Čao Wen-chua - Biblioteka.sk

Upozornenie: Prezeranie týchto stránok je určené len pre návštevníkov nad 18 rokov!
Zásady ochrany osobných údajov.
Používaním tohto webu súhlasíte s uchovávaním cookies, ktoré slúžia na poskytovanie služieb, nastavenie reklám a analýzu návštevnosti. OK, súhlasím


Panta Rhei Doprava Zadarmo
...
...


A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9

Čao Wen-chua
 ...
Čao Wen-chua
PseudonymMej-lin
Jiná jménaČao Jüan-č’
NarozeníCch’-si, Če-ťiang
Úmrtí1557
Tituly a úřady
mladší opatrovník (少保)
Obdobíod 1556
ministr prací
Obdobíkvěten 1556 – září 1557
PředchůdceWu Pcheng
NástupceOu-jang Pi-ťin
PanovníkŤia-ťing
velký ochránce následníka trůnu (太子太保)
Obdobíod 1556
PanovníkČeng-te
náměstek ministra prací
Obdobído 1556

Národnostchanská
Zeměříše Ming
Vzdělánístudium na Kuo-c’-ťien,
ťin-š’ (1529)
Povolánípolitik
Vyznáníkonfucianismus
Manžel/kaChen Shi
Xiang Shi
Příbuznísynové Čao I-s’ a Čao Šen-s’
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Čao Wen-chua je čínské jméno, v němž Čao je příjmení.

Čao Wen-chua (čínsky pchin-jinem Zhào Wénhuá, znaky zjednodušené 赵文华, tradiční 趙文華; † 1557) byl politik a vojevůdce působící v čínské říši Ming za vlády císaře Ťia-ťinga.

Po zprvu neúspěšném začátku kariéry se Čao Wen-chua stal blízkým důvěrníkem vlivného velkého sekretáře Jen Sunga a náměstkem ministra prací. V té době bylo východní a jižní pobřeží Číny sužováno sérií nájezdů čínských pašeráků a pirátů. Čao nesouhlasil s tím, jak tamní velitelé řešili situaci a předložil vlastní návrhy, které ministerstvo vojenství ignorovalo. Poté, co císař ztratil důvěru v ministra vojenství Nie Paoa, zapojil Čao Wen-chuu do řešení krize.

Čao odjel do Če-ťiangu. Zde se rychle dostal do konfliktu s místními úředníky a požadoval jejich odstranění, stejně jako svých oponentů v hlavním městě. Postoupil na místo ministra veřejných prací a svého spolupracovníka a spojence Chu Cung-siena prosadil na místo vrchního velitele cung-tu vojsk jihovýchodních provincií, funkci, v níž Chu Cung-sien vynikl. Čao si však vysloužil nepřátelství ostatních hodnostářů v hlavním městě, a jeho nerespektování etikety mu odcizilo dokonce i Jen Sunga. Poté byl obviněn z přijímání úplatků a přehánění svých vítězství a když dřevo určené pro opravy Zakázaného města využil na výstavbu svého domu, ztratil přízeň císaře a byl odvolán ze všech funkcí. Krátce nato zemřel. Zatímco oficiální historikové jeho smrt připsali kýle, jiný zdroj naznačil, že spáchal sebevraždu jedem.

Jméno

Čao Wen-chua používal zdvořilostní jméno Jüan-č’ (čínsky pchin-jinem Yuánzhì, znaky zjednodušené 元质, tradiční 元質) a literární pseudonym Mej-lin (čínsky pchin-jinem Méilín, znaky 梅林).

Mládí a počátky kariéry

Čao Wen-chua pocházel z Cch’-si v provincii Če-ťiang (moderní městský okres Cch’-si v subprovinčním městě Ning-po). Studoval konfucianismus, také na pekingské univerzitě Kuo-c’-ťien. Složil prefekturní, provinční i metropolitní úřednické zkoušky a roku 1529 úspěšně absolvoval i palácové zkoušky a získal vysoce ceněnou hodnost ťin-š’. Poté nastoupil úřední kariéru jako tajemník na ministerstvu trestů. Zde si získal jméno jako dovedný esejista, svým úředním povinnostem se však příliš nevěnoval a byl proto odeslán na místo zástupce prefekta v Tung-pching v provincii Šan-tung. Po nějaké době se opět dostal do hlavního města jako úředník Úřadu pro hlášení, a to díky protekci vlivného velkého sekretáře Jen Sunga, který si Čao Wen-chuy všiml o několik let dříve, když vykonával funkci kancléře univerzity na které Čao studoval.[1] V Úřadu pro hlášení Čao Wen-chua zachytával dokumenty, které mohly Jen Sungovi uškodit, a tím mařil pokusy ho z něčeho obvinit.[2] S Jen Sungem úzce spolupracoval a Jen Sung se dokonce k němu choval jako k adoptivnímu synu.[1] Později Čao Wen-chua navrhl opevnit jižní předměstí Pekingu, a byl za to povýšen na náměstka ministra prací.[1]

Krize s piráty

Během 40, a 50. let 16. století bylo čínské pobřeží sužované nájezdy wo-kchou, „japonských pirátů“, fakticky čínských pašeráků, kteří se obrátili k plenění a drancování, když úřady bránily jejich ilegálnímu obchodování. Čao Wen-chua předložil císaři Ťia-ťingovi řadu memorand, ve kterých předváděl hluboké pochopení příčin krize a navrhoval řešení problémů.[3] Nesouhlasil s jednostranným silovým prosazováním politiky „zakázaného moře“, tak jak ji v Če-ťiangu a Fu-ťienu prováděl velký koordinátor sün-fu Ču Wan (a bezúspěšně se snažil o Ču Wanův odchod z funkce).[4] Místo toho tvrdil, že cestou k vyřešení problému s wo-kchou je povolení zámořského obchodu.[5] Ministr vojenství Nie Pao návrhy Čao Wen-chuy odmítal, ale žádný jiný plán nenabídl. Císař Ťia-ťing reagoval čistkou na ministerstvu vojenství a v březnu 1555 poslal Čao We-chuu na pobřeží, aby přímo na místě formuloval vládní reakci na krizi, přičemž byl oprávněn velet místním vojenským sílám.[6]

Po příchodu na scénu se svéhlavý a ambiciózní Čao Wen-chua dostal do konfliktu s místními úřady i vojenskými veliteli. Intrikoval proti velkému koordinátorovi Cchao Pang-fuovi (曹邦輔), jehož rychlá akce proti oddílu banditů u jezera Tchaj Čaovi zabránila v přivlastnění si zásluh za potlačení pirátů v oblasti. Když byli Čaovi vlastní vojáci nuceni ustoupit k Tchao-čaj, svedl vinu za své selhání na Cchaoa a dosáhl jeho uvěznění a pak poslání do exilu.[7] Větší význam měla Čao Wen-chuova role v pádu vrchního velitele cung-tu Čang Ťinga (張經). Čao Wen-chua nutil Čang Ťinga, čekajícího na posily, k útokům na piráty, ale Čang odolal a odmítal s ním i jen diskutovat o strategii. Čao Wen-chua nato ve zprávách pro císaře obvinil Čang Ťinga, že úmyslně oddaluje vojenské operace kvůli svému osobnímu zisku.[8] Brzy poté, co Čao Wen-chua odeslal svá obvinění, 10. května 1555, dosáhl Čang Ťing velkého vítězství nad piráty u Wang-ťiang-ťing (王江涇). Čao však připsal zásluhu na vítězství sobě a svému chráněnci Chu Cung-sienovi; ve výsledku byl schopen u císaře prosadit odvolání a popravu Čang Ťinga.[9]

Čang Ťinga nahradil Jang I (楊宜), který se pokusil vyhnout osudu svého předchůdce předcházením si Čaoa. Čao ale stejně doporučil jeho odstranění, když se vrátil do Pekingu, aby podal zprávu císaři,[10] chtěl totiž na místo vrchního velitele prosadit Chu Cung-siena.[11] Avšak ministr státní správy Li Mo (李默), který nenáviděl Jen Sungovu kliku, vybral Wang Kaoa (王誥).[12] Wang Kao dosud sloužil v nankingském ministerstvu vojenství (stejně jako Jang I a Čang Ťing).[10]

Čao odpověděl obviněním Li Moa z urážky panovníka. Rozzuřený císař nechal Li Moa uvěznit a 3. května 1556 Čaoa povýšil na ministra prací a velkého ochránce následníka trůnu (太子太保).[12] Wang Kao nestihl ani převzít funkci, když byl nahrazen Chu Cung-sienem.[10]

Jak se ukázalo, Chu Cung-sien byl výjimečně úspěšným nejvyšším velitelem. V srpnu 1556, Chu a Čao (který se z císařova rozhodnutí vrátil na jih) zničili pirátské vojsko vedené Sü Chajem a zajali mnoho jeho vůdců, později popravených. Po trimfálním návratu do Pekingu byl Čao Wen-chua oceněn za úspěchy na jihu, dostal velmi vysoký čestný titul mladšího opatrovníka (少保) a jeho syn Čao I-s’ (趙懌思) byl jmenován tisícníkem (千戶) v „gardě ve vyšívaných uniformách“, tajné policii a elitním pluku císařských vojsk.[13]

Pád a smrt

Čao Wen-chua stanul na vrcholu kariéry. Stal se však arogantním a vysloužil si nepřátelství jak vládních úředníků, tak dvorských eunuchů. Dokonce i své politické spojence, jako Jen Sunga, a také císaře, si znepřátelil svým nerespektováním etikety. Například jednou se pokusil obejít Jen Sunga při nadbíhání císaři, když panovníkovi daroval léčivé víno s prohlášením, že právě ono je tajemstvím Jen Sungovy dlouhověkosti. Císař si víno oblíbil a později se Jen Sunga na ně zeptal, čímž ho zaskočil, a vyšlo najevo, že Jen Sung o víně nic neví. Jen Sung by poté s Čao Wen-chuem přerušil vztahy, kdyby ho neuklidnila manželka.[12] Při jiném incidentu byl Čao Wen-chua tak opilý, že se mu nepodařilo uklonit se a pokleknout, když obdržel dar od císaře.[14]

Jako ministr prací Čao Wen-chua zodpovídal za stavby v Zakázaném městě. Nepodařilo se mu včas dokončit novou budovu paláce v Západním parku a navíc císař Ťia-ťing viděl právě dokončené nové sídlo Čao Wen-chuy na třídě Věčného míru (Čchang-an ťie) naproti paláci. Císařovo okolí k tomu poznamenalo, že důvod, proč Čao nemohl dokončit stavbu paláce, je přesměrování většiny dřeva na stavbu jeho sídla. Ťia-ťing byl velmi nespokojen. Pak v květnu 1557 po požáru v Zakázaném městě panovník Čao Wen-chuovi nařídil co nejrychlejší znovuvybudování brány Správného světla, ale Čao protestoval. Tou dobou se k císaři dostaly zvěsti o Čaově úplatkářství a jeho zveličování vítězství na jihu, pod jejichž vlivem k němu úplně ztratil důvěru. Jen Sung se Čao Wen-chuu pokoušel krýt prohlášením, že je od návratu z jihu nemocen. Čao navázal žádostí o krátké volno na odpočinek a zotavení, načež císař nařídil jeho náměstku, aby převzal funkci ministra. Čao tak byl v září 1557 v podstatě propuštěn.[14]

Císař cítil, že propuštění z úřadu nestačilo k Čaovu potrestání, ale nikdo se proti Čaovi neodvážil promluvit kvůli obavě z Jen Sungova vlivu. V ten moment Čao I-s’ požádal v petici panovníka o uvolnění ze služby, aby mohl provázet otce na cestě domů. Petice byla špatně načasovaná, císaři byla předložena v době slavnostního císařského půstu, kdy panovník neměl být rušen. Císař reagoval degradací Čao Wen-chuy na prostého občana, a přeložením Čao I-s’a na hranici. Čao Wen-chua zemřel cestou domů 23. září 1557, podle oficiálních Dějin Mingů na kýlu,[14] podle jiného zdroje si vzal jed.[15] Jeho rodina dostala rozkaz ke uhrazení částek, které měl Čao zpronevěřit, ve výši více než sto tisíc liangů (3,73 tuny) stříbra. Roku 1583, když rodina zatím dokázala splatit pouze necelou polovinu částky, zodpovědní úředníci doporučili, aby jim byl zbytek odpuštěn. Tehdejší císař Wan-li odmítl a navíc Čao Wen-chuova druhého syna Čao Šen-s’a (趙慎思) poslal do vzdálené jihozápadní Číny.[14]

Čao Wen-chua i Jen Sung jsou v oficiální mingské historiografii tradičně odsuzováni, v Dějinách Mingů jsou uvedeni mezi „zrádnými ministry“ (奸臣傳).[16]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zhao Wenhua na anglické Wikipedii.

  1. a b c GOODRICH, L. Carington; FANG, Chaoying, a kol. Dictionary of Ming Biography, 1368-1644. Svazek 1., A–L. New York: Columbia University Press, 1976. xxi + 1751 s. ISBN 0-231-03801-1. S. 132. (anglicky) . 
  2. SO, Kwan-wai. Japanese piracy in Ming China during the 16th century. East Lansing: Michigan State University Press, 1975. ISBN 0870131796. S. 86. (anglicky) 
  3. PERDUE, Peter C. Coercion and Commerce on Two Chinese Frontiers. In: DI COSMO, Nicola. Military culture in imperial China. Cambridge, MA: Harvard University Press, 2009. ISBN 978-0-674-03109-8. S. 440–510, na s. 322. (anglicky)
  4. So, s. 59.
  5. So, s. 92–95.
  6. Goodrich, s. 132–133.
  7. MARME, Michael. Suzhou: Where The Goods Of All The Provinces Converge. Svazek anglicky. Stanford, CA: Stanford University Press, 2005. S. 226. (978-0-8047-3112-6) 
  8. GEISS, James. The Chia-ching reign, 1522-1566. In: MOTE, Frederick W.; TWITCHETT, Denis. The Cambridge History of China. Volume 7, The Ming Dynasty 1368-1644, Part 1. 1. vyd. Cambridge: Cambridge University Press, 1998. ISBN 0521243335. S. 440–510, na s. 498. (anglicky)
  9. LIM, Ivy Maria. Lineage Society on the Southeastern Coast of China. Amherst, N.Y: Cambria Press, 2010. S. 120. (anglicky) 
  10. a b c FANG, Jun. China's Second Capital – Nanjing under the Ming, 1368-1644. 1. vyd. Abingdon, Oxon: Routledge, 2014. ISBN 9780415855259. S. 130. (anglicky) 
  11. SUGANUMA, Unryu. Sovereign Rights and Territorial Space in Sino-Japanese Relations: Irredentism and the Diaoyu/Senkaku Islands. Honolulu: University of Hawaii Press, 2000. Dostupné online. ISBN 978-0-8248-2493-8. S. 64. (anglicky) 
  12. a b c Goodrich, s. 134.
  13. Goodrich, s. 134 a 634.
  14. a b c d Goodrich, s. 135.
  15. So, s. 91.
  16. So, s. 83.

Literatura

  • GOODRICH, L. Carington; FANG, Chaoying, a kol. Dictionary of Ming Biography, 1368-1644. Svazek 1., A–L. New York: Columbia University Press, 1976. xxi + 1751 s. ISBN 0-231-03801-1. S. 132–135. (anglicky) 
Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Čao_Wen-chua
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.


Úřadovna OSN ve Vídni
Úřad OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě
Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky
Újezd u Černé Hory
Újezd u Boskovic
Úmluva o zřízení UNESCO
Úmrtí v roce 2021
Úsobrno
Ústup
Část obce
Čínština
Čína
Čínské znaky
Čao Wen-chua
Černá Hora (okres Blansko)
Černé moře
Černovice (okres Blansko)
Česká rada dětí a mládeže
Česká Wikipedie
Český statistický úřad
Česko
Československo
Říše Ming
Římskokatolická farnost Újezd u Černé Hory
Řecká národní knihovna
Řecko
Šebetov
Šebrov-Kateřina
Šestiočka sadistická
Šošůvka
Štěchov
Ťia-ťing
Žďárná
Žďár (okres Blansko)
Železniční trať Plzeň – Furth im Wald
Žerůtky (okres Blansko)
Žernovník
1. červen
1. červenec
1. červenec
11. srpen
14. srpen
15. listopad
15. srpen
1512
1565
16. listopad
16. srpen
1705
1780
1855
1870
1920
1945
1960
1993
1994
1996
1996
2006
2006
2017
2019
22. únor
25. listopad
4. listopad
4. srpen
5. srpen
7. srpen
8. srpen
9. březen
Ašraf Ghaní
Adamov
Afghánistán
Akademie věd České republiky
Albánie
Americká válka za nezávislost
Amharsko
Angličtina
Asociace muzeí a galerií České republiky
Audrey Azoulayová
Austrálie
Australská národní knihovna
Autoritní kontrola
Býkovice
Bedřichov (okres Blansko)
Benešov (okres Blansko)
Berijev Be-200
Bezpečnost
Bibliografie dějin Českých zemí
BIBSYS
Bitva na řece Čorna
Bitva u Cassana
Bitva u Varšavy (1920)
Blansko
Bořitov
Borotín (okres Blansko)
Boskovice
Brťov-Jeneč
Brazílie
Brno
Budova Organizace spojených národů
Budova UNESCO v Paříži
Bukovina (okres Blansko)
Bukovinka
Cenzorát
Cetkovice
Charles Bukowski
Charta Spojených národů
Chrudichromy
Chu Cung-sien
CiNii
Commons:Featured pictures/cs
Covid-19
Crhov
Cung-tu
Dánsko
Dějiny Organizace spojených národů
Dětský fond Organizace spojených národů
Deštná (okres Blansko)
Den lidských práv
Den Spojených národů
Didius Iulianus
Digitální propast
Dlouhá Lhota (okres Blansko)
Domažlice
Dominikánská republika
Doubravice nad Svitavou
Drnovice (okres Blansko)
Egypt
Ekonomická a sociální rada OSN
Encyklopedie
Etiopie
Evžen Savojský
Filatelistický atlas
Francie
Francouzi
Francouzská národní knihovna
Gemeinsame Normdatei
Generální tajemník OSN
Geodata
Gerd Müller
Gramotnost
Habrůvka
Haiti
Helena Illnerová
Helena Illnerová
Historický lexikon Švýcarska
Hlavní strana
Hodonín (okres Blansko)
Holštejn
Horní Poříčí (okres Blansko)
Horní Smržov
Humanitní vědy
Indie
Internet Archive
Izrael
Józef Piłsudski
Jaan Kaplinski
Jabloňany
Jan Nepomucký
Japonsko
Jaroslava Moserová
Jaroslava Moserová
Jedovnice
Jen Sung
Jižní Afrika
Jihomoravský kraj
Kábul
Křetín
Křtěnov
Křtiny (okres Blansko)
Kanada
Katalog jmen a názvů děl Katalánska
Katastrální území
Kategorie:Čas
Kategorie:Články podle témat
Kategorie:Život
Kategorie:Dorozumívání
Kategorie:Geografie
Kategorie:Historie
Kategorie:Hlavní kategorie
Kategorie:Informace
Kategorie:Kultura
Kategorie:Lidé
Kategorie:Matematika
Kategorie:OSN
Kategorie:Příroda
Kategorie:Politika
Kategorie:Právo
Kategorie:Rekordy
Kategorie:Seznamy
Kategorie:Společnost
Kategorie:Sport
Kategorie:Technika
Kategorie:Umění
Kategorie:Věda
Kategorie:Vojenství
Kategorie:Vzdělávání
Kategorie:Zdravotnictví
Knínice (okres Blansko)
Kněževes (okres Blansko)
Kořenec
Konference OSN o obchodu a rozvoji
Kostel svatého Klimenta (Lipůvka)
Kotvrdovice
Kozárov
Kraje v Česku
Krasová
Krhov (okres Blansko)
Krymská válka
Kuřim
Kulířov
Kultura
Kulturní dědictví
Kunčina Ves
Kunštát
Kuničky
Kunice (okres Blansko)
Kurt Biedenkopf
Kypr
Lažany (okres Blansko)
Lalibela
Lazinov
Letní olympijské hry 2020
Letovice
Lhota Rapotina
Lhota u Lysic
Lhota u Olešnice
Libanon
Library of Congress Control Number
LIBRIS
Lidská práva
Lipůvka
Lipovec (okres Blansko)
Londýn
Lotyšská národní knihovna
Louka (okres Blansko)
Lubě
Ludíkov
Lysice
Míchov
Město
Městys
Makov (okres Blansko)
Malá Lhota (okres Blansko)
Malá Roudka
Mexiko
Mezinárodní agentura pro atomovou energii
Mezinárodní organizace práce
Mezinárodní organizace pro civilní letectví
Mezinárodní soudní dvůr
Mezinárodní standardní identifikátor jména
Mezinárodní telekomunikační unie
Mezinárodní trestní soud
Mezivládní panel OSN pro biodiverzitu a ekosystémové služby
Mezivládní panel pro změnu klimatu
Michel Fleischmann
Milavče
Milonice (okres Blansko)
Miroslav Tetter
Mistrovská díla ústního a nehmotného dědictví lidstva
Morava
Nápověda:Úvod
Nápověda:Úvod pro nováčky
Nápověda:Obsah
Národní a univerzitní knihovna v Záhřebu
Národní knihovna České republiky
Národní knihovna Španělska
Národní knihovna Izraele
Národní knihovna Koreje
Národní parlamentní knihovna Japonska
Nýrov
Němčice (okres Blansko)
Nadace Wikimedia
Norsko
Nový Zéland
Novorossijsk
Obec
Obec (Česko)
Obec s pověřeným obecním úřadem
Obec s rozšířenou působností
Obora (okres Blansko)
Ochrana životního prostředí
Okresy v Česku
Okres Blansko
Okrouhlá (okres Blansko)
Olešnice (okres Blansko)
Olomučany
Olympijské hry
OpenStreetMap
Organizace OSN pro průmyslový rozvoj
Organizace pro výživu a zemědělství
Organizace pro zákaz chemických zbraní
Organizace spojených národů
Ostrov u Macochy
Ottův slovník naučný
Ottův slovník naučný/Závist
Přírodní vědy
Paříž
Palestinská autonomie
Paměť světa
Pamětice
Pandemie covidu-19
Pandemie covidu-19 v Česku
Pchin-jin
Petrovice (okres Blansko)
Petrov (okres Blansko)
Piráti wo-kchou v éře Ťia-ťing
Ploutvonožci
Poštovní směrovací číslo
Poláci
Polská národní knihovna
Portál:Aktuality
Portál:Doprava
Portál:Geografie
Portál:Historie
Portál:Kultura
Portál:Lidé
Portál:Morava
Portál:Náboženství
Portál:Obsah
Portál:Organizace spojených národů
Portál:Příroda
Portál:Sport
Poručenská rada OSN
Posmrtné jméno
Praha
Program OSN pro životní prostředí
Prostřední Poříčí
Prusko-francouzská válka
Prusové
Q247061
Q247061#identifiers
Q247061#identifiers|Editovat na Wikidatech
Q7809
Q7809#identifiers
Q7809#identifiers|Editovat na Wikidatech
Ráječko
Rájec-Jestřebí
Rada bezpečnosti OSN
Rada pro lidská práva
Ratifikace
Registr územní identifikace, adres a nemovitostí
Richterova stupnice
Ropná skvrna
Roubanina
Rozsíčka
Rozseč nad Kunštátem
Rozvojový program OSN
Rudá armáda
Rudice (okres Blansko)
Rusko
Sün-fu
Sü Chaj
Saúdská Arábie
SARS-CoV-2
Sebranice (okres Blansko)
Sekretariát OSN
Senetářov
Senkaku
Sergej Adamovič Kovaljov
Seznam členských států OSN
Seznam mírových operací OSN
Seznam nejmenších obcí v Česku
Seznam pozorovatelů Valného shromáždění OSN
Seznam světového dědictví v Africe#Etiopie
Skalice nad Svitavou
Skrchov
Sloup (okres Blansko)
SNAC
Sociální vědy
Soubor:胡宗憲.jpg
Soubor:CoA of Závist (Blansko District).svg
Soubor:Didius Julianus (cropped) - Residenz Museum - Munich.jpg
Soubor:Flag of UNESCO.svg
Soubor:Flag of Závist.svg
Soubor:Jozef Pilsudski1.jpg
Soubor:Logo UNESCO 2021.svg
Soubor:Vitčice - socha svatého Jana Nepomuckého.jpg
Soubor:Závist, kašna (6262).jpg
Soubor:Závist, památník T.G.M. (6263).jpg
Soubor:Závist, zvonice - interiér (6268).jpg
Soubor:Závist, zvonice s křížem (6258).jpg
Soubor:Závist – obecní úřad.JPG
Sovětsko-polská válka
Spešov
Speciální:Kategorie
Speciální:Map/11/48.845277777778/2.3072222222222/cs
Speciální:Nové stránky
Speciální:Statistika
Spojené království
Spojené státy americké
Společnost národů
Správní obvod obce s rozšířenou působností Blansko
Srážka vlaků u Milavčí
Stát
Stanislav Štech
Stanislav Štech
Starosta (Česko)
Stvolová
Suchý
Sudice (okres Blansko)
Sulíkov
Světlá
Světová meteorologická organizace
Světová poštovní unie
Světová zdravotnická organizace
Světové dědictví
Světový mír
Světový potravinový program
Svinošice
Svitávka (okres Blansko)
Svoboda tisku
Tálibán
Tasovice (okres Blansko)
Tigrajská lidově osvobozenecká fronta
Tokio
Tomáš Garrigue Masaryk
Tomas Venclova
Tony Esposito (lední hokejista)
Trstenická stezka
Turecko
Uhřice (okres Blansko)
UNESCO
Union List of Artist Names
Univerzitní systém dokumentace
Vážany (okres Blansko)
Válka o španělské dědictví
Válka v Tigraji
Vísky (okres Blansko)
Věda
Všeobecná deklarace lidských práv
Vakcína proti covidu-19
Valchov
Valné shromáždění OSN
Vanovice
Vatikánská apoštolská knihovna
Vavřinec (okres Blansko)
Velenov
Velké Opatovice
Vilémovice (okres Blansko)
Virtual International Authority File
Virtual International Authority File
Vitčice
Vital Šyšov
Vlajka Organizace spojených národů
Voděrady (okres Blansko)
Vranová
Vysočany (okres Blansko)
Vzdělávání
Wang Č’ (pirát)
Wiki
Wikicitáty:Hlavní strana
Wikidata:Hlavní strana
Wikiknihy:Hlavní strana
Wikimedia Česká republika
Wikimedia Commons
Wikipedie:Údržba
Wikipedie:Časté chyby
Wikipedie:Často kladené otázky
Wikipedie:Článek týdne
Wikipedie:Článek týdne/2021
Wikipedie:Citování Wikipedie
Wikipedie:Dobré články
Wikipedie:Dobré články#Portály
Wikipedie:Jak číst infoboxy českých sídel
Wikipedie:Kontakt
Wikipedie:Nejlepší články
Wikipedie:Obrázek týdne
Wikipedie:Obrázek týdne/2021
Wikipedie:Ověřitelnost
Wikipedie:Požadované články
Wikipedie:Pod lípou
Wikipedie:Portál Wikipedie
Wikipedie:Potřebuji pomoc
Wikipedie:Průvodce
Wikipedie:Seznam jazyků Wikipedie
Wikipedie:Velvyslanectví
Wikipedie:Vybraná výročí dne/srpen
Wikipedie:Vyhněte se vyhýbavým slovům
Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření
Wikipedie:Zajímavosti
Wikipedie:Zajímavosti/2021
Wikipedie:Zdroje informací
Wikislovník:Hlavní strana
Wikiverzita:Hlavní strana
Wikizdroje:Hlavní strana
Wikizprávy:Hlavní strana
WorldCat
WorldCat
Základní sídelní jednotka
Závist (okres Blansko)
Zakázané moře
Zbraslavec
Zeměpisné souřadnice
Zemětřesení na Haiti 2021
Země (Česko)




Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

Your browser doesn’t support the object tag.

www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk