Šalomounovy ostrovy - Biblioteka.sk

Upozornenie: Prezeranie týchto stránok je určené len pre návštevníkov nad 18 rokov!
Zásady ochrany osobných údajov.
Používaním tohto webu súhlasíte s uchovávaním cookies, ktoré slúžia na poskytovanie služieb, nastavenie reklám a analýzu návštevnosti. OK, súhlasím


Panta Rhei Doprava Zadarmo
...
...


A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9

Šalomounovy ostrovy
 ...
Tento článek pojednává o suverénním státě Šalomounovy ostrovy. Možná hledáte: souostroví Šalomounovy ostrovy (geografická jednotka).
Možná hledáte: Šalomounův atol v Indickém oceánu.
Šalomounovy ostrovy
Solomon Islands
vlajka Šalomounových ostrovů
vlajka
znak Šalomounových ostrovů
znak
Hymna
God Save Our Solomon Islands
Geografie

Poloha Šalomounových ostrovů
Poloha Šalomounových ostrovů

Hlavní městoHoniara
Rozloha28 400 km² (139. na světě)
z toho 3.2 % vodní plochy
Nejvyšší bodMount Popomanaseu (2 335 m n. m.)
Časové pásmo+11
Poloha
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel707 851 (167. na světě,  2021)
Hustota zalidnění18.1 ob. / km² (194. na světě)
HDI 0,564 (nízký) (155. na světě, 2021)
Jazykangličtina (úřední), pidginská angličtina, melanéština, polynéština
NáboženstvíKřesťanství 97,4 % – protestanti 76,6 %, katolíci 19,0 %, ostatní křesťané 1,7 %, 1,2 % lidová náboženství (2016)
Státní útvar
Státní zřízeníkonstituční monarchie
Vznik7. července 1978 (nezávislost na Velké Británii)
KrálKarel III.
Generální guvernérSir David Vunagi
Předseda vládyJeremiah Manele
Měnadolar Šalomounových ostrovů (SBD)
HDP/obyv. (PPP)$2,357 USD
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1090 SLB SB
MPZSOL
Telefonní předvolba+677
Národní TLD.sb
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Šalomounovy ostrovy či Šalamounovy ostrovy (anglicky zvuk Solomon Islands ) jsou suverénní ostrovní stát, skládající se z šesti hlavních velkých ostrovů a více než 900 menších. Leží v Oceánii východně od Papuy Nové Guiney a severozápadně od Vanuatu. Rozloha souše činí 28 446 kilometrů čtverečních.[1] Hlavní město, Honiara, se nachází na ostrově Guadalcanal. Název státu pochází ze stejnojmenného souostroví, zahrnujícího i ostrovy Bougainville a Buka (část Papuy Nové Guiney), do nějž se však neřadí ostrovy Rennell a Bellona a souostroví Santa Cruz. Celá tato oblast je součástí Melanésie, jedné z hlavních částí Oceánie.

Ostrovy byly obývané lidmi po tisíce let, první evropský kontakt učinil španělský mořeplavec Álvaro de Mendaña de Neira v roce 1568. Ten dal ostrovům jejich dnešní název. Spojené království Velké Británie a Irska projevilo zájem o souostroví Šalomounových ostrovů v červnu 1893, kdy kapitán Gibson R.N.HMS Curacoa vyhlásil jižní Šalomounovy ostrovy za britský protektorát. Během druhé světové války proběhly na Šalomounových ostrovech (1942–1945) těžké boje mezi Spojenými státyJaponským císařstvím, například v bitvě o Guadalcanal.

Oficiální jméno tehdejšího britského zámořského území bylo v roce 1975 změněno z Britského protektorátu Šalomounových ostrovů na Šalomounovy ostrovy. Samospráva byla dosažena v roce 1976, nezávislost byla vyhlášena o dva roky později. Dnes jsou Šalomounovy ostrovy konstituční monarchií v rámci Commonwealthu. Král Karel III. je zastoupen zvoleným guvernérem. Premiérem je Manasseh Sogavare.

Etymologie

Původ názvu

V roce 1568 byl španělský mořeplavec Álvaro de Mendaña de Neira prvním Evropanem, který navštívil souostroví Šalomounových ostrovů. Pojmenoval je Islas Salomón („Šalomounovy ostrovy“) po bohatém biblickém králi Šalomounovi.[2][3] Domníval se, že se jedná o onu bájnou zemi, odkud Šalomoun vozil poklady a zlato, které mělo být použito na stavbu chrámu v Jeruzalémě.[4][5]

Během většiny období britské nadvlády bylo území oficiálně pojmenováno „Britský protektorát Šalomounových ostrovů“. Dne 22. června 1975 bylo území přejmenováno na „Šalomounovy ostrovy“. Když se Šalomounovy ostrovy staly nezávislými v roce 1978, zachovaly si tento název.

Český název

V českých textech se název ostrovů vyskytuje ve dvou variantách: Šalomounovy i Šalamounovy ostrovy. Ústav pro jazyk český Akademie věd ČR uvádí ve Slovníku spisovné češtiny jako spisovné obě tyto varianty.[6]Internetové jazykové příručce je obsažena poznámka s odkazem na Standardizační příručku Jména států a jejich územních částí z roku 2009. Název „Šalomounovy ostrovy“ je podle ní závazný pro některé státní instituce. V neoficiální komunikaci nepovažují za chybnou ani frekventovanější podobu „Šalamounovy ostrovy“.[7] Český úřad zeměměřický a katastrální uvádí v příručce Jména států a jejich územních částí a v Indexu českých exonym jen název „Šalomounovy ostrovy“.[8]

Historie

Předkoloniální historie

Ostrovy byly poprvé osídleny kolem 30 000 př. n. l. Papuánci. Austrálci kolonizovali souostroví okolo 4000 př. n. l. V rozmezí 1200–800 př. n. l. přijeli na ostrovy Polynésané. Pro Evropu ostrovy objevil španělský mořeplavec Álvaro Mendaña de Neyra roku 1568, který plul z Peru.

Koloniální historie

V 18. a 19. století ostrovy kolonizovaly Velká Británie a Německé císařství, s nimiž začala misionářská činnost. Kolonizace byla spojena s rozvojem zemědělství. Velice časté bylo nelidské zacházení s otroky, masakry a brutální represe vůči místnímu obyvatelstvu. Roku 1885 byl nad severními ostrovy vyhlášen německý protektorát Německá Nová Guinea, v roce 1893 vyhlásili Britové nad jižními ostrovy souostroví Britský protektorát Šalomounovy ostrovy. K protektorátu byly postupně přidány okolní vzdálenější ostrovy. V roce 1900 přešly pod britskou správu některé z německých severních Šalomounových ostrovů, ostrovy Buka a Bougainville však zůstaly pod kontrolu Německa. Britský protektorát tak dostal zhruba hranice dnešního státu.

Druhá světová válka

Japonský postup v jihozápadním Pacifiku, včetně obsazení Šalomounových ostrovů
Významné bitvy šalomounské kampaně 1942 - 1943

Po vypuknutí druhé světové války byla většina obyvatel evakuována do Austrálie. Zemi obsadili Japonci a začali odtud letecky útočit na zásobovací lodě plující z USA do Austrálie a Nového Zélandu. Spojenci znepokojeni tímto vývojem se rozhodli toto strategické místo vrátit pod svou kontrolu. Ráno 7. srpna 1942 se Spojenci vylodili na ostrově Guadalcanal a tím začala jedna z nejdůležitějších a nejkrvavějších bitev mezi japonskými a spojeneckými silami v Tichomoří. Po krvavých bojích byli Japonci 7. února 1943 z ostrova vytlačeni. Byla to první pozemní bitva, ve které Spojenci porazili Japonce. Spojenci poté zahájili postup na západ přes Šalomounovo souostroví směrem k Rabaulu. Na některých ostrovech zůstaly japonské posádky izolované až do konce války.

Nezávislost

Po válce se na ostrovy vrátili Britové. Od roku 1948 začíná na Šalomounových ostrovech působit organizace Maasina Ruhu. Tato skupina organizovala stávky a občanské nepokoje po celých ostrovech. Během 50. let však důležitost organizace začala klesat. V roce 1960 byl ustaven první politický systém na ostrovech a v roce 1974 byly přijaty všechny základní svobody a země byla nasměrována k parlamentní demokracii. Autonomie byla udělena v roce 1976 a v roce 1978 Šalomounovy ostrovy vyhlásily nezávislost. V roce 1980 se konaly první svobodné volby. Země se stala členem Commonwealthu.

Současnost

Od roku 1998 začalo panovat napětí mezi dvěma hlavními etniky na ostrovech, které vyvrcholilo v násilné střety. Vláda ztratila kontrolu nad většinou území a země se ocitla v chaosu. Mezinárodní síly vedené Austrálií ukončily nepokoje v roce 2003. Napětí však v zemi trvá dál. V roce 2006 se konaly nové volby.

2. dubna 2007 zasáhlo Šalomounovy ostrovy zemětřesení, které zapříčinilo následnou vlnu tsunami. Ostrovy byly zcela odříznuty od světa. Místní obyvatelé utekli před tsunami do hor. Celkové ztráty na životech činily přes 50 lidí.

Státní symboly

Vlajka

Podrobnější informace naleznete v článku Vlajka Šalomounových ostrovů.

Vlajka Šalomounových ostrovů je tvořena listem o poměru stran 1:2, rozděleným šikmým žlutým (zezdola nahoru) pruhem na horní modré a dolní tmavě zelené trojúhelníkové pole. V modrém poli je u žerdi umístěno pět bílých pěticípých hvězd (2+1+2).

Znak

Podrobnější informace naleznete v článku Státní znak Šalomounových ostrovů.

Státní znak Šalomounových ostrovů je tvořen žlutým štítem, rozděleným zeleným ondřejským křížem na čtyři pole. V levém i pravém poli je v přirozených barvách mořská želva. Přes kříž je položen hnědý, melanéský štít na dvou zkřížených harpunách a luku se dvěma šípy. V modré hlavě štítu je zlatý orel na větvi mezi dvěma černými, letícími fregatkami. Štítonoši jsou zelený aligátor (z pohledu seshora) a modro-stříbrný žralok (z pohledu zespoda). Nad štítem je přilba s modro-stříbrnými přikryvadly a točenicí, v klenotu je průřez domorodého člunu a zlato-oranžové, stylizované slunce. Pod štítem je stylizovaná, černá silueta dvouhlavé fregatky, pod ní červeně podšitá stuha s černým mottem TO LEAD IS TO SERVE v angličtině (česky Vést znamená sloužit).

Politika

Mezinárodní vztahy

Šalomounovy ostrovy jsou členy Organizace spojených národů, Commonwealthu, Fóra tichomořských ostrovů, Komise pro jižní Tichomoří, Mezinárodního měnového fondu a dalších významných organizací.

Administrativní členění

Pro místní správu je země rozdělena do deseti administrativních oblastí, z nichž devět jsou provincie spravované zvolenými provinčními shromážděními a desátou je hlavní město Honiara, spravované městskou radou Honiara.

# Provincie Hlavní město Hejtman Rozloha
Počet obyvatel
sčítání lidu 1999
Počet obyvatel
na km² (2009)
Počet obyvatel
sčítání lidu 2009
1 Centrální provincie Tulagi Patrick Vasuni &0000000000000742.000000742 &0000000000021577.00000021 577 &0000000000000042.40000042,4 &0000000000026051.00000026 051
2 Choiseul Taro Island Jackson Kiloe &0000000000003532.0000003 532 &0000000000020008.00000020 008 &0000000000000006.9000006,9 &0000000000026371.00000026 371
3 Guadalcanal Honiara Anthony Veke &0000000000005391.0000005 391 &0000000000060275.00000060 275 &0000000000000017.50000017,5 &0000000000093613.00000093 613
4 Isabel Buala James Habu &0000000000004521.0000004 521 &0000000000020421.00000020 421 &0000000000000006.3000006,3 &0000000000026158.00000026 158
5 Makira-Ulawa Kirakira Stanley Siapu &0000000000003225.0000003 225 &0000000000031006.00000031 006 &0000000000000012.70000012,7 &0000000000040419.00000040 419
6 Malaita Auki Peter Ramohia &0000000000004410.0000004 410 &0000000000122620.000000122 620 &0000000000000032.60000032,6 &0000000000137596.000000137 596
7 Rennell a Bellona Tigoa George Tuhaika &0000000000001004.0000001 004 &0000000000002377.0000002 377 &0000000000000004.5000004,5 &0000000000003041.0000003 041
8 Temotu Lata Fr. Charles Brown Beu &0000000000000928.000000928 &0000000000018912.00000018 912 &0000000000000023.90000023,9 &0000000000021362.00000021 362
9 Západní provincie Gizo Wyne Maepio &0000000000005952.0000005 952 &0000000000062739.00000062 739 &0000000000000014.00000014,0 &0000000000076649.00000076 649
- Teritorium hlavního města Honiara Mua (primátor) &0000000000000080.00000080 &0000000000049107.00000049 107 &0000000000002936.8000002 936,8 &0000000000064609.00000064 609
  Šalomounovy ostrovy Honiara - &0000000000029785.00000029 785 &0000000000409042.000000409 042 &0000000000000014.70000014,7 &0000000000515870.000000515 870

Přírodní poměry

Hlavní souostroví se skládá ze dvou řad hornatých ostrovů. Horské hřebeny, dosahující výšek 1500 až 2000 metrů, procházejí hlavními ostrovy s jihovýchodním směru. Nejvyšší horou není Mt. Makarakomburu na ostrově Guadalcanal (dříve 2447 metrů), po nedávném přeměření je nižší a nejvyšší horou se stal Mt. Popomanaseu (2335 metrů). Pobřeží provázejí korálové útesy, ztěžující přístup lodím. Ostrovy mají teplé tropické podnebí. Vlhké období trvá 8-10 měsíců a roční úhrn srážek je 2000 až 3000 mm. Průměrné roční teploty se pohybují mezi 24-28 °C. V zimních měsících postihují souostroví silné uragány. Převážná část plochy ostrovů je porostlá bujným tropickým rostlinstvem, především hustými deštnými lesy.

Hospodářství

Ostrov Guadalcanal

Šalomounovy ostrovy jsou rozvojový zemědělský stát. Z nerostných surovin se těží zlato. Sklízí se kokosové ořechy, kopra, palmová jádra, batáty, taro, jamy, kakao, tropické ovoce a koření. Pro živočišnou výrobu je důležitý rybolov, ryby tvoří 20 % vývozu, dále chov prasat, skotu a drůbeže. Nejvýznamnější je těžba dřeva, která zajišťuje 60 % vývozu. Důležitá je i letecká doprava.

Reference

  1. Geografický místopisný slovník světa. 1. vyd. Praha: Academia, 1999. ISBN 80-200-0445-9. S. 781. 
  2. Bible. Písmo svaté Starého a Nového zákona (Podle ekumenického vydání z r. 1985). Biblická společnost v ČSR 1990. Kapitola Přísloví. S. 586.
  3. Bible, 2. kniha Paralipomenon. (Český ekumenický překlad.) Česká biblická společnost, .
  4. Encyklopedie Zeměpis světa (původním názvem: Encyclopedia of World Geography). Příprava vydání Graham Bateman et al.; překlad Marta Bušková, Václav Cílek, Otakar Hulec, Libuše Chocholová, Vladimír Klíma, Josef Lysoněk, Jan Marek, Petra Müllerová, Svetozár Pantůček, Ruben Pellar, Alžběta Rejchrtová, Jakub Souček, Jan Sýkora, Jiří Tomeš, Petr Valenta. 1. vyd. Praha: Columbus, 1999. 512 s. ISBN 8090172768, ISBN 9788090172760. OCLC 47950830 Kapitola Šalamounovy ostrovy, s. 487. 
  5. FOSTER, Sophie; LARACY, Hugh Michael. Solomon Islands . ENCYCLOPÆDIA BRITANNICA, rev. 2018 . Dostupné online. (anglicky) 
  6. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost: S Dodatkem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. 3., opravené vyd. Praha: Academia, 2006. ISBN 80-200-1080-7. S. 638. 
  7. Šalomounovy ostrovy . Jazyková poradna ÚJČ AV ČR cit. 2020-07-28. Dostupné online. 
  8. Index českých exonym: Standardizované podoby, varianty. 3. vyd. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2020. 212 s. (Geografické názvoslovné seznamy OSN - ČR). ISBN 978-80-88197-20-1. 

Externí odkazyeditovat | editovat zdroj

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Šalomounovy_ostrovy
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.


Áditja-L1
Ázerbájdžán
Úmrtí v roce 2023
Časová osa ruské invaze na Ukrajinu (2023)
Česká Wikipedie
Česko
Československá lidová armáda
Československo
Říjen
Římskokatolická církev
Šalomounovy ostrovy
Štýrský Hradec
Šumperák
Švédská armáda
Žatec
Železniční trať Plzeň – České Budějovice
1. září
10. září
11. září
12. duben
12. prosinec
12. září
1288
13. duben
13. století
13. září
1310
1335
1341
1347
1378
14. leden
14. září
1442
15. květen
15. září
1598
16. červenec
16. září
1643
1665
1689
17. srpen
17. září
1700
1701
1707
1715
1724
1751
18. říjen
18. září
1801
1804
1807
1813
1831
1839
1848
1855
1858
1863
1865
1867
1868
1870
1872
1873
1878
1888
1891
19. září
1902
1905
1908
1914
1917
1918
1920
1921
1923
1927
1928
1929
1930
1936
1938
1939
1940
1942
1949
1950
1951
1952
1953
1955
1958
1962
1963
1964
1969
1972
1973
1976
1978
1979
1980
1983
1985
1986
1989
1990
1992
1993
2. červenec
2. září
20. prosinec
20. září
2000
2003
2004
2005
2008
2009
2012
2014
2017
2019
2023
21. červenec
21. září
22. září
23. duben
23. září
24. červenec
24. září
25. únor
25. červen
25. září
26. září
27. únor
27. září
28. září
29. srpen
29. září
3. březen
3. září
30. květen
30. srpen
30. září
4. leden
4. září
5. říjen
5. leden
5. listopad
5. září
6. září
7. říjen
7. březen
7. září
8. září
9. září
Až přijde kocour
Agrofert
Ahmet Zogu
Akce Albrecht I.
Albánie
Albánské království
Alberta
Aleš Chán
Alena Hanáková
Ali Bongo Ondimba
Altranstädtská konvence
Americká občanská válka
Antonín Holý
ANZUS
Arcibiskup pražský
Austrálie
Bělorusko
Balkán
Barry Gibb
Bartoloměj Navrátil
Ben Webster
Bitva u Chiari
Bitva u Sedanu (1870)
Blahoslavený
Bobby Fischer
Boeing 747
Boris Fjodorovič Godunov
Bouře Daniel
Byzantská říše
Císařská armáda (habsburská)
Cesta na Měsíc
Chathamské ostrovy
Chrysococcyx
Commons:Featured pictures/cs
Conway Twitty
David Zürn nejml.
Derna
Dráha císaře Františka Josefa
Druhá světová válka
Eliška Přemyslovna
Eliška Rejčka
Encyklopedie
Endel Tulving
Evžen Savojský
Eva Krejčířová
Evropská unie
Ferdinand Karafiát
Ferenc Szisz
Francie
František Řivnáč
František Hofman
Gaël Monfils
Gabon
Georges Méliès
Gloria Estefan
Gregoriánský kalendář
H-IIA
Hlavní strana
Hnízdní parazitismus
Holokaust
Holub stěhovavý
Hradčany
Husitství
Idris I.
Indická kosmická agentura
Indie
Indonésie
Inkubace vejce
Invaze do Polska (1939)
Island
Itálie
Ivan Pop
Józef Ulma, Wiktoria Ulma a jejich sedm dětí
Jakub Menšík
Jakub Noha
Jakub Polák
Jan Šprincl
Jan Dědina
Jan Kliment
Jan Lucemburský
Jan Vorel (fotbalista)
Jan Wieczorek
Japonsko
Jaroslava Kretschmerová
Jaroslava Potměšilová
Jaroslav Čermák (malíř)
JAXA
Jiří Mužík
Jiří z Poděbrad
Jižní Korea
Jindřich Heisler
Johann Baptist Riedl
John Stanley Marshall
Josef Fischer (československý politik)
Josef I. Habsburský
Josef Koláček
Josef Kudrna (politik)
Josef Vaněk (architekt)
Jude Slavie
Juno (planetka)
Juri
Kanada
Karel IV.
Karel Pražák (podnikatel)
Karel Vítězslav Mašek
Karel XII.
Karl Ludwig Harding
Karl Urban (ministr)
Kategorie:Čas
Kategorie:Články podle témat
Kategorie:Život
Kategorie:Dorozumívání
Kategorie:Geografie
Kategorie:Historie
Kategorie:Hlavní kategorie
Kategorie:Informace
Kategorie:Kultura
Kategorie:Lidé
Kategorie:Matematika
Kategorie:Narození 1. září
Kategorie:Příroda
Kategorie:Politika
Kategorie:Právo
Kategorie:Rekordy
Kategorie:Seznamy
Kategorie:Společnost
Kategorie:Sport
Kategorie:Technika
Kategorie:Umění
Kategorie:Věda
Kategorie:Vojenství
Kategorie:Vzdělávání
Kategorie:Zdravotnictví
Kazachstán
Kilián Ignác Dientzenhofer
Klement VII. (vzdoropapež)
Konfederované státy americké
Konflikt v Náhorním Karabachu (2023)
Koronograf
Kukačka nádherná
Kukačky
Květa Fialová
Lennart Torstenson
Leopold Bauer
Let Korean Air 007
Librační centrum
Libye
Libyjské království
Lotyšsko
Lubomír Koželuha
Ludvík XIV.
Luteránství
Málo dotčený taxon
MAFRA
Maorové
Maroko
Medikán
Mezinárodní svaz ochrany přírody
Milan Jankovič
Mircea Snegur
Miroslav Barták
Miroslav Hýll
Mistrovství světa v šachu
Mistrovství světa v ragby 2023
Muammar Kaddáfí
Náhorní Karabach
Námořní míle
Nápověda:Úvod
Nápověda:Úvod pro nováčky
Nápověda:Obsah
Nacistické Německo
Nadace Wikimedia
Nová Guinea
Nová Kaledonie
Nový Svět (Hradčany)
Nový Zéland
Obléhání Brna (1643)
Ordnungspolizei
Ota B. Kraus
Přívalová povodeň
Příze
Paříž
Pavel Kouba (fotbalista)
Petr Charvát
Petr Fejk
Petr Fiala
Petr I. Veliký
Pioneer 11
Poddruh
Polar Satellite Launch Vehicle
Polsko
Pomocný technický prapor
Portál:Aktuality
Portál:Doprava
Portál:Geografie
Portál:Historie
Portál:Kultura
Portál:Lidé
Portál:Náboženství
Portál:Obsah
Portál:Příroda
Portál:Sport
Povijnice batátová
Protektorát Čechy a Morava
Prusko-francouzská válka
Ptačí hnízdo
Rádio Impuls
Rentgenová astronomie
Republika Arcach
Reykjavík
Richard Sacher
Robert D. Ballard
Roger Whittaker
Roy Glauber
Ruční pletení
Rudolf Habsburský
Rudolf II.
Ruská invaze na Ukrajinu
Rusko
Ruud Gullit
Sachalin
Sailor Moon
Santa Cruz (souostroví)
Sarah Haváčová
Saskatchewan
Saturn (planeta)
Slezsko
Smuha MacDonaldova
Soubor:Antonín Holý 4 5 15 Prof Holy pro deClercq Pruhonice foto Stanislava Kyselová, AV ČR.jpg
Soubor:Barry Gibb (Bee Gees) - TopPop 1973 3.png
Soubor:Bundesarchiv Bild 146-1979-056-18A, Polen, Schlagbaum, deutsche Soldaten.jpg
Soubor:Chickamauga.jpg
Soubor:Conway Twitty 1974.JPG
Soubor:Elisabeth Ryksa of Poland.jpg
Soubor:Gaël Monfils at the 2009 US Open 08.jpg
Soubor:Gloria Estefan 2009.jpg
Soubor:Květa Fialová 2009a.jpg
Soubor:Rainbow yarn for knitting, display in front of a needlework shop in Graz, Austria, GW23-100.jpg
Soubor:Roy Glauber Dec 10 2005.jpg
Soubor:Ruud Gullit Face Shot 2010.jpg
Soubor:Shining Bronze-Cuckoo Dayboro.JPG
Soubor:Sumperak - kresba.jpg
Soubor:Vittorio Gassman.jpg
Sovětský svaz
Speciální:Kategorie
Speciální:Nové stránky
Speciální:Statistika
Spojené království
Spojené státy americké
Srpen
Střízlíkovec chathamský
Střízlíkovec novokaledonský
Střízlíkovec novozélandský
Světové dědictví
Světové dědictví (Česko)
Synthesia
Tábor
Táborský svaz
Taťána Hladěnová
Teroristický útok na beslanskou školu
Tichomoří
Titanic
Tobol Kostanaj FK
Tomáš Šobr
Tomáš Nosek
Tresčí války
UNESCO
Václav II.
Václav Mareš
Václav Vlček (spisovatel)
Válka o španělské dědictví
Vít Vlnas
Vanuatu
Vatikán
Velké zemětřesení v Kantó
Vittorio Gassman
Vláda Petra Fialy
Vladimír Zápotocký
Vlado Čech
Vlastimil Koutecký
Vlastimil Venclík
Wiki
Wikicitáty:Hlavní strana
Wikidata:Hlavní strana
Wikifunctions:Main Page
Wikiknihy:Hlavní strana
Wikimedia Česká republika
Wikipedie:Údržba
Wikipedie:Časté chyby
Wikipedie:Často kladené otázky
Wikipedie:Článek týdne
Wikipedie:Článek týdne/2023
Wikipedie:Citování Wikipedie
Wikipedie:Dobré články
Wikipedie:Dobré články#Portály
Wikipedie:Kontakt
Wikipedie:Nejlepší články
Wikipedie:Obrázek týdne
Wikipedie:Obrázek týdne/2023
Wikipedie:Požadované články
Wikipedie:Pod lípou
Wikipedie:Portál Wikipedie
Wikipedie:Potřebuji pomoc
Wikipedie:Průvodce
Wikipedie:Seznam jazyků Wikipedie
Wikipedie:Velvyslanectví
Wikipedie:Vybraná výročí dne/září
Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření
Wikipedie:Zajímavosti
Wikipedie:Zajímavosti/2023
Wikipedie:Zdroje informací
Wikislovník:Hlavní strana
Wikiverzita:Hlavní strana
Wikizdroje:Hlavní strana
Wikizprávy:Hlavní strana
XRISM
Yvonne Přenosilová
Září
Zdeněk Návrat
Zemětřesení v Maroku 2023
Zobák




Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

Your browser doesn’t support the object tag.

www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk