A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Čchen Čeng | |
---|---|
2. viceprezident Čínské republiky | |
Ve funkci: 20 . května 1954 – 5. března 1965 | |
Prezident | Čankajšek |
Předchůdce | Li Cung-žen |
Nástupce | Jen Ťia-kan |
5. & 7. Premiér Čínské republiky | |
Ve funkci: 7. března 1950 – 7. června 1954 | |
Prezident | Čankajšek |
Předchůdce | Yü Hung-chün |
Nástupce | Jen Si-šan |
Ve funkci: 30. června 1958 – 15. prosince 1963 | |
Prezident | Čankajšek |
Předchůdce | Yü Hung-chün |
Nástupce | Jen Ťia-kan |
Stranická příslušnost | |
Členství | Kuomintang |
Narození | 4. ledna 1897 Čching-tchien, Zhejiang, Říše Čching |
Úmrtí | 5. března 1965 Tchaj-pej, Tchaj-wan |
Příčina úmrtí | rakovina jater |
Choť | Tan Xiang (1932–1965) |
Děti | Chen Li-an |
Příbuzní | Chen Yu-hui, Khenpo Lodro Tengye a Mark Chen (vnoučata) |
Alma mater | Vojenská akademie Whampoa |
Profese | voják a politik |
Ocenění | velkokříž Řádu peruánského slunce |
Commons | Chen Cheng |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Čchen Čcheng (Čínština:陳誠; pinyin: Chén Chéng; 4. ledna 1897 Čching-tchien – 5. března 1965 Tchaj-pej) byl čínský generál, jeden z hlavních velitelů Národní revoluční armády, politik a druhý viceprezident Čínské republiky.
Po tom co se na konci občanské války přestěhoval na Tchaj-wan, působil jako guvernér provincie Tchaj-wan, vicepresident a premiér Čínské republiky. Reprezentoval Čínskou republiku při návštěvě Spojených státu a pomohl zahájit pozemkové reformy a programy snižování daní, které způsobily, že komunismus se na Tchaj-wanu stal neatraktivní, protože rolníci byli schopni vlastnit půdu.
Před válkou s Japonskem
Čchen Čcheng se narodil v Čching-tchienu v provincii Če-ťiang. Absolvoval vojenskou akademii Whampoa. Později se připojil k Národní revoluční armádě a účastnil se severního pochodu.
Během severního pochodu Čchen ukázal dobré vůdčí schopnosti a byl povýšen z velitele praporu na velitele divize.
V roce 1931 byl Čchen pověřen úkolem potlačit komunisty. V různých bitvách s Rudou armádou Čchen i jeho jednotky utrpěly těžké ztráty a porážky. Nakonec se mu podařilo komunisty porazit a přinutit je k dlouhému pochodu.
Kampaň proti Rudé armádě skončila po incidentu na mostě Marca Pola, po kterém byli nuceni komunisté a Kuomintang spolupracovat proti japonské agresi.
Válka proti Japonsku
Během bitvy u Šanghaje byl jedním z nejlepších vojenských asistentů Čankajška. Prosadil plán o obraně jižní Číny a omezil počet vojáků na severu, kde byla armáda ve špatném stavu a postrádala transportní vozidla. Po pádu Šanghaje a Nankingu se Čchen přemístil do Chu-peje. Následně velel čínské armádě při bitvě u Wu-chanu v roce 1938. Wu-chan byl prozatímním velitelstvím čínské armády. Japoncům se však podařilo, i přes těžké ztráty, porazit Číňany a město obsadit.
Následně se účastnil bojů na území Myanmaru.
Čínská občanská válka
Po čínsko-japonské válce se Čchen stal náčelníkem generálního štábu a vrchním velitelem námořnictva. Řídil se Čankajškovými rozkazy a zaútočit na oblasti, které patřily po správu komunistů. Tyto akce znovu zahájily čínskou občanskou válku.
V srpnu 1947 byl Čchen jmenován ředitelem severovýchodního velitelství a velel nacionalistickým silám v této oblasti. Udělal zásadní chybu, když rozpustil místní bezpečnostní pluky. Ty byly rozpuštěny, protože sloužily v mandžuské císařské armádě během japonsko-čínské války. Díky tomuto kroku se celková nacionalistická síla v Mandžusku snížila z 1,3 milionu na méně než 480 000 vojáků. Odmítl předat velením některým z nejschopnějších nacionalistických velitelů a armády řídil sám. V důsledku toho utrpěl řadu velkých porážek. Následně byl převelen do Nankingu.
Na Tchaj-wanu
Čankajšek jmenoval Čchena guvernérem tchajwanské provincie v roce 1949, aby naplánoval rozvoj Tchaj-wanu jakožto nacionalistické pevnosti. Poté, co se nacionalistické síly stáhly na Tchaj-wan, zastává Čchen klíčové pozice ve vládě, jako jsou místopředseda Kuomintangu, viceprezident nebo premiér.
Na Tchaj-wanu zavedl pozemkové a hospodářské reformy a provedl rekonstrukci Tchaj-wanu. Čchenova iniciativa "snížení nájemného 375" byla připisována zastavení šíření komunismu na Tchaj-wanu. Politika omezila výší nájemného, které zemědělci platili pronajímatelům, na 37,5% sklizně. Před směrnicí, pronajímatelé často odevzdávali více než polovinu sklizně.
19. května 1949, Čchen vyhlásil stanné právo na celém Tchaj-wanu. Oficiálním důvodem byla komunistická infiltrace, která narušoval obranné schopnosti státu. Čchen vykázal mnoho komunistů z ostrova zpět do pevninské Číny.
Čchen zemřel na jaterní nádory v roce 1965.
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Chen Cheng na anglické Wikipedii a Chen Cheng na španělské Wikipedii.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Čchen Čcheng na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk