Šalomounovy ostrovy Solomon Islands
vlajka znak
Hymna God Save Our Solomon Islands
Geografie
Poloha Šalomounových ostrovů
Hlavní město	Honiara
Rozloha	28 896 km² (139. na světě) z toho 3,2 % vodní plochy
Nejvyšší bod	Mount Popomanaseu (2 335 m n. m.)
Časové pásmo	+11
Poloha	9°28′ j. š., 159°49′ v. d.
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	734 887 (167. na světě, 2023)
Hustota zalidnění	24,2 ob. / km² (200. na světě)
HDI	▼ 0,562 (střední) (156. na světě, 2022)
Jazyk	angličtina (úřední), pidginská angličtina, melanéština, polynéština
Náboženství	Křesťanství 97,4 % – protestanti 76,6 %, katolíci 19,0 %, ostatní křesťané 1,7 %, 1,2 % lidová náboženství (2016)
Státní útvar
Státní zřízení	konstituční monarchie
Vznik	7. července 1978 (nezávislost na Velké Británii)
Král	Karel III.
Generální guvernér	David Tiva Kapu
Předseda vlády	Jeremiah Manele
Měna	dolar Šalomounových ostrovů (SBD)
HDP/obyv. (PPP)	2 357 USD
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1	090 SLB SB
MPZ	SOL
Telefonní předvolba	+677
Národní TLD	.sb
multimediální obsah na Commons

Šalomounovy ostrovy či Šalamounovy ostrovy (anglicky Solomon Islands ) jsou suverénní ostrovní stát, skládající se z šesti hlavních velkých ostrovů a více než 900 menších. Leží v Oceánii východně od Papuy Nové Guiney a severozápadně od Vanuatu. Rozloha souše činí 28 446 kilometrů čtverečních.^[1] Hlavní město, Honiara, se nachází na ostrově Guadalcanal. Název státu pochází ze stejnojmenného souostroví, zahrnujícího i ostrovy Bougainville a Buka (část Papuy Nové Guiney), do nějž se však neřadí ostrovy Rennell a Bellona a souostroví Santa Cruz. Celá tato oblast je součástí Melanésie, jedné z hlavních částí Oceánie.

Ostrovy byly obývané lidmi po tisíce let, první evropský kontakt učinil španělský mořeplavec Álvaro de Mendaña de Neira v roce 1568. Ten dal ostrovům jejich dnešní název. Spojené království Velké Británie a Irska projevilo zájem o souostroví Šalomounových ostrovů v červnu 1893, kdy kapitán Gibson R.N. z HMS Curacoa vyhlásil jižní Šalomounovy ostrovy za britský protektorát. Během druhé světové války proběhly na Šalomounových ostrovech (1942–1945) těžké boje mezi Spojenými státy a Japonským císařstvím, například v bitvě o Guadalcanal.

Oficiální jméno tehdejšího britského zámořského území bylo v roce 1975 změněno z Britského protektorátu Šalomounových ostrovů na Šalomounovy ostrovy. Samospráva byla dosažena v roce 1976, nezávislost byla vyhlášena o dva roky později. Dnes jsou Šalomounovy ostrovy konstituční monarchií v rámci Commonwealthu. Král Karel III. je zastoupen zvoleným guvernérem. Premiérem je Jeremiah Manele.

V roce 1568 byl španělský mořeplavec Álvaro de Mendaña de Neira prvním Evropanem, který navštívil souostroví Šalomounových ostrovů. Pojmenoval je Islas Salomón („Šalomounovy ostrovy“) po bohatém biblickém králi Šalomounovi.^[2][3] Domníval se, že se jedná o onu bájnou zemi, odkud Šalomoun vozil poklady a zlato, které mělo být použito na stavbu chrámu v Jeruzalémě.^[4][5]

Během většiny období britské nadvlády bylo území oficiálně pojmenováno „Britský protektorát Šalomounových ostrovů“. Dne 22. června 1975 bylo území přejmenováno na „Šalomounovy ostrovy“. Když se Šalomounovy ostrovy staly nezávislými v roce 1978, zachovaly si tento název.

V českých textech se název ostrovů vyskytuje ve dvou variantách: Šalomounovy i Šalamounovy ostrovy. Ústav pro jazyk český Akademie věd ČR uvádí ve Slovníku spisovné češtiny jako spisovné obě tyto varianty.^[6] V Internetové jazykové příručce je obsažena poznámka s odkazem na Standardizační příručku Jména států a jejich územních částí z roku 2009. Název „Šalomounovy ostrovy“ je podle ní závazný pro některé státní instituce. V neoficiální komunikaci nepovažují za chybnou ani frekventovanější podobu „Šalamounovy ostrovy“.^[7] Český úřad zeměměřický a katastrální uvádí v příručce Jména států a jejich územních částí a v Indexu českých exonym jen název „Šalomounovy ostrovy“.^[8]

Ostrovy byly poprvé osídleny kolem 30 000 let př. n. l. Papuánci. Austrálci kolonizovali souostroví okolo roku 4000 př. n. l. V rozmezí 1200–800 př. n. l. přijeli na ostrovy Polynésané. Pro Evropu ostrovy objevil roku 1568 španělský mořeplavec Álvaro Mendaña de Neyra, který plul z Peru.

V 18. a 19. století ostrovy kolonizovaly Velká Británie a Německé císařství, tehdy zde začala i misionářská činnost. Kolonizace byla spojena s rozvojem zemědělství. Velice časté bylo nelidské zacházení s otroky, masakry a represe vůči místnímu obyvatelstvu. Roku 1885 byl nad severními ostrovy vyhlášen německý protektorát Německá Nová Guinea, v roce 1893 vyhlásili Britové nad jižní částí souostroví Britský protektorát Šalomounovy ostrovy. K protektorátu byly postupně připojeny okolní vzdálenější ostrovy. V roce 1900 přešly pod britskou správu některé z německých severních Šalomounových ostrovů, ostrovy Buka a Bougainville však zůstaly pod kontrolu Německa. Britský protektorát tak dostal zhruba hranice dnešního státu.

Po vypuknutí druhé světové války byla většina obyvatel evakuována do Austrálie. Zemi obsadili Japonci a začali odtud letecky útočit na zásobovací lodě plující z USA do Austrálie a Nového Zélandu. Spojenci znepokojeni tímto vývojem se rozhodli toto strategické místo vrátit pod svou kontrolu. Ráno 7. srpna 1942 se Spojenci vylodili na ostrově Guadalcanal a tím začala jedna z nejdůležitějších a nejkrvavějších bitev mezi japonskými a spojeneckými silami v Tichomoří. Po krvavých bojích byli Japonci 7. února 1943 z ostrova vytlačeni. Byla to první pozemní bitva, ve které Spojenci porazili Japonce. Spojenci poté zahájili postup na západ přes Šalomounovo souostroví směrem k Rabaulu. Na některých ostrovech zůstaly japonské posádky izolované až do konce války.

Po válce se na ostrovy vrátili Britové. Od roku 1948 začíná na Šalomounových ostrovech působit organizace Maasina Ruhu. Tato skupina organizovala stávky a občanské nepokoje po celých ostrovech. Během 50. let však důležitost organizace začala klesat. V roce 1960 byl ustaven první politický systém na ostrovech a v roce 1974 byly přijaty všechny základní svobody a země byla nasměrována k parlamentní demokracii. Autonomie byla udělena v roce 1976 a v roce 1978 Šalomounovy ostrovy vyhlásily nezávislost. V roce 1980 se konaly první svobodné volby. Země se stala členem Commonwealthu.

Od roku 1998 začalo panovat napětí mezi dvěma hlavními etniky na ostrovech, které vyvrcholilo v násilné střety. Vláda ztratila kontrolu nad většinou území a země se ocitla v chaosu. Mezinárodní síly vedené Austrálií ukončily nepokoje v roce 2003. Napětí však v zemi trvá dál. V roce 2006 se konaly nové volby.

2. dubna 2007 zasáhlo Šalomounovy ostrovy zemětřesení, které zapříčinilo následnou vlnu tsunami. Ostrovy byly zcela odříznuty od světa. Místní obyvatelé utekli před tsunami do hor. Celkové ztráty na životech činily přes 50 lidí.

Vlajka Šalomounových ostrovů je tvořena listem o poměru stran 1:2, rozděleným šikmým žlutým (zezdola nahoru) pruhem na horní modré a dolní tmavě zelené trojúhelníkové pole. V modrém poli je u žerdi umístěno pět bílých pěticípých hvězd (2+1+2).

Státní znak Šalomounových ostrovů je tvořen žlutým štítem, rozděleným zeleným ondřejským křížem na čtyři pole. V levém i pravém poli je v přirozených barvách mořská želva. Přes kříž je položen hnědý, melanéský štít na dvou zkřížených harpunách a luku se dvěma šípy. V modré hlavě štítu je zlatý orel na větvi mezi dvěma černými, letícími fregatkami. Štítonoši jsou zelený aligátor (z pohledu seshora) a modro-stříbrný žralok (z pohledu zespoda). Nad štítem je přilba s modro-stříbrnými přikryvadly a točenicí, v klenotu je průřez domorodého člunu a zlato-oranžové, stylizované slunce. Pod štítem je stylizovaná, černá silueta dvouhlavé fregatky, pod ní červeně podšitá stuha s černým mottem TO LEAD IS TO SERVE v angličtině (česky Vést znamená sloužit).

Šalomounovy ostrovy jsou členy Organizace spojených národů, Commonwealthu, Fóra tichomořských ostrovů, Komise pro jižní Tichomoří, Mezinárodního měnového fondu a dalších významných organizací.

Pro místní správu je země rozdělena do deseti administrativních oblastí, z nichž devět jsou provincie spravované zvolenými provinčními shromážděními a desátou je hlavní město Honiara, spravované městskou radou Honiara.

#	Provincie	Hlavní město	Hejtman	Rozloha	Počet obyvatel sčítání lidu 1999	Počet obyvatel sčítání lidu 2009	Počet obyvatel sčítání lidu 2019
1	Centrální provincie	Tulagi	Stanely Manetiva	615	&0000000000021577.00000021 577	&0000000000026051.00000026 051	30 318
2	Choiseul	Taro Island	Harrison Benjamin	3 837	&0000000000020008.00000020 008	&0000000000026371.00000026 371	30 775
3	Guadalcanal	Honiara	Francis Belande Sade	5 336	&0000000000060275.00000060 275	&0000000000093613.00000093 613	154 022
4	Isabel	Buala	Lesley Kikolo	4 136	&0000000000020421.00000020 421	&0000000000026158.00000026 158	31 420
5	Makira-Ulawa	Kirakira	Julian Maka'a	3 188	&0000000000031006.00000031 006	&0000000000040419.00000040 419	51 587
6	Malaita	Auki	Martin Fini	4 225	&0000000000122620.000000122 620	&0000000000137596.000000137 596	172 740
7	Rennell a Bellona	Tigoa	Japhet Tuhanuku	671	&0000000000002377.0000002 377	&0000000000003041.0000003 041	4 100
8	Temotu	Lata	Clay Forau	895	&0000000000018912.00000018 912	&0000000000021362.00000021 362	25 701
9	Západní provincie	Gizo	David Gina	5 475	&0000000000062739.00000062 739	&0000000000076649.00000076 649	94 106
–	Teritorium hlavního města	Honiara	Eddie Siapu (primátor)	22	&0000000000049107.00000049 107	&0000000000064609.00000064 609	129 569
	Šalomounovy ostrovy	Honiara	–	&0000000000029785.00000029 785	&0000000000409042.000000409 042	&0000000000515870.000000515 870	&0000000000750956.000000750 956

Hlavní souostroví se skládá ze dvou řad hornatých ostrovů. Horské hřebeny, dosahující výšek 1500 až 2000 metrů, procházejí hlavními ostrovy s jihovýchodním směru. Nejvyšší horou není Mt. Makarakomburu na ostrově Guadalcanal (dříve 2447 metrů), po nedávném přeměření je nižší a nejvyšší horou se stal Mt. Popomanaseu (2335 metrů). Pobřeží provázejí korálové útesy, ztěžující přístup lodím. Ostrovy mají teplé tropické podnebí. Vlhké období trvá 8-10 měsíců a roční úhrn srážek je 2000 až 3000 mm. Průměrné roční teploty se pohybují mezi 24-28 °C. V zimních měsících postihují souostroví silné uragány. Převážná část plochy ostrovů je porostlá bujným tropickým rostlinstvem, především hustými deštnými lesy.

Šalomounovy ostrovy jsou rozvojový zemědělský stát. Z nerostných surovin se těží zlato. Sklízí se kokosové ořechy, kopra, palmová jádra, batáty, taro, jamy, kakao, tropické ovoce a koření. Pro živočišnou výrobu je důležitý rybolov, ryby tvoří 20 % vývozu, dále chov prasat, skotu a drůbeže. Nejvýznamnější je těžba dřeva, která zajišťuje 60 % vývozu. Důležitá je i letecká doprava.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Šalomounovy ostrovy na Wikimedia Commons
• Průvodce Šalomounovy ostrovy ve Wikicestách
• Slovníkové heslo Šalomounovy ostrovy ve Wikislovníku
• Slovníkové heslo Šalamounovy ostrovy ve Wikislovníku
• Solomon Islands - Amnesty International Report 2011 online. Amnesty International cit. 2011-08-15. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-03. (anglicky) 
• Solomon Islands (2011) online. Freedom House cit. 2011-08-15. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-23. (anglicky) 
• Bureau of East Asian and Pacific Affairs. Background Note: Solomon Islands online. U.S. Department of State, 2011-05-04 cit. 2011-08-15. Dostupné online. (anglicky) 
• CIA. The World Factbook - Solomon Islands online. Rev. 2011-07-27 cit. 2011-08-15. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-09-14. (anglicky) 
• Souhrnná teritoriální informace: Šalamounovy ostrovy online. Businessinfo.cz, 2010-10-07 cit. 2011-08-15. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-11. 
• FOSTER, Sophie; LARACY, Hugh Michael. Solomon Islands online. Encyclopaedia Britannica cit. 2011-08-15. Dostupné online. (anglicky) 
• Seznam jmen států a jejich územních částí online. Český úřad zeměměřický a katastrální cit. 2017-06-04. Dostupné online. 

Státy a území v Austrálii a Oceánii
Nezávislé státy	Austrálie • Cookovy ostrovy¹ • Federativní státy Mikronésie² • Fidži • Kiribati • Marshallovy ostrovy² • Nauru • Nový Zéland • Niue¹ • Palau² • Papua Nová Guinea • Samoa • Šalomounovy ostrovy • Tonga • Tuvalu • Vanuatu
Součásti suverénních států	Chile: (Velikonoční ostrov • Ostrovy Juana Fernándeze) • Indonésie: (Papua • Západní Papua • Horská Papua • Střední Papua • Jižní Papua • Jihozápadní Papua) • Japonsko: (Boninské ostrovy • Minami Torišima) • Spojené státy: (Havaj • Palmyra)
Teritoria, kolonie a závislá území	Austrálie: (Ostrovy Korálového moře • Norfolk) Francie: (Francouzská Polynésie • Nová Kaledonie • Wallis a Futuna) Nový Zéland: (Tokelau) Spojené království: (Pitcairnovy ostrovy) Spojené státy: (Americká Samoa • Bakerův ostrov • Guam • Howlandův ostrov • Jarvisův ostrov • Johnstonův atol • Kingmanův útes • Midway • Severní Mariany • Wake)
¹Státy přidružené k Novému Zélandu. ²Státy přidružené ke Spojeným státům. ³Řazené také do jihovýchodní Asie