Československý pavilon Světová výstava 1939
Účel stavby
Výstavní pavilon
Základní informace
Sloh	funkcionalismus
Architekt	Kamil Roškot
Poloha
Adresa	New York, USA USA
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Československý pavilon, tehdy česko-slovenský, na Světové výstavě roku 1939 v New Yorku v USA, která se konala v letech 1939 a 1940, byl otevřen pouze v prvním roce výstavy. Autorem architektonického návrhu pavilonu byl Kamil Roškot. Pavilon se otevřel dva měsíce po německé okupaci Československa díky finanční podpoře českých krajanů a navzdory německým protestům a na výstavě prezentoval stát, který de iure už neexistoval. Velkou zásluhu na realizaci projektu měl Ladislav Sutnar, který byl po vyhlášení protektorátu Čechy a Morava oficiálně pověřen likvidací probíhající instalace výstavy, ale tento úkol ignoroval. Ke zdárnému dokončení stavby přispěl také generální komisař Hugo Vavrečka, který vyslal exponáty i s experty do USA ještě před vypuknutím druhé republiky.

Vítězem architektonické soutěže na stavbu československého pavilonu se stal Kamil Roškot, který projektoval již stavby na veletrhu v Miláně roku 1927 a na Světové výstavě v Chicagu v roce 1933.^[1]

Návrhy na řešení interiérů předložilo několik umělců, včetně Antonína Heythuma, který byl autorem oceněného československého pavilonu na světové výstavě v Bruselu v roce 1935. O zakázku se nakonec podělili architekti František Cubr a Zdeněk Pokorný, kteří dostali na starost interiéry prvního poschodí^[2] a své zkušenosti dokázali skvěle zhodnotit o několik let později coby autoři úspěšného pavilonu na světové výstavě v roce 1958 v Bruselu. Zbývající prostory navrhl zkušený Antonín Heythum.^[3]

Na projektu a realizaci pavilonu se významným způsobem podílel Ladislav Sutnar. Po vyhlášení protektorátu Čechy a Morava dne 16. 3. 1939 vydalo Ministerstvo zahraničí v Berlíně rozhodnutí o zrušení československé účasti na světové výstavě v New Yorku. V dubnu 1939 Sutnar odcestoval do New Yorku s oficiálním pověřením zlikvidovat již rozpracovanou instalaci výstavy, nicméně Sutnar tento úkol ignoroval a po skončení výstavy zůstal v USA.^[4]

Německé říšské ministerstvo poslalo na likvidaci československého pavilonu do New Yorku 10 000 dolarů. Peníze skutečně dorazily, ale byly místo toho využity na dostavbu pavilonu.^[5] Pavilon se podařilo dostavit také díky finanční podpoře českých krajanů v USA^[6] a zásluhu na jeho dokončení měl také generální komisař Hugo Vavrečka, který před vypuknutím druhé republiky vyslal exponáty i s experty přes Atlantik.^[5]

Pavilon se nacházel na pozemku o výměře 1524 hektarů v severní části výstaviště vedle pavilonů USA a Sovětského svazu.^[5] Budovu s ocelovou konstrukcí zhotovily Vítkovické ocelárny. Stavba měla podobu protáhlého tělesa s rampami a schodišti po stranách. Průčelí budovy, které díky ostře řezaným hranám působilo přísně geometrickým dojmem, kontrastovalo s oblým průčelím zadní časti budovy. Stavba byla ze tří stran obklopena terasou. Šedou fasádu obloženou keramikou oživovaly horizontální pásy barevných oken.^[7] Na střeše pavilonu se nacházela restaurace Stará Praha, která poskytovala skvělý výhled na Lagunu národů.^[8]

Československý pavilon se otevřel navzdory německým protestům dva měsíce po obsazení Československa Hitlerovou armádou dne 31. května 1939 za účasti Edvarda Beneše.^[9] Česká vlajka před pavilonem vlála na půl žerdi a vyjadřovala smutek nad německou okupací.^[10] Na průčelí budovy byl nad nápisem CZECHO-SLOVAKIA umístěn státní znak a nad ním citát J. A. Komenského: „Po všech dobách útlaku vláda věcí tvých k tobě se zase navrátí, ó lide český.“ Výstava kladla důraz na vlastenectví a navštívili ji politici československé exilové vlády.^[8]

Mezi vystavenými exponáty nechybělo sklo a keramika, ocel a kovové nástroje a zemědělské a textilní výrobky. Druhá část expozice byla věnována umění.^[7] Jedním z hlavních exponátů se stala monumentální mozaika (10 x 7 m) navržená Kamilem Roškotem. Znázorňovala nejstarší architektonické památky Prahy, především stylizované gotické a románské stavby.^[11] Později v letech 1946–1947 se uvažovalo o možnosti převézt mozaiku zpět do Československa, ale vzhledem k vysokým finančním nákladům na dopravu byl tento nápad zamítnut. Mozaika zůstala ve Spojených státech, kde ji krajanský spolek umístil na místní hřbitov.^[12]

• Fotografie česko-slovenského pavilonu
• Fotodokumentace československé účasti na Světové výstavě 1939 v New Yorku, New York Public Library digital collections
• Jídelní lístek restaurace Old Prague na Světové výstavě 1939 v New Yorku, New York Public Library digital collections