrantům. Premiér Rishi Sunak ji kvůli jejím výrokům odvolal z kabinetu. Předseda britské Labouristické strany Keir Starmer pro svůj proizraelský postoj musel čelit kritice ze strany některých členů své vlastní strany.[441]
Protesty a blokády postihly zbrojařské firmy ve Spojených státech a Spojeném království, které během války v Gaze dodávaly zbraně Izraeli, včetně Lockheed Martin,[442] General Dynamics,[443] Textron,[444] Boeing,[445] Raytheon Technologies a Northrop Grumman.[446] Dne 10. listopadu 2023 odboráři v Rochesteru v Kentu zablokovali vchody do továrny BAE Systems, která vyráběla součástky do izraelských vojenských letadel.[447]
Dne 13. listopadu 2023 podala americká organizace Center for Constitutional Rights jménem Palestinců ve Spojených státech a v Gaze u federálního soudu žalobu na administrativu prezidenta Bidena a obvinila ho ze spoluúčasti na genocidě Palestinců v Pásmu Gazy.[448][449]
Podle článku zpravodajského serveru iDnes.cz z května 2024 docházelo v arabských zemích k potírání demonstrací souvisejících s válkou Izraele s Hamásem, a to z důvodu obavy z přelivu demonstrací do protistátních. Například v Jordánsku takto policisté v březnu rozehnali shromáždění před izraelskou ambasádou v Ammánu. Jordánská média naznačovala, že palestinské hnutí Hamás a jordánské islamistické skupiny se snaží zatáhnout jordánskou veřejnost do války v Pásmu Gazy. Dále marocký soud poslal v březnu na pět let do vězení propalestinského aktivistu Abdula Rahmana Zankada za jeho kritika normalizace vztahů Maroka s Izraelem. Maroko tím dalo jasně najevo, že nehodlá ohrozit tzv. Abrahámovské dohody z roku 2020. V egyptské Káhiře došlo v dubnu 2024 k zatčení čtrnácti aktivistů. Podle jejich obhájce se režim bál, že propalestinské demontrace přerostou do dalšího arabského jara.[450]
Studentské protestyeditovat | editovat zdroj
_-_2.jpg)
Brzy po vypuknutí války se objevilo pnutí na kampusech amerických vysokých škol, kde proti sobě vystupovali aktivisti kritizující postup Izraele v Pásmu Gazy včetně obvinění z páchání genocidy a způsobení humanitární krize, a také aktivisti obviňující protestující z antisemitismu. V říjnu 2023 vydali palestinští studenti Harvardovy univerzity v Bostonu prohlášení, ve kterém uvedli, že za válku je odpovědný stát Izrael. Tento dokument podepsalo 4000 studentů. Rektorka univerzity Claudine Gayová následně musela vydat vlastní prohlášení, že jakékoliv studentské organizace nemluví za celou univerzitu.[451] Následně rezignovala v lednu 2024 poté, co byla obviněna z plagiátorství a neposkytla dostatečně jasnou odpověď na dotaz, zda výzvy ke genocidě Židů, které měly zaznít v důsledku války mezi Izraelem a Hamásem, porušují etický kodex její univerzity.[452] K dalšímu vyhrocení v areálech amerických univerzit došlo v dubnu 2024 Kolumbijská univerzita například zrušila kvůli protestům přednášky, dále došlo k zatýkání desítek osob na Newyorské univerzitě a Yaleově univerzitě, kde se protetů účastnily stovky studentů a studentek. Harvardova univerzita byla uzavřena pro veřejnost.[453] Od začátku konfliktu v Pásmu Gazy část studentů žádala své univerzity, aby přerušily kontakty s izraelskými vysokými školami a vědeckými středisky. V druhé polovině dubna 2024 Joe Biden varoval v poselství, které zveřejnil v předvečer židovského svátku Pesach před nárůstem antisemitismu na univerzitách.[454] Při protiizraelských protestech v bostonské Emerson College bylo zatčeno 108 osob. V Univerzitě Jižní Kalifornie dalších 93 osob.[455] Již dříve bylo zatčeno sto osob při propalestinském protestu na Kolumbijské univerzitě. Protesty se projevovaly obdobně jako hnutí occupy.[456] Po deseti dnech okupačních protestů kampusu začala Kolumbijská univerzita podmíněně vylučovat protestující studenty. Na Texaské univerzitě v Austinu mezitím došlo ke střetům studentů a policistů, které vedly k čtyřiceti zatčením.[457] Během dubna 2024 bylo při okupačních protestech na amerických vysokých školách policií zadrženo více než 2100 osob.[458]
Studentské protesty se koncem dubna 2024 rozšířily také do dalších zemí. Například v areálu pařížské Sorbonny zasahovala policie proti stovce propalestinských demonstrantů, kteří svým protestem vyjadřovali také solidaritu americkým studentům.[459] V Paříži policisté zasahovali také proti okupačnímu protestu studentů Pařížského institutu politických věd.[460] Solidární studentské protesty se dále konaly v několika městech Spojeného království (v Londýně, Manchesteru, Bristolu Leedsu nebo Newcastelu).[461] Na irské Trinity College Dublin v květnu 2024 skončil pětidenní protest, poté, co univerzita uvedla, že „se odpoutá od investic do izraelských společností, které působí na okupovaném palestinském území a jsou kvůli tomu zařazeny na černou listinu OSN“.[462] V Nizozemsku došlo v téže době k zatýkání propalestinských studentů, a to při vyklízení jejich tábora na Amsterdamské univerzitě policií.[463]
V Česku se první studentský propalestinský protest odehrál na začátku května 2024, kdy se skupina aktivistů a aktivistek s palestinskými vlajkami a hesly proti genocidě shromáždila u Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy. Neohlášenou demonstraci organizovala skupina Academics against apartheid a samotní organizátoři nebyli ani studujícími fakulty, ani samotné univerzity. Děkanka fakulty následně vydala prohlášení, kterým akci odsoudila a distancovala se od ní. Podle vyjádření je fakulta otevřená svobodnému vyjadřování názoru, ale tato forma mezi ně nepatří. V prohlášení dále uvedla, že akademická půda je a má být prostorem vzájemného respektu a dialogu - to ale na této demonstraci neviděla.[464][465]
| „ | Demonstrující zakrýváním obličejů, hlasitým skandováním a použitím megafonu vytvářeli v mnohých z Vás pocit ohrožení, v nemalé míře také hlukem narušovali výuku. Respekt ke svobodě vyjadřování a shromažďování má a musí mít také svou hranici a musí být vzájemný. Vzájemný respekt k právům na vyjádření však demonstrující neprokázali: jeden z demonstrujících fyzicky napadl studenta z kolejí, který dával najevo, že s protestujícími nesouhlasí, a zranil ho v obličeji. | “ |
| — Oficiální prohlášení Fakulty humanitních studií k demonstraci | ||
Plány Izraele na uspořádání po ukončení válkyeditovat | editovat zdroj
Varianta nuceného vysídlení palestinského obyvatelstva Gazyeditovat | editovat zdroj
.jpeg)
Izraelské ministerstvo zpravodajských služeb v reakci vypracovalo dokument doporučující nucené vysídlení Palestinců z Pásma Gazy, kterých zda žije asi 2,3 milionu, do Egypta, na Sinajský poloostrov. Dokument upozorňuje na předpokládané obtíže mezinárodního schválení, ale vyhnání ospravedlňuje jako řešení problému uprchlíků hledajících úkryt před válkou. Informaci přinesl server The Times of Israel. Palestinci plán odmítají, stejně jako Egypt. Izraelská vláda význam dokumentu snižuje, premiér Benjamin Netanjahu tvrdí, že materiál představuje „počáteční úvahy“ týkající se této otázky, kterými se teď úřady nezabývají.[466]
Návrh na dlouhodobou izraelskou okupacieditovat | editovat zdroj
V únoru 2024 informoval server The Times of Israel o plánu premiéra Netanjahua, který byl představen členům bezpečnostního kabinetu. Izrael by podle něj udržoval bezpečnostní kontrolu nad veškerým územím západně od řeky Jordán, tedy včetně okupovaného Západního břehu a Pásma Gazy. V pásmu Gazy by měla vzniknout jakási civilní samospráva prostřednictvím nespecifikovaných "nezávislých palestinských zástupců". Silnou skepsi vůči plánu vyjádřili analytici, neboť je pravděpodobné, že lídři palestinské komunity, kteří by otevřeně a jednostranně spolupracovat s Izraelem by rychle ztratili legitimitu a jejich životy by mohly být ohroženy. Návrh jednoznačně odmítli jako de facto novou okupaci Gazy zástupci palestinské autonomie.[467]
Podporovateléeditovat | editovat zdroj
Dodávky zbraníeditovat | editovat zdroj
Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI) v dubnu 2024 uvedl, že výdaje na zbrojení Izraele se v důsledku války s Hamásem zvýšily o 24 procent na 27,5 miliardy dolarů.[468]
Dlouhodobě největším dodavatelem zbraní pro Izrael byly jeho spojenci Spojené státy americké, Německo a Itálie. Spojené státy v roce 2016 podepsaly s Izraelem již třetí desetileté memorandum o dodávání vojenské pomoci, které pokrývá roky 2018 až 2028. Zavázaly se tím poskytnout vojenskou pomoc ve výši 38 miliard dolarů; 33 miliard dolarů v grantech na nákup vojenského vybavení a 5 miliard dolarů na systémy protiraketové obrany. Američané také Izraeli poskytují moderní letouny F-35. Podle SIPRI Izrael obdržel v období let 2019–2023 69 % své vojenské pomoci od USA. Německý export v oblasti obrany pro Izrael vzrostl v roce 2023 téměř desetinásobně na 326,5 milionu eur (351 milionů USD) ve srovnání s rokem 2022. Podle SIPRI činil německý podíl na vyzbrojení Izraele 30 %. Itálie na konci roku 2023 dodávala Izraeli trojnásobek dodávek zbraní ve srovnatelném období roku 2022. Ovšem celkově její podíl tvořil necelé procento. Spojené království nevyzbrojuje Izrael napřímo, ale uděluje licence zbrojařským firmám. Takto země udělila vývozní licence na prodej obranného vybavení do Izraele v hodnotě nejméně 42 milionů liber (52,5 milionu dolarů) – především munice, bezpilotních vzdušných prostředků, střeliva do ručních zbraní a součástek pro letadla, vrtulníky a útočné pušky.[469]
Na konci dubna 2024 Spojené státy schválily dodatečnou vojenskou pomoc Izraeli, a to dalších 26 miliard dolarů (612 miliard korun). Přijmutý zákon tyto peníze vyčleňuje na vojenskou pomoc Izraeli a na humanitární činnosti v krizových oblastech včetně pomoci Palestincům v Pásmu Gazy.[470] Brzy poté, na začátku května 2024, USA pozastavily dodávky bomb v hodnotě desítek miliard dolarů, přičemž to odůvodnily pokračováním ofenzívy v Rafáhu, se kterou nesouhlasily. Nadále ovšem dodávaly například munici do tanků a naváděcí technologie pro tzv. chytré rakety a také dostávaly svým předchozím závazkům. Kanada, Nizozemsko, Itálie i Německo nejpozději během začátku roku 2024 pozastavily dodávky zbraní Izraeli z důvodu prohlubující se humanitární krize v Gaze.[469] Na konci dubna 2024 také Mezinárodní soudní dvůr rozhodl, že nevydá předběžné opatření vyzývající k zastavení vývozu německých zbraní do Izraele. Případ soudu dříve předložila Nikaragua.[471]
Podle údajů Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky se z Česka za rok 2022 do Izraele vyvezly zbraně v hodnotě 26 milionů eur (přes 650 milionů korun). České zbraně v menším měřítku putovaly i do arabských zemí jako jsou Saúdská Arábie nebo Spojené arabské emiráty. Organizace Amnesty International to označila za nezodpovědné, a to z toho důvodu, že by zbraně podle ní mohly být použity k závažnému porušování lidských práv a mezinárodního humanitárního práva.[468]
Izrael spolu s Egyptem v roce 2007, po vítězství Hamásu ve volbách v Pásmu Gazy, zavedl blokádu Pásma Gazy s odůvodněním zabránění dovozu zbraní do tohoto území. Během růstu násilí při druhé intifádě začal Hamás vyrábět rakety Kassám, které jsou částečně poháněny roztaveným cukrem. Po stažení Izraele z Gazy v roce 2005 se Hamásu podařilo vytvořit pašerácké cesty s Íráném a Sýrií. Podle izraelské armády zbraně do Pásma Gazy proudily právě z těchto zemí přes překladiště v Súdánu a dále přes hranici s Egyptem. Následně byla v roce 2007 spuštěna zmíněná blokáda. Izrael tvrdil, že blokáda byla porušena v roce 2012 zvolením Muhammada Mursího egyptským prezidentem. Ten byl ovšem krátce poté svržen ve vojenském puči, přičemž egyptská armáda zničila velké množství pašeráckých tunelů do Gazy. Hamás tak byl do té doby vyzbrojen například raketomety Kaťuša nebo íránskými raketami Fajr-5. Od roku 2013 dochází zejména k lokální výrobě výbušnin za pomoci hnojiv a okysličovadel. Hlavním podporovatelem zůstal Írán, který podle Izraele poskytuje palestinským islamistickým teroristům pomoc v hodnotě až sta milionů dolarů ročně.[472][473]
Odkazyeditovat | editovat zdroj
Poznámkyeditovat | editovat zdroj
- ↑ Včetně 180 cizinců či osob s dvojím občanstvím z 29 různých zemí,[14] mj. 31 občanů USA[15] či jednoho českého občana.[16]
- ↑ Včetně 7 nepálských občanů.[18]
- ↑ Včetně 17 nepálských[18] a 11 thajských občanů.[20][21]
- ↑ Jedná se o poslední přesně specifikovaná čísla. Později, 10. listopadu 2023, Izrael bez dalších podrobností oznámil, že během útoku bylo zabito okolo 1 200 lidí. [23]
- ↑ Ve chvíli kdy je civilní objekt použit pro vojenské účely, pozbývá ochranu podle mezinárodního humanitárního práva. [30]
Referenceeditovat | editovat zdroj
- ↑ Israel Army Fires Artillery at Lebanon as Hezbollah Claims Attack. Asharq Al-Awsat online. 2023-10-08 cit. 2023-10-08. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-10-08. (anglicky)
- ↑ PFLP. صادر عن كتائب الشهيد أبو علي مصطفى الجناح العسكري للجبهة الشعبية لتحرير فلسطين online. 7 October 2023. Dostupné online.
- ↑ الحرية – بيان عسكري صادر عن كتائب المقاومة الوطنية (قوات الشهيد عمر القاسم) استشهاد ثلاثة من مقاتلينا داخل اراضينا المحتلة عام 48 online. cit. 2023-10-07. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 7 October 2023.
- ↑ a b Qassam Brigades announces control of 'Erez Crossing'. Roya News. 7 October 2023. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 7 October 2023.
- ↑ Iran Helped Plot Attack on Israel Over Several Weeks. The Wall Street Journal online. 2023-10-08 cit. 2023-10-09. Dostupné online. Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Útok_Hamásu_na_Izrael_(říjen_2023)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Úmrtí v roce 2023
Únor
Útok Hamásu na Izrael (říjen 2023)
Čadca
Časová osa ruské invaze na Ukrajinu (2023)
Češi
Čeština
Čechizace
Česká Wikipedie
České knížectví
České království
České státní právo
České země
Český král
Český Těšín
Česko
Československo
Československo-polské pohraniční spory
Československo-polský spor o Těšínsko
Šlonzáci
Šumavská župa
Švédsko
Židé
1. listopad
10. století
1054
11. říjen
11. století
12. říjen
1281
1290
13. století
1327
1335
1339
15. červen
1526
1573
1574
1620
1653
18. únor
1813
1848
1867
1893
19. století
1908
1910
1911
1912
1918
1919
1920
1921
1923
1924
1930
1934
1937
1938
1939
1958
1973
2. říjen
20. století
21. říjen
21. září
24. únor
24. srpen
26. březen
27. březen
28. červenec
29. říjen
29. duben
3. únor
3. říjen
30. říjen
30. září
31. červenec
31. říjen
4. říjen
5. říjen
6. říjen
7. říjen
7TP
8. říjen
8. století
9. březen
Adolf Hitler
Afghánistán
Agneta Anderssonová
Alžběta Lukrécie Těšínská
Alexander Fleming
Alkmaar
Andrej Bělocvětov
Anne L'Huillierová
Antibiotikum
Asimilace (sociologie)
Autoritní kontrola
Břetislav I.
Bavorsko
Beno Budar
Bezpilotní letadlo
Boleslav Chrabrý
Brno
Brzice
Charkovská oblast
China Mobile
Commons:Featured pictures/cs
Covid-19
Dýmová hora
Daniel Anýž
Drew Weissman
Druhá Polská republika
Druhá světová válka
Edvard Beneš
Elektron
Encyklopedie
Ernst Boris Chain
Evropa
Exkláva
Ferenc Krausz
Frýdek
Francie
Francis Lee
Godesberské memorandum
Habsburkové
Halič
Hamás
Havlíčkův Brod
Herát (provincie)
Hlavní strana
Hořičky
Homs
Howard Walter Florey
Hrčava
Hubíles
Huntířov (okres Děčín)
Husitství
International Standard Book Number
Internet Archive
Invaze do Polska (1939)
Izrael
Ján Jakubík
Józef Beck
Józef Londzin
Józef Piłsudski
Jan Lucemburský
Jan Michejda
Javořinka
Ježíš Kristus
Jidiš
Jihlava
Jomkipurská válka
Jon Fosse
Josef Šnejdárek
Josef Koždoň
Joseph Goebbels
Kříž
Kanonické právo
Karel Hartl
Karviná
Katalin Karikóová
Kategorie:Čas
Kategorie:Články podle témat
Kategorie:Život
Kategorie:Dorozumívání
Kategorie:Geografie
Kategorie:Historie
Kategorie:Hlavní kategorie
Kategorie:Informace
Kategorie:Kultura
Kategorie:Lidé
Kategorie:Matematika
Kategorie:Příroda
Kategorie:Politika
Kategorie:Právo
Kategorie:Rekordy
Kategorie:Seznamy
Kategorie:Společnost
Kategorie:Sport
Kategorie:Technika
Kategorie:Umění
Kategorie:Věda
Kategorie:Vojenství
Kategorie:Vzdělávání
Kategorie:Zdravotnictví
Kazimír III. Veliký
Kevin McCarthy
Klasifikace sinic#Nová fylogenetická systematika
Klub českých turistů
Košicko-bohumínská dráha
Kodifikace (právo)
Konference velvyslanců
Konstantin von Neurath
Kostel svaté Ludmily (Vinohrady)
Královec (okres Trutnov)
Královské Vinohrady
Krakov
Kvantová tečka
Kyjev
Lékař
Léno
Latina
Leden
Leon Malhomme
Letiště Berlín-Tempelhof
Luteránství
Měšek I. Těšínský
Maďaři
Maďarsko
Maršál
Marina Ovsjannikovová
Mikrobiologie
Milhostov
Ministr zahraničí
Mirko Škampa
Mistrovství světa v ragby 2023
Mnichovská dohoda
Monofyletismus
Mor
Morava
Moravská Ostrava
Moungi Bawendi
Nápověda:Úvod
Nápověda:Úvod pro nováčky
Nápověda:Obsah
Národní knihovna České republiky
Němčina
Němci
Německá jižní Morava
Německé Čechy
Německé Rakousko
Německo-polský pakt o neútočení
Nacistické Německo
Nadace Wikimedia
Napoleonské války
Narghís Mohammadiová
Nobelova cena za chemii
Nobelova cena za fyziku
Nobelova cena za fyziologii a lékařství
Nobelova cena za literaturu
Nobelova cena za mír
Norsko
Noviny Těšínské
Nukleosid
Občanská obrana
Odúmrť
Olše (řeka)
Oldřich Pelčák
Olomouc
Operace Sochor
Opolské knížectví
Orlová
Osmdesátiletá válka
Ostrava
Ostravská pánev
Osvětimské knížectví
Předseda Sněmovny reprezentantů Spojených států amerických
Přemek Ratibořský
Přemyslovci
Paříž
Palestinská území
Palestinský islámský džihád
Patricia Janečková
Penicilin
Piastovci
Plebiscit
Plebiscit na Těšínsku
Podkarpatská Rus
Poláci
Polština
Polsko
Polsko-sovětská válka
Polsko-ukrajinská válka
Portál:Aktuality
Portál:Doprava
Portál:Geografie
Portál:Historie
Portál:Kultura
Portál:Lidé
Portál:Náboženství
Portál:Obsah
Portál:Příroda
Portál:Sport
Praha
Protektorát Čechy a Morava
Protestantismus
Protesty proti ruské invazi na Ukrajinu
Pruchná
Pruské Slezsko
První kanál (Rusko)
První republika
První světová válka
Q1640496#identifiers|Editovat na Wikidatech
Rýnský spolek
Růžová (okres Děčín)
Rakouské císařství
Rakouské Slezsko
Rakousko-Uhersko
Ratibořské knížectví
Republikánská strana (USA)
Richard Salzmann
RNA vakcína
Rozsochatec
Rudolf Žáček
Runcimanova mise
Ruská invaze na Ukrajinu
Rusko
Sýrie
Sčítání lidu
Samostatná operační skupina „Slezsko“
Sedmidenní válka
Sejm
Seznam nositelů Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství
Seznam opolských knížat
Seznam smírčích křížů v Jihočeském kraji
Seznam smírčích křížů v Praze
Seznam těšínských knížat
Slezská knížectví
Slezské písně
Slezský odboj
Slezsko
Slované
Slovenská republika (1939–1945)
Slovensko
Smírčí kříž
Sněmovna reprezentantů Spojených států amerických
Soubor:2021 Hraniční kámen na Těšínsku (1920).jpg
.jpg&veda=50613){kind=link}
Soubor:Anticzech agitation.jpg
Soubor:Antipolish agitation aimed at Teschen Silesians.jpg
Soubor:Bomb attack Orlová.jpg
Soubor:Bundesarchiv Bild 183-B0527-0001-293, Warschau, Empfang Goebbels bei Marschall Pilsudski.jpg
Soubor:Cieszyn Piast dynasty COA.png
Soubor:Czech military organisation.jpg
Soubor:Decree on Official Language on Annexed Territory.jpg
Soubor:Der Aufbau der Republik Deutschösterreich.png
Soubor:Duchy of Silesia 1912.jpg
Soubor:Ilustrowany Kuryer Codzienny 4 X 1938.jpg
Soubor:Křížový kámen u Rozsochatce.jpg
Soubor:Karwina1939.jpg
Soubor:Koždoň's plebiscite workers.jpg
Soubor:Královec, smírčí kříž.JPG
Soubor:Map of plebiscite area.jpg
Soubor:Náměstí Míru sv. Ludmila.jpg
Soubor:Nasz Kocur Numer wielkanocny 1920.jpg
Soubor:Poland1937linguistic.jpg
Soubor:Polish Army capturing Zaolzie in 1938.PNG
Soubor:Polská armáda vjíždí do Těšína - 1938.jpg
Soubor:POL Pruchna Krzyż pamiątkowy 1.jpg
Soubor:Rakousko-Uhersko 1910.PNG
Soubor:Slask Zaolzianski.jpg
Soubor:Smířčí kříž v obci Hubiles.jpg
Soubor:Smírčí kříže u Milhostova.jpg
Soubor:Smírčí kříž u Hořiček.jpg
Soubor:Smírčí kříž u silnice z Růžové do Nové Olešky.jpg
Soubor:Smirci-kriz-magyarcsanad-magyarorszag.jpg
Soubor:Synthetic Production of Penicillin TR1468.jpg
Soubor:Těšín Silesia Czech flyer.jpg
Soubor:Typhoon Tip and Typhoon Sarah (1997).png
.png&veda=50613){kind=link}
Soubor:Veverská Bítýška - smírčí kámen.jpeg
Soubor:Zřízení zemské Knížetství Těšínského 1574.jpg
Soubor:Zaolzie.jpg
Spa
Speciální:Kategorie
Speciální:Nové stránky
Speciální:Statistika
Speciální:Zdroje knih/80-7203-157-0
Speciální:Zdroje knih/978-80-86660-37-0
Spojené státy americké
Stát Palestina
Středověk
Stanisław Zahradnik
Sudetenland (provincie, 1918)
Sudetoněmecká strana
Suezský průplav
Svědomí
Těšín
Těšínské knížectví
Těšínské nářečí
Těšínsko
Tadeusz Reger
Tajfun Tip
Tank
Taxon
Trenčín
Trenčínská smlouva
Trojdohoda
Tropická cyklóna
Uhlí
Ukrajina
Václav III. Adam Těšínský
Varšava
Velkomoravská říše
Veverská Bítýška
Vilém Mandlík
Vladislav I. Opolský
Vyhlášení války
Vykupitel
Vyslanec
Władysław Bortnowski
Wiki
Wikicitáty:Hlavní strana
Wikidata:Hlavní strana
Wikifunctions:Main Page
Wikiknihy:Hlavní strana
Wikimedia Česká republika
Wikimedia Commons
Wikipedie:Údržba
Wikipedie:Časté chyby
Wikipedie:Často kladené otázky
Wikipedie:Článek týdne
Wikipedie:Článek týdne/2023
Wikipedie:Citování Wikipedie
Wikipedie:Dobré články
Wikipedie:Dobré články#Portály
Wikipedie:Kontakt
Wikipedie:Nejlepší články
Wikipedie:Obrázek týdne
Wikipedie:Obrázek týdne/2023
Wikipedie:Ověřitelnost
Wikipedie:Požadované články
Wikipedie:Pod lípou
Wikipedie:Portál Wikipedie
Wikipedie:Potřebuji pomoc
Wikipedie:Průvodce
Wikipedie:Seznam jazyků Wikipedie
Wikipedie:Velvyslanectví
Wikipedie:Vybraná výročí dne/říjen
Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření
Wikipedie:Zajímavosti
Wikipedie:Zajímavosti/2023
Wikipedie:Zdroje informací
Wikislovník:Hlavní strana
Wikiverzita:Hlavní strana
Wikizdroje:Hlavní strana
Wikizprávy:Hlavní strana
Zaolzie
Země Koruny české
Zemské zřízení Těšínského knížectví
Zločin
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk